Úvod: Nealkoholová steatóza pečene (non-alcoholic fatty liver disease – NAFLD) predstavuje narastajúci klinický problém už v detstve a v adolescencii. Súčasné poznatky o NAFLD naznačujú dôležitú úlohu genetických a environmentálnych rizikových faktorov v patogenéze tohto ochorenia. Väčšina pacientov s NAFLD je obéznych, NAFLD sa vyskytuje ale aj u neobéznych jedincov a naopak, u obéznych pacientov môže absentovať. V klinickej praxi je transabdominálna ultrasonografia najvyužívanejšia skríningová zobrazovacia metóda NAFLD. Cieľ: Cieľom práce bolo posúdenie vplyvu najrizikovejšieho faktora, ktorým je detská obezita, na vznik a rozvoj NAFLD. Materiál a metodika: V priebehu ultrasonografického vyšetrenia sme kvantitatívne hodnotili stupeň stukovatenia pečene (vyjadreného hepatorenálnym indexom) a následne aj tuhosť pečeňového tkaniva (vyjadrenú indexom pečeňovej fibrózy) celkovo u 240 probandov v rôznych skupinách podľa vekových a hmotnostných kritérií. Výsledky ultrasonografického vyšetrenia sme následne korelovali s vybranými antropometrickými a laboratórnymi parametrami. Výsledky: Zdraví donosení novorodenci s normálnou pôrodnou hmotnosťou mali signifikantne nižšie hodnoty hepatorenálneho indexu (hepato renal index – HRI) a indexu pečeňovej fibrózy (liver fibrosis index – LFI) v porovnaní so zdravou kontrolnou pediatrickou skupinou probandov vo vekovom rozmedzí od 10. do ukončeného 18. roku života s normálnou hmotnosťou (p < 0,001). V kontrolnej skupine pubertálnych a adolescentných pacientov sme nezaznamenali vplyv pohlavia na zmeny ultrasonografických hodnôt HRI (p = 0,332) a LFI (p = 0,339). Fyziologické hodnoty hepatorenálneho indexu sa bez ohľadu na pohlavie pohybovali v kontrolnej pediatrickej skupine v rozmedzí 1,02–1,23 (10. až 90. percentil), resp. 1,02–1,26 (5. až 95. percentil). V skupine obéznych pediatrických pacientov vo vekovom rozmedzí od 10. do ukončeného 18. roku života bola preukázaná štatisticky signifikantne vyššia hodnota HRI aj LFI v porovnaní s kontrolnou pediatrickou skupinou s normálnou hmotnosťou. V skupine obéznych pacientov sa so zvyšujúcou hodnotou BMI znižovala elasticita pečene (p = 0,005; rs = 0,310), avšak stupeň steatózy sa nemenil (p = 0,357). U obéznych pacientov sa elasticita pečeňového tkaniva znižovala aj s rastúcim obvodom pása (p < 0,01). Záver: Výsledky našej práce poukazujú na významnú asociáciu obezity a NAFLD v pediatrickej populácii. Ultrasonografické metódy stanovovania hepatorenálneho indexu a elasticity pečene majú uplatnenie v diagnostike skorých stupňov pečeňového poškodenia u obéznych pubertálnych a adolescentných pacientov s rizikom vzniku NAFLD. Okrem skorého záchytu týchto zmien sme schopní neinvazívne a v reálnom čase hodnotiť dynamiku ochorenia a efekt podávanej terapie, čím sa zlepšuje kontrola nad ochorením.

Rationale: Non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) is emerging clinical issue in childhood and adolescent age. Present knowledge of NAFLD suggests an important role of genetic and environmental risk factors in the pathogenesis of the disease. Most of the patients are obese, however, NAFLD also occurs in the non-obese group and interestingly, in obese individuals it may be absent. The transabdominal ultrasound examination is the most widely used imaging method for NAFLD screening. Aim: The aim of the study was to assess the impact of paediatric obesity as the main risk factor in NAFLD development. Materials and methods: The degree of steatosis (represented by hepatorenal index) and hepatic parenchyma stiffness (represented by fibrosis liver index) were quantitatively evaluated using ultrasound device in a total of 240 paediatric and adolescent patients divided in subgroups according to age and weight criteria. Results from ultrasound examination were subsequently correlated with anthropometric and laboratory parameters. Results: Hepatorenal index (HRI) and liver fibrosis index (LFI) in healthy term neonates with normal birth weight was significantly lower compared to the control group of healthy normal weight children aged 10–18 years (p <0.001). We did not observe an effect of gender on changes in HRI (p = 0.332) and LFI (p = 0.339) in teenage and adolescent controls. Regardless of gender, normal HRI values in paediatric heathy control group ranged from 1.02–1.23 (10th–90th percentile). The group of obese children aged 10–18 years had HRI and LFI values significantly higher in contrast with healthy normal weight controls. Obese individuals had liver stiffness proportional to BMI (p = 0.005, rs = 0.310), however, the steatosis degree remained unchanged (p = 0.357). Hepatic parenchyma stiffness also increased with waist circumference gain in corpulent patients (p <0.01). Conclusion: Results of this study point to a significant association of obesity and NAFLD in paediatric population. The assessment of HRI and liver stiffness using ultrasound methods have been employed in the diagnosis of early stages of hepatic changes in obese children and adolescent patients at risk of NAFLD development. In addition to the early detection in these changes, ultrasound determination enables non-invasive and real-time assessment of dynamics of the disease and the effect of the administered therapy, which improves control over the disease.

• MeSH
• dítě MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• nealkoholová steatóza jater * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• obezita * komplikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

Non-alcoholic fatty acid liver disease (NAFLD, steatosis) is the most frequent chronic liver disease in western countries (prevalence ~30%). The disease often progresses to steatohepatitis (NASH) and further even to cirrhosis and hepatocellular carcinoma. Steatosis results from an imbalance between the acquired, catabolized or removed triglycerides in the liver. Our study is based on 1H MR single voxel spectroscopy and two MRI techniques which will be tested and used for the comparison of fat content in the liver: a singular value decomposition matrix pencil method and standard modification of multi-echo sequence. To understand the dynamics of lipid accumulation in the liver, experiments using overload of dietary fat will be carried out under well controlled metabolic conditions. These experiments take advantage of the fact that sufficiently high load of fat results in detectable increment of hepatic fat. Changes in content and spatial distribution of hepatic fat will be measured in vivo by different MR techniques.

Nealkoholická steatóza jater (NAFLD) je nejčastější chronické onemocnění jater v západních civilizacích (prevalence ~30%). Onemocnění často přechází do steatohepatitidy (NASH) a v některých případech vede k cirhóze a hepatocelulárnímu karcinomu. Steatóza je výsledkem porušení rovnováhy mezi přijatými, katabolizovanými nebo odstraňovanými triglyceridy v játrech. Naše studie je založena na 1H MR lokalizované spektroskopii a dvou MRI technikách, které budou testovány a použity pro porovnání obsahu tuku v játrech: metodou “singular value decomposition matrix pencil method” a standardní modifikací multi echo sekvence. Abychom charakterizovali dynamiku akumulace tuků v játrech, budou za pečlivě kontrolovaných metabolických podmínek provedeny experimenty po požití nadměrného množství tuku. V těch využijeme toho, že dostatečně vysoká tuková zátěž se projeví detekovatelným přírůstkem množství jaterního tuku. Změny obsahu a prostorového rozložení tuku v játrech budou měřeny různými in vivo MR metodami.

• MeSH
• játra metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční spektroskopie MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• monitorování fyziologických funkcí MeSH
• nealkoholová steatóza jater diagnostické zobrazování   MeSH
• triglyceridy metabolismus   MeSH
• tuková tkáň metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• hepatologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Súhrn: Východiská: Nealkoholová tuková choroba pečene (NAFLD) je jednou z najčastejších príčin chronického ochorenia pečene a zároveň indikácií transplantácie pečene (LTx). NAFLD, ktorá vznikne po LTx pre inú indikáciu sa nazýva de novo NAFLD. Cieľ: Určiť výskyt de novo NAFLD za pomoci diagnostiky magnetickej rezonančnej (MR) spektroskopie (MRS). Metódy: Prospektívna analýza údajov za sebou idúcich pacientov po LTx v intervale medzi januárom 2015 a decembrom 2019. Do štúdie boli zaradení pacienti transplantovaní pre cirhózu pečene na podklade inej etiológie ako NAFLD. Vylúčení boli pacienti po LTx pre NAFLD, so závažnými komplikáciami < 2 mesiace po LTx a tý, ktorí zomreli < 3 mesiace po LTx. Sledovali sme demografické a antropometrické charakteristiky, laboratórne parametre potrebné na výpočet indexu tuku v pečeni (FLI – fatty liver index) a MRS v mesiacoch 3, 6, 12, 24 po LTx. NAFLD bola diagnostikovaná pri FLI ≥ 60 a pri MRS obsah tuku v pečeni ≥ 5% Výsledky: V sledovanom intervale bolo vykonaných 164 LTx u 153 pacientov, vylúčili sme 6 pacientov (4 %) po LTx pre NAFLD a 52 pacientov (34 %) podľa vopred stanovených kritérií. Do definitívnej analýzy sme zaradili 95 pacientov (62 %), s vekom 50,4 rokov (18–70), 38 % žien, s MELD (model for end stage liver disease) 15,7 bodov, s Child-Pugh skóre 8,9 bodov. Etiológia: Alkoholová choroba pečene 44 pacientov ( 46 %), primárna sklerotizujúca cholangitída 16 (17 %), autoimunitné ochorenia 12 (13 %), rôzne 8 (9 %), hepatocelulárny karcinóm 7 (7 %), vírusové hepatitídy 3 (3 %), sekundárna biliárna cholangitída 3 (3 %), Wilsonova choroba 2 (2 %). Body mass index (BMI) kg/m2, v čase LTx, mesiace 3, 6, 12: 25,76; 24,6; 24,95; 26,5 (p < 0,01); FLI (mesiace 3, 6, 12, 24): 48,663 ± 5,878; 51,628 ± 6,166; 50,901 ± 7,075; 55,211 ± 13,832; MRS (> 5 % tuku, mesiace 6, 12, 24): 26,5; 32,1; 42,9 (p = 0,368); MRS (% tuku, medián, mesiace 6, 12, 24): 3,45; 4 (p = 0,045); 5 (p = 0,08). MR elastografia (≥ 2,88 kPa, mesiace 6, 12, 24): 26,8; 29,6 (p = 0,07); 46,2 (p = 0,1). Záver: V sledovanej kohorte sme identifikovali so stúpajúcim trendom BMI zároveň vzostup obsahu Etiology po LTx. Šesť mesiacov po LTx sme pomocou MRS detegovali viac ako 5 % tuku v pečeni u 1/4 pacientov. V čase 6 a 12 mesiacov po LTx bola fibróza prítomná u 26 a 29 % pacientov. Klinický význam zatiaľ nepoznáme.poznáme.

Summary: Background: Non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) is one of the most common causes of and indications for chronic liver disease and liver transplant (LTx). NAFLD arising after LTx for another indication is called de novo NAFLD. Aim: To determine the incidence of de novo NAFLD as diagnosed by magnetic resonance imaging (MRI) spectroscopy (MRS). Methods: Prospective data analysis of consecutive patients (pts) after LTx. The study interval was from January 2015 to December 2019. We included pts transplanted for cirrhosis of non-NAFLD aetiology, excluded pts after LTx for NAFLD, severe complications < 2 months after LTx, who died < 3 months after LTx. We recorded demographic and anthropometric characteristics, laboratory panel (FLI – fatty liver index) and MRS at months 3, 6, 12, 24 after LTx. NAFLD was defi ned as FLI ≥ 60; MRS fat content ≥ 5%. Results: During the study interval we performed 164 LTx in 153 pts, excluded 6 pts (4%) with NAFLD and 52 pts (34%) for pre-defined criteria. We included 95 pts (62%), aged 50.4 years (18–70), 38% women, MELD (model for end-stage liver disease) 15.7 points, Child-Pugh score 8.9 points. Etiology: Alcohol-associated liver disease 44 pts (46%), primary sclerosing cholangitis 16 (17%), autoimmune diseases 12 (13%), miscellaneous 8 (9%), hepatocellular carcinoma 7 (7%), viral hepatitis 3 (3%), secondary biliary cholangitis 3 (3%), Wilson’s disease 2 (2%). Body mass index (BMI) (kg/m2, at baseline, months 3, 6, 12): 25.76; 24.6; 24.95; 26.5 (P < 0.01); FLI (months 3, 6, 12, 24): 48.663 ± 5.878; 51.628 ± 6.166; 50.901 ± 7.075; 55.211 ± 13.832, MRS (> 5% fat, months 6, 12, 24): 26.5; 32.1; 42.9 (P = 0.368), MRS (% fat, median, months 6, 12, 24): 3.45; 4 (P = 0.045), 5 (P = 0.08). MRI elastography (≥ 2.88 kPa, months 6, 12, 24): 26.8; 29.6 (P = 0.07); 46.2 (P = 0.1). Conclusion: We identified rising liver fat content and BMI over time after LTx. Six months after LTx, MRS detected liver fat > 5% in 1/4 of the pts. Six and 12 months after LTx, fi brosis was present in 26 and 29% of the pts, resp. The clinical impact is not known.

• Klíčová slova
• FLI, de novo NAFLD,
• MeSH
• elastografie metody   MeSH
• játra diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční spektroskopie metody   MeSH
• nealkoholová steatóza jater * diagnostické zobrazování   MeSH
• pooperační období MeSH
• prospektivní studie MeSH
• transplantace jater MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Souhrn: Úvod: Inzulinová rezistence (IR) má velký význam v patogenezi nealkoholové tukové nemoci jater a dalších onemocnění. Údaje o prevalenci a vývoji IR u pacientů před transplantací jater (LT – liver transplantation) a po ní jsou omezené. Cílem naší prospektivní studie bylo zhodnocení prevalence a vývoje IR u pacientů před LT a v prvních 2 letech po LT. Metody: U 77 pacientů zařazených na čekací listinu k LT v období 5/ 2015–4/ 2017 bylo před LT, 6 měsíců (M), 1 rok (R) a 2R po LT provedeno klinické a laboratorní vyšetření a elastografie jater, 1H magnetickou rezonanční (1H MR) spektroskopií byl stanoven obsah tuku v játrech. V 1 a 2 letech po LT byla provedena necílená biopsie jater. Výsledky: IR definovanou jako HOMA-IR (Homeostasis Assessment Model) ≥ 3,0 mělo 26 pacientů (41,3 %) před LT, 16 pacientů (25,4 %) v 6M po LT, 22 pacientů (34,9 %) v 1R po LT a 29 pacientů (46,0 %) ve 2R po LT (p = 0,028 pro 2R vs. 6M). Předtransplantační IR korelovala s věkem, indikací k LT a přítomností metabolického syndromu. IR hodnocená 2R po LT korelovala s přítomností metabolického syndromu, hypertenze, diabetu, body mass indexu, gamaglutamyltransferázy, s množstvím jaterního tuku hodnoceného histologicky i 1H MR spektroskopií, se stupněm balonové degenerace v biopsii a se stupněm fibrózy dle shear wave elastografie. Závěr: Prevalence IR je vysoká u pacientů před i po LT, významně stoupá s rostoucí dobou od LT. Výskytu potransplantační IR a souvisejících faktorů je třeba věnovat maximální péči.

Introduction: Insulin resistance (IR) plays an important role in the pathogenesis of nonalcoholic fatty liver disease and other diseases. Data regarding the prevalence and evolution of IR in patients before and after liver transplantation (LT) are limited. This prospective study aimed to evaluate the prevalence and evolution of IR in patients before and within 2 years (Y) after LT. Methods: In 77 patients listed for LT from May 2015 to April 2017, clinical, laboratory, and elastographic evaluations were performed before LT and 6 months (M), 1Y, and 2Y after LT. The liver fat content was also determined by 1H magnetic resonance (1H MR) spectroscopy. Liver graft biopsy was performed at 1Y and 2Y after LT. Results: IR defined as HOMA-IR ≥ 3.0 was found in 26 patients (41.3%) before LT, 16 patients (25.4%) at 6M after LT, 22 patients (34.9%) at 1Y after LT, and 29 patients (46.0%) at 2Y after LT (P = 0.028 for 2Y vs. 6M). Pretransplant IR correlated with age, indication for LT, and the presence of metabolic syndrome. IR at 2Y after LT correlated with the presence of metabolic syndrome, hypertension, and diabetes mellitus, body mass index, the level of gamma-glutamyl transferase, the liver fat content estimated both histologically and by 1H MR spectroscopy, the grade of ballooning in liver biopsy, and the fibrosis stage estimated by shear wave elastography. Conclusion: The prevalence of IR is high in patients both before and after LT, and increases significantly with time after LT. Great attention should be paid to posttransplant IR and associated factors.

• MeSH
• elastografie MeSH
• inzulinová rezistence * MeSH
• metabolický syndrom MeSH
• nealkoholová steatóza jater diagnostické zobrazování   diagnóza   komplikace   MeSH
• nemoci jater diagnostické zobrazování   diagnóza   komplikace   MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• transplantace jater * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• abdominální obezita MeSH
• játra metabolismus   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nealkoholová steatóza jater * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• obezita epidemiologie   komplikace   terapie   MeSH
• pioglitazon * terapeutické užití   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• thiazolidindiony MeSH
• triglyceridy MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

K současnému postižení jater a ledvin dochází poměrně často a toto duální postižení může mít různou podobu. Nové poznatky naznačují, že při postižení jater a ledvin se mohou uplatňovat ně kte ré společné patogenetické mechanizmy a spíše než o izolovaném postižení obou orgánů lze hovořit o systémovém procesu vedoucímu k významnému zhoršení celkové prognózy. U cirhózy jater je akutní poškození ledvin spojeno s významným vzestupem mortality a je důležitým faktorem pro posouzení transplantability jater. Na případech akutního poškození ledvin (AKI – acute kidney injury) se značným podílem, nikoli však výlučně, uplatňuje hepatorenální syndrom, jehož podstatou jsou hemodynamické změny v ledvinách a průvodní systémové a zánětlivé změny v ledvinách a dalších orgánech; pozornost je však v současnosti věnována také dalším typům AKI, které jsou ve zvýšené míře rozpoznávány. U chronického onemocnění jater je intenzivně studován vztah mezi nealkoholovou tukovou chorobou jater (NAFLD – non-alcoholic fatty liver disease) a chronickým onemocněním ledvin (CKD – chronic kidney disease). NAFLD je v současnosti často řazeno mezi jaterní projevy metabolického syndromu a asociováno s dalšími systémovými onemocněními, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus a v neposlední řadě s CKD. Pro úspěšné řešení klinických problémů na ose játra-ledviny je nezbytná úzká spolupráce specialistů z obou orgánových oborů.

The liver and kidneys are commonly injured concomitantly. Such dual impairment can manifest in diff erent forms. Recent knowledge suggests that common mechanisms are involved in the pathogenesis of renal and hepatic injury and that it is sensible to emphasize the systemic nature and ominous prognosis of dual organ injury, rather than to consider these two types of injury in isolation. In cases of liver cirrhosis, acute kidney injury (AKI) is associated with a signifi cant increase in mortality and is an important factor when assessing eligibility for liver transplantation. Hepatorenal syndrome is primarily a purely hemodynamic phenomenon accompanied by infl ammatory and systemic changes in the kidneys and other organs. This syndrome often underlies AKI in cases of liver cirrhosis; however, other types of AKI are gaining growing attention and being increasingly recognized. In cases of chronic liver disease, the relationship between non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) and chronic kidney disease (CKD) has been studied. NAFLD is currently considered the hepatic component of metabolic syndrome and is negatively associated with cardiovascular disease, diabetes mellitus, and CKD. Close cooperative of renal and hepatic specialists is required for successful management of clinical problems in the liver-kidney axis.

• MeSH
• chronická renální insuficience * komplikace   MeSH
• hepatitida diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• hepatorenální syndrom diagnóza   patofyziologie   MeSH
• jaterní cirhóza komplikace   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• nealkoholová steatóza jater diagnostické zobrazování   MeSH
• nemoci jater * komplikace   patofyziologie   MeSH
• transplantace ledvin MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Nealkoholová steatóza jater (non-alcoholic fatty liver disease, NAFLD), obvykle překládané jako nealkoholové tukové onemocnění jater, je vzhledem ke své prevalenci jedno z nejčastějších onemocnění dnešní doby. V západních zemích dosahuje odhadovaná prevalence 17-46 % dospělé populace. Vzhledem k této vysoké prevalenci onemocnění představuje i relativně malé riziko progrese v absolutních číslech významné množství jedinců s pokročilou jaterní chorobou. Proto je kladen důraz na možnosti neinvazivní diagnostiky pokročilosti jaterního postižení. Vedle skórovacích systémů založených na hodnocení laboratorních a klinických biomarkerů se stále častěji uplatňují neinvazivní zobrazovací metody, především transientní elastografie a ARFI (acoustic radiation force impulse imaging). V současné době jsou základem terapie NAFLD dietní intervence a zvýšení pohybové aktivity. Z farmakologických možností lze u rizikových jedinců případně zvážit podání vitaminu E, u diabetiků pak pioglitazon.

Non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD), usually translating as non-alcohol fatty liver disease, is one of the most common diseases of our day due to its prevalence. In Western countries, the estimated prevalence of 17-46% of the adult population is estimated. Due to this high prevalence of the disease, the relatively small risk of progression in absolute numbers represents a significant number of individuals with advanced liver disease. Therefore, emphasis is placed on the possibility of non-invasive diagnosis of liver disease. In addition to scoring systems based on the evaluation of laboratory and clinical biomarkers, non-invasive imaging methods, in particular transient elastography and ARFI (acoustic radiation force impulse imaging), are increasingly being used. Currently, NAFLD therapy is based on dietary interventions and increased physical activity. From the pharmacological options, in the high-risk individuals category treatment with vitamin E should be considered. In diabetics prescription of pioglitazon should be considered.

• MeSH
• biopsie metody   MeSH
• elastografie MeSH
• fibróza klasifikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nealkoholová steatóza jater * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   MeSH
• vitamin E terapeutické užití   MeSH
• zdravý životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Nealkoholová tuková choroba pečene (NAFLD – non-alcoholic fatty liver disease) zahrňuje celé spektrum ochorení od jednoduchého stukovatenia pečene, cez nealkoholovú steatohepatitídu (NASH) až po progresiu do cirhózy pečene. NAFLD je považovaná za celosvetovo najčastejšie chronické ochorenie pečene so stúpajúcou prevalenciou a predpokladá sa, že v budúcnosti bude najčastejšou indikáciou transplantácie pečene. Nakoľko NAFLD postihuje stále väčšiu časť populácie a biopsia pečene je invazívny diagnostický zákrok, je nutné rozvíjať neinvazívne diagnostické a screeningové modality. Biochemické ukazovatele zahrňujúce markery zápalu, oxidačného stresu, apoptózy, fibrogenézy a skórovacie systémy na detekciu steatózy a fibrózy majú svoj význam v diagnostike NAFLD. Pretože izolované biochemické parametre neboli dostatočne špecifické a senzitívne pre predikciu prítomnosti NASH a fibrózy, je tendencia použitia rôznych markerov a kombinovať ich v matematických algoritmoch. Bolo vyvinutých viacero prediktívnych modelov a skórovacích systémov. Podľa najnovších štúdií skupiny viacerých parametrov (NAFLD fibrosis skóre, FIB-4, BARD skóre) sú diagnosticky najvýpovednejšie a môžu minimalizovať nutnosť biopsie pečene. Zobrazovacie metódy ako ultrasonografia, tranzientná elastografia, real-time elastografia, dynamická shear waves elastografia, elastografia s ultrazvukovým tlakovým impulzom (metóda ARFI – acoustic radiation force imaging) zohrávajú významnú úlohu v diagnostike NAFLD. Nové trendy neinvazívnej diagnostiky sa stále diskutujú a prehodnocuje sa ich klinická využiteľnosť. Práca prehľadne pojednáva o aktuálnych biochemických a zobrazovacích metódach, vyhodnocuje ich diagnostickú presnosť a použitie v klinickej praxi.

Non-alcoholic fatty liver disease (NAFLD) represents a range of disorders including simple steatosis, non-alcoholic steatohepatitis (NASH), and progression to liver cirrhosis. It is the most frequent chronic liver disease worldwide. Its prevalence continues to rise and it is likely to become the most common indication for liver transplantation in the future. As this disease affects much of the population and liver biopsy is an invasive diagnostic tool, the development of non-invasive diagnostic and screening tools is needed. Markers of inflammation, oxidative stress, apoptosis, fibrogenesis, scoring models for detecting hepatic steatosis, and fibrosis are important for the diagnostics of NAFLD. As isolated biochemical parameters are not specific or sensitive enough to predict the presence of NASH and fibrosis, there is a tendency to use various markers and combine them into mathematical algorithms. Several predictive models and scoring systems have been developed. Current data suggest that panels of markers (NAFLD fibrosis score, FIB-4 score, and BARD score) are useful diagnostic modalities to minimize the number of liver biopsies. Imaging methods (ultrasound, transient elastography, real-time elastography, dynamic shear waves elastography, and acoustic radiation force impuls elastography) are important in the diagnostics of NAFLD. Actual tendencies of non-invasive diagnostics are constantly being discussed and their clinical applicability is being evaluated. The review summarizes current biochemical and imaging methods and concentrates on the evaluation of their diagnostic accuracies and suitability in clinical practice.

• MeSH
• biochemická analýza krve metody   MeSH
• biologické markery MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• elastografie metody   využití   MeSH
• fibróza diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• nealkoholová steatóza jater * diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• laktony terapeutické užití   MeSH
• látky proti obezitě terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• nealkoholová steatóza jater * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• orlistat MeSH
• rizikové faktory MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH