AIM: To assess the feasibility, safety and efficacy of using a high-flow nasal cannula (HFNC) for stabilising very preterm infants after birth. METHODS: A prospective observational study included preterm infants born at 28 + 0 to 31 + 6 weeks' gestation between February 2021 and December 2022 at the General University Hospital in Prague. Following delayed cord clamping, HFNC was administered at a flow rate of 8 L/min through the infants' nostrils. Criteria for switching to continuous positive airway pressure (CPAP) or positive pressure ventilation (PPV) included persistent bradycardia in the first few minutes or low saturation of oxygen (SpO2) after 5 min, respectively. RESULTS: Of the 65 infants enrolled in the study, 56 (86%) were successfully stabilised exclusively using HFNC while 7 (11%) required PPV. Additionally, 52 (80%) infants achieved SpO2 > 80% at 5 min, and 54 (83%) infants were successfully treated with HFNC within the first 3 h of life. CONCLUSION: The primary use of HFNC seems to be an appropriate alternative to CPAP for the stabilisation of very premature infants after birth and subsequent transfer to the NICU. A randomised trial comparing HFNC and CPAP in the delivery room will enable to answer the questions raised in this study.

• MeSH
• kanyla * MeSH
• lidé MeSH
• novorozenci extrémně nezralí * MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec MeSH
• oxygenoterapie * přístrojové vybavení   metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• studie proveditelnosti MeSH
• trvalý přetlak v dýchacích cestách MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

OBJECTIVES: Acute hypoxemic respiratory failure in immunocompromised patients remains the leading cause of admission to the ICU, with high case fatality. The response to the initial oxygenation strategy may be predictive of outcome. This study aims to assess the response to the evolutionary profiles of oxygenation strategy and the association with survival. DESIGN: Post hoc analysis of EFRAIM study with a nonparametric longitudinal clustering technique (longitudinal K-mean). SETTING AND PATIENTS: Multinational, observational prospective cohort study performed in critically ill immunocompromised patients admitted for an acute respiratory failure. INTERVENTIONS: None. MEASUREMENTS AND MAIN RESULTS: A total of 1547 patients who did not require invasive mechanical ventilation (iMV) at ICU admission were included. Change in ventilatory support was assessed and three clusters of change in oxygenation modality over time were identified. Cluster A: 12.3% iMV requirement and high survival rate, n = 717 patients (46.3%); cluster B: 32.9% need for iMV, 97% ICU mortality, n = 499 patients (32.3%); and cluster C: 37.5% need for iMV, 0.3% ICU mortality, n = 331 patients (21.4%). These clusters demonstrated a high discrimination. After adjustment for confounders, clusters B and C were independently associated with need for iMV (odds ratio [OR], 9.87; 95% CI, 7.26-13.50 and OR, 19.8; 95% CI, 13.7-29.1). CONCLUSIONS: This study identified three distinct highly performing clusters of response to initial oxygenation strategy, which reliably predicted the need for iMV requirement and hospital mortality.

• MeSH
• hypoxie * terapie   mortalita   MeSH
• imunokompromitovaný pacient * MeSH
• jednotky intenzivní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• kritický stav mortalita   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• oxygenoterapie * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• respirační insuficience * terapie   mortalita   MeSH
• senioři MeSH
• shluková analýza MeSH
• umělé dýchání * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) zůstává celosvětově stále onemocněním s vysokou prevalencí, morbiditou a mortalitou a významně snižuje kvalitu života. V České republice trpí tímto onemocněním přibližně 5-7 % dospělé populace a přibližně 3 200-3 500 lidí u nás na tuto nemoc každoročně zemře. V současné době je kladen důraz na individualizovanou léčbu tzv. léčitelných charakteristik (treatable traits) CHOPN. Klinická fenotypizace CHOPN v ČR není žádnou novinkou a používáme ji od roku 2013. Nová doporučení Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD) z roku 2024 hovoří o novém konceptu komplexní problematiky řešení CHOPN s ohledem na personalizaci. Léčba se stala intenzivnější s ohledem na symptomy a prevenci exacerbací. Klíčem k úspěchu všeobecně je časná diagnóza a zavedení screeningových programů. Článek shrnuje základní aktuální doporučení a přehled moderní farmakologické a také nefarmakologické dlouhodobé léčby CHOPN.

The Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD) from 2024 talks about a new concept of a comprehensive approach to COPD management with regard to personalization. Treatment has become more intensive with regard to symptoms and prevention of exacerbations. The key to success in general is early diagnosis and the introduction of screening programs. This article summarizes the main current recommendations and an overview of modern pharmacological as well as non-pharmacological long-term treatment of COPD.

• MeSH
• agonisté beta-2-adrenergních receptorů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• antagonisté muskarinových receptorů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• chronická obstrukční plicní nemoc * terapie   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• lidé MeSH
• oxygenoterapie metody   MeSH
• transplantace plic MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dechová terapie metody   ošetřování   přístrojové vybavení   MeSH
• drenáž klasifikace   ošetřování   MeSH
• infekce dýchací soustavy * ošetřování   MeSH
• lidé MeSH
• nebulizátory a vaporizátory klasifikace   MeSH
• neinvazivní ventilace ošetřování   MeSH
• oxygenoterapie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• tracheostomie ošetřování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dlouhodobá domácí oxygenoterapie u dětí (DDOT) je definována jako podávání kyslíku mimo nemocniční prostředí pacientům s onemocněním plic, plicních cév a případně i hrudní stěny (resp. ventilační pumpy) trpícím chronickou respirační insuficiencí 1. typu. Tento přehledový článek je druhým ze dvou článků, které se zabývají problematikou DDOT v České republice. Věnuje se praktickým aspektům DDOT a klade si za cíl stručně představit typy domácí oxygenoterapie a zdroje kyslíku. Dále představuje indikační kritéria pro DDOT v ČR a indikační kritéria dle doporučení Americké hrudní společnosti (ATS) a Britské hrudní společnosti (BTS). Diskutovány jsou i limitace stávající indikační praxe v ČR, kdy kritéria pro předpis DDOT podle aktuálního úhradového katalogu českých zdravotních pojišťoven dostatečně nezohledňují specifika dětského věku. Závěrem článek zmiňuje možnosti monitorování dlouhodobé terapie kyslíkem v domácím prostředí a případné ukončení terapie.

Long term home oxygen therapy for children is defined as oxygenotherapy outside hospital environment dedicated for patients with lung diseases, diseases of pulmonary vascular system and diseases of the thoracic wall (ventilation) suffering from chronic respiratory insufficiency of type 1. This review represents the second one of two articles on long-term home oxygen therapy (LTOT) in the Czech Republic, with a focus on the indication criteria for home oxygen therapy in children with chronic respiratory conditions. The review outlines the criteria based on the practice guidelines of the American Thoracic Society (ATS) and the British Thoracic Society (BTS), as well as specific indication criteria in the Czech Republic recommended by health insurance companies. Additionally, the review addresses practical aspects of LTOT, including the types of home oxygen devices, at-home patient follow-up, and indications for weaning off LTOT.

• MeSH
• dítě MeSH
• dlouhodobá péče klasifikace   metody   MeSH
• domácí ošetřování klasifikace   metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lékařské předpisy MeSH
• lidé MeSH
• oxygenoterapie * klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• plicní nemoci terapie   MeSH
• respirační insuficience diagnóza   terapie   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Dlouhodobá domácí oxygenoterapie u dětí (DDOT) je definována jako podávání kyslíku mimo nemocniční prostředí pacientům s onemocněním plic, plicních cév a případně i hrudní stěny (resp. ventilační pumpy) trpícím chronickou respirační insuficiencí 1. typu. Hlavním cílem DDOT je zamezení výskytu déletrvajících stavů hypoxie a tím předcházení rozvoji komplikací, jakými jsou například plicní hypertenze, kognitivní deficit a další. Domácí oxygenoterapie zároveň umožňuje dítěti pobyt mimo nemocniční zařízení a zvyšuje jeho kvalitu života. DDOT je rezervována zpravidla pro koncová stadia závažných plicních a některých mimoplicních onemocnění. Specificky v dětském věku lze však u některých patologií očekávat ústup závislosti na dodatečném kyslíku (např. bronchopulmonální dysplazie či hyperplazie neuroendokrinních buněk kojenců) a tím i možnost ukončení DDOT. Tento přehledový článek je prvním ze dvou článků, které se věnují problematice DDOT v České republice. Klade si za cíl stručně představit patofyziologické mechanismy vedoucí k hypoxemii a objasnit na jejich základě účinnost a vhodnost oxygenoterapie. Dále krátce představuje metody detekce hypoxemie vhodné pro dětský věk a důsledky dlouhodobé hypoxemie na dětský organismus. V neposlední řadě se věnuje nejčastějším diagnózám indikovaným a potenciálně léčitelným DDOT.

Long term home oxygen therapy for children is defined as oxygenotherapy outside hospital environment dedicated for patients with lung diseases, diseases of pulmonary vascular system and diseases of the thoracic wall (ventilation) suffering from chronic respiratory insufficiency of type 1. The main target of a long-term home oxygen therapy in children (LTOT) is to prevent prolonged hypoxia in children with chronic respiratory condition. Prolonged hypoxia can lead to health complications such as pulmonary hypertension, cognitive impairment etc. LTOT enables patients to spend more time at home and improves their quality of life. LTOT is indicated for end-stages of severe pulmonary and sometimes non-pulmonary illnesses, but there are known pathologies such as bronchopulmonary dysplasia or neuroendocrine cell hyperplasia of infancy where the patient is expected to spontaneously wean of oxygen. This review is the first of two articles presenting LTOT in the Czech Republic. The primary focus of this review is to briefly present the pathophysiological mechanisms leading to hypoxemia and to explain the suitability of oxygen therapy based on this knowledge. It then briefly outlines options for detecting hypoxemia in children and the long-term impact of hypoxemia on the children‘s body and health. Moreover, the review discusses the most common diagnoses indicated and potentially treatable by LTOT.

• MeSH
• bronchopulmonální dysplazie terapie   MeSH
• cystická fibróza patologie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• hypoxie komplikace   patofyziologie   MeSH
• intersticiální plicní nemoci patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• obstrukční spánková apnoe patofyziologie   terapie   MeSH
• oxygenoterapie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• oxymetrie MeSH
• plicní hypertenze patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

OBJECTIVE: This study aims to evaluate the performance of the fabian-Predictive-Intelligent-Control-of-Oxygenation (PRICO) system for automated control of the fraction of inspired oxygen (FiO2). DESIGN: Multicentre randomised cross-over study. SETTING: Five neonatal intensive care units experienced with automated control of FiO2 and the fabian ventilator. PATIENTS: 39 infants: median gestational age of 27 weeks (IQR: 26-30), postnatal age 7 days (IQR: 2-17), weight 1120 g (IQR: 915-1588), FiO2 0.32 (IQR: 0.22-0.43) receiving both non-invasive (27) and invasive (12) respiratory support. INTERVENTION: Randomised sequential 24-hour periods of automated and manual FiO2 control. MAIN OUTCOME MEASURES: Proportion (%) of time in normoxaemia (90%-95% with FiO2>0.21 and 90%-100% when FiO2=0.21) was the primary endpoint. Secondary endpoints were severe hypoxaemia (<80%) and severe hyperoxaemia (>98% with FiO2>0.21) and prevalence of episodes ≥60 s at these two SpO2 extremes. RESULTS: During automated control, subjects spent more time in normoxaemia (74%±22% vs 51%±22%, p<0.001) with less time above and below (<90% (9%±8% vs 12%±11%, p<0.001) and >95% with FiO2>0.21 (16%±19% vs 35%±24%) p<0.001). They spent less time in severe hyperoxaemia (1% (0%-3.5%) vs 5% (1%-10%), p<0.001) but exposure to severe hypoxaemia was low in both arms and not different. The differences in prolonged episodes of SpO2 were consistent with the times at extremes. CONCLUSIONS: This study demonstrates the ability of the PRICO automated oxygen control algorithm to improve the maintenance of SpO2 in normoxaemia and to avoid hyperoxaemia without increasing hypoxaemia.

• MeSH
• hyperoxie prevence a kontrola   MeSH
• hypoxie MeSH
• jednotky intenzivní péče o novorozence * MeSH
• klinické křížové studie * MeSH
• kyslík krev   aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec MeSH
• oxygenoterapie metody   škodlivé účinky   přístrojové vybavení   MeSH
• oxymetrie metody   MeSH
• saturace kyslíkem * MeSH
• umělé dýchání škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pragmatická klinická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Acute respiratory distress syndrome (ARDS) is a disease that has a high reported mortality rate. The treatment for ARDS typically involves mechanical ventilation that is tailored to each patient's needs. A crucial aspect of this treatment is maintaining adequate oxygen saturation of haemoglobin by setting the fraction of inspired oxygen. This paper proposes a design method of robust proportional-integral-derivative (PID) controllers using a gas exchange model during ARDS. Several PID controllers were synthesized for different sub-operational ranges defined by measurable quantities of the mechanical ventilator and the patient using a mixed sensitivity H∞ approach. In simulations, the controller demonstrated high robustness to external changes and changes in the patient's condition, with saturation always above 88%. Although further validation of the controller is required, the results indicate that the presented robust control method has the potential to be clinically relevant.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• kyslík krev   MeSH
• lidé MeSH
• oxygenoterapie metody   MeSH
• počítačová simulace MeSH
• syndrom dechové tísně patofyziologie   terapie   MeSH
• umělé dýchání * metody   MeSH
• výměna plynů v plicích MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Téma bylo zpracováno formou diplomové práce, která se zabývá podpůrnými respiračními, ventilačními a neinvazivními technikami dechové podpory, které souvisejí s celosvětovou pandemií covidu-19, která v období 2020–2021 ovlivnila život mnoha lidí. Během pandemie se v nemocnicích rozšířila terapie vysokoprůtokovým nosním kyslíkem (HFNC –high-flow nasal cannul; high-flow) jakožto možná alternativa umělé plicní ventilace (UPV) u covid pozitivních pacientů. Práce se zabývá problematikou, zda HFNC může být alternativou UPV u covid pozitivních pacientů v intenzivní péči. Empirická část vyplývá z kvantitativních výzkumů. První výzkum byl zaměřen na sestry a jejich zkušenosti a znalosti s technikou HFNC, jejím principem a fungováním, a to prostřednictvím rozeslaných dotazníků. Druhý výzkum byl zpracován sběrem sekundárních dat za pomoci statistické analýzy. Ve druhém kvantitativním šetření bylo cílem znázornění ventilačních režimů u všech hospitalizovaných pacientů, kteří podstoupili terapii na UPV či HFNC, zjistit, zda je HFNC alternativou UPV u covid pozitivních pacientů a zda nedošlo k jejímu selhání během terapie.

The topic was explored through a master’s thesis that focuses on supportive respiratory, ventilatory, and non-invasive techniques of respiratory assistance related to the global covid-19 pandemic, which affected the lives of many people during the period of 2020–2021. During this pandemic, the use of high-flow nasal oxygen therapy (high-flow) proliferated in hospitals as a potential alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients. The thesis addresses the question of whether high-flow can serve as an alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients in intensive care. The empirical part is derived from quantitative research. The first study focused on nurses and their experiences and knowledge of the high-flow technique, its principles, and its functioning, through distributed questionnaires. The second study utilized secondary data collection and statistical analysis. In the second quantitative investigation, the goal was to depict ventilation strategies in all hospitalized patients who underwent therapy with either invasive mechanical ventilation or high-flow, to determine whether high-flow can serve as an alternative to invasive mechanical ventilation for covid-positive patients, and whether its failure occurred during the therapy.

• Klíčová slova
• vysoko průtoková nosní kanyla, HFNC high- flow nasal cannula,
• MeSH
• COVID-19 MeSH
• kyslík MeSH
• nemoci dýchací soustavy terapie   MeSH
• oxygenoterapie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• plicní ventilace MeSH
• respirační insuficience terapie   MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace MeSH
• nervosvalová blokáda MeSH
• oxygenoterapie metody   MeSH
• pronační poloha MeSH
• syndrom dechové tísně * komplikace   terapie   MeSH
• trvalý přetlak v dýchacích cestách metody   MeSH
• umělé dýchání metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH