AIM: To study all the aspects of drain management in pancreatic surgery. METHODS: We conducted a systematic review according to the PRISMA guidelines. We searched the Cochrane Central Registry of Controlled Trials, EMBASE, Web of Science, and PubMed (MEDLINE) for relevant articles on drain management in pancreatic surgery. The reference lists of relevant studies were screened to retrieve any further studies. We included all articles that reported clinical studies on human subjects with elective pancreatic resection and that compared various strategies of intra-abdominal drain management, such as drain vs no drain, selective drain use, early vs late drain extraction, and the use of different types of drains. RESULTS: A total of 19 studies concerned with drain management in pancreatic surgery involving 4194 patients were selected for this systematic review. We included studies analyzing the outcomes of pancreatic resection with and without intra-abdominal drains, studies comparing early vs late drain removal and studies analyzing different types of drains. The majority of the studies reporting equal or superior results for pancreatic resection without drains were retrospective and observational with significant selection bias. One recent randomized trial reported higher postoperative morbidity and mortality with routine omission of intra-abdominal drains. With respect to the timing of drain removal, all of the included studies reported superior results with early drain removal. Regarding the various types of drains, there is insufficient evidence to determine which type of drain is more suitable following pancreatic resection. CONCLUSION: The prophylactic use of drains remains controversial. When drains are used, early removal is recommended. Further trials comparing types of drains are ongoing.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• design vybavení MeSH
• drenáž škodlivé účinky   přístrojové vybavení   metody   MeSH
• lidé MeSH
• odstranění implantátu MeSH
• pankreatektomie škodlivé účinky   MeSH
• pankreatická píštěl diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Akutní pooperační pankreatitida (APP) po proximální pankreatoduodenektomii (PDE) je závažnou komplikací. V práci se zabýváme možnostmi časné diagnostiky APP, odlišením od prostého pankreatického leaku a možnostmi chirurgické terapie. Materiál a metodika: U všech pacientů po PDE pro duktální adenokarcinom hlavy pankreatu komplikovaných pankreatickým leakem typu C, kteří při primární hospitalizaci zemřeli, jsme z pitevních nálezů vyhledali nemocné s histologicky verifikovanou APP. Tuto skupinu nemocných jsme porovnali s pacienty s prostým leakem a s pacienty s nekomplikovaným pooperačním průběhem. Retrospektivně jsme hodnotili pooperační klinický průběh, základní laboratorní a zobrazovací vyšetření. Sledované parametry jednotlivých skupin jsme statisticky srovnávali pomocí Fisherova LSD testu. Za hladinu statistické významnosti jsme stanovili p = 0,05. Veškeré analýzy byly provedeny v programu STATISTICA 10.0 (StatSoft CR s.r.o.). Výsledky: V letech 2007−2011 jsme provedli na Chirurgické klinice 2. LF UK a ÚVN 160 PDE pro prokázaný duktální adenokarcinom. APP s pooperačním pankreatickým leakem typu C jsme zaznamenali u 4 (2,5 %) pacientů. Žádný z těchto pacientů primární hospitalizaci nepřežil. U 3 pacientů této skupiny jsme nalezli 1. POD signifikantně vyšší hladiny pankreatických amyláz v séru oproti ostatním skupinám. Současně jsme v této skupině v 75 % pozorovali rychle narůstající plazmatickou koncentrací CRP od 1. do 5. POD. Kontrastní CT vyšetření, hodnocená zpětně, do 5. POD, neprokázalo APP. Pouze v jednom případě CT prokázalo 9. POD CT obraz APP dle Balthazara typ E. Závěr: V časné diagnostice APP u pacientů po PDE je vedoucím příznakem náhlá změna klinického stavu. Z laboratorních výsledků jsme pozorovali nárůst sérových koncentrací AMS a CRP. Kontrastní CT vyšetření je na základě našeho pozorování z hlediska časné diagnostiky nepřínosné. V případě časné diagnózy APP zůstává nadále otázkou dokončení totální pankreatektomie a její načasování. Klíčová slova: pankreatická píštěl − akutní pooperační pankreatitida – proximální pankreatoduodenektomie – drenáž − totální pankreatektomie

Introduction: Acute postoperative pancreatitis (APP) after proximal pancreatoduodenectomy (PDE) is a major and serious complication. The purpose of the the study is early diagnosis of APP, differentiation from pancreatic stump leak and possibilities of surgical treatment. Material and methods: Of all patients who underwent PDE for ductal adenocarcinoma of the pancreatic head complicated by type C pancreatic leak, who died during primary hospitalization, we used autopsy findings to find patients with histologically confirmed APP. We compared this group to patients with only a pancreatic leak and patients with an uncomplicated clinical course. We retrospectively evaluated the postoperative clinical course, and radiological and laboratory data of all patients. These parameters were statistically compared between the individual groups using Fisher LSD test. We considered p = 0.05 to be statistically significant. Data were analysed using software STATISTICA 10.0 (StatSoft CR s.r.o.). Results: One hundred sixty patients underwent PDE for ductal adenocarcinoma at our institution between 2007−2011 and were retrospectivaly reviewed. APP with postoperative type C pancreatic leak was observed in 4 (2.5%) patients; none of these patients survived. We found significantly higher levels of serum pancreatic amylase (AMS) on the 1. postoperative day in 3 of these patients compared to the other groups. Significantly increasing levels of CRP during the the first 5 postoperative days were observed in 75% of these patients. Retrospectively analysed contrast CT scans up to the 5th POD did not show APP. Only 1 patient had findings of APP type E according to Balthazar on CT scan performed on the 9th POD. Conclusion: The most significant factor in early diagnosis of APP after PDE is an abrupt change in clinical status. We also observed significantly higher levels of serum concentrations of CRP and AMS. Based on our findings, CT scan is not beneficial in the early diagnosis of APP. In cases of early diagnosed APP after PDE, the question of performing a completion pancreatectomy and its timing remains. Key words: Pancreatic leakage − acute postoperative pancreatitis – proximal pancreatoduodenectomy − drainage − total pancreatectomy.

• MeSH
• adenokarcinom terapie   MeSH
• akutní nekrotizující pankreatitida * diagnóza   klasifikace   komplikace   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• C-reaktivní protein MeSH
• dospělí MeSH
• duktální karcinom chirurgie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• klinické laboratorní techniky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní chirurgie   MeSH
• pankreatická píštěl * diagnóza   klasifikace   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• pankreatoduodenektomie škodlivé účinky   MeSH
• pitva MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• pooperační komplikace mortalita   MeSH
• přežití MeSH
• příčina smrti MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Postoperative pancreatic fistula is the main cause of morbidity after pancreatic resection. This study aimed to quantify the clinical and economic consequences of pancreatic fistula in a medium-volume pancreatic surgery center. METHODS: Hospital records from patients who had undergone elective pancreatic resection in our department were identified. Pancreatic fistula was defined according to the International Study Group on Pancreatic Fistula (ISGPF). The consequences of pancreatic fistula were determined by treatment cost, hospital stay, and out-patient follow-up until the pancreatic fistula was completely healed. All costs of the treatment are calculated in Euros. The cost increase index was calculated for pancreatic fistula of grades A, B, and C as multiples of the total cost for the no fistula group. RESULTS: In 54 months, 102 patients underwent elective pancreatic resections. Forty patients (39.2%) developed pancreatic fistula, and 54 patients (52.9%) had one or more complications. The median length of hospital stay for the no fistula, grades A, B, and C fistula groups was 12.5, 14, 20, and 59 days, respectively. The hospital stay of patients with fistula of grades B and C was significantly longer than that of patients with no fistula (P<0.001). The median total cost of the treatment was 4952, 4679, 8239, and 30 820 Euros in the no fistula, grades A, B, and C fistula groups, respectively. CONCLUSIONS: The grading recommended by the ISGPF is useful for comparing the clinical severity of fistula and for analyzing the clinical and economic consequences of pancreatic fistula. Pancreatic fistula prolongs the hospital stay and increases the cost of treatment in proportion to the severity of the fistula.

• MeSH
• ambulantní péče ekonomika   MeSH
• časové faktory MeSH
• délka pobytu ekonomika   MeSH
• elektivní chirurgické výkony MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• nemocnice - náklady * MeSH
• pankreatektomie škodlivé účinky   ekonomika   MeSH
• pankreatická píštěl diagnóza   ekonomika   etiologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nemoci pleury etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• pankreatická píštěl diagnóza   terapie   MeSH
• píštěle trávicího systému komplikace   MeSH
• pleurální výpotek terapie   MeSH
• pneumologie metody   MeSH
• pneumomediastinum diagnostické metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Onemocnění pankreatu jsou často doprovázeny pleuropulmonálními komplikacemi. Akutní pankreatitida může vyvolávat řadu patologických stavů v oblasti respiračního systému, mezi které patří hypoxemie, snížení transfer-faktoru (DLCO), snížení transfer-koeficientu (DLCO/VO), snížení maximálního středního výdechového průtoku ve střední polovině vydechnuté usilovné vitální kapacity (FEF25?75 %), elevace a/nebo paréza části bránice, atelektázy bazálních partií plic, jednostranné nebo oboustranné plicní infiltráty, mediastinální pseudocysta a pleurální výpotek. Nejnebezpečnější komplikací akutní pankreatitidy je syndrom akutního dechového selhání. U chronické pankreatitidy je někdy přítomen rozsáhlý, rekurentní pleurální výpotek s velmi vysokou koncentrací amylázy v pleurální tekutině. Nejčastější příčinou tohoto pleurálního výpotku je pankreatikopleurální píštěl (PPP). Popisujeme náš soubor 3 pacientů s PPP a pleurálním výpotkem, hodnotíme klinické příznaky, diagnostiku a léčbu.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• pankreatická píštěl diagnóza   terapie   MeSH
• pankreatitida komplikace   terapie   MeSH
• pleurální výpotek terapie   MeSH
• pneumologie metody   MeSH
• pneumomediastinum diagnostické metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Pankreatický ascites vzniklý na podkladě vnitřní pankreatické píštěle je poměrně vzácnou komplikací chronické pankreatitidy. Pro nízkou incidenci je léčba stále kontroverzní. Konzervativní léčba spočívá v parenterální výživě, podávání somatostatinu a jeho analog a opakovaných paracentezách. Intervenční léčba je endoskopická a chirurgická. Sdělení popisuje 53letého nemocného s ascitem a fluidothoraxem. Při přijetí dominovala v laboratorních nálezech leukocytóza a vysoká hladina CRP. Při diagnostické punkci ascitu byla nalezena vysoká hladina amyláz v ascitu (327,1 μkat/l). Při CT vyšetření byly zjištěny známky chronické pankreatitidy. Bylo provedeno ERCP s nálezem objemné wirsungolitiázy a suspektní píštěle v oblasti kaudy pankreatu. Byla provedena wirsungotomie, extrahován konkrement a zaveden pankreatický drén. Stav nemocného se nelepšil, proto byl nasazen somatostatin a byly prováděny odlehčovací paracentézy. Při kontrolním ERCP byla nalezena píštěl v oblasti hlavy pankreatu, píštěl v oblasti kaudy se již nezobrazila. Pro nedostatečný ústup ascitu bylo indikováno operační řešení, nicméně během přípravy k operaci došlo k obratu, ascites regredoval, celkový stav nemocného se výrazně zlepšil a byl dimitován. Kontrolní ERCP již neprokázala žádnou pankreatickou píštěl a drény byly odstraněny. Popisovaný případ dokládá úspěšnou léčbu pankreatického ascitu, kdy byla kombinována léčba endoskopická s komplexní léčbou konzervativní, včetně podání somatostatinu. Ačkoli léčebný algoritmus pankreatického asitu je stále kontroverzní, většina publikací z poslední doby preferuje intervenční léčbu endoskopickou či chirurgickou. Vzhledem k míře invazivity by měla endoskopická léčba v terapeutickém algoritmu předcházet eventuální chirurgický zákrok.

Pancreatic ascites created on a base of internal fistula is quite rare complication of chronic pancreatitis. Because of low frequency is the treatment still controversial. The conservative treatment consists of the parenteral nutrition, application of somatostatin and its analogues; and or repeated paracentesis. The invasive treatment is endoscopical or surgical. This paper describes a case of 53 years old patient diagnosed with ascites and fluidothorax. The laboratory tests showed leukocytosis and high level of CRP. There was also found high level of amylase in ascitic fluid (327.1 μkat/L) by the diagnostic punction of ascites. The CT examination there were found indices of the chronic pankreatitis. The ERCP examination proved large wirsungolithiasis and suspect fistula in the region of cauda of pancreas. The wirsungotomy was performed and stone was extracted; there was placed pancreatic stent. However, the condition of patient did not improve, that is why the medication of somatostatin was started; paracentesis was also repeatedly performed. By repeated ERCP examination there was found a fistula in the region of head of pancreas, the fistula in the region of tail has not been proved yet. Because of not sufficient retreat of ascites the surgical treatment was indicated. Nevertheless, during the pre-surgical treatment the condition of patient improved significantly and the patient was discharged. The ERCP control did not prove any fistula of pancreas and so the stents were removed. The described case illustrates the successful treatment of the ascites of pancreas, where the endoscopical treatment was combined with the classical treatment including the administration of somatostatin. Eventhough, the treatment algorithm of panreatic ascites is still controversial, majority of recently published works prefer invasive endoscopical or surgical treatment. It seems logical, from point of view of the invasivity ratio, that the endoscopical treatment should be placed before considered surgical treatment in the therapeutical algorithm.

• Klíčová slova
• Somatuline Autogel,
• MeSH
• ascites etiologie   MeSH
• cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní MeSH
• lidé MeSH
• pankreatická píštěl diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• somatostatin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• Somatuline,
• MeSH
• iatrogenní nemoci MeSH
• kožní píštěl diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• pankreatická píštěl diagnóza   etiologie   MeSH
• somatostatin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• kongresy MeSH

• MeSH
• chronická pankreatitida komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní MeSH
• pankreatická píštěl diagnóza   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• pankreatická pseudocysta diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• portální hypertenze MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH