Polymyalgia rheumatica (PMR) a obrovskobuněčná arteritida (OBA) jsou autoimunitní onemocnění, která začínají po 50. roce života a maximum výskytu je mezi 70–80 lety. Jejich společný výskyt naznačuje, že obě nemoci mohou mít dosud neurčeného společného etiopatogenetického jmenovatele. Na druhou stranu jsou zcela odlišné klinickými projevy a prognózou. PMR se projevuje bolestivou ztuhlostí v oblasti ramenního, pánevního pletence a svalů šíje. OBA je často provázena bolestmi hlavy způsobenými postižením cév v oblasti společné a zevní karotidy. V oblasti spánků zjišťujeme často uzlovité zduření větve temporální arterie. Obvyklým a obávaným projevem OBA je náhlá slepota v důsledku okluze cév vedoucí k ischemii optického nervu. Imunopatologický zánět je podstatou obou nemocí a laboratorně se projevuje zvýšením reaktantů akutní fáze (sedimentace erytrocytů, C-reaktivní protein). Není znám žádný specifický diagnostický test získaný vyšetřením krve nebo plazmy. Diagnostika PMR se opírá o klinický obraz a vyloučení všech ostatních diferenciálně diagnostických možností. Stanovení diagnózy OBA je založeno především na typickém histologickém obraze postižení stěny arterie. V současné době jsou v diagnostice velmi nápomocné zobrazovací metody prokazující morfologické změny a známky zánětu cévní stěny, zejména pozitronová emisní tomografie kombinovaná s počítačovou tomografií. Zlatým standardem v léčbě obou nemocí je dlouhodobé (minimálně roční až dvouleté) podávání glukokortikoidů s postupným snižováním dávky. To je samozřejmě provázeno řadou všeobecně známých nežádoucích účinků. V obou případech je typické podstatné zlepšení stavu časně po zahájení terapie. Zatímco PMR léčíme prednisonem v dávce 15–20 mg denně, v případě OBA je počáteční dávka prednisonu 2–3× vyšší. Při hrozícím oslepnutí musíme reagovat rychle a intenzivně zahájením vysokodávkované intravenózní pulzní léčby glukokortikoidy.
Polymyalgia rheumatica (PMR) and giant cell arteritis (GCA) are the autoimmune diseases occuring after 50 years of age with maximum around seventy – eighty years of age. Their common apearance indicates, that both diseases have an unknown etiopathogenetic denominator until now. On the other hand their symptoms and prognosis are completely different. PMR symptoms are painfull stiffness in the pelvic, schoulder girdle and nuchal muscles. GCA is often accompanied by headaches caused by affection of blood vessels in the area of artery carotis comunis and interna, nodular enlargement of the temporal artery branches is often seen. Usual and feared sign of GCA is sudden blindness as a result of vascular oclussion of vessels causing optic nerve ischemia. Immunopatologic inflammation is the essence of both diseases and manifests by high value of reactans of acute phase (Erythrocyte Sedimentation Rate, C-reactive protein levels). There is no specific diagnostic blood or plasma test available yet. The diagnosis of PMR lies in clinical picture and exclusion of other diferential options. The diagnosis of GCA is primarily based on the typical histological picture of arterial wall. Nowadays the imaging modalities are very helpful for diagnosis, for example positron emission tomography in the combination with the computer tomography. The gold standard in the treatment of both diseases is long-term (at least 1 or 2 years) administration of glucocorticoids with gradual reduction of dosage. Of course this treatment is accompained by a variety of commonly known advers effects. In both cases there is a typical significant improvement of health condition very soon after therapy initiation. PMR therapy is consisted of prednison 15–20 mg daily, the inital treatment of GCA is 2–3× higher dosage of corticosteroids. In the case of imminent threat of blindness the prompt high-dose intravenous administration of corticosteroids is essential.
- MeSH
- Aspirin * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- biopsie MeSH
- bisfosfonáty aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- denzitometrie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dvanáctníkové vředy prevence a kontrola MeSH
- farmaceutické služby využití MeSH
- inhibitory protonové pumpy aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- methylprednisolon * aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- obrovskobuněčná arteritida * diagnóza epidemiologie farmakoterapie genetika imunologie klasifikace patofyziologie MeSH
- osteoporóza MeSH
- polymyalgia rheumatica * diagnóza epidemiologie farmakoterapie genetika imunologie klasifikace patofyziologie MeSH
- prednison * aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pulzní dávkování léků metody využití MeSH
- senioři MeSH
- vápník aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- vitamin D aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Autor podává přehledný referát o polymyalgia rheumatica (PMR) a temporální arteriitidě (TA). I když je etiopatogeneze obou onemocnění neznámá, v poslední době byla získána řada důkazů jak o možné účasti činitelů vnějších, nejspíše infekčních (např. Chlamydia pneumoniae), tak faktorů vnitřních (genetický marker HLA-DRB1* 04). PMR a TA jsou blízké syndromy, které se vyskytují často současně. U obou byla také popsána řada abnormalit svědčících pro hlubokou imunologickou poruchu. V terapii PMR a TA stále dominují kortikosteroidy. U PMR se jako iniciální dávka doporučuje 15 mg prednizonu (na první měsíc) s přechodem na udržovací dávky 5 – 7,5 mg během 2 měsíců. Celková doba léčby se doporučuje asi 2 roky, u části pacientů s PMR však musí trvat i 4 – 5 let. U TA jsou iniciální dávky kortikosteroidů vyšší. Má-li nemocný vizuální příznaky zahajujeme 40 – 80 mg prednizonu denně (alternativou je pulzní léčba) a při nepřítomnosti vizuálních příznaků pak 20 – 40 mg denně. Při léčbě PMR i TA tím, že podáváme relativně vysoké dávky kortikosteroidů po relativně dlouhou dobu, ohrožujeme nemocné rizikem vzniku osteoporózy. Je proto indikované iniciální vyšetření DEXA, event. další monitorování. Preventivně podáváme minimálně kalcium plus D vitamin.
The author presents a review on polymyalgia rheumatica (PMR) and temporal arteriitis (TA). Although the etiopathogenesis of the two diseases is not known, recently some evidence was assembled on the possible participation of external factors, most probably infectious ones (e.g. Chlamydia pneumoniae) or internal factors (genetic marker HLA-DRB1* 04). PMR and TA are close syndromes which often occur concurrently. In both also some abnormalities were described which suggest a profound immunological disorder. In the treatment of PMR and TA corticosteroids still dominate. In PMR an initial dose of 15 mg prednisone is recommended (for the first month) with a gradual change to maintenance doses of 5–7.5 mg within two months. The total period of treatment should be about 2 years, in some patients with PMR it must be however 4–5 years. In TA the initial doses of corticosteroids are higher. If the patient has visual symptoms we start with 40–80 mg prednisone per day (an alternative is pulsed treatment) and in the absence of visual symptoms 20–40 mg/day. Treatment of PMR and TA involving large doses of corticosteroids for a relatively long time is associated with the risk of osteoporosis. An initial DEXA examination and further monitoring is therefore indicated. Preventively at least calcium plus vitamin D should be administered.
