In this paper we present three prehistoric cases (two previously reported and one recently discovered) of trepanation from Croatia: Rudine, Bezdanjača and Jagodnjak, all dated to the Bronze Age. By using a detailed macroscopic analysis as well as radiographic imaging (x-ray and CT scanning) of the skulls, we provide a new assessment and interpretation for this type of surgical intervention during the Bronze Age. The first case was that of an adult male from the Rudine site dated to the Early Bronze Age; the second trepanation was recorded on an adult female from the Bezdanjača Cave, dated to the Middle/Late Bronze Age; the third case was observed on a juvenile cranium from the Jagodnjak site, dated to the Middle Bronze Age. All three cases exhibit several similarities: (i) all are located on the right side of the frontal bone; (ii) all three are of similar dimension/shape; (iii) in all cases all three layers of calvarium were breached; and (iv) similar techniques for trepanation procedure were used in all cases. These three crania represent the oldest cases of intentional medical interventions in the territory of modern-day Croatia, while the Jagodnjak individual is the youngest person thus far discovered with this kind of treatment in the region.
- Klíčová slova
- pravěk, doba bronzová,
- MeSH
- dějiny starověku * MeSH
- dospělí MeSH
- lebka chirurgie zranění MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- trepanace * dějiny metody MeSH
- Check Tag
- dějiny starověku * MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Chorvatsko MeSH
Cíl: Existuje mnoho modifikací chirurgické léčby chronického subdurálního hematomu (CHSDH), nicméně v naprosté většině je prováděna trepanace s drenáží hematomu. Cílem naší studie bylo porovnat dva konkrétní operační postupy – trepanaci a drenáž s peroperačním výplachem hematomu a trepanaci s prostou drenáží. Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni pacienti operačně léčení pro CHSDH na našem pracovišti v letech 2011– 2016. Do září roku 2013 byli pacienti léčeni trepanací s výplachem a drenáží, od té doby léčba spočívala jen v trepanaci a drenáži bez výplachu. Změna daného postupu na našem pracovišti byla ovlivněna studiemi prokazujícími obdobné výsledky obou operačních postupů. Rozdělení pacientů dle operačního postupu tedy není zatíženo selekčním bias. Veškeré údaje nutné pro zhodnocení operačních postupů se zaměřením především na hodnocení počtu recidiv byly retrospektivně vyhledány v lékařské dokumentaci. Výsledky byly statisticky zpracovány. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 230 pacientů, kteří byli léčeni jedním ze dvou studovaných postupů. Z 81 pacientů, kteří podstoupili operaci s výplachem, došlo k recidivě u 19 pacientů (23,5 %), z toho 4 pacienti (4,9 %) museli následně podstoupit i kraniotomii s exstirpací pouzdra. Chirurgické řešení bez výplachu podstoupilo 149 pacientů, u 42 pacientů (28,2 %) se rozvinula recidiva, z toho 9 pacientů (6,0 %) muselo podstoupit kraniotomii s exstirpací pouzdra. Statistické vyhodnocení neprokázalo signifikantní rozdíl mezi oběma chirurgickými postupy stran efektivity léčby. Závěr: Provedení prosté trepanace a drenáže při léčbě CHSDH je dle dosavadních výsledků stejně účinné jako standardně prováděná trepanace s výplachem a drenáží. Postup bez výplachu, jako méně invazivní a rychlejší, se tedy jeví vhodnější při chirurgické léčbě CHSDH.
Aim: There are a lot of modifications for the surgical treatment of chronic subdural haematoma; however, the burr hole drainage is the most common procedure. The aim of our study was to compare two particular surgical procedures: burr hole drainage with preoperative irrigation of the haematoma and simple burr hole drainage. Patients and methods: Patients who were operated on the chronic subdural haematoma at our department between 20112016 were enrolled in the study. Burr hole drainage with irrigation was used till September 2013; since then, patients have undergone burr hole drainage without irrigation. This change in surgical technique at out department was influenced by the studies showing similar results of both surgical techniques. Thus, the distribution of patients according to the surgical technique was not influenced by selection bias. All the data needed for the evaluation of the results of both surgical techniques, especially focusing on assessing recurrences, were found retrospectively in the medical documentation. Results: There were 230 patients in our study who were treated by one of two study procedures. Eightyone patients underwent surgery with irrigation of haematoma, out of which 19 patients (23.5%) developed recurrence and 4 patients (4.9%) had to finally undergo craniotomy and membranectomy. The surgical technique without irrigation of haematoma was performed in 149 patients, and the recurrence was observed in 42 patients (28.2%) and 9 patients (6.0%) had to undergo craniotomy and membranectomy. Statistical evaluation did not prove a significant difference in effectiveness between these two surgical techniques. Conclusion: Simple burr hole drainage is as effective as burr hole drainage with irrigation according to up to date knowledge. The technique without irrigation, as less invasive and faster, seems to be better for the treatment of chronic subdural haematoma.
- MeSH
- chronický subdurální hematom * chirurgie MeSH
- drenáž metody MeSH
- léčebná irigace metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- trepanace metody MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Chronický subdurální hematom představuje jedno z nejčastějších onemocnění, se kterým se setkáváme v běžné neurochirurgické praxi. Diagnózu chronického subdurálního hematomu obvykle stanoví neurologové, ale s pacienty s danou diagnózou se běžně setkávají i lékaři jiných odborností. Cílem sdělení je poskytnout ucelený přehled o etiologii, patogenezi, klinických projevech, diagnostice a léčbě tohoto onemocnění s ohledem na nejnovější poznatky a zkušenosti autorů.
Chronic subdural haematoma represents one of the most frequent diseases which we deal with in common neurosurgical practice. Diagnosis of chronic subdural haematoma is usually determined by a neurologist, but patients with this diagnosis are commonly seen even by other specialists. The aim of this article is to provide a complete overview of etiology, pathophysiology, clinical presentation, diagnostics and treatment of this disease with regard to up to date knowledge and authors´ experience.
- Klíčová slova
- subdurální kolekce, hyperfibrinolýza,
- MeSH
- chronický subdurální hematom * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- neurozobrazování metody MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- trepanace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Chronic subdural hematoma (CSDH) is a common neurosurgical condition with an increasing incidence. Standard treatment of CSDHs is surgical evacuation. The objective of this study is to present a modification of standard burr-hole hematoma evacuation using a flexible endoscope and to assess the advantages and risks. METHODS: Prospectively, 34 consecutive patients diagnosed with CSDH were included in the study. Epidemiological, clinical and radiographical data were collected and reviewed. All patients underwent a burr-hole evacuation of CSDH. A flexible endoscope was inserted and subdural space inspected during surgery. The surgeon was looking specifically for the presence of septations, draining catheter position and acute bleeding. RESULTS: Thirty-four patients underwent 37 endoscope-assisted surgeries. Presenting symptoms were hemiparesis (79%), decreased level of consciousness (18%), gait disturbances (15%), headache (12%), aphasia (6%), cognitive disturbances (6%) and epileptic seizure (3%). Average operative time was 43 min, and the average increase in operative time due to the use of the endoscope was 6 min. Recurrence rate was 8.8%, and clinical outcome was favorable (defined as mRS ≤ 2) in 97% of the cases. CONCLUSIONS: To our knowledge, the present cohort of 34 patients is the largest group of patients with CSDH treated using an endoscope. This technique allows decent visualization of the hematoma cavity while retaining the advantages of a minimally invasive approach under a local anesthesia. The main advantages are correct positioning of the catheter under visual control, identification of septations and early detection of cortex or vessel injury during surgery.
- MeSH
- bolesti hlavy etiologie MeSH
- chronický subdurální hematom chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- drenáž metody MeSH
- endoskopie přístrojové vybavení metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- subdurální prostor chirurgie MeSH
- trepanace metody MeSH
- vědomí MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Chronický subdurální hematom je potenciálně závažné onemocnění postihující především nemocné vyššího věku, často se závažnými komplikujícími onemocněními a rozsáhlou medikací včetně antiagregační a antikoagulační terapie. U symptomatických nemocných je nutná operace – nejčastěji evakuace hematomu z trepanace s drenáží subdurálního prostoru. Cílem studie je rozbor vlivu předoperační antikoagulační nebo antiagregační terapie u nemocných s chronickým subdurálním hematomem na tíži předoperační klinické symptomatologie a výsledek operační léčby včetně četnosti komplikací a reoperací. Materiál a metodika: Práce retrospektivně analyzuje soubor 132 nemocných, operovaných v letech 2008–2013 na pracovišti autorů pro chronický subdurální hematom. U nemocných byly sledovány následující parametry charakterizující předoperační stav: věk, podávaná antikoagulační nebo antiagregační léčba, jiné poruchy hemokoagulace, interval mezi pravděpodobným úrazem a operací, délka trvání příznaků, stav nemocného před výkonem (Glasgow Coma Scale) a přítomnost zřejmé fatické poruchy nebo motorického deficitu alespoň středního stupně. V peri a pooperačním průběhu byl hodnocen typ výkonu, přítomnost recidivy hematomu, způsob reoperace, pooperační komplikace a výsledný stav nemocného hodnocený pomocí Glasgow Outcome Scale. Výsledky: Do souboru bylo zařazeno 64 nemocných (42 mužů, 22 žen) bez antiagregační, antikoagulační a jiné medikace ovlivňující hemokoagulaci a s normálními laboratorními parametry (kontrolní soubor), 20 nemocných (13 mužů, 7 žen) s účinnou warfarinizací a 37 nemocných s antiagregační terapií (30 mužů, 7 žen). Nemocní s antiagregační terapií a warfarinizovaní pacienti byli významně starší než pacienti v kontrolním souboru. U warfarinizovaných nemocných statistické hodnocení prokázalo významně kratší dobu trvání klinických příznaků a významně horší předoperační klinický stav při hodnocení pomocí Glasgow Coma Scale. S jedinou výjimkou byly u všech nemocných primárně indikovány trepanace s drenáží, u nemocných s antiagregační terapií nebo na warfarinu po adekvátní hematologické přípravě. I když byla četnost reoperací pro recidivu hematomu a pooperačních komplikací nejvyšší u warfarinizovaných nemocných, rozdíl proti kontrolnímu souboru nedosahoval statistické významnosti. Hodnocení klinického výsledku s odstupem alespoň 2 měsíců po operaci prokazuje srovnatelný podíl dobrých výsledků (Glasgow Outcome Scale 4,5) ve všech skupinách − 82,8 % v kontrolním souboru, 80 % u warfarinizovaných a 83,8 % nemocných s antiagregační terapií. Závěr: Získaná data neprokázala statisticky významný negativní vliv antikoagulační nebo antiagregační terapie na výsledky neurochirurgické léčby po adekvátní předoperační přípravě u nemocných s chronickým subdurálním hematomem při hodnocení podle Glasgow Outcome Scale. Výsledky prokazují nejvyšší četnost komplikací a recidiv chronických subdurálních hematomů u nemocných na warfarinu, i když rozdíl nedosahuje statistické významnosti.
Introduction: Chronic subdural haematoma is a potentially threatening disease, affecting mainly advanced age patients often with frequent serious complicating diseases and extensive concomitant medication including antiaggregation and anticoagulation treatment. Surgery is indicated in symptomatic patients, with haematoma evacuation and subdural drainage via simple skull trephination in the majority of cases. The study aims to analyse the influence of presurgical anticoagulation and antiaggregation treatment on the severity of pre-surgical clinical status and final surgical outcome including the incidence of complications and haematoma recurrence. Material and methods: The paper retrospectively analyses a group of 132 patients operated on from 2008 to 2013 for chronic subdural haematoma. The following parameters characterising pre-surgical clinical condition were studied: age, anticoagulation and antiaggregation treatment administered, other haemocoagulation problems, interval between the probable injury and surgery, duration of symptoms, the patient’s pre-surgical clinical condition (Glasgow Coma Scale) and the presence of a speech disorder or at least moderate limb paresis. In the postoperative period and subsequent follow- up, the type of surgery, haematoma recurrence, reoperation technique, postoperative complications and final outcome (Glasgow Outcome Scale) were analysed. Results: 64 patients (42 males, 22 females) without antiaggregation and anticoagulation treatment or other medication potentially altering haemocoagulation with normal coagulation parameters (control group), 20 patients (13 males, 7 females) on anticoagulation and 37 patients (30 males, 7 females) on antiaggregation met study inclusion criteria. Anticoagulated patients and patients on antiaggregation were significantly older than the control group patients. Statistical analysis also proved a shorter duration of clinical symptoms and worse clinical condition (GCS) in anticoagulated patients than in the control group. Skull trephination with drainage was the primary surgery indicated in all but one patient, in patients with anticoagulation or antiaggregation after adequate haematological treatment. Although the incidence of reoperation due to haematoma recurrence and postoperative complications was the highest in anticoagulated patients, this difference from the control group did not reach the level of statistical significance. The analysis of clinical outcome (>2 months after surgery) shows a similar proportion of patients with good outcome (Glasgow Outcome Scale 4.5) in all studied groups – control group 82.8%, anticoagulation treatment 80%, antiaggregation treatment 83.8%. Conclusion: Study results did not confirm statistically a significant negative effect of antiaggregation or anticoagulation treatment after adequate pre-surgical preparation on surgical outcomes in chronic subdural haematoma patients (Glasgow Outcome Scale). The highest incidence of complications and haematoma recurrencies was found in anticoagulated patients, although the difference does not reach the level of statistical significance.
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- časové faktory MeSH
- chronický subdurální hematom * diagnóza chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- drenáž MeSH
- Glasgowská stupnice kómat statistika a číselné údaje MeSH
- Glasgowská stupnice následků statistika a číselné údaje MeSH
- inhibitory agregace trombocytů * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neurochirurgické výkony MeSH
- poranění mozku MeSH
- předoperační období MeSH
- předoperační péče * MeSH
- recidiva MeSH
- reoperace statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- trepanace metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- warfarin * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Vyd. 1. 215 s., [24 ] s. obr. příl. : il., tab. ; 21 cm
- MeSH
- diagnostické techniky neurologické využití MeSH
- dítě MeSH
- fraktury lebky klasifikace terapie MeSH
- infekční nemoci kostí diagnóza etiologie terapie MeSH
- kostní cysty diagnóza klasifikace terapie MeSH
- kraniotomie klasifikace metody MeSH
- lebka anatomie a histologie růst a vývoj MeSH
- nádory lebky diagnóza terapie MeSH
- neurochirurgické výkony MeSH
- plastická chirurgie metody MeSH
- transplantace kostí MeSH
- trepanace metody MeSH
- vývojové onemocnění kostí klasifikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Pediatrie
- NLK Obory
- neurologie
- pediatrie
Autoři předkládají retrospektivní studii 155 nemocných, chirurgicky léčených pro chronický středoušní zánět v letech 1996 až 2004 na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy krku v Pardubicích. Podle jednotlivých sledovaných předoperačních faktorů (pohlaví, přítomnost cholesteatomu, typ středoušního zánětu, perforace bubínku, stav středoušních kůstek, granulace ve středoušní dutině, výtok z ucha před operací, předešlý chirurgický výkon v oblasti ucha a kouření) byla provedena statistická analýza vzhledem ke stavu sluchu před a po operaci. Podle hodnocení sluchu před a po operaci patří mezi velmi významné předoperační negativní prognostické faktory přítomnost cholesteatomu, přítomnost perforace bubínku, postižení středoušních kůstek a předešlý typ operace. Méně významnými negativními faktory jsou pak kouření a typ chronického středoušního zánětu. Mezi nevýznamné prognostické faktory patří pohlaví, přítomnost granulací ve středoušní dutině a sekrece z ucha před operací.
The autors present a retrospective study of 155 patients, surgically treated for chronic otitis in the years 1996 to 2004 at the Clinic of Otolaryngology and of Head and Neck Surgery in Pardubice. A statistical analysis was performed according to individual observed preoperative factors (sex, presence of cholesteatoma, type of otitis, perforation of eardrum, condition of middle ear ossicles, granulation in middle ear cavity, effusion from ear before the operation, preceding surgery in the area of ear, and smoking) was performed with respect to the state of hearing before and after the operation. According to the evaluation of hearing before and after the operation the very important preoperative negative prognostic factors include presence of cholesteatoma, perforation of eardrum, affected middle car ossicles and preceding type of operation. The less significant negative factors include smoking and type of otitis. The prognostic factors without significance include sex, presence of granulation in middle ear cavity and effusion from ear before the operation.
- MeSH
- chronická nemoc terapie MeSH
- financování organizované MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- myringoplastika metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- otitis media chirurgie terapie MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony klasifikace metody využití MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sluchový práh MeSH
- trepanace metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- tympanoplastika metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zvukovod chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
V retrospektivní studii 155 nemocných léčených chirurgicky pro chronický středoušní zánět byl sledován a statisticky zhodnocen stav sluchu před a po operaci podle jednotlivých peroperačních sledovaných znaků - typ chirurgického výkonu, typ tympanoplastiky, rekonstrukce zadní stěny zvukovodu, typ plastiky zvukovodu, meatoplastiky, resekce hrotu mastoidu a obliterace trepanační dutiny. Ke zlepšení sluchu došlo po myringoplastice na všech frekvencích v průměru o 3 až 8 dB, po myringostapedopexi na frekvencích 1 a 2 kHz o 2 dB. Při použití PORPu se zlepšil sluchový práh o 5 dB na frekvenci 500 Hz, ostatní frekvence poklesly o 1 až 18 dB. Ve skupině s TORPem se zlepšilo vzdušné vedení na frekvencích 500 Hz o 6 dB a 1 kHz o 2 dB, ostatní frekvence poklesly o 2 až 7 dB. Ve skupině 78 nemocných bez tympanoplastiky byly frekvence 0,5, 1 a 2 kHz beze změny vzdušného vedení, vysoké frekvence 3 a 4 kHz se zhoršily o 6 a 5 dB. Rozsáhlejší chirurgický výkon na spánkové kosti a středoušních kůstkách byl spojen s větší nedoslýchavostí před i po operaci. Provedení rekonstrukce zadní stěny zvukovodu, plastiky zvukovodu, meatoplastiky, resekce hrotu mastoidu nebo obliterace trepanační dutiny nelze považovat za primárně negativní prognostické faktory stavu sluchu, jelikož provedení těchto výkonů závisí na rozsahu, typu a lokalizaci chronického středoušního zánětu.
The state of hearing before and after the operation was evaluated in a retrospective study of patients surgically treated for chronic otitis according to individual per operation characteristics - the type of surgery, type of tympanoplasty, reconstruction of the posterior wall of external auditory came, the type of auditory came plasty, meatoplasty, resection of the mastoid process and obliteration of trepanation cavity. The hearing improved after myringoplasty in all freguencies by 3 to 8 dB on the average and after myringostapedopexy on the frequencies 1 and 2 kHz by 2 dB. In the application of PORP the hearing threshold improved by 5 dB on the frequency of 500 Hz, other frequencies descreased by 1 to 18 dB. In the group with TORP the aerial conduction improved on the frequencies of 500 Hz by 6 dB and 1 kHz by 2 dB, other frequencies of 0.5 1 a 2 kHz remained without changes of air conduction, high frequencies of 3 and 4 kHz deteriorated by 6 and 5 dB. A more extensive intervention on the temporal bone and middle car ossicles was associated with a deeper hardness of hearing before as well as after the surgery. The reconstruction of the external auditory came posterior wall, external auditory came plasty, resection of the mastoid process or obliteration of trepanation cavity may not be considered as primary negative factors of the state of hearing, since execution of these kinds of interventions depends on the extent, type and localization of chronic otitis.
- MeSH
- chronická nemoc terapie MeSH
- financování organizované MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- myringoplastika metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- otitis media chirurgie terapie MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony klasifikace metody využití MeSH
- prognóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sluchový práh MeSH
- trepanace metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- tympanoplastika metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zvukovod chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Trepanace lebky je starobylý chirurgický výkon, který byl prováděn na celém světě od neolitu do dnešních dob. Nejstarší nález trepanované lebky pochází z doby před 7000 lety. Různé metody trepanací (škrábáním, řezáním, vrtáním a vykružováním) se používaly z terapeutických i rituálních důvodů, především u mužů. Pravděpodobnost přežití výkonu se pohybovala mezi 25 a 75 %, riskantní byla metoda vrtání vč. vykružování, a především řezání. U tří trepanovaných lebek, které pocházejí z kolekce Hrdličkova muzea člověka Univerzity Karlovy, byla provedena makroskopická, CT a histopatologická analýza, která ukázala dva typy defektu. U prvého typu jsou okraje otvoru zaoblené a v různém stupni překryté kortikální vrstvou stejné struktury jako vnitřní i zevní povrch okolní kosti. Takové případy představují výsledek hojení defektu u osob, které výkon přežily a rána se překryla nově vytvořenou kortikální kostí (lebka č. 1). Nelze však vyloučit kongenitální původ obdobných defektů. Druhý typ defektu, bez překrytí okrajů trepanační rány kortikální kostí a s viditelnou diploe, mohl být způsoben postmortální trepanací za magickým účelem, nebo úmrtím pacienta během či krátce po operaci, kdy reparační proces byl příliš krátký k vytvoření nové kortikální vrstvy (lebka č. 2 a 3).
Trephination of the skull is an old surgical procedure practised in both the Old and New Worlds from the Neolithic period 7,000 years ago up to the present. Four methods (scratching, cutting, drilling and circling) were used for therapeutic or ritual (magical) reasons, predominantly in older males. The survival rate was between approximately 25% and 75%, the drilling and especially cutting being most dangerous. Macroscopic, CT and histopathological examination of three trephined skulls from the collection of Hrdlička´s Museum of Man, Charles University, revealed two types of bone defect. In the first type the margin of the defects was covered by the cortical bone of identical structure as the cortical bone on the inner and outer surface of the surrounding skull bones. These cases probably represent defects that healed in living persons for a long time, and consequently new cortical bone developed (skull No. 1). However, congenital origin of defects of this type cannot be excluded. The second type of defects, without cortical bone cover at the hole margin, could be caused by trauma in the post mortem period or may have been performed during the people's lifetimes – if they died shortly after their skull damage, so the healing period was too short for the formation of new cortical bone (skull No. 2 and 3).
V práci jsou prezentovány zkušenosti našeho pracoviště s léčbou chronického středoušního zánětu s cholesteatomem v letech 1990 –1999. Terapeutický efekt chirurgické léčby byl hodnocen na základě procentuálního výskytu recidiv cholesteatomu, sluchové funkce a stavu trepanační dutiny. V našem souboru jsme museli provést revizní operaci pro reziduální nebo recidivující cholesteatom v 21 %. V pooperačním období jsme zaznamenali vzestup prahu vzdušného vedení ve 45 % . Průměrný sluchový zisk se pohyboval okolo 5 dB ve 4 kHz, v ostatních frekvencích kolem 13 dB.
We present our experience with the surgical treatment of middle ear cholesteatoma by the canal wall down technique from 1990 till1999. The therapeutic effect was evaluated according to the recurrence, hearing results and discharge. The second look operation was carried in 21% due to cholesteatoma. The gain was 45%, the average value making 5 dB and 13 dB at the 4 kHz level and other frequencies, respectivelly.
