V některých případech nemusí infarkt myokardu vzniknout na podkladě aterotrombózy, ale může mít mnoho jiných příčin. Jednou z nich je embolizace do koronárního řečiště. Tato kazuistika diskutuje možnost koronárního embolismu z aneurysmatu Valsalvova sinu (SOVA). Popis případu: Čtyřiapadesátiletá pacientka byla referována pro infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) spodní stěny. Byla provedena urgentní koronarografie s nálezem uzávěru ramus interventricularis posterior, dle intervenčního kardiologa suspektně embolizačního, řešeného perkutánní koronární intervencí (PCI). Při echokardiografickém vyšetření byla vyslovena suspekce na aneurysma pravého Valsalvova sinu. Nález byl potvrzen CT angiografií srdce. V odstupu byla provedena perikardiální záplata aneurysmatu. Avšak několik týdnů po výkonu došlo k recidivě bolestí na hrudi s konečnou diagnózou postperikardiotomického syndromu, kterou potvrdila magnetická rezonance srdce. Byla zahájena farmakologická terapie s dobrým klinickým efektem. Diskuse a závěr: V diskutovaném případě nás suspektní embolizační uzávěr a nově zjištěné aneurysma Valsalvova sinu vedou k podezření považovat SOVA za zdroj embolizace. Dostupná literatura se zmiňuje o čtyřech případech systémové embolizace ze SOVA, ale o žádné do koronárního řečiště. Pravděpodobnost SOVA jako zdroje embolu je zvýšena umístěním aneurysmatu těsně pod odstupem pravé koronární tepny i přesto, že nedisponujeme průkazem trombu v aneurysmatu. Vzhledem k tomu, že neexistují oficiální guidelines ani stratifikační kritéria posuzující trombogenní potenciál SOVA, zůstává zde mnoho prostoru k diskusi a případně dalšímu výzkumu. Tento případ je tedy prvním publikovaným případem suspektní embolizace z aneurysmatu Valsalvova sinu do koronárního řečiště.

In some cases myocardial infarction is not associated with atherothrombotic coronary artery dis- ease and can be caused by many different mechanisms. One of these situations is a coronary artery embolism. This case report discusses the possibility of coronary embolism from newly diagnosed sinus of Valsalva aneurysm (SOVA), which is a rare clinical abnormality that can be clinically silent or symptomatic in varied ways. Case presentation: A 54-year-old woman presented with ST-segment elevations myocardial infarction of left ventricle inferior wall. We performed emergent coronary angiography where occlusion of the posterior descending artery was established. This finding was according to the interventional cardiologist's suspicion of embolic etiology. Primary percutaneous coronary intervention was performed. Transthoracic echocardiography suspected of an aneurysm of the right sinus of Valsalva presence. We added coronary computed tomography angiography with confirmation of the SOVA with no thrombi inside. Cardiac surgery with a pericardial patch was performed to solve the SOVA. Unfortunately later postpericardiotomy syndrome appeared which was confirmed by cardiac magnetic resonance. We initiated the therapy of pericarditis with a good effect on the patient's clinical state. Discussion: In this case angiographic suspicion for coronary embolism in association with newly diagnosed sinus of Valsalva aneurysm led us to consider SOVA as the origin of the embolus. There have been four cases of systemic embolism from SOVA in so far published data mentioned, but no case of embolism from SOVA to coronary circulation has been described. Probability of the embolus origin from SOVA in this case is increased by localization of SOVA beneath the right coronary artery ostium even if we have no evidence of thrombi inside of SOVA. Because there are no official guidelines of SOVA management and there is no stratification scheme of potential SOVA thrombogenicity, there remains a large space for discussion. SOVA thrombogenicity criteria could be a subject for future research. This is the first published case of presumed coronary embolism from SOVA.

• MeSH
• aneurysma komplikace   patologie   MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * etiologie   terapie   MeSH
• koronární angioplastika metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• tromboembolie * komplikace   MeSH
• Valsalvův sinus * patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Fondaparinux je syntetický selektivní inhibitor faktoru Xa schválený v prevenci a léčbě tromboembolické nemoci u dospělých. Nejčastěji je ovšem skloňován v kontextu heparinem indukované trombocytopenie jako jedna z terapeutických alternativ. Klíčovou roli sehrává jako terapeutická alternativa také v případě intolerance heparinů u těhotných. Cílem sdělení je zopakovat nejdůležitější farmakologické vlastnosti fondaparinuxu a propojit je s každodenní praxí, poskytnout informace k monitoringu účinnosti a bezpečnosti fondaparinuxu a nabídnout přehled dostupných dat pro jeho dávkování u vybraných skupin pacientů.

Fondaparinux is a synthetic selective factor Xa inhibitor approved for the prevention and treatment of thromboembolism in adults. It is, however, most often mentioned in relation to heparin-induced thrombocytopenia as one of the therapeutic alternatives. It also plays a key role as a therapeutic alternative in heparin intolerant pregnant women. The aim of this paper is to review the most important pharmacological properties of fondaparinux and link them to daily practice, to provide information on monitoring the efficacy and safety of fondaparinux and to offer an overview of the available data for its dosing in selected populations.

• MeSH
• antikoagulancia klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• fondaparinux * aplikace a dávkování   farmakokinetika   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• off-label použití léčivého přípravku MeSH
• tromboembolie * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Plicní hypertenze je definována jako syndrom charakterizovaný zvýšením středního tlaku v plicnici > 20 mm Hg. Nejčastěji se vyskytuje u onemocnění srdce nebo plic. Vzácněji je plicní hypertenze důsledkem primárního postižení plicních cév (zejména plicní arteriální hypertenze, při postižení plicních arteriol a chronická tromboembolická plicní hypertenze související s nekompletní reperfuzí po akutní plicní embolii). V léčbě plicní arteriální hypertenze dominuje farmakoterapie. Nemocní s pozitivním vazodilatačním testem jsou indikováni k léčbě vysokými dávkami blokátorů kalciových kanálů. V případě negativního testu (většina nemocných) je indikována farmakoterapie prostanoidy a agonisty prostacyklinových receptorů, antagonisty endotelinových receptorů, inhibitory fosfodiesterázy 5 a stimulátory solubilní guanylátcyklázy (iniciální kombinační léčba u pacientů bez kardiopulmonálních komorbidit, iniciální monoterapie u pacientů s kardiopulmonálními komorbiditami, opakovaná reevaluace během sledování a adekvátní modifikace léčby). U pacientů s plicní hypertenzí asociovanou se srdečními a plicními onemocněními se zvláštní pozornost soustředí na pacienty se závažnou prekapilární komponentou, respektive těžkou plicní hypertenzí (plicní cévní rezistence > 5 Woodových jednotek). U těchto pacientů, kteří se klinicky manifestují významnou hypoxemií, opakovanými epizodami pravostranné kardiální dekompenzace a echokardiografickým nálezem dilatované a dysfunkční pravé komory, je nutno vyloučit možnou koincidující příčinu prekapilární plicní hypertenze. Tito pacienti mají být diskutováni se specializovanými centry pro plicní hypertenzi s otázkou individualizované terapeutické intervence. U chronické tromboembolická plicní hypertenze je indikována doživotní antikoagulační léčba. O dalším způsobu léčby rozhoduje operabilita. U operabilní pacientů je indikována plicní endarterektomie. U inoperabilních pacientů a u nemocných s reziduální plicní hypertenzí po plicní endarterektomii je indikována balónková plicní angioplastika a/nebo farmakoterapie.

Pulmonary hypertension is defined as a syndrome characterized by an increase in mean pulmonary artery pressure > 20 mm Hg. It is most commonly found in diseases of the heart or lungs. More rarely, pulmonary hypertension results from primary pulmonary vascular involvement (particularly pulmonary arterial hypertension, when pulmonary arterioles are affected, and chronic thromboembolic pulmonary hypertension associated with incomplete reperfusion after acute pulmonary embolism). The treatment of pulmonary arterial hypertension is dominated by pharmacotherapy. Patients with a positive vasodilation test are indicated for treatment with high-dose calcium channel blockers. In the case of a negative test (the majority of patients), pharmacotherapy with prostanoids and prostacyclin receptor agonists, endothelin receptor antagonists, phosphodiesterase 5 inhibitors and soluble guanylate cyclase stimulators is indicated (initial combination therapy in patients without cardiopulmonary comorbidities, initial monotherapy in patients with cardiopulmonary comorbidities, repeated reevaluation during follow-up and adequate modification of treatment). In patients with pulmonary hypertension associated with cardiopulmonary disease, special attention should be focused on patients with a severe precapillary component or severe pulmonary hypertension (pulmonary vascular resistance > 5 Wood units). In these patients who clinically manifest significant hypoxemia, repeated episodes of right-sided cardiac decompensation and échocardiographie findings of a dilated and dysfunctional right ventricle, a possible concomitant cause of pre-capiiiary pulmonary hypertension should be excluded. These patients should be discussed with specialized pulmonary hypertension centers with the question of individualized therapeutic intervention. In chronic thromboembolic pulmonary hypertension, lifelong anticoagulation therapy is indicated. Further treatment is decided by operability. In operable patients, pulmonary endarterectomy is indicated. In inoperable patients and in patients with residual pulmonary hypertension after pulmonary endarterectomy, balloon pulmonary angioplasty and/or drug therapy is indicated.

• MeSH
• balónková angioplastika klasifikace   metody   MeSH
• blokátory kalciových kanálů farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• endarterektomie klasifikace   metody   MeSH
• farmakoterapie * klasifikace   MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• plicní hypertenze * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• tromboembolie farmakoterapie   klasifikace   komplikace   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Ve vyšších věkových skupinách narůstá prevalence fibriLace síní, která je spojena s rizikem kardioembolizačních příhod, u starších osob také stoupá výskyt žilního tromboembolismu. Proto se v této věkové skupině setkáváme stále častěji s nutností antikoagulační léčby, která je ve většině případů dlouhodobá, velmi často trvalá. Vyšší věk ale také přináší zvýšené riziko krvácivých komplikací. Úkolem lékaře pečujícího o tyto nemocné je správně posoudit indikaci antikoagulační terapie, zhodnotit riziko krvácení, a především zvolit vhodný lék a dávku. Dnes již v naprosté většině indikací preferujeme přímá perorální antikoagulancia. Při rozhodování o antikoagulační léčbě je nutno zohlednit přítomnost dalších komorbidit, případně míru orgánové dysfunkce. Současně posuzujeme možnost ovlivnění rizikových faktorů krvácení. Text se zabývá vybranými komplikovanými situacemi, které nastávají při rozhodování o indikaci a vedení antikoagulační léčby u starších multimorbidních pacientů.

In older age groups, the prevalence of atrial fibrillation increases. It is associated with the risk of cardioembolic events, and the incidence of venous thromboembolism also increases in the elderly. Therefore, in this age group, we increasingly encounter the need for anticoagulant treatment, which in most cases is long-term, very often permanent. Older age also brings an increased risk of bleeding complications. The task of the doctor caring for these patients is to correctly assess the indication for anticoagulant therapy, evaluate the risk of bleeding, and above all to choose the appropriate drug and dose. Today, in the vast majority of indications, we prefer direct oral anticoagulants. When deciding on anticoagulant treatment, it is necessary to take into account the presence of other comorbidities, or the degree of organ dysfunction. At the same time, we assess the possibility of influencing bleeding risk factors. The text deals with selected complicated situations that occur when deciding on the indication and management of anticoagulant treatment in elderly multimorbid patients.

• MeSH
• anemie komplikace   MeSH
• antikoagulancia * aplikace a dávkování   MeSH
• fibrilace síní farmakoterapie   komplikace   MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• komorbidita MeSH
• krvácení prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• multimorbidita * MeSH
• renální insuficience komplikace   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• senioři MeSH
• trombocytopenie komplikace   MeSH
• tromboembolie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• úrazy pádem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pneumonie jsou často doprovázeny kardiovaskulárními komplikacemi. Mezi tyto komplikace řadíme akutní koronární syndromy, akutní nebo zhoršené arytmie, akutní nebo zhoršené chronické srdeční selhání, mozkové mrtvice, ale i projevy žilní trombembolické nemoci, včetně plicní embolie. Riziko těchto komplikací je vyšší u pacientů s chronickými onemocněními, zvláště kardiovaskulárního systému, ale často postihuje i osoby s negativní kardiální anamnézou. Významný vliv má i tíže infekce a interakce mezi hostitelem a infekčním agens. Patofyziologicky se uplatňuje celá řada faktorů, které se ve většině případů doplňují. Tyto komplikace se vyskytují hlavně v časném stadiu infekce, ale mohou se objevit i v období po již proběhlé pneumonii. Jsou klinicky závažné a mají významný vliv na celkovou morbiditu a mortalitu. V současné době neexistují definitivní a jednoznačná doporučení založená na důkazech k profylaxi těchto komplikací v léčebném plánu pneumonií.

• MeSH
• kardiovaskulární nemoci komplikace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• pneumonie * komplikace   patofyziologie   MeSH
• srdeční selhání komplikace   patofyziologie   MeSH
• tromboembolie komplikace   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• HELLP syndrom diagnóza   terapie   MeSH
• hypertenze komplikace   MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• komplikace porodu * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• placenta praevia diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• poloha plodu koncem pánevním MeSH
• porod MeSH
• předčasné odlučování placenty diagnóza   etiologie   MeSH
• předčasný odtok plodové vody diagnóza   MeSH
• předčasný porod diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• preeklampsie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• přenášené těhotenství diagnóza   MeSH
• těhotenství mnohočetné MeSH
• tromboembolie komplikace   MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   MeSH
• vaginální porod po císařském řezu škodlivé účinky   MeSH
• vedení porodu metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Onemocnění koronavirem (coronavirus disease-19, onemocnění COVID-19) významně postihuje celý kardio- vaskulární systém. Charakteristickými znaky závažného infekčního onemocnění COVID-19 jsou poškození mikrovaskulatury, dysfunkce endotelu a trombóza buď jako důsledek virové infekce, nebo nepřímo souvi- sející s intenzivními systémovými a imunitními odpověďmi. Již dříve přítomné kardiovaskulární onemocnění a virová nálož jsou spojeny s poškozením myokardu a nepříznivějším výsledkem léčby. Odpověď cévního systému na tvorbu cytokinů a interakce mezi závažným akutním respiračním syndromem vyvolaným ko- ronavirem-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus-2, SARS-CoV-2) a receptory pro angiotenzin konvertující enzym 2 mohou vést k významnému zhoršení kontraktility srdečního svalu a následné dysfunkci myokardu. Navíc se značné procento pacientů infikovaných virem SARS-CoV-2 plně nezotaví a nadále vyka- zuje dlouhou řadu symptomů, a i po akutní fázi onemocnění se potýká s komplikacemi, i když virová infekce již zdánlivě ustoupila. Tyto stavy, pro které se často používá termín „postcovidový syndrom“ (post-acute COVID-19), mohou mít řadu příčin. K tomuto přispívají rezervoáry viru nebo stále ještě přítomné fragmenty RNA či proteinů viru. Systémová zánětlivá odpověď na onemocnění COVID-19 může zintenzivnit fi brotizaci myokardu, která zase může zpomalovat remodelaci myokardu. V tomto dokumentu shrnujeme současné poznatky o poškození kardiovaskulárního systému a dozvucích onemocnění COVID-19 po jeho akutní fázi. S pokračováním pandemie a objevováním se nových variant viru můžeme rozšířit naše poznatky o základ- ních mechanismech pouze propojením našich znalostí z oblasti patofyziologie s příslušnými klinickými zjiš- těními. Zásadní význam mají identifikace nových biomarkerů kardiovaskulárních komplikací a vývoj nových účinných způsobů léčby infekčního onemocnění COVID-19.

The cardiovascular system is significantly affected in coronavirus disease-19 (COVID-19). Microvascular injury, endothelial dysfunction, and thrombosis resulting from viral infection or indirectly related to the intense systemic inflammatory and immune responses are characteristic features of severe COVID-19. Pre-existing cardiovascular disease and viral load are linked to myocardial injury and worse outcomes. The vascular re- sponse to cytokine production and the interaction between severe acute respiratory syndrome coronavirus-2 (SARS-CoV-2) and angiotensin-converting enzyme 2 receptor may lead to a signifi cant reduction in cardiac contractility and subsequent myocardial dysfunction. In addition, a considerable proportion of patients who have been infected with SARS-CoV-2 do not fully recover and continue to experience a large number of symptoms and post-acute complications in the absence of a detectable viral infection. These conditions often referred to as ‘post-acute COVID-19’ may have multiple causes. Viral reservoirs or lingering fragments of viral RNA or proteins contribute to the condition. Systemic infl ammatory response to COVID-19 has the potential to increase myocardial fibrosis which in turn may impair cardiac remodelling. Here, we summarize the current knowledge of cardiovascular injury and post-acute sequelae of COVID-19. As the pandemic con- tinues and new variants emerge, we can advance our knowledge of the underlying mechanisms only by in- tegrating our understanding of the pathophysiology with the corresponding clinical findings. Identification of new biomarkers of cardiovascular complications, and development of effective treatments for COVID-19 infection are of crucial importance.

• Klíčová slova
• postcovidový syndrom, protrombotický stav, buněčná léčba,
• MeSH
• angiotensin-konvertující enzym 2 MeSH
• antivirové látky klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 * komplikace   mortalita   patofyziologie   patologie   MeSH
• cytokiny škodlivé účinky   MeSH
• diabetes mellitus mortalita   patofyziologie   MeSH
• endotel patofyziologie   MeSH
• farmakoterapie COVID-19 MeSH
• heparin nízkomolekulární farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hormony kůry nadledvin terapeutické užití   MeSH
• hypertenze etiologie   komplikace   MeSH
• infarkt myokardu klasifikace   komplikace   patofyziologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * klasifikace   komplikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• kardiovaskulární systém patofyziologie   patologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• komorbidita MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• myokarditida komplikace   MeSH
• obezita komplikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• pohlavní dimorfismus MeSH
• prognóza MeSH
• renin-angiotensin systém MeSH
• rizikové faktory MeSH
• SARS-CoV-2 patogenita   MeSH
• sexuální faktory MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdeční arytmie epidemiologie   komplikace   MeSH
• srdeční selhání epidemiologie   komplikace   MeSH
• srdeční zástava etiologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tromboembolie epidemiologie   komplikace   MeSH
• trombotický zánět komplikace   patofyziologie   MeSH
• zánět komplikace   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

U pacientů s onkologickým onemocněním se vyskytují tromboembolické komplikace významně častěji a jsou jedním z faktorů, které negativně ovlivňují morbiditu a mortalitu této skupiny pacientů. Tento přehled se věnuje patofyziologii trombózy u onkologicky nemocných, možnostem její predikce, profylaxe a léčby. V oblasti léčby se soustředí na současné možnosti terapie, které zahrnují použití nízkomolekulárního heparinu a přímých perorálních antikoagulancií.

In cancer patients, thromboembolic complications occur significantly more frequently and are one of the factors that negatively affect the morbidity and mortality of this group of patients. This review focuses on the pathophysiology of thrombosis in cancer patients, the possibilities of their prediction, prophylaxis and treatment. In the field of treatment, he focuses on current treatment options, which include the use of low molecular weight heparin and direct oral anticoagulants.

• MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé MeSH
• nádory * komplikace   krev   MeSH
• tromboembolie * farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• žilní tromboembolie farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• žilní trombóza komplikace   patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

V léčbě pandemie covidu-19 platí stejná pravidla jako u ostatních onemocnění - užívat jen ověřené léčebné postupy. Doložen je příznivý efekt stimulace imunity aktivní vakcinací či pasivně aplikací monoklonálních protilátek, v určité fázi onemocnění je přínosná virostatická léčba, v jiné inhibice příliš aktivované reparačně-zánětlivé reakce (tzv. cytokinové bouře). V různých fázích již rozvinuté choroby je přínosná též léčba antikoagulační. Naopak řada dalších strategií se ukázala být zcela neúčinná či pro jejich užití nemáme dostatek dat. Článek je přehledem současných možností farmakoterapie, její účinnosti i bezpečnosti.

In the treatment of the COVID-19 pandemic, the same rules apply as for other diseases - take only verified treatments. The beneficial effect of stimulation of immunity by active vaccination or passive application of monoclonal antibodies is documented, antiviral therapy is beneficial at some stage of the disease, in other inhibition of an over-activated reparation-inflammatory reaction (so-called cytokine storms). At various stages of an already developed disease, anticoagulant treatment is also beneficial. On the contrary, a number of other strategies have proved to be completely ineffective or we do not have enough data for their use.

• Klíčová slova
• remdesivir,
• MeSH
• adenosinmonofosfát analogy a deriváty   MeSH
• antiflogistika nesteroidní terapeutické užití   MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• antivirové látky terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 * patofyziologie   prevence a kontrola   MeSH
• dexamethason aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• expektorancia terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie COVID-19 MeSH
• inosin pranobex terapeutické užití   MeSH
• interleukin-6 antagonisté a inhibitory   MeSH
• ivermektin škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• tromboembolie etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• vakcinace MeSH
• vakcíny proti COVID-19 farmakologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• COVID-19 * komplikace   MeSH
• farmakoterapie COVID-19 MeSH
• glifloziny terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční selhání farmakoterapie   MeSH
• tromboembolie komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH