CEREBRAL EMBOLISM AND THROMBOSIS Dotaz Zobrazit nápovědu
Cerebrovascular diseases, ISSN 1015-9770
svazky ; 30 cm
Acta Universitatis Carolinae. Medica. Monographia ; 52, r. 1972
1. vyd. 202 s. : il., tab. ; 24 cm
Vědecký program symposia o trombóze se vztahuje k fibrinóze a k inhibici syntetickými léčivy. Věnuje pozornost metodám pro objektivní klinickou diagnózu hluboké žilní trombózy a jejímu léčení. Práce ukazují také, že klinický obraz ve své klasické formě nedostačuje pro přesnou diagnózu. Polovina případů dokázaných rentgenologicky je asymptomatických. Dále se ukazuje, že klinické znaky mohou vést k omylům a že je zapotřebí častějšího použití rentgenových paprsků jak k léčení, tak i k diagnóze
- MeSH
- intrakraniální embolie a trombóza MeSH
- tromboembolie MeSH
- žilní tromboembolie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- sborníky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- hematologie a transfuzní lékařství
The authors present a case of thrombosis on the St. Jude Medical 19 aortic valve prosthesis. The diagnosis was confirmed by transthoracic and transoesofageal echocardiography, cardiac fluoroscopy revealed restricted movement of the aortic valve prosthesis leaflet. Thrombolytic therapy was complicated with brain embolism that was successfully percutaneously removed from the cerebral artery by the mechanical device. The patient has fully recovered without any neurological residual symptoms. This case report should be instructive to other clinicians who encounter the same complications after thrombolytic treatment.
Paradoxní embolie je žilní trombóza, která vyvolala systémovou embolu skrze pravo-levý zkrat. Je na ni třeba myslet, kdykoliv dojde k systémové embolii z neidentifikovaného tdroje při současné přítomnosti žilních tromboembolických fenoménů. I když kontrastní echokardiografie ulehčuje klinické rozpoznání paradoxní embolie, optimální diagnostický přístup ještě nebyl stanoven. Léčebná doporučení se různí v závislosti na spolehlivosti diagnózy a měla by být individualizovaná. Primární léčbou je antikoagulace: trombolytika jsou vhodná u pečlivě vybraných jedinců. Okolnosti zvyšující přechodně tlak v právé síni mohou vést k pravo-levému zkratu skrze otevřené foramen ovale, snad umožňující žilnímu trombu přístup do tepenného oběhu. Prospěšnost profylaktického uzávěru otevřeného foramen ovale ještě není prokázaná.
Paradoxical embolism is defined as venous thrombosis causing systemic embolization through a right-to-left shunt. It can involve multiple organs simultaneously. Despite reports of the clinical presentation and devastating consequences for more than a century, this diagnosis continues to be frequently missed. It should be considered whenever there is an arterial embolism from an unidentified source in the presence of a concomitant venous thromboembolic phenomenon. While contrast echocardiography facilitates clinical recognition of paradoxical embolism, the optimum approach to diagnosis requires clarification. Recommendations for treatment vary with the certainty of diagnosis and should be individualized. Primary therapy is anticoagulation, with thrombolytics considered in carefully selected individuals, but there is little published information regarding long-term treatment and outcomes. Events that give rise to transient right atrial hypertension may result in a right-to-left shunt through a patent foramen ovale, possibly allowing a venous thrombus access to the arterial circulation; this should be considered when the source of emboli is unknown, particularly in young patients. It is not yet defined whether prophylactic closure of the foramen ovale is beneficial.
Major problems in neurology ; Vol. 33
XI, 175 s. : obr. ; 24 cm
Digitální subtrakční angiografie a CT vyšetření umožňují diagnostikovat trombotické uzávěry intrakraniálních žil a splavů. V článku jsou uvedeny základní diagnostické znaky intrakraniálních trombóz a demonstrovány na třech klinických případech.
Digital subtraction angiography (DSA) and computed tomography (CT) enable detection of thrombotic occlusion of intracranial veins and sinuses. Basic diagnostic signs of intracranial thrombosis are discussed and three cases are presented.
- MeSH
- digitální subtrakční angiografie metody využití MeSH
- intrakraniální embolie a trombóza MeSH
- lidé MeSH
- mozkové žíly MeSH
- mozkový krevní oběh MeSH
- sinus cavernosus MeSH
- tomografy rentgenové počítačové metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cerebrovascular diseases, ISSN 1015-9770 vol. 20, suppl. 2, December 2005
179 s. : il., tab. ; 28 cm
Cíl práce: Zjistit rizikové faktory intrakraniální flebotrombózy se zvláštním zaměřením na vrozené trombofilní stavy a vzájemné vztahy mezi nimi, rozsahem trombózy, parenchymovou komplikací a klinickým výsledkem, analyzovat prezentující klinické projevy a jejich vztah k lokalizaci postiženého splavu, monitorovat dobu a stav rekanalizace a ověřit její vztah ke klinickému výsledku. Soubor a metodika: Soubor tvoří 33 nemocných (24 žen) s průměrným věkem 37 let (ženy 33 roky), u nichž byla diagnóza stanovena pomocí MRA (angiografie metodou magnetické rezonance). 32 z nich bylo kompletně vyšetřeno na přítomnost trombofilního stavu, u 31 nemocných jsme provedli kontrolní MRA za 3-4 měsíce a v případě nekompletní rekanalizace další kontroly po dobu dvou let. Klinický výsledek jsme hodnotili za 3-4 měsíce od stanovení diagnózy pomocí modifikované Rankinovy stupnice (mRS). Výsledky: 56 % nemocných mělo současně postiženo více splavů. Relativně benigní se jevila izolovaná trombóza laterálního splavu. Nejčastějším rizikovým faktorem byla hormonální antikoncepce (75 % žen). Vrozený trombofilní stav jsme prokázali u 7 (21 %) nemocných. Ti byli mladší (průměr 24 let), měli rozsáhlejší trombózu (71 vs 56 %), častější žilní infarkt (43 vs 33 %) a parenchymové krvácení (29 vs 21 %) a horší klinický výsledek. Přítomnost samotného žilního infarktu (33 %) ani krvácení (21 %) klinický výsledek negativně neovlivnila. 91 % (30/33) nemocných dosáhlo mRS ? 2, jediný nemocný mRS 3. Jediné úmrtí v celém souboru bylo u generalizovaného plicního karcinomu. Rekanalizace (82 % parciální/kompletní) klinický výsledek neovlivnila. Závěry: Rizikovou skupinou z hlediska intrakraniální flebotrombózy jsou mladí lidé s nepoznaným vrozeným trombofilním stavem, zejména ženy užívající hormonální antikoncepci.
Objective: To investigate the risk factors for cerebral venous thrombosis, especially inherited thrombophilic states and the relationships between them, the extent of sinus thrombosis, and brain lesions, together with their overall influence on outcome. Thus the study is intended to record presenting clinical symptoms and their relations to the location of the thrombosis, to monitor the time and the extent of recanalization and to verify its relationship to clinical outcome. Material and methods: 33 patients were included (24 women), average age 37 (33 for the women), with diagnosis confirmed by magnetic resonance angiography (MRA). We thoroughly examined 32 patients for thrombophilias and 31 had MRA checks within 3–4 months. To monitor the possibility of incomplete recanalization, a subsequent MRA scan was planned for two years later. Clinical outcome was assessed after the modified Rankin scale (mRS) 3–4 months after diagnosis. Results: 56% of the patients had a high extent of sinus thrombosis. Isolated lateral sinus thrombosis appeared to be relatively benign. Hormonal contraception (75% of the females) was the most common predisposing factor. An inherited thrombophilic state was diagnosed in 7 (21%) patients. These were younger (average age 24), with greater extent of thrombosis (71% vs 56%), and more often had venous infarction (43% vs 33%), parenchymal hemorrhage (29% vs 21%) and worse clinical outcome. Neither venous infarction itself (33%) nor parenchymal haemorrhage (21%) influenced clinical outcome. Overall prognosis was good for 91% of the patients (30/33), with complete or nearly complete recovery – mRS <2; only one patient had mRS 3. The single patient who died had generalized bronchogenic carcinoma. Clinical outcome was not influenced by the extent of recanalization (partial/complete recanalization 82%). Conclusion: Young people with undetect
- Klíčová slova
- mozková flebotrombóza, trombofilní stav, žilní infarkt, rekanalizace, výsledek,
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- antikoncepce škodlivé účinky využití MeSH
- heparin nízkomolekulární terapeutické užití MeSH
- hormony škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- intrakraniální embolie a trombóza diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční angiografie metody využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- statistika jako téma MeSH
- trombofilie diagnóza genetika komplikace MeSH
- výkony cévní chirurgie metody využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Akutní cévní příhoda je onemocnění se závažnou mortalitou a morbiditou. V její léčbě se podle příčiny uplatňují různé přístupy. U krvácení má rozhodující význam včasný chirurgický výkon, u ischemického iktu se vkládají největší naděje do reperfuzní a neuroprotektivní léčby. Nutriční stav a jeho vývoj v průběhu příhody má významný vliv na prognózu nemocných, celkovou dobu hospitalizace, výskyt komplikací. V našich podmínkách mu podle našich zkušeností není věnována dostatečná pozornost. Vliv nutriční intervence u nemocných s akutní cévní příhodou mozku zlepšuje jejich nutriční stav. K posouzení jejího vlivu na mortalitu je zapotřebí dalšího sledování dostatečně velikého souboru nemocných.
Acute cerebral stroke represents disease with high morbidity and mortality. According to the cause of stroke several treatment approaches are applied. The surgical procedure is important in the treatment of cerebral hemorhage, while the prognosis of ischaemic stroke could be improved by reperfusion and neuroprotective treatment. Nutritional status and its development during the stroke has infuence on the prognosis and severity of disease, the hospital stay lenght and complications occurence. According to our experiences there is not sufficient attention paid to nutritional parameters in these patients. The influence of nutritional intervention in patients with cerebral stroke improves their nutritional parameters. The future large study is needed for evaluation of the impact of nutritonal intervention on mortality.
