Astma bronchiale je vysoce prevalentní respirační onemocnění, které při nedostatečné či neefektivní léčbě snižuje kvalitu života pacientů. Základem terapie jsou inhalační glukokortikoidy, optimálně ve fixní kombinaci s dlouhodobě působícími beta-2-agonisty. V případě nedostatečného efektu je možné zvážit navýšení dávky inhalačního glukokortikoidu, přidání antileukotrienu či přidání dlouhodobě působících anticholinergik. Pacient s nedostatečně kontrolovaným astmatem na maximalizované paušální léčbě má být odeslán k precizní diagnostice a úpravě medikace do specializovaného centru pro léčbu obtížně léčitelného astmatu. Zde je také vyhodnocena indikace k podání biologické/cílené léčby.
Asthma bronchiale is a highly prevalent respiratory disease that reduces the quality of life of patients if the treatment is insufficient or ineffective. The mainstays of therapy are inhaled glucocorticoids, optimally in a fixed combination with long-acting beta-2-agonists. In case of insufficient effect, it is possible to consider increasing the dose of inhaled glucocorticoid, adding an antileukotriene, or adding long-acting anticholinergics. A patient with insufficiently controlled asthma on maximized treatment should be referred for precise diagnosis and medication adjustment to a specialized center for the treatment of difficult-to-treat asthma. The indication for the administration of biological/targeted treatment is also evaluated here.
- MeSH
- Anti-Asthmatic Agents pharmacology therapeutic use MeSH
- Biological Therapy MeSH
- Asthma * drug therapy MeSH
- Humans MeSH
- Practice Guidelines as Topic MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- MeSH
- Antiviral Agents classification therapeutic use MeSH
- COVID-19 * diagnostic imaging physiopathology pathology therapy MeSH
- Humans MeSH
- Post-Acute COVID-19 Syndrome * diagnostic imaging pathology MeSH
- Risk Factors MeSH
- Vaccination methods MeSH
- COVID-19 Vaccines administration & dosage classification adverse effects MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- MeSH
- Aspergillosis, Allergic Bronchopulmonary diagnosis etiology MeSH
- Asthma * complications MeSH
- Bronchiectasis diagnostic imaging complications MeSH
- Respiratory Tract Infections * classification complications MeSH
- Humans MeSH
- Disease Progression MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Nocturnal hypertension is a significant risk factor for cardiovascular mortality and morbidity. Its determination requires the use of 24-hour blood pressure monitoring (ABPM). However, the examination results can be less reliable in patients with insomnia, habitual short sleep or other sleep disorders. In these patients, it is possible to detect falsely high values of blood pressure in the night interval. At the same time, the treatment of sleep disorders itself could adjust the nighttime values of blood pressure and thus prevent unreasonably intensive treatment of high blood pressure. The article summarizes current knowledge about the effect of sleep quality on the accuracy of diagnosis using ABMP. At the same time, we present the study "How to diagnose true nocturnal hypertension?", which will analyze this clinical problem.
Noční hypertenze je významným rizikovým faktorem pro mortalitu i morbiditu z kardiovaskulárních příčin. K její diagnostice je potřeba použít 24hodinové měření krevního tlaku (AMTK). Výsledky vyšetření však mohou být zkresleny u pacientů s nespavostí, habituálním krátkým spánkem či jinými poruchami spánku. U těchto pacientů je možné zachytit falešně vysoké hodnoty krevního tlaku v nočním intervalu. Přitom léčba samotných poruch spánku by mohla hodnoty nočního tlaku upravit, a tím zabránit nepřiměřeně intenzivní léčbě vysokého krevního tlaku. Článek shrnuje aktuální poznatky o vlivu kvality spánku na přesnost diagnostiky pomocí AMTK. Současně prezentujeme studii „Jak diagnostikovat pravou noční hypertenzi?“, která bude tento klinický problém analyzovat.
Transplantace je poslední možností léčby u terminálních stadií řady plicních nemocí. Jednou z limitací dlouhodobé prognózy pacientů je rejekce štěpu. Některé faktory vzniku a progrese odmítnutí transplantátu jsou známy a lze je léčebně ovlivnit. Poznatky z recentních studií odhalují, že jedním z dosud přehlížených faktorů může být také znečištění ovzduší. Článek shrnuje aktuální poznatky o vlivu chronické expozice inhalačním noxám na pacienty po plicní transplantaci, a to zejména s ohledem na vznik rejekce štěpu.
AIMS: The study analysed post-acute COVID-19 symptoms and the pulmonary function test (PFT) results in patients surviving the native strain of the virus. METHODS: The study was prospective; the inclusion criteria were positive PCR test for SARS-CoV-2 and age 18-100. Exclusion criteria were active respiratory infection, known or suspicious pre-existing pulmonary disease, cardiac failure, recent or acute pulmonary embolism, anaemia, and neuromuscular diseases. The recruitment period was 1st March 2020 - 25th December 2020. The initial examination was performed 4-12 weeks after the disease onset. All subjects underwent physical examination, anamnesis, chest x-ray and PFT. RESULTS: The study involved 785 subjects (345 male) mean age 53.8 (SD 14.6). The disease severity groups were: mild (G1), moderate (G2) and severe/critical (G3). Anosmia was present in the acute disease phase in 45.2% of G1 patients, but only in 4.5% of G3 patients. Dyspnoea occurred frequently in more severe groups (40%, 51.8% and 63.7% for G1, G2 and G3 respectively), while cough and fatigue showed no relationship to disease severity. Females were more likely to experience persistent symptoms. PFT results were significantly decreased in more severe groups compared to the mild COVID-19 patients, diffusing capacity was 86.3%, 79% and 68% of predicted values in G1, G2 and G3 respectively. CONCLUSION: Anosmia during the acute phase was associated with mild disease, persisting dyspnoea was more frequent after more severe COVID-19. Females tended to have persisting symptoms in post-acute phase more frequently. PFT results showed decrease with disease severity.
- MeSH
- Anosmia MeSH
- COVID-19 * complications diagnosis MeSH
- Adult MeSH
- Dyspnea etiology MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Young Adult MeSH
- Prospective Studies MeSH
- Respiratory Function Tests MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Young Adult MeSH
- Male MeSH
- Aged, 80 and over MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
INTRODUCTION: Severe respiratory failure is one of the most serious complications of coronavirus disease 2019 (COVID-19). In a small proportion of patients, mechanical ventilation fails to provide adequate oxygenation and extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is needed. The surviving individuals need long-term follow-up as it is not clear what their prognosis is. AIM: To provide a complex clinical picture of patients during follow-up exceeding one year after the ECMO therapy due to severe COVID-19. METHODS: All subjects involved in the study required ECMO in the acute stage of COVID-19. The survivors were followed-up for over one year at a specialized respiratory medical center. RESULTS: Of the 41 patients indicated for ECMO, 17 patients (64.7% males) survived. The average age of survivors was 47.8 years, and the average BMI was 34.7 kg·m-2. The duration of ECMO support was 9.4 days. A mild decrease in vital capacity (VC) and transfer factor (DLCO) was observed on the initial follow-up visit (82.1% and 60%, respectively). VC improved by 6.2% and by an additional 7.5% after 6 months and 1 year, respectively. DLCO improved by 21.1% after 6 months and remained stable after 1 year. Post-intensive care consequences included psychological problems and neurological impairment in 29% of patients; 64.7% of the survivors got vaccinated against SARS-CoV-2 within 12 months of hospitalization and 17.6% experienced reinfection with a mild course. CONCLUSION: The COVID-19 pandemic has significantly increased the need for ECMO. Patients' quality of life after ECMO is temporarily significantly reduced but most patients do not experience permanent disability.
- Publication type
- Journal Article MeSH
Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je nejčastější poruchou dýchání ve spánku. Díky zvyšování dostupnosti její diagnostiky se navyšuje i počet léčených pacientů. Kapacita spánkových laboratoří je omezená, proto je třeba zavádět nové přístupy, jako je telemetrie. Cílem této studie bylo porovnat efektivitu telemetrického sledování ve srovnání se standardními kontrolami. Metodika: U všech pacientů byla diagnostikována obstrukční spánková apnoe a indikována léčba kontinuálním pozitivním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP). Pacienti se mohli rozhodnout pro telemetrické, anebo standardní sledování. Po sběru dat byla provedena statistická analýza. Výsledky: Z celkového počtu 213 pacientů bylo 107 pacientů sledováno standardně a 106 telemetricky. V poměru pohlaví nebyl mezi skupinami signifikantní rozdíl, telemetrická skupina byla starší (59,3 ± 10,1 vs. 53,5 ± 10,7). Apnoe-hypopnoe index (AHI) byl vyšší ve standardní skupině s 54,6 ± 23,1 vs. 44,3 ± 24). Počet komorbidit byl signifikantně vyšší ve skupině telemetrické (4,8 ± 2,9 vs. 1,7 ± 1,1). Průměrné užívání CPAP bylo nižší ve skupině s telemetrií ve srovnání se standardním sledováním (3,6 hod ± 2,3 vs. 4,5 hod ± 2,4). Výstupy jednotlivých kontrol (běžná kontrola, úprava léčby, napomenutí pacienta) se mezi sebou významně nelišily. Závěr: Pacienti, kteří se rozhodli pro telemetrii, byli starší, měli více komorbidních onemocnění a obvykle nižší AHI. Výstupy telemetrických a standardních kontrol se mezi sebou významně nelišily. Telemetrické sledování je vhodné pro všechny skupiny pacientů léčených přetlakovou ventilací.
x
