Spontánne rozprávanie predstavuje základnú formu komunikácie v rámci každodenných interakcií. U pacientov s afáziou dochádza k oslabeniu rôznych aspektov spontánnej produkcie, pričom miera narušenia koreluje so závažnosťou afázie - od ľahkej cez stredne ťažkú až po ťažkú formu. Doposiaľ však chýbajú detailné poznatky o tom, v ktorých konkrétnych oblastiach spontánnej reči sa tieto rozdiely najviac prejavujú v závislosti od stupňa afázie. Cieľom štúdie je preto komplexne zhodnotiť spontánnu produkciu u pacientov s afáziou a interpretovať zistené rozdiely so zreteľom na závažnosť afázie. Spontánna produkcia je analyzovaná prostredníctvom metodiky Analýzy spontánnej reči (ASpoR), rozšírenej o hodnotenie koherencie a informatívnosti, čím sa dosiahlo komplexnejšie posúdenie schopností pacientov. Výskumnú vzorku tvorí 40 osôb s afáziou, rozdelených na pacientov s ľahkým a stredne ťažkým stupňom afázie. Podľa výsledkov existujú signifikantné rozdiely medzi týmito skupinami v parametroch produktivity (počet správne vyjadrených elementárnych textových jednotiek), chybovosti (celkový počet fonologických chýb a chýb v gramatickej zhode), koherencie (globálnej aj lokálnej) a informatívnosti (počet hlavných konceptov a index jadrového lexikónu). Na základe získaných poznatkov možno konštatovať, že komplexné hodnotenie spontánnej reči predstavuje spoľahlivý indikátor závažnosti afázie, najmä v kontexte vybraných parametrov analýzy
Spontaneous language production represents a fundamental form of communication in everyday interactions. In patients with aphasia, various aspects of spontaneous production are weakened, with the degree of impairment correlating with the severity of aphasia - ranging from mild to moderate to severe forms. However, there is still a lack of detailed knowledge regarding which specific areas of spontaneous speech are most affected depending on the degree of aphasia. The aim of this study is to comprehensively evaluate spontaneous production in patients with aphasia and to interpret the observed differences with respect to the severity of aphasia. Spontaneous production is analysed using the methodology of Spontaneous Speech Analysis (ASpoR), expanded with an assessment of coherence and informativeness, achieving a more comprehensive evaluation of the patient's abilities. The research sample consists of 40 individuals with aphasia, divided into two groups of mild and moderate aphasia. According to the results, significant differences exist between these groups in terms of productivity (the number of correctly expressed elementary text units), error rate (total number of phonological errors and grammatical agreement errors), coherence (both global and local), and informativeness (the number of main concepts and the core lexicon index). Based on the findings, it can be concluded that a comprehensive evaluation of spontaneous speech serves as a reliable indicator of aphasia severity,
- MeSH
- afázie * diagnóza terapie MeSH
- komunikační poruchy MeSH
- lidé MeSH
- měření tvorby řeči metody MeSH
- poruchy řeči MeSH
- srozumitelnost řeči MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Článek prezentuje dílčí úspěchy v rámci intervence zrakového terapeuta / tyflopeda v jedné osobě a klinického logopeda v součinnosti s ergoterapeutem u klientky s kombinovaným postižením v oblasti sebesycení a nastavení režimových opatření k řešení projevů dysfagie. Kromě aspektu samostatného přijímání stravy jsou zdůrazněny i další specifické oblasti, v nichž je podporována samostatnost klientky s cílem dosáhnout co nejvyšší míry aktivizace. Cílem příspěvku je popsat proces nácviku sebesycení společně s jeho problematickými oblastmi včetně průběhu nastavování režimových opatření souvisejících také s rozvojem prostorové orientace, a to tak, aby tato opatření vyhovovala konkrétní klientce v kontextu poskytování sociální služby. Význam popsané intervence je klíčový z hlediska podpory soběstačnosti osoby se zdravotním postižením ve smyslu cílů poskytování sociálních služeb stejně jako monitorování bezpečnosti procesu příjmu potravy a tekutin.
The article presents partial successes within the framework of the intervention of a vision therapist/therapist for the visually impaired in one person and a clinical speech therapist in collaboration with an occupational therapist, for a client with a combined disability in the area of self-feeding and setting regimen measures to deal with dysphagia symptoms. In addition to the aspect of independent food intake, other specific areas are also emphasised in which the client's independence is supported, with the aim of achieving the highest possible level of activation. The aim of the article is to describe the process of training self-feeding, together with its problematic areas, including the process of setting regimen measures related to the development of spatial orientation so that they suit a particular client in the context of social services provided. The importance of the intervention described above is crucial in terms of supporting the self-sufficiency of a person with a disability, with reference to the goals of providing social services, as well as of monitoring the safety of the process of food and fluid intake.
- MeSH
- dospělí MeSH
- ergoterapie MeSH
- lidé MeSH
- mentální retardace komplikace MeSH
- poruchy polykání diagnóza rehabilitace terapie MeSH
- poruchy příjmu potravy diagnóza terapie MeSH
- postižení MeSH
- přijímání potravy MeSH
- psychiatrická rehabilitace MeSH
- psychologické testy MeSH
- samostatný způsob života * MeSH
- sociální práce MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Oslabené sociokognitívne schopnosti môžu signalizovať riziko sociálnej (pragmatickej) komunikačnej poruchy alebo poruchy autistického spektra. Skorá identifikácia ťažkostí je kľúčová pre začatie cielenej intervencie a elimináciu prehlbovania existujúcich deficitov. Cieľom príspevku je predstaviť zahraničný diagnostický nástroj The Early Sociocognitive Battery (ESB) autoriek Shuly Chiat, Penny Roy a Jennifer Warwick, ktorý umožňuje priame hodnotenie sociokognitívnych schopností detí už v ranom veku. Teoretický opis ESB je doplnený o stručný prehľad výsledkov pilotného testovania 44 intaktných slovensky hovoriacich detí mladšieho predškolského veku, zameraného na analýzu výkonov detí v závislosti od pohlavia. Participanti boli hodnotení prostredníctvom batérie ESB, testu Opakovanie pseudoslov a Dotazníka použitia jazyka (LUI). Pilotné dáta ukazujú, že pohlavie detí nemá signifikantný vplyv na ich výkony v rámci nástroja ESB. Rovnako bola preukázaná štatisticky významná korelácia medzi celkovým skóre v dotazníku LUI a skóre v subteste Spoločná pozornosť batérie ESB. Výsledky podporujú aplikovateľnosť nástroja ESB aj v slovenskom kultúrnom a jazykovom prostredí.
Impaired sociocognitive abilities may signal the risk of a social (pragmatic) communication disorder or Autism Spectrum Disorder. Early identification of difficulties is crucial for initiating targeted intervention and preventing the escalation of existing deficits. The aim of this paper is to introduce the foreign diagnostic tool, the Early Sociocognitive Battery (ESB), developed by Shula Chiat, Penny Roy and Jennifer Warwick. This tool enables direct assessment of children's sociocognitive abilities at an early age. The theoretical description of the ESB is supplemented by a brief overview of the results from the pilot testing of 44 typically developing Slovak-speaking children in the younger preschool age group, focusing on the analysis of children's performance in relation to gender. Participants were assessed using the ESB, Nonword Repetition Task, and Language Use Inventory (LUI). Pilot data show that the children's gender does not have a significant impact on their performance within the ESB tool. In addition, a statistically significant correlation was found between the total score on the LUI and the score on the Joint Attention subtest of the ESB. The results support the applicability of the ESB tool in the Slovak cultural and linguistic context.
Estill Voice Training TM (EVT) je hlasová tréninková metoda založená na podrobném porozumění anatomii a fyziologii hlasového aparátu. Tato metoda nabízí efektivní přístup ke kultivaci, reedukaci a rehabilitaci hlasu, což ji činí zajímavou i pro logopedickou praxi. Článek představuje základy EVT, její principy a přínosy a poskytuje stručný přehled klíčových technik.
Estill Voice TrainingTM (EVT) is a voice training method based on the understanding of how the vocal mechanism works. This method offers an effective approach to voice development, re-education, and rehabilitation, making it valuable also in speech therapy practice. This article introduces the fundamentals of EVT, its principles and benefits, and provides a brief overview of the key techniques.
Poruchy autistického spektra jsou pervazivní vývojové poruchy. Ovlivněny jsou tak v podstatě všechny složky vývoje již od raného věku. Rodiče si všímají odlišností ze- jména v sociální oblasti, děti často nesdílejí pozornost, nekomunikují a nesdělují svoje potřeby a přání. Již ve věku 18 měsíců se dělá screening M-CHAT-R, který může zachytit nápadnosti ve vývoji (možné neurovývojové poruchy) a pediatr může rodiče směřovat k odborníkům – klinickým psychologům zaměřujícím se na práci s dětmi s PAS (poruchou autistického spektra), pedopsychiatrovi, dětskému neurologovi či specializovanému klinickému logopedovi. V tomto článku vám představíme kazuistiku s diferenciální diagnostikou odlišující PAS od dalších vývojových poruch (zejména vývojové dysfázie) a zaměřenou na stanovení stupně symptomů v kontextu poruch autistického spektra. Je to jedna z typických diferenciálních diagnostik, které na Soukromé klinice LOGO, s.r.o. děláme.
Autism Spectrum Disorders are pervasive developmental disorders. This means that they influence almost all areas of early development. Parents can see differences mainly in the social area. Children with ASD do not share activities, do not communicate their needs and wishes. At the age of 18 months, parents fill in the M-CHAT-R screening, which is sensitive to possible neurodevelopmental problems. A paediatrician can send the child to specialists in ASD diagnosis - clinical psychologist, child psychiatrist, neurologist and clinical speech therapist. In this article, we introduce you to a case study with differential diagnoses, showing the differences between Autism Spectrum Disorders and other developmental diseases (especially specific developmental disorders of speech and language). The focus is on the determination of the autistic symptoms level. This is one of the typical differential diagnoses we carry out at LOGO Clinic.
- MeSH
- kognitivní dysfunkce diagnóza MeSH
- komunikační poruchy diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- poruchy autistického spektra * diagnóza psychologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- psychologické testy MeSH
- stereotypní chování MeSH
- vývojové poruchy řeči diagnóza MeSH
- vývojové poruchy u dětí diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
The human genome contains approximately 20,000 protein-coding genes, of which more than 15,000 (3/4) are expressed, among others, in the central nervous system. Variants that damage the function of these genes (called pathogenic variants) can lead to various forms of neurodevelopmental disorders (NDD), including speech and language disorders. These can occur alone or in various combinations. In this review article, we provide information on the possibilities, limits and importance of genetic testing in patients with NDD.
- MeSH
- genetická variace MeSH
- genetické nemoci vrozené diagnóza genetika MeSH
- genetické testování metody MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetné abnormality diagnóza genetika MeSH
- mutace MeSH
- neurovývojové poruchy * diagnóza etiologie genetika MeSH
- vývojové poruchy řeči diagnóza etiologie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
This article summarizes information contained in the book, Improving Speech Intelligibility in Adults: Clinical Application of Evidence-Based Strategies, authored by Connie Porcaro (Plural Publishing, Inc., 2023). For specific details on assessment and management of intelligibility as well as useful checklists and references, please refer to this book. Speech-language pathologists can have a significant impact on improving intelligibility in clients by teaching them strategies to provide useful information for communication partners. Speech-language pathologists should facilitate shared communication responsibilities by encouraging use of listener's strategies and for all involved in communication, to optimize the environment for optimum message sharing.
The aim of this review article is to introduce the issue of bilingualism and the diagnostic process of developmental language disorder in bilingual children in the context of current scientific knowledge. With regard to the geopolitical situation, it can be stated that the number of bilingual patients of Clinical Speech Therapists is increasing. Understanding the specifics of bilingual development, and knowledge of diagnostic options in the Czech language environment is an important prerequisite for the implementation of evidence-based practice. A Clinical Speech Therapist should be able to apply different approaches to diagnosis, according to the type of bilingualism, and to use dynamic diagnostics and available tools for assessment of both languages. Understanding the differences in bilingual language development, and the impossibility of applying monolingual norms is absolutely crucial.
Řeč, pohyb, správný ontogenetický vývoj jedince, kognice, emoce, schopnost učit se, paměť – a s výčtem bychom mohly pokračovat. To vše je přímo závislé na rovnováze, za kterou stojí rytmus realizovaný v optimálním tempu s dostatečnou intenzitou a v pravidelně se opakujících, časově dobře volených intervalech. Často si, vlivem zautomatizovaných činností, neuvědomujeme, s jakou pravidelností, plánováním a organizovaností vykonáváme základní motorické vzorce, které se intuitivně a naprosto přirozeně učíme prostřednictvím dostatečně intenzivních intervalových rytmických aktivit. A právě terapie v logopedické praxi vedená intenzivně a intervalově napomáhá u dětí a žáků příznivě ovlivňovat prognózu jejich řečového vývoje, bez ohledu na to, zda využíváme direktivní, nebo nedirektivní přístup. To je mimo jiné potvrzeno také v závěru uvedeným stručným kazuistickým příkladem klientky se závažnou myofunkční poruchou.
Speech, movement, proper ontogenetic development of the individual, cognition, emotions, ability to learn, memory and the list could go on. All of these are directly dependent on balance, which is based on the rhythm realised at an optimal pace with sufficient intensity and in regularly recurring intervals of well-chosen timing. Often, due to automated activities, we are not aware of the regularity, planning and organisation with which we perform the basic motor patterns that we intuitively and quite naturally learn through sufficiently intense interval rhythmic activities. And it is precisely the therapy in Speech Therapy practice conducted intensively and at intervals, that helps to positively influence the prognosis of children and pupils in their speech development, regardless of whether we use a directive or non-directive approach. This is confirmed, among other things, by the brief case example of a client with a severe myofunctional disorder, presented in the end of the paper.
