160
Nežiaduce udalosti predstavujú globálny problém s negatívnym dopadom na bezpečnosť pacientov. Jedným z kľúčových nástrojov na zvýšenie kvality starostlivosti a bezpečnosti pacientov je hlásenie týchto udalostí. Cieľom štúdie bolo zistiť, aká je frekvencia hlásenia nežiaducich udalostí, aké faktory ovplyvňujú frekvenciu hlásenia, a aké bariéry hlásenia nežiaducich udalostí vnímajú sestry pracujúce na jednotkách intenzívnej starostlivosti (JIS) vo vybraných nemocniciach Slovenskej republiky. Zber údajov prebiehal od júla do októbra 2023 prostredníctvom dotazníka pozostávajúceho z troch častí: frekvencia hlásenia, bariéry a demografické údaje. Výskumný súbor zahŕňal 153 sestier zo štyroch slovenských nemocníc. Údaje boli spracované pomocou deskriptívnej a inferenčnej štatistiky. Frekvencia hlásenia dosiahla skóre 3,39 (SD = 1,33), čo naznačuje priemerné hlásenie nežiaducich udalostí. Faktory ako spokojnosť na pracovisku, materiálne vybavenie, vnímaná bezpečnosť pacientov a vzdelanie sestier významne ovplyvňovali hlásenie. Medzi najvýznamnejšie bariéry patrili nedostatočné vedomosti o tom, ktoré udalosti hlásiť, slabé povedomie o vzniku udalostí a nejasnosti v procese hlásenia. Napriek relatívne vysokej frekvencii hlásenia nežiaducich udalostí na JIS pretrvávajú bariéry, ktoré obmedzujú jeho efektivitu. Kľúčovými výzvami je nedostatok vedomostí a jasných inštrukcií, ktoré je potrebné riešiť prostredníctvom vzdelávania a organizačných opatrení. Podpora faktorov ako spokojnosť na pracovisku a dostupnosť zdrojov môže prispieť k zvýšeniu bezpečnosti pacientov a kvality starostlivosti.
Adverse events represent a global issue with a significant negative impact on patient safety. Reporting these events is one of the key tools for improving the quality of care and patient safety. The aim of this study was to determine the frequency of adverse event reporting, identify factors influencing reporting frequency, and explore barriers to adverse event reporting as perceived by nurses working in intensive care units (ICUs) in selected hospitals in Slovakia. Data collection took place from July to October 2023 through a questionnaire consisting of three sections: reporting frequency, barriers, and demographic information. The sample included 153 nurses from four Slovak hospitals. Data were analyzed using descriptive and inferential statistics. The reporting frequency score was 3.39 (SD = 1.33), indicating relatively average reporting of adverse events. Factors such as workplace satisfaction, material resources, perceived patient safety, and nurse education significantly influenced reporting. The most critical barriers identified were insufficient knowledge about which events to report, limited awareness of adverse event occurrence, and unclear reporting processes. Despite the relatively high frequency of adverse event reporting in ICUs, barriers limiting its effectiveness persist. Key challenges include a lack of knowledge and clear guidelines, which should be addressed through education and organizational measures. Supporting factors such as workplace satisfaction and resource availability could further enhance patient safety and care quality
6. vydání xxi, 607 stran : ilustrace (převážně barevné) ; 24 cm
Vysokoškolská učebnice, která se zaměřuje na anatomii člověka.
- Konspekt
- Anatomie člověka a srovnávací anatomie
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- anatomie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
- kolektivní monografie
Cíl: Zjistit profil žen podstupujících evakuaci dělohy pro podezření na hydatidiformní molu (HM) podle jejich klinických, laboratorních, ultrazvukových a anatomicko-patologických charakteristik ve dvou referenčních centrech v severovýchodní Brazílii. Metody: Retrospektivní kohortová studie byla provedena ve dvou referenčních centrech v období od října 2016 do prosince 2022 u žen podstupujících evakuaci dělohy pro podezření na HM. Hodnotily se sociodemografické charakteristiky, klinické parametry, biochemie, ultrazvuk, anatomická patologie a výsledky. Výsledky: Celkem bylo přijato 507 žen s klinickým podezřením na gestační trofoblastickou nemoc, u 334 z nich byla HM potvrzena, u 107 pacientek v centru 1 a 227 v centru 2. Průměrná vzdálenost mezi referenčním centrem a domovem pacientky byla 88 km. Průměrný věk žen byl 27 ± 9 let, s převahou 19–39 let (72 %), a přibližně 60 % případů bylo diagnostikováno v ≤ 12 týdnu těhotenství. Vaginální krvácení bylo pozorováno u 79 % žen. Transvaginální ultrazvuk vykazoval typický vzhled u 90 % vyšetření. Makroskopický aspekt byl popsán jako vezikula v 70 % případů. Evakuace dělohy byla prováděna především děložní kyretáží (43 %). Většina žen neměla žádné komplikace (69 %). Výsledek považovaný za remisi byl dosažen v 37,1 % případů, ale 38,9 % žen přestalo docházet na kontroly a 9 % nebylo po propuštění z nemocnice sledováno. Závěr: Vzdálenost, kterou ženy urazily do referenčních center, byla významná, ale většina žen neměla žádné komplikace. Remise byla pozorována u 37,1 % žen, ale byl zde vysoký podíl žen (38,9 %), které přestaly na kontroly docházet.
Objective: To determine the profile of women undergoing uterine evacuation for suspected hydatidiform mole (HM) according to their clinical, laboratory, ultrasound, and anatomopathological characteristics at two referral centers in Northeastern Brazil. Methods: Retrospective cohort study was performed in two referral centers between October 2016 and December 2022 with women undergoing uterine evacuation for suspected HM. Socio-demographic characteristics, clinics, biochemistry, ultrasound, anatomopathology, and outcome were evaluated. Results: A total of 507 women were admitted with clinical suspicion of gestational trophoblastic disease, of which 334 were confirmed, with 107 being in Center-1 and 227 being in Center-2. Mean distance between the referral center and the patient‘s home was 88 km. Mean age of the women was 27 ± 9 years, with a predominance of 19 to 39 years (72%), and approximately 60% of the cases were diagnosed ≤ 12 weeks of gestation. Vaginal bleeding was observed in 79% of women. Transvaginal ultrasound showed a typical appearance in 90% of the examinations. The macroscopic aspect was described as a vesicle in 70% of cases. Uterine evacuation was mainly performed by uterine curettage (43%). The majority of women had no complications (69%). The outcome considered to be remission was achieved in 37.1% of cases, but 38.9% abandoned follow-up, and 9% did not start follow-up after hospital discharge. Conclusion: The distance traveled by women to the referral centers was significant, but the majority of women had no complications. Remission was observed in 37.1% of women, but there was a high abandonment rate of 38.9%.
Východisko: Odběr anamnézy pomocí validovaných dotazníků neodmyslitelně patří k urogynekologickému vyšetření a sledování. Elektronická forma vyplňování dotazníků zjednodušuje sběr a zpracování dat, ale její použití může být náročné pro starší pacientky. Proto jsme vyvinuli systém MESS (Medical Electronic Survey System), který usnadňuje vyplňování dotazníků na tabletu, s důrazem na ochranu osobních údajů a uživatelskou přívětivost. Cíl: Porovnat spokojenost pacientek a jednoduchost použití mezi systémy Google Formuláře a MESS. Metodika: V prospektivní studii jsme analyzovali 193 dotazníků spokojenosti vyplněných pomocí Google Formuláře (2013–2015) a 329 dotazníků vyplněných pomocí MESS (2019–2020) spolu s ostatními dotazníky. Data byla vyhodnocena pomocí Fisherova exaktního testu či Wilcoxonova testu dle rozložení normality s hladinou významnosti p < 0,05. Výsledky: Elektronická forma vyplňování vyhovovala více pacientkám ve skupině MESS (84,5 vs. 65,6 %; p < 0,05). Vyplňování dotazníků elektronicky bylo snadné a velmi snadné pro 89,1 % s použitím MESS vs. 68,7 % pomocí Google Formuláře (p < 0,05). Nejvýraznější rozdíl byl pozorován u žen ve věku 60–69 let, kde 92,8 % pacientek vyplnilo dotazník samostatně s MESS oproti 36,9 % u Google Formuláře. U žen mladších 60 let nebyly rozdíly statisticky významné. Závěr: Systém MESS zefektivnil práci lékařů a zpřístupnil metodu elektronického vyplňování i starším pacientkám s poruchami pánevního dna.
Background: Evaluation of the quality of life using validated measures is an essential part of urogynecology examination and follow-up. Questionnaires administered in paper form generate paper waste or high demands for storage. Score calculation for some questionnaires may be demanding and time-consuming. The electronic format of completing questionnaires simplifies data collection and processing, but may be challenging for older patients. We developed a Medical Electronic Survey System (MESS), which facilitates completion of questionnaires on a tablet PC with an emphasis on data protection and user-friendliness for the elderly. Objective: To compare patient satisfaction and ease of use between Google Forms and MESS. Methods: This was a prospective cohort study comparing the answers to a satisfaction questionnaire completed using Google Forms (193 questionnaires between 2013–2015) and MESS (329 questionnaires between 2019–2020), along with other clinically used validated questionnaires. The answers to the questionnaire were compared using a Fisher’s Exact Test or a Wilcoxon Two Sample test, with a significance level of P < 0.05. Results: The electronic form of questionnaire completion suited more women in case of MESS (84.5 vs. 65.6%; P < 0.05). Completing questionnaires electronically was rated as easy or very easy by 89.1% of patients using MESS compared to 68.7% using Google Forms; P < 0.05. The electronic form of filling-in the questionnaires was very difficult or impossible especially for women using Google Forms (31 vs. 11%; P < 0.05). The major difference in questionnaire completion without any help was observed in the age group 60–69 years. No differences were observed in women under 60 years of age. All clinicians observed significant facilitation of their work. Conclusion: MESS has made the method of electronic questionnaire completion available even to elderly patients with pelvic floor disorders. It was positively accepted even by patients who are not familiar with any electronic devices.
Prevalence detekce izolovaných nádorových buněk a mikrometastáz v sentinelové uzlině stoupá díky jejich podrobnému zpracování formou ultrastagingu. Předkládaná práce poskytuje aktuální přehled literatury od ledna roku 2019 do září roku 2024 se zaměřením na nízkoobjemové postižení regionálních uzlin, jeho prevalenci, prognózu a souvislost s molekulární klasifikací. Přítomnost mikrometastáz je aktuálně považována za metastatické postižení lymfatických uzlin, avšak s lepší prognózou než makrometastázy, dle toho je volen i terapeutický postup společný pro obě tyto kategorie uzlinového postižení. Naopak přítomnost izolovaných nádorových buněk není v rámci Mezinárodní federace gynekologie a porodnictví (FIGO) 2023 stagingu považována za uzlinové postižení a neovlivňuje doporučený terapeutický postup, protože doposud nebyly prokázány signifikantní prognostické důsledky jejich přítomnosti.
Due to the implementation of sentinel lymph node ultrastaging, the prevalence of isolated tumor cells and micrometastases have increased. This literature review comprises of articles published between January 2019 and September 2024 aiming at low-volume metastases in regional lymph nodes, their prognosis, and links to molecular classification. Micrometastases are currently considered as having metastatic lymph node involvement; however, they have a better prognosis than macrometastases. Accordingly, therapy is tailored. In contrast, isolated tumor cell presence is not considered metastatic involvement according to International Federation of Gynecology and Obstetrics (FIGO) 2023 staging and does not affect the therapeutic procedure because their significant prognostic importance has not been proven so far.
