Transplantace jater je více než 40 let považována za standardní léčebnou metodu pacientů s život ohrožujícím jaterním onemocněním. V počátečním období byla indikována především u pacientů s jasně infaustní prognózou. Delší přežívání příjemců díky zlepšení chirurgické techniky, intenzivní péče a imunosuprese vedlo k cílení na nemocné s perspektivou dlouhodobého přežití, tedy k odklonu od onkologických indikací k pacientům s cirhózami. Narůstající nepoměr mezi potřebou transplantace a počtem dárcovských orgánů přinesl nutnost přísnějšího výběru, do kterého krom ryze medicinských úvah přicházejí i etické otázky ohledně rovného přístupu k transplantaci a nutnosti docílit s omezenými zdroji co největší transplantační benefit pro co nejširší okruh příjemců. Do vývoje indikací zasáhly jak změny v epidemiologii jaterních nemocí, tak i pokroky v jejich léčbě. Došlo k významnému poklesu zastoupení dříve dominantní virové hepatitidy C. Celosvětově pak narůstá počet pacientů transplantovaných pro nealkoholovou steatohepatitidu i alkoholovou jaterní cirhózu. Velký vývoj byl v poslední dekádě zaznamenán v oblasti nádorových onemocnění jater, především u indikací hepatocelulárního karcinomu, který v současnosti představuje v mnoha programech nejčastější indikaci. Přibližně jednu dekádu se transplantace jater standardně provádí pro hilový cholangiocelulární karcinom a omezeně pro neresekovatelné jaterní metastázy kolorektálního karcinomu. Uvedené indikace těsně souvisejí s dynamikou lokální čekací listiny.
Liver transplantation has been considered the standard treatment method for patients with life-threatening liver disease for more than 40 years. In the initial period, it was mainly indicated for patients with a clearly unfavorable prognosis. Longer survival of recipients was thanks to the improvement in surgical techniques, intensive care, and immunosuppression leading to the targeting of patients with the perspective of long-term survival, i.e. shift away from oncological indications to patients with cirrhosis. The growing disparity between the need for transplantation and the number of donor organs has brought about the necessity of a stricter selection, which, in addition to purely medical considerations, also includes ethical issues of equal access to transplantation and the need to achieve the greatest possible transplant benefit for the widest possible range of recipients while utilizing limited resources. Changes in the epidemiology of liver diseases as well as advances in their treatment affected the development of indications. There has been a significant decrease in the representation of previously dominant viral hepatitis C. Worldwide, the number of patients transplanted for non-alcoholic steatohepatitis and alcoholic liver cirrhosis is increasing. Great development has been noted in the last decade in the field of liver cancer, especially for the indications of hepatocellular carcinoma, which is currently the most common indication in many programs. For about a decade, liver transplantation has been performed standardly for hilar cholangiocellular carcinoma and experimentally for unresectable liver metastases of colorectal cancer. These indications are closely related to the dynamics of the local waiting list.
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory jater patologie terapie MeSH
- nealkoholová steatóza jater patologie terapie MeSH
- transplantace jater * MeSH
- výběr pacientů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Akutní selhání jater je vzácné, vysoce devastující, potenciálně reverzibilní onemocnění, které je charakterizované náhlým nástupem závažné jaterní dysfunkce u jedinců bez předchozího onemocnění jater. V průběhu posledních desetiletí došlo díky pokrokům v diagnostice onemocnění, lepšímu porozumění patofyziologii a rozvoji podpůrných opatření ke zlepšení prognózy pacientů s akutním selháním jater. Přes úspěchy konzervativní léčby ale pro velkou část pacientů s akutním selháním jater zůstává urgentně provedená transplantace jater jedinou šancí na přežití. Časné rozpoznání onemocnění, zavedení podpůrné terapie a identifikace pacientů indikovaných k urgentní transplantaci jater představují základní opatření v přístupu k pacientům s akutním selháním jater.
Acute liver failure is a rare, highly devastating, potentially reversible condition characterised by the sudden onset of severe liver dysfunction in individuals without pre-existing liver disease and with a poor prognosis. In recent decades, advances in the diagnosis of the disease, a better understanding of its pathophysiology and the development of supportive care have improved the prognosis of patients with acute liver failure. However, despite the success of conservative therapy, urgent liver transplantation remains the only chance of survival for a large proportion of patients with acute liver failure. Early diagnosis of the disease, implementation of supportive care and identification of patients indicated for urgent liver transplantation are essential measures in the management of patients with acute liver failure.
- MeSH
- akutní selhání jater * etiologie patofyziologie terapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Akutní selhání jater na chronickém (ACLF) se vyskytuje asi u třetiny hospitalizovaných pro dekompenzaci jaterní cirhózy. Je definováno jako selhání alespoň jednoho orgánu, nejčastěji ledvin a/nebo jater, a vysokou krátkodobou mortalitou. Nejčastějším spouštěčem, tzv. precipitující událostí, je infekční komplikace nebo pokračující abúzus alkoholu. ACLF je podmíněno excesivní zánětlivou reakcí na přítomnost mikrobiálních nebo sterilních komponent v krevním řečišti a narušenou imunitní odpovědí. Jedná se o velmi dynamický proces a stav je nutné opětovně přehodnocovat dle dostupných skórovacích systémů, včas kontaktovat transplantační centrum a zvážit možnost této jediné kurativní léčby. V terapii se opíráme o péči o renální funkce, nutrici, antimikrobiální léčbu, u nemocných s alkoholovou hepatitidou je nutné zvážit podání kortikoidů. Transplantace jater pro ACLF má ve srovnání s ostatními skupinami transplantovaných poněkud horší jednoleté přežití, ale srovnatelné dlouhodobé přežití.
Acute-on-chronic liver failure (ACLF) occurs in about one third of patients hospitalized for decmopensation of liver cirrhosis. It is defined as a failure of at least one organ, mostly the kidneys and/or liver, and very high short-term mortality. The most common trigger, precipitating event, is an infection or alcohol abuse. ACLF is caused by an excessive inflammatory reaction to the presence od microbial or sterile molecular structures in the blood circulation, and a disturbed immune response. ACLF is a very dynamic process and the condition must be reevaluated continuously according to the available scoring systems, early contact the transplant center and consider the possibility of this only curative treatment. We should be aware of renal function, nutrition, antimicrobial treatment and in patients with alcoholic hepatitis, it is necessary to consider the administration of corticosteroids. Liver transplantation for ACLF has somewhat worse one-year survival compared to other transplant groups, but long-term survival is comparable.
- MeSH
- akutní zhoršení chronického selhání jater * komplikace patologie terapie MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- infekce farmakoterapie MeSH
- jaterní cirhóza komplikace MeSH
- lidé MeSH
- precipitační faktory MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Jaterní selhání při cirhóze i hepatocelulární karcinom (HCC) při HCV infekci představují v západních zemích stále jednu z hlavních indikací k transplantaci jater (LTx). U pacientů s kompenzovanou jaterní cirhózou C má být protivirová léčba zahájena neprodleně, neboť komplikace, tedy dekompenzace onemocnění i HCC, se mohou objevit v krátkém časovém horizontu. Úspěšná protivirová léčba HCV u pacientů s cirhózou snižuje riziko dekompenzace, HCC i riziko úmrtí na selhání jater, a snižuje tak potřebu LTx u těchto pacientů. Léčba u pacienta s dekompenzovanou jaterní cirhózou před LTx má za cíl nejen prevenci rekurence HCV v jaterním štěpu, ale též zlepšení jaterní funkce. U pacientů zařazených do čekací listiny může zlepšení jaterní funkce vést až k vyřazení z čekací listiny. LTx má být zvážena u všech pacientů s chronickým selháním jater při HCV, u nichž předpokládáme po LTx prodloužení života ve srovnání s přirozených průběhem jejich jaterního onemocnění, nebo u nich LTx významně zlepší kvalitu života. LTx má být zvažována v okamžiku, kdy je předpokládaná doba dožití z důvodu jaterního onemocnění jeden rok nebo méně. Před LTx má být pacient podrobně vyšetřen za účelem vyloučení komorbidit, které by LTx zásadně komplikovaly či znemožnily. Zavedení přímo působících antivirotik do léčebných režimů HCV představuje revoluční krok k zabránění rekurence HCV ve štěpu, ať již eradikací HCV ještě před LTx, nebo časnou léčbou po ní. V současné době již rekurence HCV ve štěpu jater nevede k horšímu přežití nemocných transplantovaných pro HCV, výsledky jsou zcela srovnatelné s výsledky LTx pro ostatní diagnózy.
Liver failure due to cirrhosis and hepatocellular carcinoma (HCC) in hepatitis C (HCV) infection is still one of the main indications for liver transplantation (LTx) in Western countries. In patients with compensated liver cirrhosis C, antiviral therapy should be initiated promptly, as complications, i.e. decompensation of the disease and HCC, can occur in a short time frame. Successful antiviral treatment of HCV in patients with cirrhosis reduces the risk of decompensation, HCC, and death from liver failure, thus reducing the need for LTx in these patients. Treatment in a patient with decompensated liver cirrhosis before LTx aims not only to prevent HCV recurrence in the liver graft but also to improve liver function. In patients on the waiting list, improvement of liver function may lead to removal from the waiting list. LTx should be considered in all patients with chronic liver failure due to HCV in whom we expect prolongation of life expectancy after LTx compared to the natural course of their liver disease or for whom LTx will significantly improve the quality of life. LTx should be considered when life expectancy due to liver disease is one year or less. Before LTx, the patient should be thoroughly examined to exclude comorbidities that substantially complicate or preclude LTx. The advent of direct-acting antivirals into HCV treatment regimens represents a revolutionary step to prevent HCV recurrence in the graft, is either by eradicating HCV before LTx or by early treatment after LTx. Currently, HCV recurrence in the liver graft either by eradicating HCV before LTx or by early treatment after LTx. Currently, HCV recurrence in the liver graft no longer leads to worse survival in patients transplanted for HCV, and outcomes are fully comparable to those of LTx for other diagnoses.
Cholestatická onemocnění jater se vyznačují progresivní povahou a omezenými možnostmi konzervativní léčby. Jedinou efektivní metodou léčby terminálního stadia je transplantace jater, která signifikantně prodlužuje dobu přežití pacientů. Transplantace jater je v současnosti indikována nejen u pacientů s chronickým jaterním selháním nebo hepatobiliární malignitou, ale také u pacientů se sníženou kvalitou života při symptomech z obstrukce žlučovodů. Péče po transplantaci jater je specifická zejména z důvodu přítomnosti imunitně asociovaných onemocnění, např. idiopatických střevních zánětů u pacientů s primární sklerozující cholangitidou. Rekurence základního onemocnění v jaterním štěpu je častou dlouhodobou komplikací, která může negativně ovlivnit přežití štěpu i celkovou délku života. Navzdory riziku rekurence jsou dlouhodobé výsledky transplantace jater pro cholestatické nemoci výborné, přičemž pacienti s těmito diagnózami dosahují delšího přežití ve srovnání s ostatními transplantovanými pacienty.
Cholestatic liver diseases are characterized by their progressive nature and limited conservative treatment options. Liver transplantation is the only effective method of treatment for the terminal stage. Before the era of liver transplantation, patients with cholestatic disease had a significantly reduced life expectancy. Liver transplantation is now indicated not only for patients with chronic liver failure or hepatobiliary malignancy, but also for those with reduced quality of life from cholestatic symptoms. Post-transplant care is particularly specific because of the presence of immune-associated diseases, such as inflammatory bowel disease in patients with primary sclerosing cholangitis. Recurrence of the underlying disease in the liver graft is a common long-term complication that can negatively affect graft survival and overall life expectancy. Despite the risk of recurrence, the long-term outcomes of liver transplantation for cholestatic disease are excellent, achieving longer survival compared to other transplant recipients.
- Klíčová slova
- indikace k transplantaci,
- MeSH
- cholangitida * komplikace patologie terapie MeSH
- idiopatické střevní záněty komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- sklerozující cholangitida komplikace patologie terapie MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Narůstá množství transplantací jater z indikace hepatocelulárního karcinomu. Za základní indikační rámce považujeme tzv. Milánská kritéria, založená na počtu a velikosti tumoru. Původní kritéria jsou ale příliš restriktivní – brání přístupu k transplantaci řadě nemocných, kteří by jinak byli vhodnými kandidáty k transplantaci. Existuje tudíž snaha tato kritéria nějak rozšířit. Rozhodování je také zatíženo možnou chybou v zobrazování – naše znalosti o rozměrech a počtu ložisek nejsou před transplantací přesné. Původní snahy jejich rozšiřování vedly morfometrickým směrem. Později se přidružily faktory odrážející biologické vlastnosti tumoru a bylo možné nemocné vybírat k transplantaci s větší přesností. Příkladem zde budiž využití alfafetoproteinu, histologický grading, mikroinvaze do cév apod. Také reakce nádoru na léčbu před transplantací může být důležitým vodítkem – efekt lokoregionální (RFA. MWA, TACE) či dokonce systémové léčby. Význam předtransplantačního podávání imunomodulační léčby není zatím znám. Ve větších transplantačních centrech se již také začíná prosazovat koncept vlastních kritérií, zjištěných na základě vlastních dat a jedinečných danému centra. Výhodou pak je, že odráží lokální a specifické podmínky centra.
The number of liver transplants for the indication of hepatocellular carcinoma is increasing. We consider the so-called Milan criteria, based on the number and size of the tumour, to be the basic indication framework. However, the original criteria are too restrictive – they prevent access to transplantation for a number of patients who would otherwise be suitable candidates for transplantation. There is therefore an effort to somehow expand these criteria. Decision-making is also burdened by a possible error in imaging – our knowledge of the dimensions and number of nodules is not accurate before transplantation. Later, factors reflecting the biological properties of the tumour were added and it was possible to select patients for transplantation with greater precision. Examples here include the use of alpha-fetoprotein, histological grading, microinvasion into vessels, etc. Also, the response of the tumour to treatment before transplantation can be an important indicator – the effect of locoregional (RFA, MWA, TACE) or even systemic treatment. The importance of pre-transplant administration of immunomodulatory treatment is not yet known. In larger transplant centres, the concept of their own criteria, established on the basis of their own data unique to a given centre, is already beginning to be promoted. The advantage is that it reflects local and specific conditions of the centre.
- Klíčová slova
- Milánská kritéria, IKEM kritéria,
- MeSH
- hepatocelulární karcinom * diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- seznamy čekatelů MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Deficit a1-antitrypsinu (AATD) je autozomálně kodominantní onemocnění projevující se rozvojem emfyzému plic v mladém věku a onemocněním jater. Bodová mutace genu SERPINA1, který a1-antitrypsin (AAT) kóduje, způsobuje defektní sekundární strukturu proteinu, který se následně hromadí v endoplazmatickém retikulu hepatocytů a není transportován do krve a tělesných tekutin. Nedostatek AAT, který blokuje neutrofilní elastázu v plicích, tak umožní proteolytické poškození pojivové tkáně plic, což vede k rozvoji emfyzému plic. Jaterní onemocnění je způsobeno hromaděním mutovaného AAT v jaterních buňkách, což vede k proteotoxickému jaternímu poškození, které může vést až k jaterní cirhóze. Transplantace jater (LT) představuje jedinou kurativní metodu, po LT má příjemce jaterního štěpu fenotyp dárce orgánu a normální sérové koncentrace AAT. Indikace k LT má být zvážena u všech pacientů s AATD a konečným stadiem selhání jater. Tito nemocní mají být odesláni do transplantačního centra v okamžiku vzniku závažných komplikací, jako jsou variceální krvácení, ascites, encefalopatie, hepatorenální syndrom. U pacientů s hepatocelulárním karcinomem je LT optimální léčebnou metodou v případě časného, neresekabilního tumoru. Načasování LT je zcela zásadní, LT má být provedena dříve, než pacient vyvine život ohrožující komplikace jaterního onemocnění. LT má být zvažována u pacientů Child- -Pughovy klasifikace B a C a při MELD (Model of End-Stage Liver Disease) skóre 15 a vyšším. Přežití nemocných po LT je v současné době excelentní.
Alpha-1-antitrypsin deficiency (AATD) is an autosomal codominant genetic condition which manifests with lung emphysema at young age and with liver disease. A point mutation in the SERPINA1 gene, which encodes a1-antitrypsin (AAT), causes a defective secondary structure of the protein, which subsequently accumulates in the endoplasmic reticulum of hepatocytes and is not transported into the blood and body fluids. Deficiency of AAT, which inhibits neutrophil elastase in the lung, thus allows proteolytic damage to the connective tissue of the lung, leading to the development of emphysema. Liver disease is caused by the accumulation of the mutant AAT in liver cells, contributing to proteotoxic liver injury that can lead to liver cirrhosis. Liver transplantation (LT) is the only curative method; after LT, the recipient has the phenotype of the donor organ and normal serum AAT concentrations. The indication for LT should be considered in all patients with AATD and end-stage liver disease. The patients should be referred to the transplant centre when severe complications of liver cirrhosis, such as variceal bleeding, ascites, encephalopathy, and hepatorenal syndrome. In patients with hepatocellular carcinoma, LT represents an optimal treatment modality in the case of an early, unresectable tumour. The timing of LT is crucial; LT should be performed before the patient develops life-threatening complications of end-stage liver disease. LT should be considered in patients of Child-Pugh classification B and C and MELD score of 15 points or higher. Survival of patients after LT for AADT is excellent.
- MeSH
- deficit alfa1-antitrypsinu * diagnóza patologie terapie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- nemoci jater etiologie komplikace terapie MeSH
- plicní emfyzém MeSH
- selhání jater terapie MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Alarmujúci vzostup morbidity a mortality na choroby pečene sú dôvodom pre hľadanie možností, ako zvrátiť tento trend. Covidové obdobie bolo časom nárastu konzumácie liehovín v SR aj s tým súvisiacej morbidity a mortality. Efektívnym nástrojom včasnej detekcie rizikovej konzumácie alkoholu je skríning formou AUDIT dotazníka nasledovaný intervenciou a skríningom ochorenia pečene formou laboratórnych a zobrazovacích metód vrátane ultrasonografie a elastografie s využitím neinvazívnych indexov fibrózy. Skríning rizikovej konzumácie alkoholu a pokročilej fibrózy pečene v ambulanciách gastroenterológa, hepatológa aj všeobecného lekára pomôže zavčasu detegovať rizikových jedincov a začať intervenciu. Článok podáva návrh skríningu v kontexte najnovších EASL a AASLD odporúčaní a dostupných aktuálnych prehľadov skríningu vo svete. Cieľom je zredukovať nepriaznivé dopady alkoholu na Slovensku
The alarming rise in morbidity and mortality from liver diseases is the reason for searching ways to reverse this trend. The COVID-19 period was a time of increased consumption of spirits in Slovakia and associated morbidity and mortality. An effective tool for early detection of risky alcohol consumption is screening in the form of the AUDIT questionnaire followed by intervention and screening of liver disease in the form of laboratory and imaging methods, including ultrasonography and elastography using non-invasive fibrosis indices. Screening for risky alcohol consumption and advanced liver fibrosis in gastroenterologist, hepatologist and general practitioner outpatient offices will help to detect at-risk individuals early and start intervention. This paper presents a screening proposal in the context of the latest EASL and AASLD guidelines and available current reviews of screening worldwide. The goal is to reduce the adverse effects of alcohol in Slovakia.
- Klíčová slova
- AUDIT test,
- MeSH
- alkoholické nemoci jater * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- pití alkoholu škodlivé účinky MeSH
- plošný screening MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
