Familiární výskyt celiakie je u nejbližších příbuzných uváděn až 10 %. Neinfekční zánětlivá onemocnění gastrointestinálního tra ktu postihují až 1/3 pacientů s CVID. Náhodný nález CVID u pacienta s asymptomatic kým průběhem celiakie nebyl dosud publikován. Vyšetření blí zkých příbuzných pacientů s celiakií i pokud nemají žá dné gastrointestinální symptomy je nezbytné.

Familiar prevalence of celiac disease is approximately 10% in first degree relatives. One third of patients treated with CVID s uffer with nonin- fectious inflammatory diseases of digestive tract. There are no data about accidental findings of CVID in patient with asymptom atic form of celiac disease. Examination of first degree relatives as to the celiac disease even if there are no obvious gastrointestinal symptoms is recommended.

• MeSH
• autoimunitní nemoci imunologie   komplikace   MeSH
• běžná variabilní imunodeficience imunologie   komplikace   MeSH
• celiakie diagnóza   genetika   imunologie   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální využití   MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• genetické nemoci vrozené genetika   imunologie   patofyziologie   MeSH
• gluteny chemie   sekrece   MeSH
• imunoglobuliny terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Onemocnění běžnou variabilní imunodeficiencí (CVID) představuje heterogenní skupinu primárních protilátkových imunodeficiencí. V klinickém obrazu dominují bakteriální infekce, autoimunitní/dysregulanční komplikace a nádory. Neinfekční komplikace významně ovlivňují prognózu pacientů. Mezi nejzávažnější patří granulomatózně/lymfocytární intersticiální plicní nemoc a enteropatie vedoucí k malabsorpci. Léčebné stra-tegie zahrnují kromě klasické imunosuprese i biologickou léčbu, především rituximab. Nejčastějšími typy nádorových onemocnění jsou lymfom a adenokarcinom žaludku. Pravidelné provádění screeningových vyšetření je proto nezbytné. Vždy by mělo být zváženo i genetické vyšetření.

Common variable immunodeficiency (CVID) represents heterogeneous group of primary humoral immunodeficiencies. The main clinical features are bacterial infections, autoimmune/dysregulated complications and tumours. Prognosis of CVID patients is highly influenced by presence of non-infectious complications. Granulomatous/lymphocytic interstitial lung disease and enteropathy causing malabsorption are the most important. Complications management includes not only classical immunosuppressants, but also biological therapy, mainly rituximab. The most frequent types of cancer are lymphoma and gastric cancer. Regarding these facts a regular screening is necessary. It is highly recommended to consider genetic testing.

• MeSH
• běžná variabilní imunodeficience * farmakoterapie   imunologie   komplikace   MeSH
• centrální nervový systém diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• gastrointestinální nemoci epidemiologie   etiologie   terapie   MeSH
• intersticiální plicní nemoci diagnostické zobrazování   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nádory epidemiologie   etiologie   MeSH
• rituximab aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Bežná variabilná imunodeficiencia (common variable immunodeficiency – CVID) je ochorenie charakterizované nízkou až nemerateľnou hladinou imunoglobulínov a zvýšenou vnímavosťou organizmu na infekcie. Je najčastejšou primárnou imunodeficienciou. CVID je heterogénna skupina imunologických ochorení neznámej etiológie, charakterizovaná poruchou protilátkovej odpovede. Príčina ochorenia nie je známa. Klinický obraz ochorenia, ako aj jej závažnosť varíruje od pacienta k pacientovi, preto aj názov variabilná. Prejavuje sa rekurentnými respiračnými infekciami, tráviacimi ťažkosťami v zmysle hnačiek a bolestí brucha, prítomné sú aj hematologické abnormality ako anémia či trombocytopénia. Cieľom opisovanej kazuistiky je pripomenúť CVID ako ochorenie so skutočne variabilným obrazom, ktoré sa môže prezentovať okrem iného aj gastrointestinálnym postihnutím. Pacienti s CVID a GIT symptomatológiou sú vo vyššom percente oproti zdravej populácii ohrození výskytom malígnych ochorení, ktorými sú práve lymfoproliferatívne malignity.

Common variable immunodeficiency (CVID) is a disease characterized by low to undetectable levels of serum immunoglobulins and increased susceptibility of the organism to infections. It is the most common primary immunodeficiency. CVID is a heterogeneous group of immunological diseases of unknown aetiology, characterized by impaired antibody responses. The cause of the disease is unknown. The clinical picture of the disease and even the severity varies from patient to patient, that’s why it is called variable. It manifests itself as a recurrent respiratory infection, digestive problems in terms of diarrhoea and abdominal pain and haematological abnormalities such as anaemia and thrombocytopenia are present. The aim of the described case reports is to point out that CVID is a disease with a variable actual picture that may be present, among others, with gastrointestinal involvement, and patients are at higher risk than healthy population of developing malignancies, which is often a lympho-proliferative malignancy.

Kazuistika pacientky s běžným variabilním imunodeficitem CVID a lymfoproliferativním sydromem s postižením lymfatických uzlin, sleziny a plic. Vyšetřována k vyloučení či potvrzení autoimunitního lymfoproliferativního syndromu ALPS, výsledky jsou zatím ne zcela jednoznačné. Klinický stav při substituční léčbě imunoglobuliny a imunosupresi systémovými kortikoidy je uspokojivý.

Case-report of female patient with CVID and lymphoproliferative syndrome with affection of lymphatic nodes, spleen and lung tis sue. She is examined for possible autoimmune lymphoproliferative syndrome – ALPS with still unequivocal result. Nevertheless her health con dition is satisfactory with immunoglobulins substitution therapy and simultaneous immunosupresion with systemic corticosteroids.

• Klíčová slova
• běžný variabilní imunodeficit,
• MeSH
• autoimunitní lymfoproliferativní syndrom diagnóza   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• imunitní systém patologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické uzliny patologie   MeSH
• mladiství MeSH
• plíce patologie   MeSH
• slezina patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• běžná variabilní imunodeficience diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• gama-globuliny terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• prednison aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• sarkoidóza diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• běžná variabilní imunodeficience * imunologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• komplement analýza   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Bežná variabilná imunodeficiencia (CVID, z anglického názvu common variable immunodeficiency) je najčastejšou primárnou imunodeficienciou. CVID je heterogénna skupina imunologických ochorení neznámej etiológie, charakterizovaná poruchou protilátkovej odpovede.V článku popisujeme prípad 31-ročného muža s diagnózou diabetes mellitus I. typu, s dvojročnou anamnézou hnačiek, bolestí brucha a intermitentného vracania s laboratórnym nálezom anémie ťažkého stupňa, ktorá bola spolu s dyspeptickým syndrómom dôvodom hospitalizácie na I. internej klinike v Košiciach. Vyšetreniami sme zistili bežnú variabilnú imunodeficienciu s gastrointestinálnym postihnutím v zmysle lymfoidnej nodulárnej hyperplázie tenkého a hrubého čreva. V článku rozoberáme príčiny tráviacich ťažkostí pri CVID a jeho koincidenciu s inými ochoreniami.

Background: Common variable immunodeficiency disorder (CVID) is one of the most frequent inborn errors of immunity, increased occurrence of malignancies, particularly lymphomas, and gastric cancers, has long been noted among CVID patients. Multifactorial etiology, including immune dysregulation, infections, chronic inflammation, or genetic background, is suggested to contribute to tumor development. Here, we present the results of the first Czech nationwide study focused on epidemiology, immunology and genetic background in a cohort of CVID patients who also developed tumors Methods: The cohort consisted of 295 CVID patients followed for 3,070 patient/years. Standardized incidence ratio (SIR) was calculated to determine the risk of cancer, and Risk ratio (RR) was established to evaluate the significance of comorbidities. Moreover, immunophenotyping, including immunoglobulin levels and lymphocyte populations, was assessed. Finally, Whole exome sequencing (WES) was performed in all patients with lymphoma to investigate the genetic background. Results: Twenty-five malignancies were diagnosed in 22 patients in a cohort of 295 CVID patients. SIR was more than 6 times greater in comparison to the general population. The most common neoplasias were gastric cancers and lymphomas. History of Immune thrombocytopenic purpura (ITP) was established as a potential risk factor, with over 3 times higher risk of cancer development. The B cell count at diagnosis of lymphoma was reduced in the lymphoma group; moreover, post-treatment B and T cell lymphopenia, associated with poorer outcome, was found in a majority of the patients. Intriguingly, no NK cell depression was observed after the chemotherapy. WES revealed heterogeneous genetic background among CVID patients with tumors, identifying gene variants associated with primary immunodeficiencies (such as CTLA4, PIK3CD, PMS2) and/or increased cancer susceptibility (including BRCA1, RABEP1, EP300, KDM5A). Conclusions: The incidence of malignancy in our CVID cohort was found to be more than 6 times greater compared to the general population. Gastric cancers and lymphomas were the most frequently diagnosed tumors. ITP was identified as a risk factor for malignancy in CVID patients. WES analysis confirmed a wide genetic heterogeneity among CVID patients. The identified causative or modifying gene variants pointed to errors in mechanisms contributing to both immunodeficiency and malignancy.

• MeSH
• běžná variabilní imunodeficience komplikace   epidemiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• imunofenotypizace MeSH
• incidence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• náchylnost k nemoci imunologie   MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nádory epidemiologie   etiologie   terapie   MeSH
• prevalence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekvenování exomu MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• surveillance populace MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Common variable immunodeficiency (CVID), the most frequent primary antibody disorder, is characterized by hypogammaglobulinaemia and impaired antibody production. Poor vaccination response is essential for the diagnosis of CVID. Their under laying defects remain to be elucidated. Routine determination of antibody production in serum from CVID patients after vaccination and investigation of B cell function in vivo is complicated due to substitution therapy. Therefore we investigated antibody production on the B-cell level by ELISPOT and characterized changes in B-cell subpopulations in CVID patients, including plasmablasts, in peripheral blood by flow cytometry after vaccination for specification of the diagnosis. Thirty-seven CVID patients and eighty healthy volunteers were immunized with tetanus toxoid and pneumococcal polysaccharide vaccines. Specific antibody levels and B cell subpopulations were measured before vaccination and on day 7 after vaccination by ELISPOT assay and flow cytometry respectively. Of the thirty-seven well defined CVID patients studied, thirty lacked detectable spot forming cells producing specific IgG, IgA or IgM antibodies against employed vaccines and seven had only weak responses compared to controls. In the control group, an increase in circulating plasmablasts on day 7 post immunization corresponded with the appearance of antibody forming cells. In contrast, CVID patients failed to increase plasmablasts significantly in peripheral blood after antigen challenge. Our findings indicate that CVID patients have a block in terminal B-cell differentiation and that flow based assessment of plasmablasts in peripheral blood after vaccination serves as a surrogate diagnostic marker for assessing in vivo antibody responses in patients suspected to have CVID.

• MeSH
• B-lymfocyty cytologie   imunologie   MeSH
• běžná variabilní imunodeficience diagnóza   imunologie   MeSH
• buněčná diferenciace MeSH
• dospělí MeSH
• ELISPOT MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pneumokokové vakcíny aplikace a dávkování   imunologie   MeSH
• podskupiny lymfocytů imunologie   MeSH
• protilátky bakteriální biosyntéza   MeSH
• průtoková cytometrie MeSH
• senioři MeSH
• tetanový toxoid aplikace a dávkování   imunologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Defects in T cell function are known to be present in a subset of patients with CVID, but the true nature of these defects still has to be revealed. In prior studies we described that T cells from these patients show an impaired proliferative response following activation with recall antigens (E. coli, Tet. Tox., TBE and PPD). Gene expression of IL2 and IFN-gamma in patients' T cells following antigenic stimulation was significantly reduced compared to controls, while IL-2R transcripts were normal. To further characterize the defect we examined T cell responses to bacterial enterotoxins, collectively termed superantigens. Following stimulation with optimal (10 ng/ml p < 0.05) as well as suboptimal (1 ng/ml p < 0.0025) concentrations of staphylococcal enterotoxin A (SEA), proliferative response and cytokine release (IL-2 and IFNg) were significantly decreased in patients' T cells as compared to controls'. When patients' T cells were stimulated with staph. enterotox. C3 (SEC3) an even more pronounced difference between patients' and controls' T cells could be observed (10 ng/ml p < 0.002, 1 ng/ml p < 0.0005). Our data indicate that, in addition to the defect in antigen-induced T cell activation, T cells of CVID patients express a broader impairment in the interaction between the antigen presenting cell and the TCR.

• MeSH
• aktivace lymfocytů * MeSH
• antigeny CD3 MeSH
• antigeny aplikace a dávkování   MeSH
• běžná variabilní imunodeficience * imunologie   MeSH
• enterotoxiny imunologie   MeSH
• interferon gama biosyntéza   MeSH
• interleukin-2 biosyntéza   MeSH
• lidé MeSH
• receptory antigenů T-buněk MeSH
• Staphylococcus aureus imunologie   MeSH
• superantigeny aplikace a dávkování   MeSH
• T-lymfocyty * imunologie   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH