Common variable immunodeficiency (CVID)
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Familiární výskyt celiakie je u nejbližších příbuzných uváděn až 10 %. Neinfekční zánětlivá onemocnění gastrointestinálního tra ktu postihují až 1/3 pacientů s CVID. Náhodný nález CVID u pacienta s asymptomatic kým průběhem celiakie nebyl dosud publikován. Vyšetření blí zkých příbuzných pacientů s celiakií i pokud nemají žá dné gastrointestinální symptomy je nezbytné.
Familiar prevalence of celiac disease is approximately 10% in first degree relatives. One third of patients treated with CVID s uffer with nonin- fectious inflammatory diseases of digestive tract. There are no data about accidental findings of CVID in patient with asymptom atic form of celiac disease. Examination of first degree relatives as to the celiac disease even if there are no obvious gastrointestinal symptoms is recommended.
- MeSH
- autoimunitní nemoci imunologie komplikace MeSH
- běžná variabilní imunodeficience imunologie komplikace MeSH
- celiakie diagnóza genetika imunologie MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální využití MeSH
- dospělí MeSH
- financování organizované MeSH
- genetické nemoci vrozené genetika imunologie patofyziologie MeSH
- gluteny chemie sekrece MeSH
- imunoglobuliny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Onemocnění běžnou variabilní imunodeficiencí (CVID) představuje heterogenní skupinu primárních protilátkových imunodeficiencí. V klinickém obrazu dominují bakteriální infekce, autoimunitní/dysregulanční komplikace a nádory. Neinfekční komplikace významně ovlivňují prognózu pacientů. Mezi nejzávažnější patří granulomatózně/lymfocytární intersticiální plicní nemoc a enteropatie vedoucí k malabsorpci. Léčebné stra-tegie zahrnují kromě klasické imunosuprese i biologickou léčbu, především rituximab. Nejčastějšími typy nádorových onemocnění jsou lymfom a adenokarcinom žaludku. Pravidelné provádění screeningových vyšetření je proto nezbytné. Vždy by mělo být zváženo i genetické vyšetření.
Common variable immunodeficiency (CVID) represents heterogeneous group of primary humoral immunodeficiencies. The main clinical features are bacterial infections, autoimmune/dysregulated complications and tumours. Prognosis of CVID patients is highly influenced by presence of non-infectious complications. Granulomatous/lymphocytic interstitial lung disease and enteropathy causing malabsorption are the most important. Complications management includes not only classical immunosuppressants, but also biological therapy, mainly rituximab. The most frequent types of cancer are lymphoma and gastric cancer. Regarding these facts a regular screening is necessary. It is highly recommended to consider genetic testing.
- MeSH
- běžná variabilní imunodeficience * farmakoterapie imunologie komplikace MeSH
- centrální nervový systém diagnostické zobrazování patologie MeSH
- gastrointestinální nemoci epidemiologie etiologie terapie MeSH
- intersticiální plicní nemoci diagnostické zobrazování etiologie farmakoterapie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nádory epidemiologie etiologie MeSH
- rituximab aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Běžný variabilní imunodeficit (CVID) je nejčastější symptomatickou primární poruchou protilátkové imunity. Jeho projevem jsou zejména opakované bakteriální infekce postihující zejména dýchací cesty. Vzhledem ke zlepšení péče o pacienty s hypogamaglobulinémií v posledních letech se stále častěji setkáváme s těhotenstvím postižených žen. Otěhotní-li žena s CVID, jde nejen o zátěž nemocné, ale ohrožen je i plod, který svou hladinu imunoglobulinů (Ig) v prvních měsících života získává přestupem matčiných protilátek placentou. V průběhu gravidity je tedy nezbytné ve spolupráci s imunologem adekvátně substituovat chybějící mateřské protilátky exogenně podávanými imunoglobuliny, a tím zajistit nejen nekomplikovaný průběh gravidity, ale i dostatečný přestup protilátek do oběhu plodu. Námi prezentovaný soubor je tvořen pěti těhotnými pacientkami s CVID sledovanými v letech 2002 – 2007, které byly léčeny substitucí intravenózním imunoglobulinem v průběhu těhotenství. V termínu byl u všech vyvolán porod po načasování poslední dávky imunoglobulinové léčby. Způsob vedení porodu byl zvolen podle porodnické indikace. Všechna těhotenství skončila porodem fyziologického novorozence.
Common variable immunodeficiency (CVID) is the most prevalent symptomatic primary immunodeficiency, which is characterized by impaired antibody responses. It's manifestation includes mainly severe and recurrent bacterial infections affecting predominantly upper and lower respiratory tract. Because of the improved standard of hypogammaglobulinemic patients many affected females become pregnant. When a woman treated for CVID gets pregnant the adequate treatment is necessary not only to protect patient from infections, but also to allow suffitient transfer of IgG through the placenta to supply the fetus and consequently the newborn. Regular periodic replacement therapy with intravenous immunoglobulins (IVIG) is applied in pregnant women as well as in other hypogammaglobulinemic patients. Regimen of IVIG administration must be modified in order to reach satisfactory IgG levels in the newborns' blood. Here we present a set of case reports of five pregnant women with CVID treated by immunoglobulins during pregnancy. In all cases labor was induced in term after the last IVIG infusion. The mode of delivery depended on the obstetric indication. All pregnancies resulted in healthy newborns.
- MeSH
- běžná variabilní imunodeficience diagnóza terapie MeSH
- komplikace těhotenství imunologie MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- výsledek těhotenství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Bežná variabilná imunodeficiencia je heterogénnou skupinou ochorení, ktoré spája podobný laboratórny nález v imunoprofile. Hoci ide o prevažne protilátkovú poruchu imunity, zmeny a odchýlky nachádzame aj v oblasti celulárnej imunity. Diagnostické kritériá a klasifikačné systémy zatiaľ nie sú schopné stanoviť klinicky plne využiteľné fenotypové rozdelenie pacientov. V tejto problematike by mohla kľúčovú úlohu zohrať genotypová klasifikácia. Zoznam kauzálnych génov pre vznik ochorenia sa neustále rozširuje. Mutácie v známych génoch sa ale potvrdia len u približne 10–25 % pacientov. Aj tieto nálezy je potrebné správne interpretovať, čo je často značne komplikované. Medzi ďalšie zvažované príčinné faktory vzniku patria epigenetické zmeny, oligogénna a polygénna dedičnosť alebo vplyv vonkajšieho prostredia.
Common variable immunodeficiency is heterogeneous group of disorders that belongs to primary immunodeficiency disorders. Combined defect of humoral and cellular immunity is the main sign. Diagnostic criteria and classification are still insufficient for optimal clinical use. This problem can be solved by genotype classification. There are many causal genes but these are found only in 10 % to 25 % of the patients. Moreover, these findings have to be interpreted correctly, which is complicated. Other possible causes are epigenetics, oligogenic, polygenic inheritance and environmental factors.
Předkládáme kazuistiku 50leté pacientky s běžným variabilním imunodeficitem (CVID), u které došlo k rozvoji polyartritického syndromu v časové souvislosti s proběhlým vícečetným očkováním (indikovaným z profesních důvodů). CVID byl diagnostikován ve věku 42 let na podkladě klinického obrazu opakovaných pneumonií a uroinfekcí, asymptomatického abscesu v malé pánvi, laboratorního nálezu poklesu hladin imunoglobulinů IgG (2,6 g/l) a IgA (0,5 g/l) a pozdějšího průkazu nedostatečné specifické protilátkové odpovědi po vakcinaci proti hepatitidě A a enterovirům (poliomyelitis). Byla zahájena pravidelná substituční léčba intravenosními imunoglobuliny (IVIG) v dávce 350–400 mg/kg hmotnosti/měsíc. K rozvoji těžkého polyartritického syndromu s klinickým obrazem a rentgenovým nálezem kompatibilním s revmatoidní artritidou (RA) došlo ve věku 46 let. Diagnostická kritéria ACR pro RA byla splněna, mimo pozitivity revmatoidního faktoru (RF). Možná ureaplazmová etiologie polyartritidy byla vyloučena terapeutickým testem s antibiotiky. Účinek kortikoidů a antimalarik nebyl dostatečný a léčba sulfasalazinem byla ukončena pro gastrointestinální nesnášenlivost. Pro vysokou aktivitu artritidy (DAS=6,95) byl do kombinace doplněn metotrexát s dobrým efektem (DAS odpověď= 3,73, aktuální DAS = 3,15) a mohla být ukončena léčba steroidy. Během 4letého sledování se i při plné substituci IVIG objevily opakované infekce močových cest a léčba metotrexátem byla přerušena, což vedlo k další reaktivaci polyartritidy a metotrexát byl opět po 6 měsících nasazen. V práci je diskutován možný vliv očkování na vznik polyartritidy v geneticky vnímavém terénu u pacientky s pozitivní rodinnou anamnézou RA (u otce) a s nosičstvím alel HLA-DRB1*0101 a IL-1RN*2 predisponujících k rozvoji autoimunitních onemocnění a vážnějšího průběhu polyartritidy. Dále jsou zvažována rizika vzniku oportunních infekcí a možného prohloubení protilátkového imunodeficitu při bazální léčbě polyartritidy.
The authors present here a case report of 50-years old patient with common variable immunodeficiency (CVID). She developed polyarticular arthritis that was coincident with multiple vaccinations (given from professional reasons). CVID was diagnosed at the age of 42 years on the basis of recurrent pneumonias, urinary tract infection, asymptomatic abscess in the small pelvis, and low levels of immunoglobulins: IgG (2.6 g/l) and IgA (0.5 g/l). Further, she developed insufficient specific autoantibody response after vaccinations against hepatitis A and enteroviruses infections (poliomyelitis). The regular replacement treatment with intravenous immunoglobulins (IVIG) was initiated in a dose of 350-400 mg per kg and month. Severe polyarthritic syndrome with clinical and radiological manifestations resembling rheumatoid arthritis (RA) developed at the age of 46 years. Except for rheumatoid factor (RF), ACR criteria of RA were fulfilled. Ureaplasma polyarthritis was considered and further excluded by therapeutical test with antibiotics. Efficacy of corticosteroids and antimalarials was insufficient, and sulphasalazine had to be withdrawn due to gastrointestinal intolerance. Since the disease activity was high (DAS = 6.95), methotrexate was added and good effect has been achieved (DAS response = 3.73, actual DAS = 3.15). In this context, corticosteroid treatment could be finished. Despite of full IVIG substitution during the 4-years of follow-up, recurrent infections of urinary tract appeared leading to methotrexate withdrawal. It caused further polyarthritis outbreak for that methotrexate was again added after 6 months. In this paper, putative contribution of vaccine administration to the onset of polyarthritis is discussed, particularly, with respect to genetic predisposition in a patient with positive family history of a father having RA and genotype HLA-DRB1*0101 and IL-1RN*2, both predisposing to autoimmune diseases and severe course of polyarthritis. Furthermore, risks of opportunistic infections and possible intensification of antibody immunodeficiency in patients with basal treatment of polyarthritis are discussed.
- MeSH
- běžná variabilní imunodeficience diagnóza imunologie komplikace MeSH
- epitopy imunologie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- imunoglobuliny krev MeSH
- klinické laboratorní techniky statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- revmatoidní artritida diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- vakcinace škodlivé účinky využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Common variable immunodeficiency (CVID) is the most frequent clinically manifested primary immunodeficiency. According to clinical and laboratory findings, CVID is a heterogeneous group of diseases. Recently, the defects of molecules regulating activation and terminal differentiation of B lymphocytes have been described in some patients with CVID. In this study, we show the overview of deficiencies of inducible costimulator, transmembrane activator and calcium-modulator and cytophilin ligand interactor, CD19 molecules, their genetic basis, pathogenesis and clinical manifestations.
Běžná variabilní imunodeficience (common variable immunodeficiency, CVID) představuje heterogenní skupinu primárních protilátkových poruch imunity. V klinickém obrazu dominují bakteriální infekce, autoimunitní / dysregulanční komplikace a nádory. Zatímco infekční komplikace jsou poměrně dobře ovlivnitelné substituční léčbou imunoglobuliny, neinfekční komplikace významně negativně ovlivňují prognózu pacientů. Mezi nejzávažnější patří granulomatózně/lymfocytární intersticiální plicní nemoc, enteropatie vedoucí k malabsorpci a hepatopatie provázená portální hypertenzí. Léčebné strategie zahrnují kromě klasické imunosuprese i biologickou léčbu, především rituximab. Nádorová onemocnění postihují významně mladší jedince. Jedná se především o lymfomy a adenokarcinom žaludku. Z těchto důvodů je proto nezbytné pravidelné provádění screeningových vyšetření. Provedení genetického vyšetření je indikováno u všech nemocných, především však u těch, kteří trpí neinfekčními komplikacemi, což může pomoci při správné volbě cílené terapie.
Common variable immunodeficiency (CVID) represents a heterogeneous group of primary antibody immunodeficiencies. Bacterial infections, autoimmune/dysregulatory complications and tumours dominate in the clinical picture. While infectious complications are satisfactory controlled with immunoglobulin substitution therapy, non-infectious complications significantly negatively affect patients’ prognosis. The most serious include granulomatous/lymphocytic interstitial lung disease, enteropathy leading to malabsorption, and hepatopathy with portal hypertension. Treatment strategies include, in addition to convention immunosuppression, biological treatment, especially rituximab. The most common types of cancer are lymphoma and gastric adenocarcinoma, which affect patients at a significantly younger age. It is therefore necessary to carry out regular screening examinations. All patients, especially those with non-infectious complications, should undergo genetic testing, which can help to provide the most suitable targeted therapy.
- MeSH
- běžná variabilní imunodeficience * diagnóza farmakoterapie imunologie komplikace MeSH
- cílená molekulární terapie metody MeSH
- deficience IgG farmakoterapie imunologie krev MeSH
- dospělí MeSH
- imunoglobuliny aplikace a dávkování farmakologie krev terapeutické užití MeSH
- injekce subkutánní MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pasivní imunizace metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Běžná variabilní imunodeficience (CVID) je heterogenním souborem onemocnění představující nejčastější symptomatickou skupinu vrozených poruch tvorby protilátek. Toto onemocnění je charakterizované hypogamaglobulinémií ve třídě IgG, IgA a/nebo IgM doprovázenou porušenou protilátkovou odpovědí po antigenní stimulaci. Kromě infekčních komplikací vycházejících ze snížené funkce imunitního systému je toto onemocnění často komplikováno klinickými projevy dysregulace funkce imunitního systému. Mezi tyto komplikace patří také granulomatózně-lymfocytární intersticiální plicní nemoc (GLILD). Jedná se o multisystémové granulomatózní a/nebo zánětlivé onemocnění klinicky významně ovlivňující mortalitu a morbiditu těchto pacientů. Materiál a metody: Na našem pracovišti bylo v letech 2012−2023 sledováno celkem 8 pacientů s CVID/GLILD (5 žen, věkové rozmezí 20‒33, medián věku v době stanovení diagnózy 23 let; 3 muži, věkové rozmezí 23‒49 let; medián věku při stanovení diagnózy 23 let). Všichni sledovaní pacienti byli nekuřáci. U většiny pacientů diagnóza CVID předcházela diagnózu CVID/GLILD. Histologický průkaz GLILD byl potvrzen u 6/8 nemocných (75 %). Plicní postižení bylo hodnoceno na základě plicních funkčních parametrů a zobrazovacích metod (zadopředního snímku hrudníku a HRCT hrudníku). Výsledky: CVID/GLILD je prezentován na osmi případech s různým charakterem plicního a mimoplicního postižení. Rozsah postižení plicního parenchymu na HRCT hrudníku hodnocený při vstupním vyšetření metodou automatické analýzy byl u sledovaných pacientů v rozmezí 6‒33 % (s průměrem 18 %). Všichni pacienti byli léčeni imunosupresivy, 3 z nich monoterapií kortikosteroidy (GK), zbylí kombinovanou imunosupresí. Medián follow-up od stanovení diagnózy CVID/GLILD byl 9,5 let. Nebyl dosažen medián přežití, zemřel jen 1 pacient. Závěr: Společná mezioborová spolupráce pneumologa, hematologa a imunologa je základem naší péče o pacienty s CVID/GLILD. Terapie imunosupresivy je dlouhodobá, s rizikem relapsů, ale bez většího rizika infekčních komplikací. Monoterapie GK je ve většině případů nedostatečná a jako efektivnější z pohledu klinických potíží, funkčního vyšetření a zobrazovacích metod se jeví kombinovaná terapie rituximabem s dalším imunosupresivem (rituximab s kortikoidy, rituximab s GK a mykofenol mofetilem).
x
- Klíčová slova
- granulomatózní/lymfocytární intersticiální plicní nemoc,
- MeSH
- agamaglobulinemie MeSH
- běžná variabilní imunodeficience * diagnóza farmakoterapie MeSH
- dospělí MeSH
- imunosupresiva farmakologie terapeutické užití MeSH
- intersticiální plicní nemoci * diagnostické zobrazování diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfocyty MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
