• MeSH
• cystická fibróza psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• psychický stres MeSH
• vztahy mezi rodiči a dětmi MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• koronární nemoc prevence a kontrola   MeSH
• psychický stres prevence a kontrola   MeSH
• psychofyziologie MeSH

Východisko: Copingová strategie se prosazuje v situacích, kdy jedinec musí vynaložit velké úsilí k jejich vypořádání. Jedná se o zvládání náročných stresových situací. Cíl: Zmapovat, které ze strategií zvládání pacienti využívají.Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 101 dialyzovaných pacientů. Průměrný věk byl 61,03 roku. Pro sběr dat byl použit dotazník Brief COPE.Výsledky: Nejvyužívanější strategií je akceptace (průměr 5,80) a rozptýlení (5,39). K nejméně používaným strategiím zvládání zátěžových situací patří užívání alkoholu a návykových látek (průměr 2,49) a víra (průměr 2,91). Nejužívanější strategií mezi pohlavími je akceptace. Ve sledovaném souboru převládá výběr pozitivních strategií (průměr 4,49) nad strategiemi negativními (průměr 3,67).Závěr: Dialyzační léčba představuje pro nemocného velmi náročnou životní situaci, a to nejen po stránce tělesné, psychické, sociální a ekonomické. Přijetí a akceptace onemocnění jsou významnou strategií při adaptaci pacientů.

Background: Coping strategy asserts itself in situations where the individual has to make a great effort to deal with them. We are talking about difficult stressful situations.Objective: To map which coping strategies patients use.Methods: The research sample consisted of 101 dialyzed patients. The average age was 61.03 years. The Brief COPE questionnaire was used for data collection.Results: The most used strategy is acceptance (average 5.80) and distraction (5.39). The least used stress management strategies include alcohol and substance use (average 2.49) and faith (average 2.91). Acceptance is the most widely used gender strategy. In the monitored sample, the selection of positive strategies (average 4.49) prevails over negative strategies (average 3.67).Conclusion: Dialysis treatment represents a very difficult life situation for the patient, not only in physical, mental, social and economic terms. Acceptance of the disease is an important strategy in patient adaptation.

• Klíčová slova
• copingové strategie,
• MeSH
• adaptace psychologická * MeSH
• dialýza ledvin * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cílem článku je identifikovat, jaké jsou copingové strategie u sociálně vyloučených a zjistit jejich ovlivnění vybranými sociodemografickými proměnnými (pohlaví, věk, vzdělání). Výzkumný soubor tvořily sociálně vyloučené osoby žijící v Českých Budějovicích (N=90). Metodika práce je postavená na standardizovaném dotazníku SVF 78, se 78 položkami mapujícími chování v různých zátěžových situacích. Posléze byla data transformována do 13 oblastí, které presentují jednotlivé copingové strategie. Tyto oblasti byly statisticky testovány v programu SPSS s využitím dvouvýběrových t-testů a ANOVA. Testování nepotvrdilo souvislost copingových strategií se sociodemografickými proměnnými a nejčastější využití neutrálních strategií, především pak sociální opory.

The article aims to identify which coping strategies (positive, neutral, negative) socially excluded persons use. Social exclusion is a multidimensional issue that gravely puts a strain on a person and lowers their quality of life. In the Czech Republic, social exclusion also has a significant ethnic dimension since the Romani make up approximately 80 % of the socially excluded persons. The article determines how selected socio-demographic variables (gender, age, education) can influence coping strategies (either emotion-focused or problem-focused coping), which strive to manage external and internal factors that stressed persons perceive as threatening their resources. The quantitative research sample consists of socially excluded persons that live in České Budějovice (N=90) between the ages 18 and 55 (meaning the adult population). The respondents were randomly selected disregarding their ethnicity. The questionnaires were anonymously distributed with informed consent during spring 2018. The research method of this study is based on the SVG 78 standardized questionnaire and includes the mapping of 78 items focusing on behavior in various challenging situations. The questionnaire was assembled as a Likert scale for the respondents to fill out. The data was subsequently processed and categorized into 13 areas representing either negative (tendency to flee, blaming oneself for the situation, or perseverance), neutral (seeking social support, avoiding the issue), or positive coping strategies (situation control, reaction control, undervaluation, etc.). These areas were then statistically tested in the SPSS program by using double-choice t-tests and ANOVA. The p-value was set to 95 %. The statistical analysis of the data did not confirm a relevant relation between coping strategies and the gender of the respondents. According to the results, there is a certain connection between gender and the choice of coping strategies, in which female respondents tend to make use of emotion-focused coping strategies. There was some degree of correlation between the choice of coping strategies and age of the respondents. The data showed that negative coping strategies are frequently used by younger respondents – strategies that can make persons using them inflexible and can even lead to psychological disorders. According to the data, there is no relevant connection between coping strategies and the education level. These results are very interesting since previous research stated that persons with lower education levels tend to use negative coping strategies more often than persons with higher education levels. Another interesting result is the data on which coping strategies are used the most frequently by socially excluded individuals. The respondents of this study chose to most often use neutral coping strategies such as social support. The assumption at the start of the research was that such persons would rather use negative coping strategies. The article concludes that the issue of coping strategies and socially excluded persons needs to be further explored and expanded by more factors that could influence the use of certain coping strategies.

• MeSH
• adaptace psychologická * MeSH
• lidé MeSH
• osamocení MeSH
• psychický stres MeSH
• sociální izolace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Popsat strategie zvládání stresu (coping) a prožívaný stres v souvislosti s neplodností u mužů a žen podstupujících léčbu in vitro fertilizace (IVF). Zjistit, zda jsou mezi ženami a muži rozdíly v prožívání a zároveň vytipovat adaptivní a neadaptivní strategie pro zvládání neplodnosti. Soubor a metoda: Korelační studie, 162 pacientů s primární neplodností (99 žen a 63 mužů), kteří podstupovali léčbu IVF v Sanus Pardubice, vyplnilo psychologické dotazníky Fertility Problem Inventory a COPE Inventory. Výsledky: Mezi muži a ženami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v míře prožívaného stresu. Nejčastěji užívali muži i ženy copingové strategie pozitivní reinterpretace, plánování a akceptace, muži užívali signifikantně častěji než ženy strategii zdrženlivost, potlačení a plánování, ženy užívaly signifikantně častěji než muži strategie využívání emoční sociální opory a náboženský coping. U žen i mužů signifikantně korelovala s celkovou mírou prožívaného stresu strategie popření v pozitivním směru, strategie pozitivní reinterpretace a akceptace v negativním směru. Závěr: Nedobrovolně bezdětné ženy a muži v léčbě IVF prožívají podobný stres, užívají ale mírně odlišné copingové strategie. Pro muže i ženy se jako adaptivní copingové strategie ukazují pozitivní reinterpretace a akceptace, jako neadaptivní popření.

Aim: To describe coping strategies and infertility stress in men and women undergoing in vitro fertilization (IVF) treatment. To determine whether there are differences in coping strategies between men and women and to identify adaptive and non-adaptive coping strategies for infertility. Materials and methods: A correlational study, where 162 patients (99 women and 63 men) with primary infertility undergoing IVF treatment at Sanus Pardubice completed the Fertility Problem Inventory and COPE Inventory psychological questionnaires. Results: There were no significant differences between women and men in experiencing infertility stress. The coping strategies used most frequently by both men and women were Positive Reinterpretation, Planning, and Acceptance; men used the strategies Restraint, Suppression, and Planning significantly more frequently than women; and women used the strategies Using Emotional Social Support and Religious Coping significantly more frequently than men. For both women and men, level of Global infertility stress significantly correlated with Denial in the positive direction and with Positive Reinterpretation and Acceptance in the negative direction. Conclusion: Involuntarily childless women and men in IVF treatment experience similar infertility stress, but use slightly different coping strategies. For both men and women, Positive Reinterpretation and Acceptance emerged as adaptive strategies, while Denial emerged as non-adaptive.

• MeSH
• copingové dovednosti * MeSH
• fertilizace in vitro * psychologie   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• psychický stres MeSH
• sexuální faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Autorky se v příspěvku zabývají manažerskými strategiemi sester na pozici vrchní sestry. Cí - lem kvalitativní studie je analýza profesní dráhy a manažerské pozice vrchní sestry v závis - losti na podmínkách zdravotnického zařízení a se zřetelem na rodinné zázemí, dále porozu -mět hodnotám a postojům vedoucích sester, pochopit, jak se vyvíjely jejich kariérní dráhy, definovat styl vedení a řízení ošetřovatelského týmu, zmapovat, jak se prolínají a ovlivňují životní a pracovní dráhy vedoucích sester a zejména pak jak je z této subjektivní reflexe samotnými sestrami a z těchto vztahů tvořena dlouhodobá pracovní strategie. K analýze profesního života vrchních sester jsme použily klasickou kvalitativní metodu zakotvené teorie. Tato metoda umožnila v rámci kvalitativní analýzy integrovat data získaná technikou rozhovorů s vrchními sestrami ve fakultních nemocnicích. Výběr dotazovaných probíhal kombinací metod: záměrný výběr prostřednictvím instituce, snowball (sněhové koule) a účelový výběr. Na základě analýzy dat jsme vytvořily modely profesního para - digmatu. Podle prvního modelu prochází vrchní sestra několika fázemi profesní kariéry, které jsme nazvaly strategiemi Hledání oboru, Kolečko (střídání ošetřovatelských oborů a pracovišť), Z nou - ze ctnost (situace, kdy sestra vychovávající dítě zvolí pracoviště s pracovním režimem dovolujícím péči o dítě) a Ukotvení v ošetřovatelském oboru. Podle druhého modelu došlo k ukotvení v oboru hned po ukončení kvalifikačního vzdělání. Od ukotvení v oboru se odvíjí manažerská kariéra. Sestra se stává vedoucí směny nebo zástupkyní staniční sestry, staniční sestrou a vrchní sestrou. Nalezly jsme v životních příbězích vrchních sester faktory, které je predisponují pro manažerskou pozici. Na této pozici používají vrchní sestry kombinaci manažerských strategií: autoritativní, demokratickou a konzultativní. Teoretický model profesního paradigmatu vrchních sester otevřel cestu k dalšímu zkoumání, ve kterém budeme moci prověřit a verifikovat nebo falzifikovat některé segmenty, např. průběh profesní dráhy sester či jejich styly řízení.

The authors of this contribution are dealing with the managing strategies of sisters working as nursing officers. The aim of the qualitative study is an analysis of the professional career and the managing position of a nursing officer and the variation in conditions of a health-care facility with regard to family background. It is also to understand the values and attitudes of sisters, to understand how their career advancement developed, to define the style of management of the nursing team, to map how professional and personal careers of the sisters interact, and especially, how this subjective reflection of the sisters and relations contribute to creation of long term working strategy. To analyse the professional career on of the sisters we used the classical qualitative method of embedded theory. This method allowed, within a qualitative analysis, the integration of the data acquired thanks to the interviewing technique with the nursing officers in university hospitals. The selection of the respondents was carried out combining two methods: intentional choice by means of the institution, snowball and specific choice. On the basis of the data analysis we created a model of professional paradigm. According to the first model a sister goes through several phases of professional career that we have called strategies of choosing profession, circle (changing nursing professions and workplaces), virtue of necessity (a situation when a nurse bringing up a child opts for a workplace with a regime that permits taking care for the child), and embedding in a nursing profession. According to the second model the embedding happens right after finishing the qualification education. The managerial career devolves on embedding in the profession. A nurse becomes a shift chief or a deputy matron, a matron and finally a nursing officer. In the lives on nursing officers we discovered factors which predispose them to a managerial position. At this position nursing officers use a combination of managerial strategies: authoritative, democratic and consultative. The theoretical model of professional paradigm of nursing officers provides opportunities for other research in which we will be able to check out, to verify or to falsify some segments, e.g. the course of professional growth of nurses and their managerial styles.

• MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• interprofesionální vztahy MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• personál sesterský nemocniční * organizace a řízení   MeSH
• personální management * metody   pracovní síly   MeSH
• pracovní uspokojení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Tinnitus je symptom, který se vyskytuje stále častěji kvůli všudypřítomnému hluku a zvyšujícímu se životnímu tempu. Poslední výzkumy poukazují na to, že v adaptaci na tinnitus a v jeho zpracování hrají ústřední roli psychologické a psychofyziologické mechanismy. Cílem této práce bylo popsat subjektivní prožívání tinnitu a způsoby jeho zvládání. Teoretická část se zabývá faktory a procesy ovlivňujícími patogenezi tinnitu jako je např. stres a habituace, autoplastickým obrazem onemocnění, psychosociálními důsledky tinnitu, zvládacími strategiemi a léčebnými metodami. Pro výzkum byl zvolen kvalitativní přístup. Jedná se o případovou studii skupiny. Celkem 25 pacientů se subjektivním tinnitem se zúčastnilo polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu popisují pasivní, efektivní a maladaptivní copingové strategie, podporují nálezy o významu vlivu stresu jak na příčinu, tak důsledky tinnitu a význam psychických problémů spojených s tinnitem. Výsledky také naznačují rozdíly v prožívání a zvládání tinnitu mezi muži a ženami. Tyto poznatky poukazují na vážnost psychických problémů spojených s tinnitem a potřebu komplexní léčby pro tyto pacienty.

Tinnitus is a symptom, which occurs increasingly nowadays, mostly because of omnipresent noise and accelerating pace of live. The latest studies have shown that tinnitus adaptation and treatment depend especially on psychological and psychophysiological mechanisms. The aim of this study was to describe a subjective experience and ways of coping with tinnitus. Its theoretical part is focused on factors and processes influencing the pathogenesis of tinnitus, such as stress and habituation, illness representations, psychosocial consequences of tinnitus, coping strategies and tinnitus treatment. For the research of this study was chosen qualitative approach, a case study of a group. 25 patients with subjective tinnitus participated in semi-structured interview. The results describe passive, effective and maladaptive coping strategies. They confirm an impact of stress on cause and consequences of tinnitus, and the importance of psychological problems in tinnitus patients. The results also describe differences in illness representations and coping with tinnitus between men and women. These findings highlight the severity of psychological problems associated with tinnitus and the need for comprehensive treatment.

• MeSH
• adaptace psychologická * MeSH
• dospělí MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• postoj MeSH
• psychický stres patologie   psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• tinnitus * etiologie   psychologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• agonisté dopaminu MeSH
• apoptóza MeSH
• cytokiny MeSH
• klinické lékařství MeSH
• neurodegenerativní nemoci MeSH
• neuroglie MeSH
• neuroprotektivní látky terapeutické užití   MeSH
• oxidační stres MeSH
• volné radikály MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie

• MeSH
• analýza nákladů a výnosů MeSH
• chronická nemoc ekonomika   prevence a kontrola   MeSH
• integrační lékařství MeSH
• osobní újma zaviněná nemocí MeSH
• poskytování zdravotní péče MeSH
• zdravotnické plánování MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• studie

• Klíčová slova
• houževnatost, persistence, závislost na odměně, vyhýbání se potrestání, vyhledávání nového, aktivita, dominace, emoční labilita, extraverze, typologie strategií zvládání stresu,
• MeSH
• adaptace psychologická * klasifikace   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• osobnost * klasifikace   MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• psychický stres prevence a kontrola   MeSH
• řešení problému klasifikace   MeSH
• temperament MeSH
• vyučování * pracovní síly   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH