• MeSH
• cytomegalovirové infekce MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• virologie

• MeSH
• cytomegalovirové infekce MeSH
• Cytomegalovirus izolace a purifikace   MeSH
• ledviny MeSH
• protilátky virové MeSH
• transplantace ledvin MeSH

Tento článek uvádí soubor nových antivirotik účinných na lidský cytomegalovirus v klinickém stadiu výzkumu. Cytomegalovirus je velmi častým patogenem oportunních virových infekcí u pacientů po prodělané transplantaci a u pacientů se syndromem získané imunodeficiencce. Léčba cytomegalovirové infekce a onemocnění ganciclovirem, foscarnetem a cidofovirem je často svázána s výskytem závažných nežádoucích účinků a se vznikem virové rezistence. Lobucavir, adefovir, benzimidavir (TCRB), BDCRB a fomivirsen představují nová anti-CMV léčivava, která á se nacházejí v různých fázích klinického výzkumu a která představují nové terapeutické možnosti v léčbě CMV infekcí a onemocnění. Uvádíme zde především mechanismy antivirového účinku těchto nových antivirotik a mechanismy rezistence vůči těmto novým antivirovým lékům.

This review summarizes new antiviral drugs against human cytomegalovirus used in clinical research. Cytomegalovirus is the most common pathogen of opportunistic viral infections in transplant recipients and in patients with acquired immunodeficiency syndrome. The treatment of cytomegalovirus infection and disease by ganciclovir, foscarnet and cidofovir is frequently associated with severe side effects and the formation of viral resistance. Lobucavir, adefovir, benzimidavir (TCRB), BDCRB and fomivirsen are a new anti-CMV drugs in different phases of clinical studies and represent new therapeutic possibilities in the treatment of CMV infections and disease. Primarily, we have presented the antiviral mechanisms of action of these new antiviral agents and mechanisms of viral resistance to these new antiviral drugs.

• MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• antivirové látky farmakologie   chemie   MeSH
• Cytomegalovirus fyziologie   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• nukleosidy analogy a deriváty   MeSH
• nukleotidy analogy a deriváty   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky MeSH

• MeSH
• Cytomegalovirus izolace a purifikace   MeSH
• techniky tkáňových kultur MeSH

V práci jsou stručně shrnuty současné znalosti o infekci cytomegalovirem u různých skupin pacientů a o jeho působení na lidský imunitní systém. Cytomegalovirová primoinfekce vede k celoživotnímu nosičství viru v latentní podobě. Cytomegalovirus se brání a manipuluje imunitním systémem mnoha způsoby, ale nakonec je u imunokompetentních jedinců nastolen rovnovážný stav a virus v hostiteli přežívá, aniž mu škodí. Během života může při oslabení hostitele dojít k reaktivaci viru, jeho množení a někdy i k recidivě onemocnění. Imunokompromitovaní jedinci se s infekcí vyrovnávají podstatně hůře a může je i zahubit. Cytomegalovirovus je nejčastější příčinou kongenitální infekce, 1--2,4 % novorozenců je jím pre či perinatálně infikováno, většinou bezpříznakově. U 7 % z nich se však rozvine závažná „cytomegalovirová inkluzní nemoc“ s vysokou úmrtností. Cytomegalovirová infekce je nejčastější infekční příčinou postižení mozku a poruchy sluchu u dětí a také jednou z nejčastějších infekčních komplikací u pacientů po transplantacích a pacientů s AIDS. I přes značné pokroky je včasná diagnóza mnohdy problémem. Nejcitlivější diagnostickou metodou je stanovení přítomnosti virové DNA v hostiteli polymerázovou řetězovou reakcí. V současnosti používaná antivirotika ganciclovir, foscarnet, cidofovir, valaciclovir a valganciclovir a hyperimunní anti-cytomegalovirové sérum nejsou schopny ovlivnit imunopatologický proces nastartovaný infekcí a probíhající i v nepřítomnosti virové replikace.Vhodná prevence, léčebná metoda či rozhodnutí zda vůbec, a kdy léčbu zahajovat jsou i dnes stále přemětem diskuzí.

In this review we present the up-to date information about cytomegalovirus infection in humans and it's impact on the human immune system. Primary CMV infection is followed by persistence of the virus in a latent form. Redundant molecular mechanisms have been identified by which CMVs interfere with the host´s immune control, but finally, the infection is held in check by the host's immune response. During life, when immunity is suppressed, the virus can reactivate, resulting in renewed shedding of the virus or development of disease. As a consequence, CMV disease is restricted to the immunocompromised or immunologically immature host. CMV is the leading cause of congenital infections, with an incidence of 1- 2,4% of live births, with possible severe classic “cytomegalovirus inclusion disease“ in 7% of them. Congenital CMV infection is the leading infectious cause of brain damage and hearing loss in children and also a relevant health issue to transplant recipients and AIDS patients. Significant progress has been made in the last few years in detecting CMV, but in the immunocompromised patients, establishing the diagnosis of CMV infection can still be problematic. The most sensitive molecular amplification methods such as polymerase chain reaction should be used. The decision how to treat the infection depends mainly on the immune status of the host. In immunocompetent patients only symptomatic treatment is recommended, while in immunocompromised patients antiviral therapy and immunotherapy should be used. The most commonly used antivirotics are: ganciclovir, foscarnet, cidofovir, valganciclovir, valaciclovir.

• MeSH
• antivirové látky MeSH
• cytomegalovirové infekce diagnóza   imunologie   terapie   MeSH
• Cytomegalovirus patogenita   MeSH
• epidemiologie MeSH
• imunitní systém MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• cytomegalovirové infekce MeSH
• Cytomegalovirus MeSH
• dítě MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH

• Konspekt
• Virologie
• NLK Obory
• mikrobiologie, lékařská mikrobiologie
• pediatrie
• virologie

• MeSH
• Cytomegalovirus MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Virologie
• NLK Obory
• virologie

Cytomegalovirus (CMV) patří mezi herpesviry. Vyskytuje se ubikvitně u lidí amnoha dalších savců. CMV způsobuje charakteristický cytopatický efekt, kdy dochází k významnému zvětšení buněk obsahujících intranukleární a cytoplazmatické inkluze. Virus se přenáší přímým kontaktem a sekrety. Nozokomiální infekce mohou vznikat po transfuzích krve nebo transplantacích. Vylučování viru přetrvává delší dobu po infekci. CMV je nejběžnějším původcem kongenitální infekce, postihující 1–2 % dětí. Infekce plodu může vést k předčasnému porodu. Infekce jsou většinou benigní, jen u malé části dětí vznikne nemoc v rozsahu od jednostranného postižení sluchu až po život ohrožující multiorgánové onemocnění. Průkaz infekceCMV se provádí stanovenímspecifických protilátek, kultivací viru nebo pomocí polymerázové řetězové reakce z moči, slin, krve, mozkomíšního moku. K léčení kongenitální CMV infekce byl poslední dobou použit ganciklovir. Jedinou spolehlivou metodou prevence by byla imunizace, ale účinná vakcína dosud není k dispozici. Autoři popisují tři případy kongenitální CMV infekce.

Cytomegalovirus (CMV) belongs to the herpesvirus family. Its distribution is ubiquitous in man and many other mammals. CMV causes a typical cytopathic effect with enlargement of the cells that contain intranuclear and cytoplasmic inclusions. CMV is spread directly or by a contact with secretions. Nosocomial transmission can occur during blood transfusion or organ transplantation. Virus excretion after infection continues for a long time. CMV is the most frequent cause of congenital infections (1–2 % children). A foetal infection can lead to a preterm labour. Most of CMV congenital infections are benign, only a small proportion of children develop a disease with sensorineural hearing loss or a life threatening multiorgan disease. The diagnosis can be done on the basis of identification of specific antibodies, virus cultivation and PCR from urine, saliva, blood, and cerebrospinal fluid. An antiviral drug ganciclovir can be used for treatment. Anti-CMV vaccines are under the development. Three cases of a congenital CMV infection are described in the paper.

• MeSH
• cytomegalovirové infekce diagnóza   přenos   vrozené   MeSH
• Cytomegalovirus patogenita   MeSH
• dítě MeSH
• ganciklovir aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• imunoglobulin M krev   MeSH
• infekční komplikace v těhotenství diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• prenatální diagnóza metody   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• AIDS komplikace   MeSH
• antivirové látky terapeutické užití   MeSH
• cytomegalovirové infekce diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• imunosupresivní léčba škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• oportunní infekce MeSH
• transplantace orgánů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Lidský cytomegalovirus (hCMV), člen podčeledi Betaherpesvirinae, byl po léta pokládán za významný patogen zejména při oslabení imunitního systému hostitele, zejména pak při imunosupresivní terapii u pacientů po transplantaci. Podle závěrů řady studií z posledního desetiletí se zdá, že je cytomegalovirus velmi významným patogenem s daleko širší souvislostí s ostatními chorobami. Dlouho sledovaný je vztah hCMV k chronickým zánětům střev, ulcerózní kolitidě a Crohnově chorobě, ale výsledky studií doposud nebyly schopny tento vztah přesně definovat. Za zajímavé lze jistě označit výrazně vyšší záchyt hCMV v lezích u těžkých kolitid, a zejména pak refrakterních na kortikoterapii (dle závěrů z klinických studií ve 40-57 %), v porovnání s nízkým záchytem u lehkých a středně těžkých kolitid (ve většině studií pod 5 %). Druhou skupinou chorob sledovanou pro možný vztah k hCMV jsou některé nádorové choroby. V řadě studií je diskutována onkomodulačni schopnost hCMV viru u maligního glioblastomu, kolorektálních karcinomů, nádorů prostaty a lymfomů. I přes řadu důkazů podporujících možný vztah, například při úspěšném vyvolání nádorového onemocnění CMV na zvířecích modelech, se stále ještě hCMV nepovažuje za prokázaný onkovirus, i když jeho potenciál v této záležitosti je zřejmý.

Human cytomegalovirus (hCMV), a member of the Betaherpesvirinae subfamily, was long considered an important pathogen especially in immunocompromised hosts, mainly in post-transplant patients receiving immunosuppressive therapy. Results of many studies from the last decade suggest that cytomegalovirus is a very important pathogen having a greater association with many other diseases. The relationship of hCMV to chronic inflammatory bowel diseases, ulcerative colitis and Crohn's disease, has been long studied but results of the studies have been rather inconclusive. Interestingly, hCMV was found to be more prevalent in lesions of severe ulcerative colitis, in particular ulcerative colitis refractory to immunosuppressive therapy (40-57% in results from clinical studies) than in mild or moderate colitis (up to 5 % in most studies). Another group of diseases possibly related to hCMV is tumors. Numerous studies discuss the oncomodulatory role of hCMV in malignant glioblastoma, colorectal adenocarcinomas, prostate cancer and lymphomas. Despite extensive evidence suggesting a possible relationship of hCMV to some tumors, such as successful induction of malignant carcinoma by hCMV latent infection in animal models, hCMV has not been classified as an oncovirus. However, its potential in this respect is apparent.

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• cytomegalovirové infekce * imunologie   komplikace   MeSH
• Cytomegalovirus imunologie   izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• experimenty na zvířatech MeSH
• idiopatické střevní záněty * etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• myši imunologie   mikrobiologie   MeSH
• nádory * etiologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši imunologie   mikrobiologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH