Náhodný objev antidepresivně působících látek nepochybně znamenal revoluci v psychiatrii.Vývoj antidepresiv změnil obraz psychiatrie, byl pokrokem v léčbě a současně i stimulem pro výzkum etiopatogeneze psychických poruch. V současné době se ukazuje, že řada biologických, psychologických a s vysokou pravděpodobností i sociálních aspektů je společných pro depresivní poruchy a somatická onemocnění. Nejmarkantnější je spojení deprese s kardiovaskulárním onemocněním. Další sdílenou oblastí jsou neurologická onemocnění, hlavně epilepsie, Parkinsonova choroba a cévní mozkové příhody. Historicky nejdříve bylo vnímáno spojení mezi rakovinou a depresí. V dalším jsou rozebírány detailněji epidemiologické údaje, možné společné mechanizmy uvedených somatických onemocnění a depresivní poruchy. Závěrem jsou shrnuty aktuální poznatky v oblasti léčby deprese u jednotlivých somatických onemocnění.

The discovery of antidepressants meant undoubtedly a revolution in psychiatry. The development of antidepressants has changed the image of psychiatry, brought a progress in the treatment and became a stimulus for investigations of mental illnesses ethiopathogenesis. Nowadays it is becoming evident, that many biologic, psychologic and with high probability also social aspects are common for the depression and for somatic disorders. The more prominent is the association of depression with cardiovascular disease. Neurological disease, mainly the epilepsy, Parkinson disease an stroke represent further common sphere. Historically, association between cancer and depression was identified first. The article presents epidemiological data and analyses possible common mechanisms of somatic disease and depression. In the last part the actual data about the treatment of depression in individual somatic diseases are described.

• MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   MeSH
• deprese epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• epilepsie etiologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci etiologie   MeSH
• nádory etiologie   MeSH
• Parkinsonova nemoc etiologie   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod a cíl: Deprese je závažné onemocnění postihující přibližně 8 % populace. Analýzy farmakoterapie depresivní poruchy byly doposud prováděny v omezeném rozsahu, obvykle jsou redukovány na informace o spotřebě antidepresiv v celé populaci. Proto jsme se zaměřili na depresivní poruchu jako terapeutickou jednotku a pokusili se analyzovat její farmakoterapii v psychiatrických ambulancích. Metodika a popis souboru: Průzkum byl proveden metodou dotazníku. Ambulantní psychiatři vybírali 10 pacientů s diagnózou depresivní poruchy (F32, F33 a F31.3 podle MKN-10). U těchto pacientů byly retrospektivně odebrány údaje o změnách zdravotního stavu a farmakoterapie v průběhu jednoho roku. Analyzována byla data 489 nemocných. Vzorek tvořilo 32 % mužů a 68 % žen, medián věku činil 49 let a medián délky léčby 5 let. Výsledky: Pacienti byli léčeni antidepresivy ze skupin SSRI (47,4 %), TCA (54,4 %) a IMAO (6,3 %), ale i pouze antipsychotiky (3,3 %), anxiolytiky (1,2 %) nebo psychoterapií (2,4 %). Mezi nejčastěji předepisované zástupce jednotlivých skupin antidepresiv patří fluoxetin, amitriptylin a moclobemid. S vysokou frekvencí se vyskytovaly kombinace antidepresiv a další terapie (antipsychotika, anxiolytika, tymoprofylaktika). Závěr: Depresivní porucha je v ambulantní praxi v ČR léčena TCA nebo SSRI bez výrazné převahy ve využití jedné z těchto skupin léků. U více než poloviny pacientů je využívána polyterapie psychofarmaky.

Background and aim: Depression is a serious disorder affecting approx. 8 % of the world population. Analyses of depressive disorder pharmacotherapy usually concentrate on antidepressants' consumption in the whole population. Therefore this study was targeted to the depressive disorder as a therapeutic unit and evaluations of pharmacotherapy were performed at outpatients psychiatric clinics. Methods: A drug utilization questionnaire survey was performed. Outpatient psychiatrists had to select 10 consecutive patients with the diagnosis of depressive disorder (F32, F33 and F31.3 according to the ICD-10). A one-year retrospective collection of the patients' data was executed. Four hundred eighty-nine patients were analyzed. Thirty-two per cent of the study population were men and sixty-eight per cent women, median of age was 49 years and median of length of the treatment was 5 years. Results: Patients were treated by antidepressants - SSRIs (47,4 %), TCAs (54,4 %) and IMAOs (6,3 %) or only by other psychotropics as antipsychotics (3,3 %), anxiolytics (1,2 %), or psychotherapy alone (2,4 %). Fluoxetine, amitriptyline and moclobemide belonged to the most frequently prescribed antidepressants. The majority of patients were treated with combinations of antidepressants and other psychotropic agents (antipsychotics, anxiolytics and mood stabilizers). Conclusions: Depressive disorder is treated in the outpatient setting, in the Czech Republic, by SSRIs or TCAs without predominance of one of them. The polytherapy with psychotropics is used in more than 50 % of the patients.

• MeSH
• ambulantní péče MeSH
• antidepresiva analýza   farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• depresivní poruchy farmakoterapie   MeSH
• farmakoepidemiologie MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antidepresiva MeSH
• depresivní poruchy terapie   MeSH
• psychoterapie MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie

• MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• depresivní poruchy farmakoterapie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Lithium is a first-line medication for bipolar disorder (BD), but only one in three patients respond optimally to the drug. Since evidence shows a strong clinical and genetic overlap between depression and bipolar disorder, we investigated whether a polygenic susceptibility to major depression is associated with response to lithium treatment in patients with BD. Weighted polygenic scores (PGSs) were computed for major depression (MD) at different GWAS p value thresholds using genetic data obtained from 2586 bipolar patients who received lithium treatment and took part in the Consortium on Lithium Genetics (ConLi+Gen) study. Summary statistics from genome-wide association studies in MD (135,458 cases and 344,901 controls) from the Psychiatric Genomics Consortium (PGC) were used for PGS weighting. Response to lithium treatment was defined by continuous scores and categorical outcome (responders versus non-responders) using measurements on the Alda scale. Associations between PGSs of MD and lithium treatment response were assessed using a linear and binary logistic regression modeling for the continuous and categorical outcomes, respectively. The analysis was performed for the entire cohort, and for European and Asian sub-samples. The PGSs for MD were significantly associated with lithium treatment response in multi-ethnic, European or Asian populations, at various p value thresholds. Bipolar patients with a low polygenic load for MD were more likely to respond well to lithium, compared to those patients with high polygenic load [lowest vs highest PGS quartiles, multi-ethnic sample: OR = 1.54 (95% CI: 1.18-2.01) and European sample: OR = 1.75 (95% CI: 1.30-2.36)]. While our analysis in the Asian sample found equivalent effect size in the same direction: OR = 1.71 (95% CI: 0.61-4.90), this was not statistically significant. Using PGS decile comparison, we found a similar trend of association between a high genetic loading for MD and lower response to lithium. Our findings underscore the genetic contribution to lithium response in BD and support the emerging concept of a lithium-responsive biotype in BD.

• MeSH
• bipolární porucha * farmakoterapie   genetika   MeSH
• celogenomová asociační studie MeSH
• deprese MeSH
• depresivní porucha unipolární * farmakoterapie   genetika   MeSH
• lidé MeSH
• lithium terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
• Research Support, N.I.H., Intramural MeSH

• MeSH
• deprese patofyziologie   MeSH
• depresivní poruchy farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• prevalence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• třezalka metabolismus   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Lithium is the gold standard therapy for Bipolar Disorder (BD) but its effectiveness differs widely between individuals. The molecular mechanisms underlying treatment response heterogeneity are not well understood, and personalized treatment in BD remains elusive. Genetic analyses of the lithium treatment response phenotype may generate novel molecular insights into lithium's therapeutic mechanisms and lead to testable hypotheses to improve BD management and outcomes. We used fixed effect meta-analysis techniques to develop meta-analytic polygenic risk scores (MET-PRS) from combinations of highly correlated psychiatric traits, namely schizophrenia (SCZ), major depression (MD) and bipolar disorder (BD). We compared the effects of cross-disorder MET-PRS and single genetic trait PRS on lithium response. For the PRS analyses, we included clinical data on lithium treatment response and genetic information for n = 2283 BD cases from the International Consortium on Lithium Genetics (ConLi+Gen; www.ConLiGen.org ). Higher SCZ and MD PRSs were associated with poorer lithium treatment response whereas BD-PRS had no association with treatment outcome. The combined MET2-PRS comprising of SCZ and MD variants (MET2-PRS) and a model using SCZ and MD-PRS sequentially improved response prediction, compared to single-disorder PRS or to a combined score using all three traits (MET3-PRS). Patients in the highest decile for MET2-PRS loading had 2.5 times higher odds of being classified as poor responders than patients with the lowest decile MET2-PRS scores. An exploratory functional pathway analysis of top MET2-PRS variants was conducted. Findings may inform the development of future testing strategies for personalized lithium prescribing in BD.

• MeSH
• bipolární porucha * farmakoterapie   genetika   MeSH
• deprese MeSH
• depresivní porucha unipolární * farmakoterapie   genetika   MeSH
• genetická predispozice k nemoci MeSH
• lidé MeSH
• lithium terapeutické užití   MeSH
• multifaktoriální dědičnost MeSH
• rizikové faktory MeSH
• schizofrenie * farmakoterapie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

V úvodu článku je charakterizována depresivní porucha v těhotenství a po porodu a jsou shrnuty rizikové faktory jejich vzniku. Autor krátce rekapituluje výsledky klinických studií s použitím tricyklických antidepresiv, selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a tzv.„nových antidepresiv“ během těhotenství a po porodu a uvádí hlavní rizika jejich užití v těchto obdobích (teratogenicita, perinatální toxicita, behaviorální toxicita atd.) a při kojení. V hlavní části článku jsou uvedeny a diskutovány základní zásady léčby depresivní poruchy v těhotenství (informace pacientky, volba léčby, volba antidepresiva a jeho dávkování a prevence vzniku poporodní deprese) a při kojení.

Main characteristics of depressive disorder during pregnancy and postpartum depression and risk factors of relapse of depression in these periods are summarized. The author reviews results of clinical trials of tricyclic antidepressants, selective serotonin reuptake inhibitors and so called „newer antidepressants“ used during pregnancy; presents main risks of their use during this period and after delivery (teratogenicity, perinatal toxicity, behavioural teratogenicity etc.). Risks for nursing infants are also resumed. The basic principles of pharmacological treatment of depression during pregnancy and breastfeeding (patient´s information, choice of treatment, choice of antidepressant, dosage of antidepressant, and prevention of postpartum depression) are discussed.

• MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• depresivní poruchy farmakoterapie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• poporodní deprese farmakoterapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• afekt klasifikace   účinky léků   MeSH
• afektivní psychózy diagnóza   terapie   MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   MeSH
• bipolární porucha diagnóza   epidemiologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• psychoterapie metody   trendy   výchova   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antidepresiva farmakologie   MeSH
• bipolární porucha MeSH
• triazeny MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• neurovědy
• psychiatrie