Gutron
Dotaz
Zobrazit nápovědu
6 nečíslovaných stran : ilustrace ; 30 cm
Ortostatická hypotenzia (OH), definovaná ako pokles systolického tlaku krvi o minimálne 20 mm Hg a/alebo diastolického tlaku krvi o najmenej 10 mm Hg do 3 minút po postavení sa alebo pri vyšetrení na tzv. ortostatickom stole (tzv. head-up tillt test), je častým javom v klinickej praxi, zvlášť u staršej populácie. Jej prítomnosť je asociovaná so signifikantne vyššou morbiditou a mortalitou. Príčiny vzniku OH môžu byť jednak funkčné – napr. ako dôsledok medikácie či pri stavoch hypovolémie, alebo OH vzniká z tzv. neurogénnych príčin pri poškodeniach centrálneho alebo periférneho autonómneho nervového systému s léziami na úrovni aferentných, centrálnych či eferentných dráh regulácie tlaku krvi (TK). Pacienti s OH môžu byť asymptomatickí alebo sa prezentovať závratmi, presynkopálnymi symptómami či slabosťou so zvýšeným rizikom pádov sprevádzaných synkopou a zhoršením kvality života. Diagnostika sa opiera o dôkladné vyšetrenie aktívnej alebo pasívnej ortostázy, podrobnú anamnézu s pátraním po iných prejavoch autonómnej neuropatie, so zameraním sa na možný spolupodieľ sekundárnych príčin a o laboratórne a pomocné vyšetrovacie metódy s ohľadom na individuálneho pacienta. Cieľom liečby je v prípade symptomatických pacientov snaha o zlepšenie kvality života a minimalizáciu symptómov, nie normalizáciu TK, v prvom rade sériou nefarmakologických opatrení za súčasneho odstránenia reverzibilných príčin OH, ako je napr. medikácia zhoršujúca alebo vedúca k OH. V prípade neúspechu nefarmakologickej liečby je na mieste použitie liečby farmakologickej, ako napr. midodrín, 9-?-fluorohydrokortizon, efedrín či nesteroidné antiflogistiká.
Orthostatic hypotension (OH), defined as a reduction of systolic blood pressure of at least 20 mm Hg and/or diastolic blood pressure of at least 10 mm Hg within 3 minutes after standing up or while using a head-up tilt table (so called head-up tilt test), is a common finding in a clinical practice, especially in elderly patients. Its presence is associated with a significantly higher morbidity and mortality. There could be either functional causes of OH e.g. due to medication or states of volume depletion or neurogenic causes that result from lesions of afferent, central or efferent pathways of blood pressure control in autonomic nervous system dysfunction. Patients with OH could be asymptomatic or manifest symptoms such as dizziness, presyncope and weakness with a higher risk of falls associated with syncope that impair the quality of life of such patient. The diagnostic evaluation requires a precise blood pressure measurement during standing up or head-up tilt test, taking a history focusing on other possible symptoms of autonomic neuropathy and secondary causes of OH and laboratory and imaging studies with regard to a specific patient. The aim of the treatment in case of symptomatic patient is to improve the quality of life and minimize the impeding symptoms as much as possible, not to achieve the arbitrary blood pressure. This could be achieved first of all by nonpharmacological approach together with avoidance of potentially reversible causes such as hypotensive medications. In case of failure we step up to the pharmacological agents such as midodrin, 9-?-fluorohydrocortison, ephedrine or nonsteroidal anti-inflammatory drugs.
- MeSH
- baroreflex fyziologie MeSH
- fludrokortison terapeutické užití MeSH
- krevní tlak fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- midodrin terapeutické užití MeSH
- ortostatická hypotenze diagnóza etiologie terapie MeSH
- postura těla MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- antiparkinsonika terapeutické užití MeSH
- droxidopa terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- midodrin terapeutické užití MeSH
- ortostatická hypotenze * diagnóza terapie MeSH
- postura těla MeSH
- sympatomimetika terapeutické užití MeSH
- test na nakloněné rovině MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Autor uvádí základní údaje o stresové inkontinenci, její etiologii, prevalenci a rizikových faktorech. Popisuje základní diagnostiku, která je v možnostech každého lékaře, a diagnostiku specializovanou, která je záležitostí erudovaného odborníka. V přehledu je uveden základní výčet metod konzervativní léčby, z nichž nejúčinnější je dle autorových zkušeností elektrostimulace a gymnastika pánevního dna. Z vlastního materiálu uvádí autor výsledky kolposuspenze dle Burche a TVT dle Ulmstena za delší časové období. V současnosti v operativě dominuje miniinvazivní uretropexe prováděná převážně z obturátorového přístupu. Úplnou novinkou je miniaturní páska TVT – Secure, zkoušená na několika našich pracovištích. Je uveden i stručný rozbor chyb vedoucích k možným operačním neúspěchům.
The author presents some basic facts about stress incontinence, its aetiology, prevalence, and risk factors. He mentions basic diagnosis, which every physician is capable of, as well as special diagnosis which requires the knowledge and skills of a specialist. An overview is given of the methods of conservative treatment the most effective of which are, according to the author‘s experience, electrostimulation and pelvic floor exercises. Operation outcomes for Burch colosuspension and TVT procedure (Ulmsten) in the long term are reported. At present, operational treatment most typically involves miniinvasive urethropexy performed mostly by using the obturator approach. A novel approach is the TVT-Secure method which is being tested at several centres in the Czech Republic. Also included in the paper is a brief analysis of errors that may lead to possible operation failure.
- Klíčová slova
- Gutron,
- MeSH
- diagnostické techniky urologické normy využití MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- midodrin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stresová inkontinence moči diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- terapie cvičením metody MeSH
- MeSH
- alfa-1-adrenergní receptory - agonisté aplikace a dávkování MeSH
- ascites farmakoterapie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- hemodynamika účinky léků MeSH
- jaterní cirhóza farmakoterapie komplikace patofyziologie MeSH
- ledviny patofyziologie účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- midodrin aplikace a dávkování MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prospektivní studie MeSH
- recidiva MeSH
- splanchnický oběh účinky léků MeSH
- vazokonstriktory aplikace a dávkování MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Inkontinence moči patří k nejčastějším zdravotním problémům, kterým trpí podle posledních odhadů asi 25 % dospělé ženské populace. Zatímco léčba hyperaktivního měchýře je tradičně doménou farmakoterapie, v léčbě stresové inkontinence hraje medikamentózní terapie jen vedlejší roli. Možnosti klinického využití preparátů s alfa-adrenergním účinkem je limitováno závažnými nežádoucími systémovými účinky. Poslední poznatky z fyziologie a patofyziologie nervového řízení funkce uzávěrového aparátu však naznačují možnosti uplatnění farmakoterapie i v této oblasti.
- MeSH
- agonisté adrenergních receptorů aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- efedrin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- estrogeny aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- imipramin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- kosterní svalová vlákna fyziologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- midodrin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- močové ústrojí inervace účinky léků MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- stresová inkontinence moči diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- albuminy aplikace a dávkování MeSH
- hepatorenální syndrom diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- klinické laboratorní techniky statistika a číselné údaje MeSH
- kreatinin krev MeSH
- lidé MeSH
- midodrin aplikace a dávkování MeSH
- oktreotid aplikace a dávkování MeSH
- přehledová literatura jako téma MeSH
- transplantace jater MeSH
- vasopresiny aplikace a dávkování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
U 105 pacientovi s neurokardiálnou synkopou (42 mužovi, priemerný vek 36 rokovi, priemerne 6 synkop epizód v anamnéze) bola indikovaná farmakoterapia. Efekt terapie bol u všetkých pacientovi ovierený opakovaným HUT (po 2-3týždňoviej terapii) a dlhodobým sledovianím. Pri testovaní účinnosti farmakoterapie bolo vykonaných 157 testov. Účinná terapia bola nájdená u 94 pacientovi, u 11 pacientovi sa účinnú terapiu nepodarilo nájst. Ako liek volby bol použitý midodrin. Pri dávkovaní 2 x 2,5 mg bol použitý pri 42 kontrolných testoch, účinný bol vi 30 prípadoch (72 %). Pri dávkovaní 2 x 5 mg bol účinný pri 37 zo 47 testov (79% účinnost). 32 kontrolných testov sme vykonali pri terapii betablokátorom (BB) - bopindolol, bisoprolol, metoprolol. Terapia bola účinná vi 17 prípadoch (53 %). Terapia neselektívinym BB s ISA (bopindolol) bola účinná vi 14 zo 25 testov. Terapia betal-selektívinym BB bez ISA (bisoprolol a metoprolol) bola účinná vi 3/7 prípadovi. Rozdiel vi účinnosti nie je štatisticky významný (56 % vis. 42 %, p = 0,66). Midodrin bol účinný v 67 zo 89 testov, čo predstavuje vyššiu účinnost vi porovnaní s betablokátormi (72 % vis. 53 %, p = 0,02). Signifikantne vyššia účinnost midodrinu vi porovnaní s betablokármi bola zistená pri viazodepresorickom type viazoviagálnej reakcie (92 % vis. 38 %, p = 0,018), pri ostatných typoch neurokardiálnej synkopy rozdiel vi účinnosti nebol signifikantný. Fludrokortison bol účinný u 6 z 9 testov. U 5 pacientovi bola použitá kombinátu betablokátora s iným farmakom. Kombinovaná terapia bola účinná vio všetkých prípadoch. Neúčinný bol disopyramid a teofylín. Pacienti nastavení na terapiu metódou opakovaného testoviania bolí sledovaní priemerne 33 mesiacovi. K recidívie synkopy došlo u 4 pacientovi užíviajúcich midodrin po vynechaní terapie. U 3 pacientovi z midodrinoviej skupiny došlo k jednej recidívie synkopy napriek užívianej terapii. Na základe dlhodobého sledoviania sa nám metóda hodnotenia účinnosti terapie neurokardiálnej synkopy opakovanými HUT javí ako užitočná. Pri takto zviolenej terapii sú recidivy synkopy minimálne.
In 105 patients with viasoviagal syncope (42 men, mean age 36 years, avierage 6 syncope episodes in tase-history) pharmacotherapy was introduced. The effect of therapy was in all patients tested by repeated HUT (after 2-3 weeks treatment) and by long-term follow up. When testing the effectivieness of pharmacotherapy 157 test were made. Effectivie therapy was found in 94 patients, in 11 patients it did not provie possible to find effectivie therapy. As the drog of choice midodrin was used. A dosage of 2 x 2.5 mg it was used in 42 control tests, it was effectivie in 30 instances (72%). When using a dosage of 2 x 5 mg it was effectivie in 37 of 47 tests (79% effectivieness). 32 tests were made after treatment with beta-blockers (BB) - bopindolol, bisoprolol, metoprolol. Treatment was effectivie in 17 cases (53%). Treatment with a non-selectivie BB with ISA (bopindolol) was effectivie in 14/25 tests. Treatment with a beta-selectivie BB without ISA (bisoprolol and metoprolol) was effectivie in 3/7 cases. The difference in effectivieness is not statistically significant (56% vis. 42%, p = 0.66). Midodrin was effectivie in 67/89 tests which is a higher effectivieness as compared with beta-blockers (72% vis. 53%, p = 0.02). A significantly higher effectivieness of midodrin as compared with beta-blockers was reviealed during the viasodepressor type of viasoviagal reaction (92% vis. 38%, p = 0.018), in other types of viasoviagal syncope the difference in effectivieness was not significant. Fludrocortisone was effectivie in 6 of 9 tests. In 5 patients a combination of a beta-blocker with another drog was used. Combined therapy was effectivie in all instances. Disopyramide and theophylline were ineffectivie. Patients having treatment inviolving repeated testing were followed up on avierage for 33 months. A relapse of the syncope occurred in 4 patients using midodrin after discontinuation of treatment. In three patients of the midodrin group one recurrence of a syncope occurred despite therapy. Based on long-term follow up we consider the method for evialuation of effectivieness of viasoviagal syncope treatment by repeated HUT usefizl. When this treatment is used the number of recurrences is minimal.
- MeSH
- beta blokátory aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- funkční vyšetření srdce metody MeSH
- kardiostimulátor MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- midodrin aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- recidiva MeSH
- sekundární prevence MeSH
- vazovagální synkopa diagnóza farmakoterapie terapie MeSH