Cíl práce: Zmapování aktuální literatury týkající se anatomie a biomechanických vlastností Cíl práce: Zmapování aktuální literatury týkající se anatomie a biomechanických vlastností musculi levatores ani. Popis rizikových faktorů vedoucích k jejich poranění a možnosti zobrazení svalového komplexu (ultrazvuk, magnetická rezonance a 3D modely). Typ článku: Přehledový článek. Pracoviště: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku p.o., GONA s.r.o., ÚPMD Praha. Metodika: Analýza článků zabývajících se problematikou pánevního dna od roku 2003 do současnosti. Výsledky: Musculus levator ani (MLA) má spletitou strukturu složenou převážně z příčně pruhovaných svalů. Minoritně jsou zastoupena i vlákna hladké svaloviny. Jednotlivé svaly komplexu MLA spolu svírají různé úhly. Inervaci svalových vláken zajišťují somatické i viscerální nervy. Během porodu dochází k více než trojnásobnému protažení svalových vláken MLA. Ke stejnému protažení svalu je při opakování zátěže nutné použít menší sílu. Ze studií magnetických rezonancí jsou popsány dva typy poranění MLA. Na poranění je nejnáchylnější částí komplexu MLA označovaná jako musculus pubovisceralis (PVM). PVM má tři místa inzerce. Nejnáchylnější k poranění je jeho mediální část, které se ve formě enthesy upíná ke stydké kosti. Z experimentálních simulací průběhu porodu bylo zjištěno, že na tuto část svalu působí tlaky téměř 36MPa. Závěr: MLA je složitý sval. Z etických důvodů nemáme a patrně ani nebudeme mít informace o tom, jak se strukturálně a elasticky liší lidský sval, který při porodu utrpěl poranění, od svalu, který poranění při porodu neutrpěl. Slibné se zdají být počítačové simulace průběhu porodu. Ty by nám mohly dát v budoucnu odpověď na otázku, jak velké je riziko poranění u ženy se známým typem pánve v konkrétním věku a při známém hmotnostním odhadu plodu.

Objective: The aim of the rewiew is to provide complex new informations about anatomy and biomechanics features of the musculus levator ani. Described are risk factors leading to it´s injury and options of imaging the muscle complex (ultrasound, magnetic imaging resonance and 3D modeling). Design: Review. Settings: Departement of Obstetrics and Gynaecology, Hospital in Frýdek-Místek, GONA Co. Ltd , Institute for Mother and Child Prague. Results: Musculus levator ani (MLA) has a complex structure composed mainly of striated muscles. Minority of smooth muscle fibres are also found. Particular parts of the MLA hold together different angles. Inervation is provided through somatic and visceral nerve fibres. During delivery, more there three times stretching of the muscle was observed. Less strenght is needed do the same stretching of the muscle in repeating stress situations. In the MRI studies, two types of injury of the MLA, were found. Predisponed to the injury is medial part of the MLA known as pubovisceral muscle (PVM). PVM has three insertions. The most fragile is it´s medial insertion to the pubic bone described as enthesis. During experimental delivery studies was found, that the pressure in this part of the muscle reach almost 36MPa. Conclusion: MLA is a difficult muscle. Because of the ethical reasons we don´t have, and probably never will have informations, how structuraly and elasticaly differs muscle, that was damaged during the delivery, compared to muscle without any damage. Promising are computer delivery simulations. In future, they would give us an answer, how risky is vaginal delivery in concrete expectant mother.

• Keywords
• musculus levator ani,
• MeSH
• Biomechanical Phenomena MeSH
• Humans MeSH
• Pelvic Floor * anatomy & histology   injuries   MeSH
• Parturition MeSH
• Muscle, Striated * anatomy & histology   injuries   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Cíl: Srovnat incidenci avulzního poranění m. levator ani (MLA) u žen po prvním vaginálním porodu po předchozím císařském řezu (VBAC) a u prvorodiček. Typ studie: Observační studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Plzeň. Metodika: Do studie byly zahrnuty všechny druhorodičky po termínovém VBAC, které porodily mezi roky 2012 a 2016. Ženy po opakovaném VBAC, po předčasnému porodu a po porodu mrtvého plodu byly vyřazeny. Z náhodně vybraných prvorodiček byla vytvořena kontrolní skupina. Všechny ženy byly pozvány k vyšetření 4D transperineálním ultrazvukem. V případě jejich souhlasu jim byl nasnímán 4D volum pánevního dna při kontrakci a při Valsalvově manévru. Ten byl následně off-line zhodnocen k vyšetření avulze MLA a plochy urogenitálního hiátu. Byla zaznamenána lateralita případného avulzního poranění. Obě skupiny byly mezi sebou porovnány pomocí χ2 testu a Wilcoxonova two-sample testu, hodnota p < 0,05 byla stanovena jako statisticky významná. Výsledky: V daném časovém období vaginálně porodilo a vstupní kritéria splnilo celkem 255 žen po císařském řezu. Všechny z nich byly kontaktovány, k vyšetření se dostavilo 98 žen. Hlavním důvodem pro neúčast ve studii bylo další těhotenství a porod po VBAC. Kontrolní skupinu prvorodiček tvořilo 69 žen. Kromě věku rodiček v době porodu (32,7 vs. 30 roků, p < 0,05) nebyl zaznamenán žádný statisticky významný rozdíl v charakteristice obou skupin. Rozdíl v četnosti avulzního poranění i balooningu ani v jedné z obou skupin nedosáhl statistické významnosti. Změna plochy urogenitálního hiátu při Valsalvově manévru a v klidu byla pro obě skupiny rodiček srovnatelná. Závěr: Ženy s císařským řezem v anamnéze rodící poprvé vaginálně nemají zvýšené riziko avulzního poranění MLA proti prvorodičkám.

Objective: The aim of the study was to assess the risk of levator ani avulsion in vaginal birth after cesarean section (VBAC). Design: Observational cohort study. Settings: Department of Gynecology and Obstetrics, Medical Faculty, Charles University and University Hospital Pilsen. Methodology: In this observational study we included every secundiparous woman after her first VBAC at term from 2012 till 2016 at our tertiary center. Women after repeated VBAC, delivering preterm or women after stillbirth were excluded. In addition, we enrolled random primiparous women as a control group. The women were invited for a 4D pelvic floor ultrasound for acquisition of a 4D volume of their pelvic floor at rest and during Valsalva. The levator avulsion was diagnosed off-line from the volumes of the pelvic floor during contraction, area of the urogenital hiatus was measured at rest and Valsalva. The laterality of the avulsion was additionally noted. The cohorts were then compared using Chi-square test and Wilcoxon two-sample test according to the distribution of normality, p-value < 0.05 was considered statistically significant. Results: Total of 255 women after VBAC in the study period were enrolled in the study based on the inclusion and exclusion criteria. All of them were contacted, 98 (38.4%) came for the examination. The main reason for additional exclusion was another pregnancy or delivery and lack of interest in the study. In addition, 69 random women after first vaginal delivery were examined as a control group. No statistically significant differences in group characteristics apart from the age at the time of birth (32.7 vs. 30.0 years, p < 0.05) were found between VBAC and the Controls. The difference in levator avulsion and ballooning rate did not reach statistical significance. The variance of area of the urogenital hiatus in rest and during Valsalva was similar in both groups. Conclusion: VBAC is not associated with an increased risk of levator ani avulsion compared to primaparous women.

• Keywords
• musculus levator ani, avulzní poranění,
• MeSH
• Cesarean Section MeSH
• Obstetric Labor Complications * MeSH
• Humans MeSH
• Pelvic Floor injuries   MeSH
• Observational Studies as Topic MeSH
• Pregnancy MeSH
• Ultrasonography methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Musculus levator scapulae je sval s obtížně definovatelnou funkcí ve smyslu přiřazení funkce více stabilizační nebo pohybové. V článku je popisována základní tvarová charakteristika tohoto svalu a funkce tohoto svalu z kritického pohledu. Je provedeno snímkování krčního regionu magnetickou rezonancí u tří osob s odlišnou konfigurací krčního regionu. Pořízená data jsou transformována do grafického programu Amira, kde jsou zpracována. Výsledkem je grafické vyobrazení m. levator scapulae u osob s fyziologickým, lordotickým a plochým postavením krční páteře. Je získán objemový a plošný rozměr tohoto svalu. Vliv levatoru scapulae na tvar krčního regionu tak lze dokladovat jak vizuálně z grafického vyobrazení tak z parametrů objemových a plošných rozměrů.

Musculus levator scapulae is the muscle with hardly defined function. It is hard to say if it is a muscle with more motional or stabilized function. In the article there is a description of the main shape and functional characteristic of this muscle. MR imaging of cervical spine was performed and transformed into the graphical program Amira. These images are from three people with different configuration of cervical spine. The result is a graphical picture of musculus levator scapulae of human body with physiologic, lordotic and flat configuration of cervical region. There is stated volume and area surface diameter of this muscle. Influence of musculus levator scapulae to the shape of the cervical region is possible to see visually from pictures and also from volume and surface area diameters.

• MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Neck Muscles physiology   pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Imaging MeSH
• Spinal Curvatures physiopathology   pathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH

• MeSH
• Anal Canal anatomy & histology   blood supply   MeSH
• Arteries anatomy & histology   MeSH
• Animal Experimentation MeSH
• Rats MeSH
• Muscles anatomy & histology   blood supply   MeSH
• Check Tag
• Rats MeSH

• MeSH
• Rats MeSH
• Rectal Diseases surgery   MeSH
• Muscles transplantation   MeSH
• Check Tag
• Rats MeSH

Cíl: Cílem této multicentrické observační kohortové studie bylo objasnit vliv indikace císařského řezu (SC – cesarean section) na riziko vzniku avulze levátoru (MLA – musculus levator ani) při následném vaginálním porodu. Metodika: Do studie byly zařazeny ženy, které porodily poprvé vaginálně po předchozím císařském řezu (VBAC – vaginal birth after cesarean section) v období 2012–2016 na Gynekologicko-porodnické klinice LF UK a FN v Plzni a na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Rodičky byly rozděleny do dvou skupin – po elektivním a akutním císařském řezu – a následně vyšetřeny pomocí 4D transperineálního ultrazvuku. Z 66 nasnímaných volumů pánevního dna byla offline vyhodnocena přítomnost avulzního poranění a velikost urogenitálního hiátu. Data byla statisticky zhodnocena. Výsledky: V obou centrech porodilo celkem 356 žen po předchozím SC. Ultrazvukové vyšetření podstoupilo 152 z nich (42,7 %), kompletní data byla dostupná u 141 rodiček. Po akutním SC bylo 80 žen, 61 žen po elektivním SC. Incidence avulzního poranění byla vyšší ve skupině rodiček po elektivním SC, avšak bez průkazu statistické významnosti (26,3 vs. 41 %, p = 0,0645). Při vyšetření urogenitálního hiátu a přítomnosti ballooningu nebyl prokázán signifikantní rozdíl. Závěr: VBAC je asociován se signifikantně vyšší incidencí avulzního poranění MLA ve srovnání s prvním vaginálním porodem. Zdá se, že riziko avulze MLA nezávisí na průběhu porodu před předchozím císařským řezem. K potvrzení výsledků bude jistě třeba studií s větší kohortou pacientek.

Objective: The aim of this multicentric observational study was to explore the impact of the timing of cesarean section (SC) on levator (MLA – levator ani musle) avulsion at the first subsequent vaginal birth. Methods: All women after term vaginal birth following a cesarean section (VBAC) for their second delivery at the Departments of Gynecology and Obstetrics, Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital in Pilsen and the 1st Faculty of Medicine, Charles University and General Hospital in Prague, between 2012 and 2016 were identified. Hospital database and surgical notes were used to collect basic characteristics of the patients including the indication and course of their previous delivery. These women were divided into two groups according to indication of prior SC in the previous delivery to women with elective SC and acute SC. All participants were invited for a 4D pelvic floor ultrasound to assess levator trauma. Levator avulsion and the levator hiatus area were assessed off-line from the stored pelvic floor volumes. Data were statistically assessed. Results: A total of 356 women had a VBAC for their second delivery during the study period. Of these, 152 (42.7%) attended the ultrasound examination and full data were available for 141 women for statistical analyses. These were further divided into 80 women after acute SC and 61 women after elective SC. The levator avulsion rate was higher in the elective SC subgroup, but the difference was not significant (26.3 vs. 41.0%, P = 0.0645). No statistical differences in urogenital hiatus enlargement and ballooning were observed. Conclusion: VBAC is associated with a significantly higher rate of levator ani avulsion compared to the first vaginal birth in nulliparous women. However, it seems that risk of levator ani avulsion doesn’t depend on the timing of SC in previous labor. More studies are needed to confirm the results of this pilot study.

• Keywords
• avulzní poranění, musculus levator ani,
• MeSH
• Cesarean Section MeSH
• Cohort Studies MeSH
• Obstetric Labor Complications etiology   MeSH
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Vaginal Birth after Cesarean * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH

Avulzní poranění patří mezi hlavní etiologické faktory související se sestupem všech tří kompartmentů pochvy a je propojením mezi porodem a defektem pánevního dna. Avulze levátoru zvyšuje tedy riziko prolapsu podle některých prací až dvojnásobně (RR = 1,9). Většina tohoto rizika se týká převážně předního a středního kompartmentu. Při retrospektivním hodnocení žen, které podstoupily vaginální rekonstrukční výkon bez použití implantátů mělo 29 % symptomy recidivy prolapsu při klinickém hodnocení, resp. 41 % recidivující cystokélu (II. stupně a více) při ultrazvukovém vyšetření. V této skupině s recidivou bylo zjištěno u 85 % žen avulzní poranění levátoru. Relativní riziko recidivy prolapsu u žen s defektem levátoru a operovaných klasickou technikou je čtyřnásobné oproti ženám bez defektu. Avulzní poranění levátoru patří mezi hlavní etiologické a rizikové faktory podílejících se prolapsu dělohy a pochvy jako následek porodního traumatu. Toto poranění také zvyšuje riziko recidivy prolapsu u žen, které jsou operovány klasickou technikou.

Levator ani avulsion injury is one of the main factors associated with vaginal prolapse of all compartments. Levator avulsion is the main link between vaginal delivery and subsequent vaginal prolapse – cause and sequel. The risk for prolapse is doubled in women with levator injury (RR = 1,9). The risk for prolapse is mainly expressed for anterior and central compartment. In retrospective analysis of women after vaginal repair without use of implants the recurrence rate was 29%. In subanalysis of only of women with recurrence the avulsion injury was detected in 85%. The risk of recurrence of prolapse after native tissue repair is four times higher if the avulsion is present to those where not. Levator avulsion injury is main etiological and risk factor associated with uterine and vaginal prolapse as the sequel of delivery trauma. This injury also increases significantly the risk of prolapse recurrence after native tissue vaginal repair.

• Keywords
• avulzní poranění, 4D ultrazvuk, vaginální prolaps, levator ani,
• MeSH
• Risk Assessment MeSH
• Urinary Incontinence etiology   complications   MeSH
• Humans MeSH
• Pelvic Floor physiopathology   ultrasonography   injuries   MeSH
• Uterine Prolapse etiology   physiopathology   ultrasonography   MeSH
• Pelvic Organ Prolapse etiology   physiopathology   ultrasonography   MeSH
• Recurrence MeSH
• Risk Factors MeSH
• Delivery, Obstetric adverse effects   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Female MeSH

The authors demonstrate on 31 eyes their experience with transcutaneous resection of levator palpebrae muscles in surgical correction of congenital ptosis. They describe the technique of the operation and analyze its advantages. The greatest advantage of the operation is the possibility to adjust the extent of resection of the muscle.

• MeSH
• Blepharoptosis congenital   surgery   MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Methods MeSH
• Adolescent MeSH
• Eyelids surgery   MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Muscles surgery   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Male MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH

• MeSH
• Anal Canal anatomy & histology   embryology   growth & development   MeSH

Cíl: Srovnání výskytu a typu avulzního poranění svalů pánevního dna u primipar po spontánním vaginálním porodu a po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Pracoviště: Porodnicko–gynekologická klinika FN Ostrava. Metodika: Do studie byly zařazeny primipary 6–12 měsíců po spontánním vaginálním porodu (skupina A,n = 52 ) nebo po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru (skupina B, n = 51). Porodnická data byla získána z nemocniční databáze. Obě sledované skupiny žen podstoupily translabiální 3D ultrazvukové vyšetření dvěma sonografisty. V jeho průběhu byla hodnocena vzdálenost od středu močové trubice k úponům musculus puborectalis levatoris ani – levator urethra gap [6]. Vzdálenost delší než 25 mm jsme považovali za hranici avulzního poranění [6, 20]. Mezi dalšími hodnocenými parametry ve vztahu k avulzi byl věk matky, BMI, aplikace epidurální analgezie, provedení epiziotomie, délka I. i II. doby porodní a hmotnost plodu. Výsledky: Avulze musculus levator ani (MLA) byla diagnostikována celkem u 10 žen, unilaterální v osmi případech, bilaterální ve dvou případech. Ve skupině A (po spontánním porodu) jsme zaznamenali avulzní poranění u 7,7 % žen, ve skupině B (užití vakuum-extraktoru) u 11,8 % případů. Užití vakuumextraktoru tak není statisticky významným rizkovým faktorem pro avulzi MLA. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami A a B jsme však zaznamenali v hodnotách BMI, v délce II. doby porodní a v provedení epiziotomie (tab. 1). Závěr: Nezaznamenali jsme statisticky významný rozdíl v hodnocení rizika avulzního poranění mezi ženami rodícími spontánně nebo ženami rodícími s pomocí vakuumextraktoru (tab. 1). Na rozdíl od klešťového porodu tak není vakuumextrakce rizikovým faktorem vzniku avulze.

Objective: To draw a comparison between spontaneous vaginal delivery and vacuum-assisted vaginal delivery in relation to the incidence and the type of levator ani avulsion in primiparas. Design: Retrospective observational study. Settimg: Department of Obstetrics and Gynaecology, University Hospital of Ostrava. Methodology: In the study, the primiparas who were from 6 to 12 months after spontaneous vaginal delivery (group A, n = 52) or after childbirth with vacuum extraction (group B, n = 51) underwent translabial 3D ultrasound. The obstetric data had been obtained from the hospital database. Translabial 3D ultrasound examination were performed by two sonographists. The monitored parameter was the distance between urethra and fibres of musculus levator ani – levator urethra gap [6]. The distance longer than 25 mm was considered an avulsion injury [6, 22]. Other parameters assessed in relation to the avulsion were: women´s age, BMI, epidural analgesia, episiotomy performance, the length of the first and the second stages of labour, and fetal weight. Results: Musculus levator ani avulsion was diagnosed in 10 women – unilateral in 8 cases and bilateral in 2 cases. In group A, women after spontaneous birth, we noticed avulsion injury in 7.7% of cases, whereas in group B, women after vacuum extraction, we recorded avulsion injury in 11.8% of cases. Thus the use of vacuum extraction is not statistically significant risk factor for avulsion musculus levator ani. Statistically significant difference in comparison group A and B was recorded in BMI, the length of the second stages of labour and episiotomy performance. Conclusion: We did not prove a statistically significant connection between avulsion injury and delivery with the use of vacuum extraction in comparison to avulsion injury incidence in uncomplicated vaginal delivery group (tab. 1). Vacuum extraction does not appear as a risk factor for avulsion in contrast to forceps delivery.

• Keywords
• avulzní poranění, musculus levator ani,
• MeSH
• Time Factors MeSH
• Adult MeSH
• Labor Stage, Second MeSH
• Analgesia, Epidural MeSH
• Episiotomy MeSH
• Body Mass Index MeSH
• Muscle, Skeletal anatomy & histology   ultrasonography   MeSH
• Humans MeSH
• Pelvic Floor * anatomy & histology   ultrasonography   injuries   MeSH
• Fetus anatomy & histology   MeSH
• Parturition MeSH
• Labor Stage, First MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Pregnancy MeSH
• Vacuum Extraction, Obstetrical * statistics & numerical data   adverse effects   MeSH
• Imaging, Three-Dimensional MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Observational Study MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH