OSA treatment
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Liečba neinvazívnou ventiláciou (NIV) môže viesť k zníženiu mortality pacientov s obštrukčným spánkovým apnoe (OSA) a súčasne prítomnou chronickou obštrukčnou chorobou pľúc (CHOCHP). NIV s použitím dvojúrovňového pretlaku (BiPAP) je alternatívnou metódou v prípade intolerancie respektíve zlyhania liečby s kontinuálnym pretlakom v dýchacích cestách (continuous positive airway pressure,CPAP) a tiež pri respiračnej insuficiencii. Cieľom tejto štúdie bolo charakterizovať 67 pacientov s overlap syndrómom vyžadujúcich liečbu CPAP respektive BiPAP. V porovnaní s pacientmi liečenými efektívne s CPAP mali pacienti vyžadujúci použitie BiPAP závažnejšiu obštrukčnú ventilačnú poruchu (FEV1 46,4 ± 9,4 oproti 62,7 ± 15,2 %; p < 0,001), závažnejšiu hypoxémiu (PaO2 6,5 ± 1,3 oproti 8,3 ± 1,7 kPa; p = 0,002) a hyperkapniu (PaCO2 7,4 ± 0,7 oproti 5,9 ± 1,4 kPa; p < 0,001). Pacienti liečení s BiPAP mali počas diagnostického polysomnografického vyšetrenia vyšší desaturačný index (69,8 ± 32,2 oproti 41,4 ± 31,7/hod.; p = 0,005) ako aj dlhší čas desaturácie pod 90 % (356 ± 158 min oproti 160 ± 154 min; p < 0,001) ako pacienti liečení s CPAP. Liečba s CPAP a BiPAP efektívne znížila index apnoe-hypopnoe (AHI) pod 10/hodinu u všetkých pacientov. U pacientov s respiračnou insuficienciou liečených s BiPAP viedla táto liečba tiež k k efektívnemu zvýšeniu PaO2 (z 6,5± 1,3 na7,5 ± 1,4 kPa; p = 0,012) a k súčasnému zníženiu PaCO2 (z 7,4 ± 0,7 na 6,5 ± 1,0 kPa; p = 0,009).
Therapy with noninvasive ventilation (NIV) may improve survival in patients with obstructive sleep apnea (OSA) and concurrent chronic obstructive pulmonary disease (COPD). Bilevel positive airway pressure (BiPAP) ventilation is a treatment modality in patients with intoleremce or primary failure of continuous positive airway pressure (CPAP) or those with respiratory insufficiency. The aim was to evaluate treatment with NIV in 67 patients with the overlap syndrome. Patients were divided into two groups based on whether they required CPAP or BiPAP therapy. Compared to patients effectively treated with CPAP, those requiring BiPAP therapy had more severe obstructive ventilatory impairment (FEVi 46.4 ± 9.4 vs 62.7 ± 15.2 %; p < 0.001), more profound hypoxemia (Pa02 6.5 ±1.3 vs 8.3 ±1.7 kPa; p = 0.002) and hypercapnia (PaC02 7.4 ± 0.7 vs 5.9 ±1.4 kPa; p < 0.001). During a night study, they had a higher oxygen desaturation index (69.8 ± 32.2 vs 41.4 ± 31.7 per hour.; p = 0.005) and a longer time of desaturation below 90 % (356.0 ± 158.7 vs 160.1 ± 154.2 min; p < 0.001). Treatment with NIV effectively abolished OSA in both groups by reducing the apnea-hypopnea index below 10 events per hour. In patients with respiratory failure treated with BiPAP for a period of 5-7 days, Pa02 increased (from 6.5 ± 1.3 kPa to 7.5 ± 1.4 kPa; p = 0.012), and PaC02 was reduced (from 7.4 ± 0.7 kPa'to 6.5 ±1.0 kPa; p= 0.009).
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc * krev terapie MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * krev terapie MeSH
- polysomnografie MeSH
- respirační funkční testy statistika a číselné údaje MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- trvalý přetlak v dýchacích cestách * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
PURPOSE: This study aimed to assess the impact of positional changes on upper airway obstruction patterns during drug-induced sleep endoscopy (DISE) in patients with obstructive sleep apnea (OSA) and identify the airway regions most responsive to this change. Special focus was placed on the tongue base, a critical area in OSA pathophysiology. METHODS: This prospective study was conducted from June 2021 to June 2024. DISE was performed in patients with obstructive sleep apnea (OSA) in supine and lateral positions to simulate the effect of positional therapy. Findings were evaluated using the VOTE classification. RESULTS: The examination was performed on 186 patients, with a median Apnea-Hypopnea Index (AHI) of 19.3. In the supine position, complete obstructions were noted at the soft palate (88.2%), oropharynx (33.3%), tongue base (53.2%), and epiglottis (15.6%). Lateral positioning significantly reduced obstructions, particularly at the tongue base, where obstruction resolved in 94/99 of cases (94.9%). This improvement was significantly more pronounced at the tongue base than at other sites (p < 0.001). CONCLUSION: These results suggest that DISE can identify airway regions responsive to positional changes, potentially guiding clinical decisions on positional therapy. The findings show a significant reduction in tongue base obstruction during lateral positioning in DISE. Since tongue base obstruction is a key contributor to airway collapse in OSA, this improvement suggests a practical, non-invasive treatment approach. While these findings highlight an acute association between lateral positioning and reduced obstruction, further studies are needed to evaluate its long-term clinical efficacy.
- MeSH
- dospělí MeSH
- endoskopie * metody MeSH
- jazyk patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce dýchacích cest terapie MeSH
- obstrukční spánková apnoe * terapie patofyziologie MeSH
- orofarynx patofyziologie MeSH
- patro měkké patofyziologie MeSH
- polohování pacienta * metody MeSH
- polysomnografie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSA) je nejběžnější porucha spánku, jejíž ná-sledky přetrvávají i v bdělém stavu. Prevalence tohoto onemocnění je 5–15 %, narůstás věkem a s výskytem obezity. Velmi vysoká četnost OSA je pozorována také u diabe-tiků 2. typu, u kterých se vyskytuje v 70–80 %. OSA je nezávislým rizikovým faktoreminzulínové rezistence a glukózové intolerance, zhoršuje glykemickou variabilitu a kom-penzaci diabetu sledovanou pomocí glykovaného hemoglobinu (HbA1c). OSA je one-mocnění, které významně zvyšuje kardiovaskulární mortalitu a morbiditu, proto jejeho aktivní screening u vysoce rizikových osob důležitou součástí jejich léčby.
Obstructive Sleep Apnoea Syndrome (OSA) is the most common sleep disorder, theconsequences of which remain in lucidity. The prevalence of this disease is 5–15%,increased with age and the presence of obesity. Very high prevalence of OSA (70–80%)is also observed in patients with type 2 diabetes mellitus. OSA is an independent riskfactor for insulin resistance and glucose intolerance worsening glycaemic variabilityand compensation of diabetes. Cardiovascular mortality and morbidity are signifi-cantly increased by OSA, so its active screening in high-risk individuals is an impor-tant part of their treatment.
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- inzulinová rezistence MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * diagnostické zobrazování komplikace terapie MeSH
- polysomnografie metody přístrojové vybavení MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- chrápání terapie MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody MeSH
- obstrukční spánková apnoe * chirurgie klasifikace terapie MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony metody MeSH
- patro měkké chirurgie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem přístrojové vybavení MeSH
- výsledek terapie MeSH
BACKGROUND: Patients with obstructive sleep apnoea (OSA) are at increased risk of severe course of COVID-19. Vaccination remains to be the most effective prevention of complicated courses of infection. The best contemporary conservative treatment of OSA is continuous positive airway pressure (CPAP) therapy. PURPOSE: To compare vaccination acceptance and outcomes of COVID-19 infection between OSA patients adhering to the CPAP therapy and those who rejected CPAP and surgical therapy. PATIENTS AND METHODS: Subjects were divided into two groups: group A (N = 167) were individuals with sufficient CPAP adherence (more than 4 hours per night on average) over the last 10 years. Group B (N = 106) were individuals who did not use the CPAP therapy at all and had no indications to surgical therapy. RESULTS: Three patients in group B died, and one had a severe course of COVID-19. None of the patients in group A died or experienced a severe course of COVID-19. Group A had a significantly higher proportion of males (77.8% compared to 66% in group B) and all parameters of OSA severity. The vaccination status was similar among both groups, with a complete triple dose vaccination rate of 69.5% and 67.9% in groups A and B, respectively. CONCLUSION: The results show that the patients with OSA adherent to CPAP therapy were less likely to experience a severe course of COVID-19 or death than the OSA patients non-compliant with therapy, despite the former group having more severe OSA. This result underlines the importance of adherence to CPAP therapy in OSA.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Obstructive sleep apnea (OSA) is a risk factor for several diseases and is correlated with other non-medical consequences that increase the disease's clinical and economic burden. However, OSA's impact is highly underestimated, also due to substantial diagnosis gaps. OBJECTIVE: This study aims at assessing the economic burden of OSA in the adult population in Italy by performing a cost-of-illness analysis with a societal perspective. In particular, we aimed at estimating the magnitude of the burden caused by conditions for which OSA is a proven risk factor. METHODS: A systematic literature review on systematic reviews and meta-analyses, integrated by expert opinion, was performed to identify all clinical and non-clinical conditions significantly influenced by OSA. Using the Population Attributable Fraction methodology, a portion of their prevalence and costs was attributed to OSA. The total economic burden of OSA for the society was estimated by summing the costs of each condition influenced by the disease, the costs due to OSA's diagnosis and treatment and the economic value of quality of life lost due to OSA's undertreatment. RESULTS: Twenty-six clinical (e.g., diabetes) and non-clinical (e.g., car accidents) conditions were found to be significantly influenced by OSA, contributing to an economic burden ranging from €10.7 to €32.0 billion/year in Italy. The cost of impaired quality of life due to OSA undertreatment is between €2.8 and €9.0 billion/year. These costs are substantially higher than those currently borne to diagnose and treat OSA (€234 million/year). CONCLUSIONS: This study demonstrates that the economic burden due to OSA is substantial, also due to low diagnosis and treatment rates. Providing reliable estimates of the economic impact of OSA at a societal level may increase awareness of the disease burden and help to guide evidence-based policies and prioritisation for healthcare, ultimately ensuring appropriate diagnostic and therapeutic pathways for patients.
- MeSH
- dospělí MeSH
- finanční stres MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé MeSH
- náklady na zdravotní péči MeSH
- obstrukční spánková apnoe * epidemiologie terapie MeSH
- osobní újma zaviněná nemocí MeSH
- poskytování zdravotní péče MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- systematický přehled MeSH
Současné možnosti farmakologické léčby epilepsie jsou velmi široké. Umožňují nám volit léčbu více než pouze podle typu epileptických záchvatů/syndromu. V postgraduálně zaměřeném časopise rozdělujeme komplexní faktory důležité pro volbu optimální antiepileptické léčby z hlediska didaktického a názorného do dvou základních skupin, respektive na dvě osy: osa I zohledňuje klasický výběr léčby podle typu epileptických záchvatů/syndromu a navíc podle širších priorit konkrétního léku. Osa II zohledňuje volbu léčby podle konkrétního typu, individuality pacienta v jeho plné šíři, zejména podle jeho somatické a psychické kondice.
Current options of pharmacological treatment of epilepsy are very broad. They allow us to go further than just to the schematic treatment option depending on the type of epileptic seizure/syndrome. In our article we divide the complex factors important for choosing the optimal antiepileptic treatment on two axes: Axis I reflects the classic choice of treatment depending on the type of epileptic seizure/syndrome and also by the wider priorities of a particular drug. Axis II. reflects the choice of treatment according to a specific patient's type, individuality in its full breadth, and especially according to the patient's somatic and mental condition.
- MeSH
- antikonvulziva aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- epilepsie diagnóza farmakoterapie MeSH
- financování organizované MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- péče orientovaná na pacienta metody MeSH
- senioři MeSH
- sexuální faktory MeSH
- věkové faktory MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- záchvaty farmakoterapie klasifikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Střevní mikrobiom je právem označovaný jako neviditelný orgán, který významně ovlivňuje lidský organismus po celý jeho život. Procesů, na kterých se podílí, je mnoho. Kromě dobře známé role v oblasti trávení dále ovlivňuje maturaci imunitního systému, metabolické programování a propojuje i poměrně vzdálené orgány (např. osa střevo–mozek). Vývoj střevního mikrobiomu začíná záhy po narození a působící faktory můžeme rozdělit na modifikovatelné (výživa, antibiotická léčba, prostředí) a neovlivnitelné (gestační stáří, způsob porodu). Alterace střevního mikrobiomu těmito faktory je spojována jak s krátkodobou, tak dlouhodobou morbiditou. Cílem současného výzkumu je porozumět nejen vývoji samotnému, ale i všem činitelům, které mohou do tohoto přirozeného procesu zasahovat. Poznání a pochopení komplexity střevního mikrobiomu nám umožní činit taková medicínská rozhodnutí, která budou mít pro novorozence značné benefity. Tento přehledový článek přináší vhled do problematiky vzniku a vývoje střevního mikrobiomu a s tím spojené možné klinické aspekty u donošeného i nedonošeného novorozence. Součástí našeho sdělení jsou i doporučení, která vycházejí ze současného poznání, k ovlivnění negativních následků alterace střevního mikrobiomu v tomto křehkém období.
Gut microbiome is regarded as an invisible organ influencing the human organism throughout the entire lifespan. Microbiome determines various physiological processes including immune system maturation, metabolic programming and furthermore, facilitates connections even between relatively distant organs (e.g. gut-brain axis). Its development begins shortly after birth and is modified by various aspects. We can categorize them into modifiable (antibiotic treatment, diet) and non-modifiable factors (gestational age, delivery mode). Intestinal alteration caused by these influencing factors might contribute to short-term and long-term morbidity. Our objective is to comprehend the microbiome development itself and its modifying factors. Understanding the microbiome complexity could help us make such medical decisions to outweigh negative sequelae of an early gut alteration. This review presents topics concerning microbiome origin and its development along with potential clinical aspects in term and preterm newborn. We also include recommendations for parents and health care professionals regarding possible attitudes, based on current scientific knowledge, to diminish early gut microbiome alterations.
- MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky MeSH
- imunitní systém mikrobiologie růst a vývoj MeSH
- kojení MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec nedonošený imunologie MeSH
- novorozenec MeSH
- osa mozek-střevo fyziologie imunologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- střevní mikroflóra * fyziologie účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Spánková apnoe vzniká převážně v důsledku obstrukce horních cest dýchacích (HCD), méně často je spojená s poruchou centrálního řízení respirace. Na vzniku obstrukční spánkové apnoe (OSA) u dětí se podílí především hypertrofie adenoidní vegetace a tonzil v kombinaci s lehkými odchylkami struktury a funkce HCD. Riziko rozvoje OSA představují všechna onemocnění, která vedou k anatomickým a funkčním změnám HCD (kraniofaciální malformace, achondroplazie, gastroezofageální reflux, Downův syndrom, dětská mozková obrna, nervosvalová onemocnění). Léčbou první volby OSA v dětském věku je adenotonzilektomie. Léčba trvalým pozitivním (CPAP) nebo dvojúrovňovým (BiPAP) přetlakem v dýchacích cestách je u dětí vyhrazena pro stavy, u nichž adenotonzilektomie není indikována nebo nevede k vymizení OSA, a pro centrální apnoe. Uvádíme kazuistiky 3 dětských pacientů ve věku od 1,5 do 5 let úspěšně léčených metodou BiPAP. Zdůrazňujeme nutnost včasné diagnostiky a léčby spánkové apnoe u rizikových pacientů a dobrou komplianci léčby BiPAP v batolecím a předškolním věku.
Sleep apnea is prevailingly caused by an obstruction in the upper respiratory tract (URT); less often it is linked with a central respiratory control disorder. The factors contributing to the development of sleep apnea are adenoid vegetation and tonsillar hypertrophy combined with slight deviations in the structure and functioning of the URT. All diseases causing anatomic or functional changes in the URT (craniofacial malformations, achondroplasias, gastroesophageal reflux, Down syndrome, poliomyelitis, nerve-muscle diseases) also involve the risk of sleep apnea. The treatment of first choice for sleep apnea in child age is adenotonsilectomy. Treatment with constant positive airway pressure (CPAP) or bilevel positive airway pressure (BiPAP) in children is reserved for states in which adenotonsilectomy is not indicated for or ineffective in the treatment of obstructive sleep apnea (OSA), and for central apnea. We include case studies of 3 child patients aged between 1,5 to 5 years successfully treated by BiPAP. We point out the necessity for early diagnosing and treatment of sleep apnea in risk patients and the good compliance with BiPAP treatment in infant and pre-school age.
- MeSH
- adenektomie metody využití MeSH
- dítě MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- lidé MeSH
- polysomnografie metody využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- syndromy spánkové apnoe etiologie komplikace terapie MeSH
- tonzilektomie metody využití MeSH
- trvalý přetlak v dýchacích cestách metody využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Trvalý přetlak v dýchacích cestách (CPAP) je efektivní léčba střední a těžké obstrukční spánkové apnoe (OSA), která zlepšuje symptomy OSA, snižuje zdravotní důsledky OSA a zlepšuje kvalitu života nemocného. Pro dosažení terapeutického efektu CPAP je nutná dostatečná compliance a správné nastavení CPAP. Tuto léčbu je vhodné doplnit dalšími metodami léčení OSA zejména redukcí hmotnosti. Princip CPAP byl popsán Colinem Sullivanem v roce 1981 a následně došlo k mnoha technickým zlepšením, která usnadňují jeho použití a zlepšují compliance. Objev CPAP je jedním z milníků moderní medicíny.
Continuous positive airway pressure (CPAP) is an effective treatment for moderate and severe obstructive sleep apnea (OSA) that improves OSA symptoms, reduces the health consequences of OSA, and improves the patient's quality of life. Sufficient compliance and proper CPAP settings are required to achieve the therapeutic effect of CPAP. This treatment should be supplemented with other methods of OSA treatment, especially weight reduction. The principle of CPAP was described by Colin Sullivan in 1981, and many technical improvements have subsequently been made to facilitate its application and improve compliance. The discovery of CPAP is one of the milestones of modern medicine.
