This review summarizes the information available from long-term follow-up after ST-elevation myocardial infarction (STEMI) in the primary percutaneous coronary intervention (p-PCI) era. The main aim of this review is to present an overview of long-term overall mortality, cardiac mortality, and major adverse cardiac events (MACE). We searched and analyzed trials with 5-year and longer follow-up periods published from January 2001 to December 2019. Only p-PCI trials were included. Overall mortality at 5-year follow-up was 9.3-23.3 % and annual overall mortality was around 2 % for the years following the first one after STEMI. Cardiac mortality at 5-year follow-up was 4.7-16.0 % and annual cardiac mortality was approximately 1.1-1.5 % for the years following the first one after STEMI. The cumulative incidences of reinfarction at 5-year follow-up, heart failure requiring admission, additional revascularization, and stroke were 5.0-18.0, 4.0-18.5 %, 19.0-37.1 %, and 2.6-8.0 %, respectively. The cumulative incidence of in-stent thrombosis was 2.6 %. The cumulative incidence of restenosis was 7.8 %. The results of the above-mentioned trials suggest a high proportion of cardiovascular deaths and MACE in the long-term follow-up period. With respect to these facts, questions arise as to how to reduce MACE and the possibility of routine use of coronary artery imaging in the follow-up.

Tento přehledový článek shrnuje informace dostupné z dlouhodobého sledování pacientů po infarktu myokardu s elevacemi ST úseku (STEMI) v éře primární perkutánní koronární intervence (p-PCI). Jeho hlavním cílem je poskytnout přehled o dlouhodobé celkové mortalitě, kardiální mortalitě a závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhodách (MACE). Vyhledali jsme a analyzovali studie s pětiletým a delším obdobím sledování publikované od ledna 2001 do prosince 2019. Do přehledu jsme zařadili pouze studie týkající se p-PCI. Celková mortalita v pěti letech sledování byla 9,3-23,3 % a roční celková mortalita se v letech, které následovaly po uplynutí prvního roku po STEMI, pohybovala okolo 2 %. Kardiální mortalita v pěti letech sledování byla 4,7-16,0 % a roční kardiální mortalita v letech, které následovaly po uplynutí prvního roku po STEMI, byla přibližně 1,1-1,5 %. Kumulativní incidence reinfarktu v pěti letech sledování byla 5,0-18,0 %, srdečního selhání vyžadujícího hospitalizaci 4,0-18,5 %, další revaskularizace 19,0-37,1 % a cévní mozkové příhody 2,6-8,0 %. Kumulativní incidence trombózy ve stentu byla 2,6 %. Kumulativní incidence restenózy byla 7,8 %. Výsledky výše zmíněných studií svědčí o vysokém procentu kardiovaskulárních úmrtí a MACE během dlouhodobého sledování. Vzhledem k těmto skutečnostem vyvstávají otázky ohledně způsobu snížení výskytu MACE a možnosti rutinního využití zobrazování koronárních tepen v období sledování.

• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * terapie   MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Infekce covid-19 a covidová pandemie představují problém pro péči o nemocné se STEMI.

The covid-19 pandemic negatively affects time-dependent care and the course of STEMI in several aspects: Conclusion: It is apparent that STEMI in covid-19 infected patients is not the same disease process as STEMI that without covid-19 infection. Patients with STEMI and covid-19 have a higher risk of heart failure, cardiac arrest, cardiogenic shock, greater intracoronary thrombosis and stent thrombosis, resulting in higher cardiac and non-cardiac mortality. Aggressive antithrombotic treatment is recommended. Even in the covid era it is essential to insist on timely treatment of STEMI. Training of cardiac catheterization personnel on how to use personal protective equipment as well as vaccination are crucial to limit the risk of acquiring infection.

• MeSH
• COVID-19 * terapie   MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• pandemie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Ruptúra voľnej steny myokardu je v súčasnosti raritná, ale veľmi závažná komplikácia akútneho infarktu myokardu s vysokou mortalitou. V našej práci prezentujeme prípad 64-ročnej pacientky s touto devastujúcou komplikáciou po prednom infarkte myokardu s ST eleváciami (STEMI) s protrahovanou dobou ischémie. Pacientka v kritickom stave bola kontraindikovaná na kardiochirurgický výkon vzhľadom na prohibitívne operačné riziko a predpokladanú infaustnú prognózu. Opisujeme náš terapeutický postup pozostávajúci z okamžitej perikardiálnej drenáže, vazoaktívnej a inotropnej podpory, zavedenia intraaortálnej balónkovej kontrapulzácie a použitia kontinuálnej veno‐venóznej hemodialýzy. Na tejto kombinovanej liečbe došlo k stabilizácii stavu s postupným zlepšením a pacientka bola schopná návratu do bežného života. Po niekoľkých mesiacoch následne podstúpila elektívnu implantáciu trvalej mechanickej podpory obehu ako premostenie k transplantácii srdca.

Myocardial free wall rupture is a rare, but serious complication of acute myocardial infarction with high mortality. We present a case of a 64-year-old patient with this devastating complication of an anterior ST segment elevation myocardial infarction (STEMI) with a prolonged time delay. Cardiac surgery was not performed due to prohibitive surgical risk and predicted poor prognosis. We describe our successful therapeutic intervention consisting of immediate pericardial drainage, vasoactive and inotropic support, intraaortic balloon pump placement and continuous veno-venous hemodialysis. This combined therapy led to patient stabilization and after incremental clinical improvement the patient was able to return to a normal life. After several months a long-term mechanical circulatory support was implanted as a bridge to heart transplant.

• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• intraaortální balónková pumpa MeSH
• koronární angioplastika MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nepravé aneurysma diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• poinfarktová ruptura srdce * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• srdeční tamponáda diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Autoři na základě dvou kazuistik diskutují možnost perkutánní intervence u nemocných s akutním infarktem myokardu bez použití stentu. Popisovanou technikou je zprůchodnění tepny pomocí trombaspirace a po verifikaci příznivého nálezu pomocí optické koherenční tomografie je léze ponechána spontánní léčbě.

On the basis of two case reports, the authors discuss the possibility of percutaneous intervention in patients with acute myocardialinfarction without the use of a stent. The technique described involves restoring arterial patency by using thromboaspiration and,once a favourable finding has been confirmed by means of optical coherence tomography, the lesion is left to heal spontaneously.

• MeSH
• dospělí MeSH
• endovaskulární výkony metody   trendy   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• koronární angioplastika * metody   trendy   MeSH
• koronární cévy diagnostické zobrazování   chirurgie   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• optická koherentní tomografie metody   trendy   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stenty normy   trendy   MeSH
• trombektomie * metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Moderní přístup k léčbě pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) je založen na rychlém provedení přímé perkutánní koronární intervence (dPCI) s rekanalizací infarktové tepny. Konečný účinek léčby z velké části závisí na úrovni organizace přednemocniční péče, díky které lze dosáhnout zkrácení doby celkové ischemie, a tím zlepšit prognózu pacienta. Cíl: Posouzení vývoje časových intervalů přednemocniční péče a vlivu typu transportu na tyto intervaly u pacientů s akutním STEMI ošetřených přímou PCI v letech 2008, 2010, 2012, 2014 a 2016. Metody: Do retrospektivní analýzy byli zařazeni pacienti s akutním STEMI, kteří podstoupili přímou perkutánní koronární intervenci v čase do 12 hodin od začátku potíží. Celkově bylo do analýzy zařazeno 1 250 pacientů. Ke zmapování vývoje v průběhu posledních osmi let byly použity univariantní a multivariantní analýzy. Kategorické proměnné byly analyzovány χ2 testem, spojité proměnné jednofaktorovou analýzou ANOVA a obecnými lineárními modely, kde hlavní zaměření bylo na analýzu časových intervalů, a hlavními sledovanými faktory byly rok události a typ transportu. Výsledky: Časové intervaly se až na malé odchylky mezi jednotlivými lety příliš neměnily, s výjimkou roku 2014, kde důvod odchylky nesouvisel s přednemocniční péčí. Limit 120 minut od prvního kontaktu se zdravotnickým personálem do nafouknutí balonku (first-medical-contact-to-balloon time, FMCTB) byl splněn u více než 80 % pacientů (80,8 %), doporučený limit 90 minut u 55,2 % pacientů. Klíčovým faktorem ovlivňujícím celkový čas byla pacientova volba způsobu transportu – u pacientů, kteří využili primárního transportu, byly intervaly významně kratší (FMCTB v průměru o 38,2 minuty a celková doba ischemie o 92,9 minuty). Hlavními intervaly, ve kterých tento rozdíl narůstal, byly vedle zpoždění způsobeného pacientem (103 minut u pacientů s primárním transportem, 131 u pacientů se sekundárním) bohužel i prodlení od oznámení pacientových problémů systému po vyhodnocení EKG (26 minut, pokud pacient zavolá rychlou zdravotnickou pomoc [RZP], 52 minut, pokud se dopraví k lékaři sám) a následný transport na katetrizační sál (60 minut při primárním, 97 minut při sekundárním transportu). Zvláště u posledních dvou intervalů vidíme u sekundárního módu transportu jednoznačný prostor pro zlepšení. Závěr: Až na malé výjimky se časové intervaly mezi jednotlivými lety příliš nemění. Zcela zásadní vliv na celkovou dobu ischemie však má pacientovo rozhodnutí, zda zvolí primární transport, nebo se dopraví k nejbližšímu lékaři či na ambulanci sám (sekundární transport).

Introduction: A modern treatment of patients with ST segment elevation myocardial infarction (STEMI) is based on a rapid primary percutaneous coronary intervention with direct recanalization of the affected coronary artery (dPCI). The outcome of the treatment depends largely on the pre-hospital care management, which can reduce the total ischaemic time and subsequently improve patient's outlook. Aims: The principal aims of this retrospective study were to assess the development of time intervals related to the pre-hospital care and the effect of the mode of transportation to the cathlab (primary vs secondary) on these intervals in patients with acute STEMI treated by primary PCI in 2008, 2010, 2012, 2014 and 2016. Methods: We have analysed patients with STEMI treated using PCI within 12 h of symptoms onset. In total, 1250 patients were included. To evaluate the development over the last 8 years, uni- and multivariate analyses were used. Categorical variables were analysed using chi-squared tests while continuous variables were analysed using one-way ANOVA and general linear models. The effect of the year and of mode of transportation on time intervals was studied. Results: The time intervals did not significantly differ among years with the exception of 2014 where the reason of the deviation was however not related to the quality of the pre-hospital care. The 120 min limit from the first medical contact to unblocking the affected artery (FMCTB) was met in more than 80% patients (80.8%), the recommended limit of 90 min in 55.2% of patients. The key factor affecting the total ischaemic time was however the patients' choice of the mode of transportation – in patients who opted for the primary route of transportation, i.e., called the ambulance, the intervals were significantly shorter (FMCTB on average by 38.2 min and total ischaemic time by 92.9 min). The principal delays were detected in the patients' delay (103 min in patients with primary transportation route, 131 in patients with secondary route) as well as, unfortunately, in the intervals between reporting the patients' problem to the system and ECG-confirmed diagnosis (26 min if the patient calls ambulance vs 52 min if they present at a general practitioner or outpatient clinic) and subsequent transportation to the cathlab (60 min for primary route, 97 for secondary). The latter two should be in particular targeted and we can see a significant room for improvement here. Conclusion: The time intervals do not vary among individual years (with some exceptions). The route of transportation, which is a patient's choice, on the total ischaemic time is however a crucial and predominant factor affecting the total ischaemic time as well as individual intervals.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci klasifikace   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• časové faktory MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * diagnóza   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• transport pacientů klasifikace   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Prasugrel a ticagrelor snižují významně riziko vážných ischemických komplikací akutních koronárních syndromů, jejich použití je ale spojeno s nezanedbatelným rizikem vážného krvácení. Při léčbě akutního infarktu myokardu s elevacemi ST úseků (STEMI) je však jejich léčebný přínos na potlačení ischemických příhod vyšší a v této indikaci riziko krvácení nezvyšují. Podle současných údajů se tyto léky mohou stát léčbou první volby při léčbě STEMI přímou angioplastikou.

Treatment with prasugrel and ticagrelor can decrease substantially ischemic complications of acute coronary syndromes, but the rise in major bleeding complications is not negligible. However, in STEMI patients the positive effect of prasugrel and ticagrelor is more expressed, and bleeding complications are not different from conventional therapy. This treatment may become first-line treatment of STEMI patients during primary coronary angioplasty.

• Klíčová slova
• přímá koronární angioplastika,
• MeSH
• adenosin analogy a deriváty   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• balónková koronární angioplastika * MeSH
• infarkt myokardu * farmakoterapie   MeSH
• koronární trombóza prevence a kontrola   MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lidé MeSH
• nádory chemicky indukované   MeSH
• piperaziny aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• předoperační péče MeSH
• purinergní receptory P2Y - antagonisté * farmakologie   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• thiofeny aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Akutní infarkt myokardu vzniká nejčastěji na podkladě trombotického uzávěru koronární tepny, který nasedá na rupturu nestabilního aterosklerotického plátu. Klíčovým faktorem pro léčbu pacientů s infarktem myokardu je dosažení časné reperfuze infarktové tepny. K tomuto účelu slouží v dnešní době provedení primární perkutánní koronární intervence. U malé části pacientů, splňujících indikační kritéria, je možné podat trombolytickou léčbu. Součástí obou těchto výše uvedených reperfuzních modalit je antitrombotická terapie. Základní kámen léčby všech forem ischemické choroby srdeční, včetně akutního infarktu myokardu, představuje již dlouhou dobu kyselina acetylsalicylová (ASA). Neméně důležitou součástí je podání heparinu, a to buď nefrakcionovaného či nízkomolekulárního. Článek pojednává o iniciální léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST úseků kyselinou acetylsalicylovou a hepariny a o jejich dávkování.

Acute myocardial infarction most commonly occurs as a result of a thrombotic occlusion of a coronary artery that originates as a consequence of an unstable atherosclerotic plaque rupture. Early reperfusion of the infarct related artery is a crucial factor in treating patients with myocardial infarction. For this purpose, primary percutaneous coronary intervention is currently performed. In a small proportion of patients meeting the indication criteria, it is possible to administer thrombolytic therapy. Antithrombotic therapy is a part of both these above-mentioned reperfusion modalities. Acetylsalicylic acid has long been the mainstay of treatment of all forms of ischaemic heart disease, including acute myocardial infarction. The administration of both unfractionated and low-molecular-weight heparin is of equal importance. The article deals with the initial treatment of acute ST-elevation myocardial infarction patients using acetylsalicylic acid and heparins and with its dosage.

• MeSH
• Aspirin * aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• enoxaparin aplikace a dávkování   MeSH
• heparin aplikace a dávkování   MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci farmakoterapie   mortalita   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• reperfuze MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Transport pacienta so STEMI na PCI je buď primárny – prevoz pacienta priamo do PCI centra alebo sekundárny – prevoz najskôr do rajónnej ambulancie a až potom do PCI centra. Toto sledovanie sa usiluje odhadnúť vplyv stratégie transportu na PCI na čas liečby, pokles ejekčnej frakcie ľavej komory a nemocničnú mortalitu u pacientov s akútnym infarktom myokardu s eleváciami ST.

Transport of a patient with STEMI to PCI may be either primary – transport of a patient directly to the PCI center, or secondary – at first transport to a local internal (emergency) department with a further transportation to the PCI center. This observation attempts to estimate the impact of the transport strategy to PCI on a time of therapy, decrease of the left ventricular ejection fraction and hospital mortality of patients with an acute ST elevation myocardial infarction.

Včasná reperfúzna liečba pacientov so STEMI rozhodujúcim spôsobom ovplyvňuje ich prognózu. Diagnostika STEMI posádkou RLP/RZP priamo v teréne umožňuje primárny transport pacienta do PCI centra a minimalizáciu predhospitalizačného zdržania. Štandardne sa odporúča klinická diagnostika skúseným lekárom, alebo konzultácia s centrom pomocou telemetrie. Cieľom práce je overiť spoľahlivosť automatickej počítačovej diagnostiky STEMI pomocou EKG prístrojov používaných posádkami RLP/RZP v reálnej praxi.

Early reperfusion therapy of patients with STEMI has crucial influence on their prognosis. The diagnosis of STEMI by emergency medical system out of hospital has enabled primary transportation of patient in the PCI centre and minimizes pre-hospital delay. The standard way is establishing the diagnosis by an experienced physician, or consultation with the centre by wireless transmission. The aim of the article is to verify reliability of computer algorithm analysis in identifying STEMI by ECG equipments used by emergency medical system in the real practice.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika MeSH
• funkce levé komory srdeční MeSH
• infarkt myokardu terapie   MeSH
• lidé MeSH
• remodelace komor MeSH
• reperfuze myokardu metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH