• MeSH
• reprodukční techniky MeSH
• rozmnožování MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• gynekologie a porodnictví
• reprodukční lékařství
• NLK Publikační typ
• elektronické časopisy

Se vrůstající úspěšností metod asistované reprodukce nás stále více zajímá podíl gravidit končících porodem zdravého dítěte. Naším cílem je podíl živě narozených dětí po metodách AR pokud možno ještě zvýšit. Analyzovali jsme soubor pacientek s těhotenskou ztrátou. Na základě této analýzy bychom chtěli případně nabídnout nové terapeutické postupy, které podíl těhotenských ztrát sníží. Byla provedena retrospektivní analýza 649 gravidit vzniklých v sanatoriu REPROMEDA v letech 2004-2007. Jednotlivé typy těhotenských ztrát byly dány do souvislosti se zjištěnou příčinou sterility páru, užitými metodami AR a aplikovaným stimulačním protokolem. Sledovány byly všechny typy těhotenských ztrát včetně UPT po celé období gravidity i v době porodu. Na základě provedených vyšetření byl indikován individualizovaný terapeutický postup. Celkový počet ztrát byl 125 (19,3%), z čehož nejčastěji se jednalo o missed abortion do 12. t.g. (10,9 %) a spontánní potrat (2,0 %). Téměř srovnatelné podíly těhotenských ztrát nalézáme u tubárního (21,3 %), ovariálního (16,9 %), genetického (18,2%) a andrologického faktoru (18,2%) a endometriózy (20,5%). Procento ztrát bylo vysoké v případě imunologické (50,0%) a idiopatické (31,0%) sterility. Při užití dlouhého protokolu s depotním GnRH agonistou činil podíl ztrát 18,8%, s nedepotním agonistou 16,0 %. V případě krátkého protokolu s užitím GnRH antagonisty jsme našli 23,6 % ztrát. V souvislosti s jednotlivými metodami byly výsledky následující: ICSI 18,4 %, PGD 20,2 %, OD 25,5 %, TESE 0 %, KET 35,9 %. Průměrný věk ženy v době početí byl 30,9 roku, průměrný věk muže 32,4 let. Nejvíce těhotenských ztrát - 61,6% - bylo zaznamenáno do konce 7. týdne gravidity. Procento těhotenských ztrát u námi léčených párů je srovnatelné s daty uváděnými jinými autory, a ve srovnání s některými jinými pracemi dokonce nižší. Hodnotili jsme všechny těhotenské ztráty. Posuzujeme-li pouze skupinu abortů, je podíl nízký, a to 12,9 %. Zjistili jsme nízký podíl GEU, 1,2 %. Vysoký podíl ztrát je mezi těhotnými po KET, což je v souladu s obecnými předpoklady, a imunologickým a idiopatickým faktorem sterility. Významný rozdíl je při užití GnRH agonisty a antagonisty v neprospěch antagonisty. Průměrný věk žen a mužů s těhotenskou ztrátou se neliší od průměrného věku léčené klientely. Nejvíce těhotenských ztrát bylo zaznamenáno do konce 7. týdne gravidity. článek v PDF formátu

• Klíčová slova
• Menopur,
• MeSH
• asistovaná reprodukce statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• dospělí MeSH
• infertilita farmakoterapie   terapie   MeSH
• komplikace těhotenství etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• první trimestr těhotenství MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• samovolný potrat MeSH
• těhotenství fyziologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství fyziologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• fertilizace fyziologie   MeSH
• infertilita terapie   MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• reprodukční lékařství
• NLK Publikační typ
• elektronické časopisy

PURPOSE: We sought to compare measurements of circulating cell-free DNA as well as Down syndrome test results in women with naturally conceived pregnancies with those conceived using assisted reproductive technologies. METHODS: Data regarding assisted reproductive technologies were readily available from seven enrollment sites participating in an external clinical validation trial of nested case/control design. Measurements of circulating cell-free fetal and total DNA, fetal fraction (ratio of fetal to total DNA), chromosome-specific z-scores, and karyotype results were available for analysis. RESULTS: Analyses were restricted to 632 euploid (5.2% assisted reproductive technologies) and 73 Down syndrome (13.7% assisted reproductive technologies), including 16 twin pregnancies. No differences were found for fetal or total circulating cell-free DNA, or for the fetal fraction in euploid (P = 0.70) or Down syndrome (P = 0.58) pregnancies by method of conception. There appeared to be systematic z-score reductions for chromosomes 21, 18, and 13 in assisted reproductive technologies versus natural euploid pregnancies (P = 0.048, 0.0032, and 0.36, respectively). CONCLUSION: Assisted reproductive technologies and naturally conceived pregnancies contribute similar levels of circulating cell-free DNA into maternal circulation. Small differences in the z-scores of pregnancies achieved by assisted reproductive technologies were observed and do not appear to be test-related artifacts. However, the findings need confirmation before any consideration of changes to testing and reporting protocols.

• MeSH
• aneuploidie * MeSH
• asistovaná reprodukce škodlivé účinky   MeSH
• DNA krev   genetika   MeSH
• Downův syndrom diagnóza   epidemiologie   genetika   MeSH
• genetické testování MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• asistovaná reprodukce metody   MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• reprodukční lékařství

• MeSH
• etika MeSH
• infertilita MeSH
• rozmnožování normy   MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• etika, bioetika, lékařská etika

• MeSH
• asistovaná reprodukce chirurgie   metody   MeSH
• infertilita chirurgie   MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• reprodukční lékařství

Cíl studie: Zhodnocení vývoje metod asistované reprodukce a jejich úspěšnosti od doby vzniku po současnost. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha. Metodika: Literární rešerše s využitím databází Web of Science, Google Scholar a PubMed podle klíčových slov (assisted reproduction, in vitro fertilization, infertility, ICSI, ovarian hyperstimulation syndrome, OHSS, uterine transplantation) a analýza článků publikovaných v impaktovaných a recenzovaných časopisech. Výsledky: V současnosti nejsou děti narozené s využitím metod asistované reprodukce přijímány jako zázrak moderní medicíny, ale jako náročnější způsob lidské reprodukce. Reprodukční medicína napomáhá plnit touhy neplodných párů po vlastním dítěti, a zlepšovat tím kvalitu jejich života. Od uvedení do klinické praxe zaznamenala mimořádný rozvoj. Robert Edwards a Patrick Steptoe se díky systematické vědecko-výzkumné a klinické práci zasloužili o narození prvního „dítěte ze zkumavky“ v roce 1978. Za objevy na poli asistované reprodukce obdržel Edwards v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. První dítě z asistované reprodukce na území České republiky se narodilo v roce 1982 v Brně. V roce 1986 byl ve světě proveden první kryoembryotransfer. Rok 1990 byl začátkem preimplantačního genetického vyšetření. V roce 1992 bylo dosaženo prvního těhotenství s využitím intracytoplazmatické injekce spermie. Výsledkem práce specialistů v reprodukční medicíně je více než osm milionů dosud narozených dětí na celém světě. Závěr: Navzdory faktu, že se každý rok narodí v České republice okolo 4000 dětí s využitím metod asistované reprodukce, jsou její metody částí společnosti odmítány. Asistovaná reprodukce s sebou přináší řadu kontroverzí, nicméně kolem ní se šířící informační smog by neměl potlačit racionální náhled odborné i laické veřejnosti. Indikace k asistované reprodukci se liší, často jsou i na mužské straně, ale věk neplodné ženy je nejpodstatnější determinantou úspěšnosti celého procesu. Otázkou zůstává, zda díky kontinuálnímu zkvalitňování medicínských technologií a vědeckým objevům nehrozí neadekvátní manipulace s lidskými gametami či embryi. Společnost by měla svými legislativními a kontrolními mechanismy tyto kontroverzní aspekty monitorovat a zajistit, aby se tyto metody nezneužívaly pro jiné než přísně medicínské účely.

Objective: Evaluation of the development of assisted reproduction methods and their success from the time of their origin to the present. Design: Review article. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, Second Faculty of Medicine, Charles University and Motol University Hospital, Prague. Methods: Literature search using the Web of Science, Google Scholar and PubMed databases with keywords (assisted reproduction, in vitro fertilization, infertility, ICSI, ovarian hyperstimulation syndrome, OHSS, uterine transplantation) and analysis of articles published in impact and reviewed journals. Results: At present children born using assisted reproduction methods are not considered as a miracle of modern medicine, but as a more difficult way of human reproduction. Reproductive medicine helps to fulfill the desires of infertile couples for their own child and thus improve the quality of their life. Since its introduction into clinical practice it has made extraordinary progress. Robert Edwards and Patrick Steptoe, thanks to systematic scientific research and clinical work, contributed to the birth of the first „test tube“ baby in 1978. Edwards received the 2010 Nobel Prize in Physiology and Medicine for his discoveries in the field of assisted reproduction. The first child of assisted reproduction in the Czech Republic was born in 1982 in Brno. In 1986, the world‘s first cryoembryotransfer was performed. 1990 was the beginning of preimplantation genetic examination. In 1992, the first pregnancy was achieved using intracytoplasmic sperm injection. The work of specialists in reproductive medicine results in more than 8 million births worldwide. Conclusion: Despite the fact that around 4000 children are born in the Czech Republic each year using assisted reproduction methods, its methods are rejected by part of the society. Assisted reproduction brings a number of controversies, but the spread of information smog around it should not suppress a rational view of the professional and general public. Indications for assisted reproduction vary, often are on the male side, but the age of the infertile woman is the most important determinant of the success of the process. The question is whether the continuous improvement of medical technologies and scientific discoveries threatens to inadequate manipulation of human gametes or embryos. The society should monitor these controversial aspects through its legislative and control mechanisms and ensure that these methods are not misused for other than strictly medical purposes.

• MeSH
• asistovaná reprodukce * MeSH
• fertilizace in vitro metody   MeSH
• lidé MeSH
• ovariální hyperstimulační syndrom MeSH
• těhotenství MeSH
• uterus transplantace   MeSH
• ženská infertilita terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• asistovaná reprodukce MeSH
• infertilita MeSH
• reprodukční techniky MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• reprodukční lékařství
• NLK Publikační typ
• elektronické časopisy

Metody asistované reprodukce se ve stále větší míře podílejí na léčbě sterility. Vyšetřování i léčba neplodného páru má určitý řád. Po stanovení příčiny neplodnosti se v terapii postupuje od metod jednodušších k metodám složitějším. Metody asistované reprodukce prodělávají prudký rozvoj - z nich pak největší část laboratorní s možností preimplantačního stanovení chromozomální výbavy embrya. Zahájení vyšetřování je možné u ošetřujícího gynekologa, specializované výkony jsou pak prováděny v rámci center asistované reprodukce. Léčba sterility je problematika interdisciplinární.

Assisted reproductive technologies (ART) are taking a bigger part in infertility treatment.There is a certain order in infertility investigation. When the cause of infertility is known, the treatment starts from the most easy procedures to the most complicated ones. ART are undergoing a rapid development - especially in the laboratory part with the possibility of preimplantation genetic assessment of embryonal chromosomes. Infertility treatment can start at the gynaecologist, the specialised procedures can take place at special centers. Infertility treatment is multidisciplinary.

• MeSH
• asistovaná reprodukce využití   MeSH
• infertilita dietoterapie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• přenos embrya využití   MeSH
• umělá inseminace metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH