• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• Friedreichova ataxie MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• lidé MeSH
• neurobehaviorální symptomy MeSH
• spastická paraplegie dědičná MeSH
• spinocerebelární ataxie genetika   klasifikace   rehabilitace   MeSH
• typy dědičnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Choroba Charcot-Marie-Tooth (CMT) se může dědit buď autosomálně dominantně či recesivně, nebo vázaně na X-chromozom. X-chromozomálně dominantní choroba Charcot-Marie-Tooth (CMTX) je motoricko-senzorická neuropatie, při které jsou muži postiženi více a dříve než ženy a mají obvykle i nižší rychlosti vedení periferním nervem a v rodokmenu nikdy nedochází k přenosu afekce z otce na syna. U velké části rodin s CMTX jsou nacházeny mutace v genu pro gap junction protein connexin 32 (Cx32). Vybrali jsme 6 rodin s výskytem demyelinizačního typu choroby CMT, kde nebyla prokázána ani duplikace v chromozomální oblasti 17pll.2-12, ani přenos z muže na muže v rodině. Pomocí přímého sekvenování jsme vyšetřili celou kódující oblast Cx32 genu u celkem 29 osob. V 5 rodinách u celkem 19 osob jsme prokázali mutace typu missense, které segregovaly s postižením v rodině. Všechny tři nalezené mutace byly již v minulosti popsány u pacientů s CMTX. Tyto výsledky potvrzují vysokou frekvenci výskytu mutací v Cx32 genu mezi CMT 1 pacienty se středně sníženou rychlostí vedení periferním nervem, u kterých nebyla nalezena duplikace v oblasti 17pl 1.2-12. Poukazujeme na význam a častý výskyt X-vázaně dominantní dědičnosti u CMT. Jde o první sdělení o prokázaných CMTX rodinách v České republice.

Charcot-Marie-Tooth disease (CMT) can be inherited either in an autosomal dominant way or recessively linked to the X chromosome. X chromosome dominant Charcot-Marie-Tooth (CMTX) is a motor sensory neuropathy which affects men more and earlier than women and men have as a rule a lower rate of conduction in the peripheral nerve, and in the pedigree the affection is never transmitted from father to son. In a great majority of families with CMTX there are mutations in the gene for the gap junction protein connexin 32 (Cx32). The authors selected six families with demyelination type of CMT disease where neither duplication in the chromosomal area 17pl 1.2-12 nor transfer from male to male in the family was proved. By direct examination the authors investigated the whole coding area of the Cx gene in a total of 29 subjects. In five families, in a total of 19 subjects, mutations of the missense type were detected, which segregate with the affection in the family. All three detected mutations were described already in the past in patients with CMTX. These results confirm the high frequency of mutations in the Cx32 gene among CMT 1 patients with a reduced rate of conduction in the peripheral nerve, where duplication in the area 17pl 1.2-12 was found. The authors draw attention to the importance and firequent incidence of X-linked dominant heredity in CMT. This is the first communication on confirmed CMTX families in the Czech Republic.

• MeSH
• Charcotova-Marieova-Toothova nemoc diagnóza   genetika   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hereditární motorické a senzitivní neuropatie diagnóza   genetika   MeSH
• konexiny genetika   MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Je uváděno, že prevalence neurodegenerativních onemocnění v malých evropských komunitách izolovaných od okolí je vyšší ve srovnání s běžnou populací. Tentýž jev jsme pozorovali v malém, relativně izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Cíl: Zjištění prevalence neurodegenerativního parkinsonizmu v izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Metodika: Byla použita metoda třífázového vyšetření. V první fázi byly do ordinací praktických lékařů distribuovány dotazníky, které byly vyplněny všemi pacienty, kteří se z jakéhokoliv důvodu dostavili v průběhu tří měsíců do ordinace praktického lékaře. Ve druhé fázi byly u pozitivních respondentů příznaky parkinsonizmu objektivizovány vyšetřením edukovaným ambulantním neurologem. Ve třetím stupni byli respondenti, u kterých byly při skríningovém vyšetření příznaky parkinsonizmu objektivizovány, přijati k detailnímu vyšetření za hospitalizace v terciárním centru pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění. Výsledky: Celková prevalence parkinsonizmu v populaci starší 50 let byla 2,8 % (95% CI: 2,2-3,4); prevalence v populaci 50-64 let byla 1,9 % (95% CI: 1,2-2,5); a v populaci nad 65 let byla 4,06 % (95% CI: 2,9-5,1). Byly získány tři velké rodokmeny s patrnou autozomálně dominantní dědičností parkinsonizmu. Závěr: Zjištěná prevalence byla překvapivě vysoká a podstatně odlišná od hodnot prevalence publikovaných v jiných evropských zemích. Vzhledem k charakteristice regionu je předpokládán vliv genetických faktorů. Současný výzkum je zaměřen na genetické pozadí a DNA analýzu probandů z rodokmenů, ve kterých byla identifikována autozomálně dominantní dědičnost parkinsonizmu. Klíčová slova: parkinsonism – neuroepidemiology – prevalence studies – three-stage ascertainment method – inheritance Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Introduction: It has been suggested that the prevalence of neurodegenerative diseases in small, isolated European communities might be higher than in the general population. We recently observed this phenomenon in a small specific region of south-eastern Moravia. Objective: To assess the prevalence of neurodegenerative parkinsonism in an isolated region with a rural population in south-eastern Moravia. Methods: A three-stage method of data collection was used. In the first phase, originally designed questionnaires were distributed to general practitioners and completed by all patients who visited them for any reason during a three-month period. In the second phase, positive responders were examined by trained primary care neurologists. Finally, the diagnosis was confirmed or excluded by a movement disorders specialist. Results: The overall prevalence in the population older than 50 years of age was 2.8% (95% CI: 2.2-3.4); the prevalence in the population from 50 to 64 years was 1.9% (95% CI: 1.2-2.5), and it was 4.06% (95% CI: 2.9-5.1) in the population over 65 years of age. Three large families with an autosomal-dominant inheritance patterns of parkinsonism were identified. Conclusions: The prevalence rates were surprisingly high; they substantially differed from the published prevalence rates in other European countries. Due to the characteristics of the region, we expected a particular impact of genetic factors, most probably the autosomal-dominant inheritance of parkinsonism. Our current research focusses on the genetic background and DNA analysis of probands from the families in which autosomal-dominant parkinsonism was identified.

• Klíčová slova
• třístupňová vyšetřovací metoda, neuroepidemiologie,
• MeSH
• dědičnost * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• parkinsonské poruchy * diagnóza   epidemiologie   MeSH
• plošný screening MeSH
• prevalence MeSH
• průřezové studie statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodokmen MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Kazuistika popisuje případ dvou pacientů Neurochirurgické kliniky FN Brno - otce a dcery s diagnózou schwannomatózy páteřního kanálu. Pacient otec je od roku 2009 ve sledování kliniky pro MR nález mnohočetných schwannomů v oblasti krční, hrudní a bederní páteře. Pacient byl indikován k operačnímu řešení v několika sezeních, která proběhla v následujících letech. Za následných ambulantních kontrol byla nalézána nově vznikající ložiska v různých etážích páteřního kanálu. Během 13 let naší dispenzarizace bylo provedeno celkem pět operací vedoucích k odstranění tumorů a úlevě od původní klinické symptomatologie.

This case report describes the case of two patients of Neurosurgical clinic of the University Hospital Brno - father and daughter with diagnosed neurofibromatosis of spinal canal. Patient Father is under observation at our clinic since 2009, for MRI findings of multiple schwannomas in cervical, thoracic and lumbar spine. Patient was indicated for multiple neurosurgical interventions. While undergoing outpatient follow-ups, new schwannomas were discovered along the spinal canal. A total of five surgeries were performed over 13 years leading to removal of the tumours and relief of the original clinical symptomatology. The patient's daughter with an identical diagnosis, autosomal dominantly inherited, was also admitted to the care of the clinic. The patient's daughter underwent two surgeries within 4 years. Patients are kept in long-term follow-up.

• Klíčová slova
• autosomálně dominantní dědičnost,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neurilemom * chirurgie   diagnóza   genetika   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• páteřní kanál chirurgie   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• mikroskopie MeSH
• neurodegenerativní nemoci MeSH
• neurologické manifestace MeSH
• parkinsonské poruchy diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• patologické stavy, příznaky a symptomy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Horečka patří k hlavním chorobným projevům v dětství. Provází v první řadě infekce, ale také řadu dalších onemocnění zánětlivých a onkologických. Diferenciální diagnostika zejména protrahované nebo opakující se horečky bývá obtížná. Jejím základem je podrobná cílená anamnéza, zhodnocení klinického obrazu a laboratorních nálezů v době horečky i v afebrilním období. Syndromy periodických horeček jsou klinické jednotky patřící do skupiny tzv. autoinflamatorních chorob. Jde o onemocnění charakterizovaná poruchou mechanizmů vrozené imunity. Opakované epizody teplot jsou doprovázeny lokálními zánětlivými projevy. Řada těchto syndromů je spojena s mutacemi genů, jejichž produkty se účastní na regulaci zánětlivých procesů. Dle typu dědičnosti je rozdělujeme na autosomálně dominantní: kryopyrinasociované periodické syndromy a TNF-receptor asociovaný periodický syndrom a autosomálně recesivní: familiární středomořská horečka a mevalonátkináza-asociovaný periodický syndrom. Mimo tuto klasifikaci stojí periodická horečka s aftózní stomatitidou, faryngitidou a krční adenitidou (syndrom PFAPA), u které doposud není definována vyvolávající příčina. Léčba periodických horeček závisí na individuálním fenotypu, tedy závažnosti klinického obrazu, a na rizikových faktorech spojených s typem zachycené mutace.

Fever belongs to the main disease manifestations in childhood. It is mainly a feature of infections, but also of a variety of inflammatory and neoplastic disorders. Differential diagnosis of protracted or recurrent fever is often challenging. It is based on the meticulous directed history, evaluation of clinical and laboratory findings during the fever episode as well as at afebrile interval. Periodic fever syndromes are clinical entities within the broad spectrum of autoinflammatory disorders. They are characterised by disruption of innate immune mechanisms. Recurrent fever episodes are accompanied with localised inflammatory manifestations. In majority they are connected with mutations of genes involved in the regulation of inflammatory processes. According to the type of Mendelian inheritance they can be divided into autosomal dominant: cryopyrin-associated periodic syndromes and TNF-receptor associated periodic syndrome, and autosomal recessive: familiar Mediterranian fever and mevalonatekinase-associated periodic syndrome. PFAPA syndrome (Periodic Fever, Aphtae, Pharyngitis, Adenitis) is a periodic syndrome without identifiable genetic cause. Periodic fever patients are treated according to the severity of their individual phenotype and risk factors associated with the mutations involved.

• Klíčová slova
• vrozená imunita, periodická horečka, autoinflamatorní,
• MeSH
• anamnéza MeSH
• časná diagnóza MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• familiární středomořská horečka etiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• farmakoterapie metody   využití   MeSH
• febrilní křeče etiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• financování organizované MeSH
• horečka etiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• zánět MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Recidivující horečky u dětí mohou být pro pediatra těžkým diagnostickým „oříškem“. V posledním desetiletí se do diagnostického algoritmu začlenila i nová skupina onemocnění z řad autoinflamatorních syndromů, jejichž hlavním projevem jsou periodické horečky. Jedná se o onemocnění charakterizovaná poruchou mechanizmů vrozené imunity. Opakované epizody horečky jsou doprovázeny lokálními zánětlivými projevy. Většina syndromů periodických horeček je způsobena geneticky podmíněnou poruchou, která vyvolá nadměrnou stimulaci prozánětlivých mechanizmů. Autosomálně dominantní dědičnost charakterizuje periodické syndromy asociované s kryopyrinem (CAPS; Cryopyrin Associated Periodic Syndromes) a periodický syndrom asociovaný s receptorem pro TNF (TRAPS; Tumor Necrosis Factor Receptor-Associated Periodic Syndrome). Familiární středomořská horečka (FMF; Familiar Mediterranean Fever) a periodický syndrom asociovaný s mevalonátkinázou (MAPS; Mevalonatekinase Associated Periodic Syndrome) se vyznačují autosomálně recesivní dědičností. Mimo tuto klasifikaci stojí periodická horečka s aftózní stomatitidou, faryngitidou a krční adenitidou (PFAPA; Periodic Fever, Aphtous stomatitis, Pharyngitis, Adenitis), u které doposud nebylo genetické pozadí určeno.

Recurrent fever in children may pose a major diagnostic challenge to pediatricians. In the last decade, a new group of diseases from the category of autoinflammatory syndromes, whose main manifestation is periodic fever, has been included in the diagnostic algorithm. These conditions are characterized by impairment of innate immune mechanisms. Recurrent fever episodes are accompanied by local inflammatory processes. The majority of periodic fever syndromes are caused by a genetic disorder that induces excessive stimulation of proinflammatory mechanisms. Cryopyrin-associated periodic syndromes (CAPS) and tumor necrosis factor receptor-associated periodic syndrome (TRAPS) are characterized by autosomal dominant inheritance. Familial Mediterranean fever (FMF) and mevalonate kinase-associated periodic syndrome (MAPS) are distinguished by autosomal recessive inheritance. Periodic fever, aphthous stomatitis, pharyngitis, and adenitis (PFAPA), wherein the genetic background has not yet been determined, are outside this classification.

• Klíčová slova
• periodická horečka, vrozená imunita,
• MeSH
• anamnéza MeSH
• dítě * MeSH
• familiární středomořská horečka MeSH
• horečka * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• klinické laboratorní techniky metody   MeSH
• kyselina mevalonová MeSH
• lidé MeSH
• periodicita MeSH
• periodické syndromy asociované s kryopyrinem MeSH
• receptory TNF MeSH
• recidiva MeSH
• Check Tag
• dítě * MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V obecné části publikace jsou vysvětleny základní pojmy a rozveden výzkum genotypu

Část speciální tvoří poze tabulky, které zachycují jednotlivé druhy chorob podmíněné dědičnosti

• MeSH
• dědičnost genetika   MeSH
• fenotyp MeSH
• genotyp MeSH
• lékařská genetika MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Obecná genetika. Obecná cytogenetika. Evoluce
• NLK Obory
• embryologie a teratologie
• genetika, lékařská genetika

Familiární středozemní horečka (Familiar Mediteranean Fever – FMF) je dobře popsaným monogenním autozomálně recesivním onemocněním s predilekčním výskytem v oblastech kolem Středozemního moře. V tomto sdělení předkládáme zkušenosti z jednoho centra v České republice, kde sledujeme 4 rodiny s pacienty s geneticky prokázanou FMF, bez doložitelné vazby na uvedené lokality. Dále diskutujeme možnosti klinických projevů u heterozygotních pacientů, které se u naší kohorty projevily v několika případech. Klinické projevy u heterozygotů jsou v souladu se světovou literaturou, která v těchto případech připouští dominantní typ dědičnosti, stejně tak pak diskutuje možnosti epigenetického či environmentálního ovlivnění klinických projevů.

Familiar Mediterranean fever (FMF) is a well defined autosomal recessive disease occurring mostly in Mediterranean regions. Here we present the experience from one center from Czech Republic, where we follow 4 families with patients with genetically proven FMF. Three out of these 4 families cluster to one limited region in Moravia, in the heart of Europe, without any linkage to Mediterranean origin. Furthermore, majority of these patients are heterozygots presenting with well defined typical clinical symptoms. Potential pseudodominant inheritance and/or epigenetic and environmental factors might influence clinical presentation of the disease.

• Klíčová slova
• environmentální ovlivnění klinických projevů,
• MeSH
• bolesti břicha MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• dospělí MeSH
• familiární středomořská horečka * diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• genetické testování MeSH
• genotyp MeSH
• heterozygot * MeSH
• horečka MeSH
• kolchicin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• periodicita MeSH
• příznaky a symptomy * MeSH
• rodokmen MeSH
• sérový amyloid A analýza   MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH