Problematika střevní dysbiózy je v současnosti předmětem intenzivního výzkumu, alterace mikrobioty je dávána do souvislosti s patogenezí řady chorobných stavů. Určitým prototypem nemoci, u které hraje narušení přirozené rovnováhy mikrobiálního ekosystému střeva klíčovou roli, je rekurentní klostridiová kolitida. Velmi nadějnou metodou mající potenciál terapeuticky zasáhnout právě na úrovni alterované intestinální mikrobioty je fekální bakterioterapie. Jedná se dnes již o globálně plně etablovanou metodu, která má za cíl dosáhnout obnovy přirozené mikrobiální homeostázy ve střevě pomocí stolice od zdravého dárce, která je přenesena do střeva pacienta. Obnovením kolonizační rezistence tlustého střeva dokáže transplantace střevní mikrobioty prolomit pomyslný bludný kruh opakovaných atak klostridiové kolitidy. V rámci sekundární profylaxe rekurentní klostridiové kolitidy je fekální bakterioterapie metodou velmi efektivní, bezpečnou a pacienty dobře tolerovanou. Její budoucnost vidíme jednak ve zdokonalování způsobu podání fekálního transplantátu (včetně enterosolventních kapslí), jednak v cílenější manipulaci s intestinální mikrobiotou, což povede k rozšíření indikací o řadu dalších onemocnění.

The problematic of intestinal dysbiosis is currently an object of intensive research, alteration of microbiota is related to pathogenesis of a whole array of disease states. A certain prototype of illness at which disruption of natural balance of intestinal microbial ecosystem plays a key role is recurrent Clostridium difficile colitis. A very hopeful method having the potential to therapeutically intervene exactly at the level of altered intestinal microbiota is fecal bacteriotherapy. It is already globally established method with aim to achieve the restoration of natural microbial homeostasis in the intestine using stool of healthy donor which is transplanted into the intestines of a patient. By restoring the colonization resistance of large intestine, the transplantation of intestinal microbiota can break an imaginary vicious cycle of repeated attacks of Clostridium difficile colitis. Within secondary prophylaxis of recurrent Clostridium difficile colitis, fecal bacteriotherapy is a very effective, safe, and by patients well-tolerated method. We can see its future in both improvement of the fecal transplant administration method (including enteric capsules) and more targeted manipulation with intestinal microbiota which will lead to extension of indications by an array of other illnesses.

• Klíčová slova
• intestinální dysbióza,
• MeSH
• Clostridioides difficile MeSH
• dysbióza terapie   MeSH
• fekální transplantace * metody   MeSH
• klostridiové infekce terapie   MeSH
• lidé MeSH
• pseudomembranózní enterokolitida * terapie   MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Relace kloubního zánětu k mikrobiálním agens není esenciálně identická s obvyklým konceptem mikrobiálního infektu, protože abnormální mikrobiom se může podílet na mechanismech artritidy. Normální slizniční mikrobiom trávicího ústrojí (tj. hlavně dutiny ústní a střeva) je sice symbiotickou součástí „superorganismu“ hostitele, ale sekvenční analýzou mikrobiotické DNA byla prokázána orální/intestinální dysbióza, významná v mechanismech autoimunity, zvl. jako osa „střevo-kloub“ u revmatoidní artritidy a celiakie. Dysbióza nemusí být vždy jenom patogenním fenoménem. Speciální manipulace P. histocoli u modelu humanizovaných HLA DQ8+ myší vedla k supresi rizika kloubního zánětu, což poukázalo na možnost nové strategie v profylaxi a terapii, jmenovitě u preklinické a časné fáze revmatoidní artritidy. Ve vztahu k reaktivní artritidě je významné, že zejména enteropatická forma je spjata s HLA B27+ Ag, tj. typickým biomarkerem spondyloartritid. Z hlediska běžné klinické praxe se v tomto kontextu jeví jako aktuální reaktivní artritida po infektu Y. enterocolitica. Nativní (negonokoková) septická artritida je setrvale prognosticky závažnou akutní příhodou v revmatologii, která má při komorbidní artropatii 30% mortalitu; z těchto komorbidit se klade důraz na její zvýšené riziko u dny (akutní dnavá ataka, periartikulární urátová depozita aj.). Nejzávažnější prediktory fatální prognózy lze definovat u nativní (negonokokové) septické artritidy jako triádu: věk nad 65 let, polyartikulární manifestace a zejména nepřesné rozpoznávání. Nelze než zdůraznit, že včasná a precizní diagnoza této akutní příhody je odpovědností revmatologa v pozici specialisty první linie; předkládaný přehled by měl být pomocí i při tomto náročném úkolu.

Essential relation of arthritis to microbial agent is not identical to usual conception of microbial infection, because abnormal microbiome may participate in pathway of joint pathology. Normal mucosal microbiome of digestive system (i. e. especially oral and intestinal) is a symbiotic part of „superorganism“ with host system, but sequential analysis of microbiotic DNA demonstrated oral/intestinal dysbiosis, important in pathway of autoimmunity, especially as „gut-joint“ axis in rheumatoid arthritis and celiac disease. On the contrary, dysbiosis should not be always a pathogenic phenomenon. For example, using a special manipulation with P. histocoli in humanized HLA DQ8+ mice model, the risk of arthritis was suppressed, and possibility of novel strategy in prophylaxis/therapy was proposed. This observation should be important in rheumatoid arthritis, because preclinical and early phases are „hot spots“ of this disease. In relation to reactive arthritis is actual, that especially enteropathic form is associated to HLA B27+ Ag, i. e. a typical biomarker of spondyloarthritis family. It appears in this connection, that namely Y. enterocolitica related reactive arthritis is actual in daily practice. Native (non-gonococcal) septic arthritis is persistently a serious emergency in rheumatology with ~ 30 % mortality in case of comorbid arthropathy; augmented frequency of this disorder in gout (acute gouty attacks, periarticular urate deposits, ect.) is accentuated. The most important predictors of fatal prognosis in native (non-gonococcal) septic arthritis may be defined as a triade: age over 65 y., polyarticular manifestation, and especially confusional presentation. In precise at time diagnosis, the rheumatologist is specialist of first line; the review should be a help also in this responsible task..

• MeSH
• autoimunita MeSH
• dysbióza MeSH
• infekční artritida diagnóza   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• reaktivní artritida diagnóza   patologie   MeSH
• revmatoidní artritida * mikrobiologie   patologie   MeSH
• střevní mikroflóra * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• dysbióza terapie   MeSH
• gastrointestinální nemoci imunologie   patologie   terapie   MeSH
• homeostáza MeSH
• intestinální absorpce MeSH
• lidé MeSH
• střevní mikroflóra * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východiska: Kolorektální karcinom je velice heterogenní onemocnění z klinického, histopatologického i molekulárního hlediska. Detailní charakterizace této heterogenity a její vliv na patologii tohoto onemocnění je nezbytným krokem k lepší stratifikaci pacientů a vývoji nových léčebných postupů. V posledních dvou desetiletích se pozornost vědců zaměřovala na studium molekulárních nádorových procesů pro prediktivní, diagnostické a prognostické účely. Avšak i přes veškeré úsilí jsou existující molekulární prediktivní a prognostické testy aplikovatelné pouze pro menší specifické skupiny pacientů a spíše pomáhají při rozhodování o nasazení specializované cílené biologické léčby, než by předpovídaly její úspěšnost. Samotné molekulární profilování není schopné zachytit řadu dalších faktorů významně ovlivňujících růst a agresivitu nádoru. Mezi tyto aspekty patří i mikroprostředí nádoru, jehož nejméně prostudovanou částí je střevní mikrobiom - specifické společenství všech komenzálních, symbiotických a patogenních mikroorganizmů. Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli u řady onemocnění, jako je např. Crohnova choroba, diabetes II. typu a obezita a podle nejnovějších studií může dlouhodobá dysbióza střevní mikroflóry ovlivňovat i vznik a další vývoj kolorektálního karcinomu, jeho agresivitu nebo úspěšnost léčby. Závěr: Tato přehledová studie sumarizuje dosavadní poznatky studia střevního mikrobiomu u kolorektálního karcinomu, vč. různých mechanizmů, jakými střevní mikrobiom ovlivňuje poškození stěny střeva a tím se může podílet na vzniku a progresi kolorektálního karcinomu.

Background: The clinical, histopathological, and molecular characteristics of colorectal cancer vary considerably. Factors associated with the heterogeneity of this disease and with understanding the effects of heterogeneity on disease progression and response to therapy are critical for the better stratification of patients and the development of new therapeutic methods. Although studies have focused mainly on tumor molecular profiling, current molecular predictive and prognostic factors are relevant to specific groups of colorectal cancer patients and are mostly used to predict the applicability of targeted biological agents rather than to predict their benefits. Molecular profiling fails to capture aspects important for tumor growth and aggressiveness, including the tumor microenvironment. The gut microbiome, consisting of specific communities of all commensal, symbiotic, and pathogenic microorganisms, has been shown to have a significant impact on the development of many diseases, including Crohn’s disease, type II diabetes, and obesity. Recent studies have indicated that long-term dysbiosis of the intestinal microflora can influence the development and progression of colorectal cancer, as well as tumor aggressiveness and response to treatment. Conclusion: This review article summarizes current knowledge of the gut microbiome in colorectal cancer, including the various mechanisms by which the gut microbiome affects the intestinal wall, thereby contributing to the development and progression of colorectal cancer.

• Klíčová slova
• heterogenita,
• MeSH
• dysbióza MeSH
• kolorektální nádory * etiologie   mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Mikroflóru obývající střevo jako jeden celek označujeme jako střevní mikrobiota, jejich genomy souhrnně jako mikrobiom. Dysbióza je porušením rovnováhy mezi střevní mikrobiotou, imunitním systémem a epiteliální střevní bariérou. Dysbióza je asociována nejen s řadou gastrointestinálních chorob, včetně zánětlivých i nádorových onemocnění slinivky břišní. Neznáme odpověď, zda je dysbióza kauzálním faktorem vzniku chronické pankreatitidy, ale je fakt, že např. tíže onemocnění nebo změny exokrinní či endokrinní pankreatické funkce se střevní mikrobiotou souvisejí. Pankreatické enzymy, především pankreatická elastáza, se významně podílejí na modulaci střevní mikroflóry. Specifické změny složení střevního mikrobiomu u osob s autoimunitní formou chronické pankreatitidy by se mohly stát i časnými diagnostickými markery onemocnění. Je evidentní, že systematický výzkum je v této oblasti pankreatologie více než žádoucí.

We refer to the microflora inhabiting the intestine as a whole as the intestinal microbiota, and their genomes collectively as the microbiome. Dysbiosis is a violation of the balance between the intestinal microbiota, the immune system and the epithelial intestinal barrier. Dysbiosis is associated not only with a number of gastrointestinal diseases, including inflammatory and cancerous diseases of the pancreas. We do not know the answer as to whether dysbiosis is a causal factor in the development of chronic pancreatitis, but it is a fact that, for example, the severity of the disease or changes in exocrine or endocrine pancreatic function are related to the intestinal microbiota. Pancreatic enzymes, especially pancreatic elastase, are significantly involved in the modulation of intestinal microflora. Specific changes in the composition of the intestinal microbiome in people with an autoimmune form of chronic pancreatitis could also become early diagnostic markers of the disease. It is evident that systematic research is more than desirable in this area of pancreatology.

• MeSH
• autoimunitní pankreatitida imunologie   klasifikace   mikrobiologie   MeSH
• chronická pankreatitida * diagnóza   komplikace   mikrobiologie   patologie   MeSH
• dysbióza MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• nemoci slinivky břišní diagnóza   komplikace   mikrobiologie   patologie   MeSH
• střevní mikroflóra * účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Schizofrenie je závažné psychotické onemocnění spojené s rizikem sociální i fyzické devastace. Etiologii schizofrenie dokonale neznáme. Základní léčbou schizofrenie je podávání antipsychotik, případně v kombinaci s vybranými psychosociálními intervencemi. Nicméně aktuální terapeutické možnosti neřeší veškeré aspekty poruchy zcela uspokojivě. V poslední době roste zájem o vztah mezi střevním mikrobiomem a duševním zdravím, včetně schizofrenie. Tento přehled prezentuje dosavadní výsledky výzkumu dysbiózy u schizofrenie a diskutuje, zda by se předpokládaná dysbióza mohla hodit do známých hypotéz její patogeneze se zaměřením na zánět, metabolity tryptofanu a hladiny neurotrofického od mozku odvozeného faktoru (BDNF). Dále je kriticky hodnocen klinický potenciál manipulace střevního mikrobiomu probiotiky a prebiotiky jako možné doplňkové léčby. Současné údaje o změnách mikrobiomu u schizofrenie jsou velmi rozporuplné. Není známo, zda jsou změny mikrobiomu spojeny se zvýšeným rizikem vzniku poruchy, nebo jsou pouze výsledkem vnějších faktorů.

Schizophrenia is a serious psychotic illness associated with the risk of social and physical devastation. The etiology of schizophrenia remains partially unclear. The basic treatment for schizophrenia is the administration of antipsychotics, possibly in combination with selected psychosocial interventions. However, current therapeutic options do not address all aspects of the disorder completely satisfactorily. It has been growing lately interest in the relationship between intestinal microbiome and mental health, including schizophrenia. This overview presents the current results of research on dysbiosis in schizophrenia and discusses whether the presumed dysbiosis could fit into the known hypotheses of its pathogenesis with a focus on inflammation, tryptophan metabolites, and levels of brain-derived neurotrophic factor (BDNF). Furthermore, the clinical potential of intestinal microbiome manipulation by probiotics and prebiotics is critically evaluated as possible additional treatment. Current data on microbiome changes in schizophrenia are highly controversial. It is not known whether there are changes in the microbiome associated with an increased risk of disorder or these are only the result of external factors.

• MeSH
• antipsychotika škodlivé účinky   MeSH
• dysbióza patologie   MeSH
• lidé MeSH
• probiotika terapeutické užití   MeSH
• schizofrenie * mikrobiologie   patologie   MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Narušení mikrobiálního ekosystému střeva dnes představuje významný patogenetický faktor řady onemocnění. Známá je úloha alterace intestinální mikrobioty u rekurentní klostridiové kolitidy (rCDI – recurent Clostridioides difficile infection). Přenosem stolice od zdravého dárce do zažívacího traktu nemocného dokážeme navrátit přirozenou homeostázu střevní mikrobioty, a tím efektivně přerušit "bludný kruh“ chronicky relabující klostridiové infekce. Do budoucna očekáváme dominantně perorální způsob podání fekálního transplantátu v podobě enterosolventních kapslí či komerčně vyráběných fekálních derivátů. Tato cesta podání minimalizuje riziko nežádoucích komplikací, které vzácně pozorujeme při administraci suspenze stolice nazoenterální sondou, endoskopicky nebo rektálním klyzmatem. V posledních letech je transplantace střevní mikrobioty testována i u dalších chorobných stavů, jejichž patogeneze je pravděpodobně asociována s intestinální dysbiózou. V tomto smyslu jsou nejčastěji diskutovány idiopatické střevní záněty, syndrom dráždivého tračníku, jaterní encefalopatie a v posledních letech i "civilizační nemoci“, jako jsou diabetes mellitus 2. typu, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc či metabolický syndrom. Efekt fekální bakterioterapie je pozorován i při eradikaci multirezistentních bakteriálních kmenů kolonizujících střevo pacientů. U rCDI je dnes v rámci medicíny založené na důkazech fekální bakterioterapie celosvětově akceptovaným a doporučovaným terapeutickým postupem. U ostatních onemocnění se jedná stále o metodu experimentální, na přesvědčivé výsledky randomizovaných kontrolovaných studií prozatím čekáme.

Distortions in intestinal microbial ecosystems are important pathogenetic factors of numerous diseases. The role of alterations in intestinal microbiota in the pathogenesis of recurrent clostridium colitis is well known. A fecal transfer from a healthy donor can restore natural homeostasis in intestinal microbiota and thus disrupt a "vicious circle“ of chronic relapsing clostridium infection. In the future, it should be possible to perform peroral fecal microbiota transplantations using enterosolvent tablets or commercially produced fecal derivatives. This administration route minimises the risk of adverse complications, which are rarely observed when fecal suspensions are administered via a nasoenteral probe, endoscopy, or by rectal clysma. In the past few years, intestinal microbiota transplantation has been used for the treatment of other diseases, the pathogenesis of which is probably associated with intestinal dysbiosis. In this respect, the most discussed issues are idiopathic intestinal inflammations, irritable bowel syndrome, liver encephalopathy and recently, "civilisation diseases“ such as diabetes mellitus type 2, multiple sclerosis, Parkinson‘s disease, and metabolic syndrome. The fecal bacteriotherapy effect is observed also during the eradication of multi-resistant bacterial strains that colonise patients‘ intestines. At present, fecal bacteriotherapy for recurrent clostridium colitis, as a proved medical method, is an accepted and world-wide recommended therapy. As for other diseases, this method is still in the experimental stage. Conclusive results of randomised control trials are expected.

• MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• dysbióza MeSH
• fekální transplantace metody   MeSH
• klostridiové infekce * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• pseudomembranózní enterokolitida terapie   MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Výskum črevného mikrobiómu zaznamenal v poslednej dekáde vzostup záujmu v mnohých odvetviach medicíny. Naším hlavným cieľom je poukázať na schopnosť mikróbov širokospektrálne ovplyvniť funkcie ľudského organizmu, najmä imunitného systému, a naopak, objasniť zmeny zloženia črevného mikrobiómu v potransplantačnom období a ich funkciu na dlhodobé prežívanie štepu a pacienta v kontexte výskytu širokého spektra komplikácií. Transplantácia obličky s následným užívaním imunosupresív a antibiotík (ATB) do značnej miery ovplyvňuje kompozíciu črevného mikrobiómu. Následný vznik dysbiózy signifikantne zvyšuje riziko rozvoja akútnej rejekcie, intersticiálnej fibrózy a tubulárnej atrofie štepu (IF/TA – interstitial fibrosis and tubular atrophy), potransplantačnej hnačky, orgánových infekcií a metabolických komplikácií ako je potransplantačný diabetes mellitus. Dôležitý je tiež vplyv mikroorganizmov črevného mikrobiómu na metabolizmus imunosupresív s produkciou menej efektívnych komponentov, a následnou nutnosťou modifikácie ich hladín s vyšším rizikom poddávkovania a vzniku rejekcie štepu. Podpora zloženia črevného mikrobiómu v potransplantačnom období v prospech baktérií produkujúcich mastné kyseli‐ ny s krátkym reťazcom (SCFA – short chain fatty acids) je možná zmenou zloženia stravy s prevahou vlákniny, aplikáciou probiotík, prebiotík. Podľa dostupných štúdií môže viesť k benefitom v zmysle metabolickej kompenzácie, navodeniu donor‐špecifickej tolerancie a množstvo iných, s celkovým zlepšením kvality prežívania pacienta a štepu.

Gut microbiome research has been a surge of interest in many branches of medicine in the last decade. Our main aim is to show ability of microbes to infuence the functions of human body, especially in the immune system, and on the other hand to clarify changes in composition of gut microbiome in the post-transplantation period and their function for the long-term survival of the graft and the patient in the context of the occurrence of a wide range of complications. Kidney transplantation with the subsequent use of immunosuppressants and antibiotics affects the composition of gut microbiome. The subsequent development of dysbiosis significantly increases the risk of acute rejection, interstitial fibrosis and tubular atrophy of the graft, post-transplant diarrhoea, organ ́s infections and metabolic complications such as post-transplant diabetes mellitus. Also important is the influence of the microorganisms of the gut microbiome on metabolism of immunosuppressants with the production of less effective components and the subsequent necessity of modifying their levels with a higher risk of underdosing and the occurrence of graft rejection. Support of the composition of the gut microbiome in the post-transplantation period in favor of bacteria producing short chain fatty acids (SCFA) is possible by changing of diet with predominance of fiber, the application of probiotics, prebiotics. According to available studies, it can lead to benefits in term of metabolic compensation, to the induction of donor-specific tolerance and many others, with an overall improvement in the quality of patient and graft survival.

• MeSH
• dysbióza etiologie   patologie   MeSH
• imunosupresiva škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• probiotika farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• riziko MeSH
• střevní mikroflóra * fyziologie   imunologie   účinky léků   MeSH
• transplantace ledvin * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východiska: Incidence karcinomu pankreatu (pancreatic ductal adenocarcinoma – PDAC) má zejména v rozvinutých zemích zvyšující se tendenci. V roce 2021 bylo celosvětově diagnostikováno 496 000 nových případů PDAC. Incidence v ČR je jedna z nejvyšších na světě a za rok 2018 bylo zachyceno 2 332 nových pacientů. Vzhledem k absenci symptomů v časných stadiích je přibližně 50 % pacientů vstupně diagnostikováno se vzdálenými metastázemi. Mortalita je nepatrně nižší než incidence a navzdory výrazným pokrokům v onkologickém výzkumu zůstává PDAC stále fatální diagnózou. Zajímavým přístupem, a to nejen u PDAC, je studium mikrobiomu. Ten je definován jako soubor všech mikroorganizmů (mikrobiota, tedy bakterie, houby, viry archea a protozoa) a jejich genomu v určitém prostředí. Za fyziologických podmínek je střevní mikrobiom v symbióze s osídleným organizmem, a udržuje tak rovnováhu metabolizmu, slizniční imunomodulaci a reguluje proces trávení. Při dysregulaci počtu či funkce střevních mikroorganizmů nastává dysbióza. Ta pak vede ke vzniku metabolických a kardiovaskulárních chorob, k poruchám nervového systému, indukci zánětů střeva či kancerogenezi. Mikrobiota mohou indukovat kancerogenezi několika způsoby, a to zejména vyvoláním zánětlivé odpovědi, snížením schopnosti imunitního systému eliminovat poškozené buňky a v neposlední řadě mohou metabolity mikrobů vést k deregulaci genomu osídleného organizmu. Tato deregulace vede k aktivaci proapoptotických a proproliferativních proteinů. Dosavadní výzkum prokazuje, že na rozvoji PDAC se může podílet právě střevní či orální mikrobiom. Jednou z nejvíce studovaných bakterií je Porphyromonas gingivalis. I u dalších bakterií, jako jsou Fusobacteria, Enterobacter, Klebsiella, Prevotella či Rothia, byla prokázána role při vzniku PDAC. Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je poukázat na jeden z možných mechanizmů vzniku PDAC. Ten by mohl být ovlivnitelný, což může znamenat snížení incidence a zlepšení prognózy tohoto agresivního onemocnění.

Background: The incidence of pancreatic cancer (pancreatic ductal adenocarcinoma – PDAC) is increasing, especially in developed countries. In 2021, 496,000 new PDAC cases were diagnosed worldwide. In the Czech Republic, the incidence is one of the highest in the world, with 2,332 new PDAC patients diagnosed in 2018. Due to the absence of symptoms in the early stages, approximately 50% of patients are initially diagnosed with distant metastases. Mortality is slightly lower than the incidence count and, despite significant advances in cancer research, PDAC remains a fatal diagnosis. However, microbiome seems to be an interesting approach, and not only in PDAC patients. Microbiome is defined as the set of all microorganisms (microbiota, i.e. bacteria, fungi, viruses, archaea, and protozoa) and their genome in a certain environment. In a physiological setting, the gut microbiome is in symbiosis with the host organism, maintaining the balance of metabolism, mucosal immunomodulation and regulating the digestion process. When dysregulation of the number or function of intestinal microorganisms occurs, dysbiosis is developed. It may lead to metabolic and cardiovascular diseases, nervous system disorders, induction of intestinal inflammation, or carcinogenesis. Microbiota can induce carcinogenesis in multiple ways, such as by activating an inflammatory response, reducing the immune system‘s ability to eliminate damaged cells, and deregulation of the host genome by microbial metabolites. This deregulation may lead to an activation of pro-apoptotic and pro-proliferative proteins. To date, research shows that the gut or oral microbiome may be involved in the development of PDAC. One of the most studied bacteria is Porphyromonas gingivalis. Other bacteria, such as Fusobacteria, Enterobacter, Klebsiella, Prevotella, and Rothia, have also been shown to play a role in PDAC. Purpose: The aim of this review article is to point out one of the possible mechanisms of cancerogenesis in PDAC patients and its therapeutic influence to reduce the incidence and improve the prognosis of this aggressive disease.

• MeSH
• duktální karcinom pankreatu * diagnóza   epidemiologie   etiologie   mikrobiologie   MeSH
• dysbióza komplikace   mikrobiologie   patologie   MeSH
• karcinogeneze patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiota * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• střevní mikroflóra genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Incidencia nešpecifických zápalových ochorení čreva (IBD) v rozvinutých krajinách každoročne stúpa. Príčiny týchto ochorení dosiaľ nie sú jednoznačne identifikované a práve ich poznanie je kľúčovým predpokladom pre efektívnu profylaxiu a terapiu. Na vzniku IBD sa pravdepodobne podieľa kombinácia viacerých faktorov: environmentálnych, genetických, imunologických a narušenia zloženia črevnej mikrobioty – dysbiózy. Najzávažnejšími environmentálnymi faktormi sa zdajú byť „westernizácia“ životného štýlu a urbanizácia. K patogenéze IBD prispieva tiež nerovnováha medzi TH1 a TH2 bunkovou imunitnou odpoveďou a zmeny v expresii génov zapojených o. i. do T bunkovej odpovede a imunodeficientných stavov. V neposlednom rade celosvetové nadužívanie antimikróbnych liečiv ochudobňuje ľudský mikrobióm, čo má priamy dopad na rozvoj črevnej dysbiózy. Predmetom prehľadového článku je podrobná charakteristika faktorov podieľajúcich sa na vzniku a rozvoji IBD.

The incidence of inflammatory bowel disease (IBD) in developed countries increases every year. The aetiology is still not completely understood and its clarification is a key prerequisite for effective prophylaxis and therapy. IBD is most-likely caused by a combination of several factors: environmental, genetic, immunological, and disruption of intestinal microbiota composition – dysbiosis. “Westernization” of lifestyle and urbanization seem to be among the most serious environmental factors. The pathogenesis is also influenced by the imbalance between the TH1 and TH2 cellular response and the expression of genes involved in T cell response and immunodeficiency. Last but not least, the worldwide overuse of antimicrobial drugs depletes the microbiome, which has a direct impact on the development of the dysbiosis. The subject of this review is a detailed characterization of the above- mentioned factors involved in the onset and development of IBD.

• MeSH
• adaptivní imunita imunologie   MeSH
• dysbióza MeSH
• idiopatické střevní záněty * etiologie   imunologie   patofyziologie   MeSH
• imunitní systém MeSH
• lidé MeSH
• přirozená imunita imunologie   MeSH
• střevní mikroflóra * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH