kapnometrie Dotaz Zobrazit nápovědu
Kapnometrie je velmi senzitivní a neinvazivní monitorovací metoda, která má v urgentní medicíně plné opodstatnění. V podmínkách PNP (přednemocniční neodkladná péče) lze nejčastěji využít její specifické přednosti k rychlému a bezpečnému průkazu správné endotracheální intubace, dále jako určitého markeru úspěšnosti prováděné KPR. Při mezinemocničních transportech resuscitačního či intenzivního charakteru je nutno pacienta komplexně monitorovat. Zde má místo kapnometrie, hlavně ve spojení s pulzní oxymetrií, k monitorování adekvátní ventilace pacienta a k rychlému rozpoznání nežádoucích situací během transportu, např. porucha ventilátoru, zásobení plyny, okluze ET rourky, interference pacienta s ventilátorem, rozpojení dýchacího systému a další. Kapnometrie a kapnografie se staly výrazným vylepšením monitorování ventilovaných pacientù při činnosti a transportech v podmínkách přednemocniění a mezinemocniční neodkladné péče, a proto by mobilní prostředky, provádějící tuto činnost, měly být standardně vybaveny kapnometrem s kapnografickým záznamem.
Capnometry is a very sensitive and noninvasive monitoring method, which has full justification in emergency medicine. In out-of-hospital circumstances it take possible advantage specific assets of capnometry for quickly and secure identification of correctly endotracheal intubation, next as a certain sign of successfully CPR. In the course of interhospital intensive or emergency transports it is necessary comprehensive monitoring of patients. Capnometry has an important place here, especially in combination with pulse oximetry for monitoring adequate ventilation and for quickly recognize undesirable situation during transport, for example: ventilator failure, gas supply defect, ET tube oclusion, patient discord with ventilator, breathing circuit disconnection etc. Capnometry and capnography have become considerable improvement to monitoring of ventilated patients by activities and during transportations in conditions out-of-hospital emergency care. Therefore mobile units, which practise emergency medicine, should have capnometer with capnographic recording in equipment.
Práce pojednává o kapnometrii v přednemocniční neodkladné péči. Podává stručný přehled o základních výhodách i nevýhodách dnes používaných přístrojů typu side-stream a main-stream, a to s přihlédnutím k odlišnostem práce v přednemocniční složce. Jsou uvedeny nejdůležitější chorobné stavy a jiné situace, které mohou vést ke změně hodnot. Dále je prezentován názor autora na indikace ke kapnometrickému monitorování v přednemocniční neodkladné péči. Velký důraz je kladen na to, aby kapnometrické monitorování bylo vždy spojeno nejen s další, dnes běžně používaným, přístrojovým monitorováním, ale především s pečlivým a kontinuálním klinickým sledováním změn stavu pacienta.
The paper presents a review of capnometry in prehospital emergency care. Basic advantages and disadvantages of currently used „sidestream“ and „mainstream“ monitors are reviewed with respect to the specificities of an out-hospital setting. The most important diseases and situations affecting the measurement are outlined. The author presents his opinion on current indication for capnometry monitoring in prehospital emergency care. There is stressed the need for concurrent capnometry monitoring with other types of monitoring along with careful and continuous clinical observation of patients’ vital signs.
Článek se zabývá možným využitím kapnometrie, popř. kapnografie v terénní praxi záchranných služeb. Jsou vyčísleny výhody i nevýhody jednotlivých technologií měření, které mohou mít vliv na interpretaci výsledků. Tu může ovlivnit i nestabilita životních funkcí v počátečních fázích ošetřování kritického stavu. Mezi nezpochybnitelné indikace užití kapnometru patří monitorování ventilovaných pacientů, ověření správné polohy endotracheální rourky. K ostatním indikacím patří ověření účinnosti prováděné kardiopulmonální resuscitace, diagnostika plicní embolie, sledování spontánně ventilujících pacientů.
This review discusses a possible role for capnometry or capnography in a daily practice of pre-hospital emergency care. Advantages and disadvantages of different technologies are outlined with their possibilities to affect the interpretation of results. The interpretation can be affected also by instability of vital functions in the early phase of care for the critically ill. Ther e are undisputable absolute indications for the use of capnometer: monitoring of mechanically ventilated patients, verification of proper endotracheal tube placement; other indications for capnometry can be seen in the assessment of effectivity of cardiopulmonary resuscitation, pulmonary embolism diagnosis, monitoring of spontaneously breathing patients.
Kapnometrie je jednoduchá, neinvazivní a spolehlivá metoda, která měří hodnotu vydechované koncentrace oxidu uhličitého (EtCO2). Přínosná je nejen samotná absolutní hodnota EtCO2, ale i její grafické znázornění v čase – kapnografická křivka. Kapnometrie poskytuje užitečné informace o kardiopulmonálním aparátu pacienta: adekvátní minutová plicní ventilace, srdeční výdej, obstrukce v dýchacích cestách a míra ventilace mrtvého prostoru. Kapnometrie spolehlivě predikuje polohu tracheální rourky v dýchacích cestách a při kardiopulmonální resuscitaci zvyšuje její účinnost a umožňuje s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout obnovení spontánní cirkulace v průběhu resuscitace.
Capnometry is a simple, non-invasive and reliable method that provides the value of exhaled carbon dioxide (EtCO2) concentration. Not only the EtCO2 value itself is beneficial, but also its graphical representation over time – the capnographic curve. Capnometry provides useful information about the patient's cardiopulmonary apparatus: adequate minute lung ventilation, cardiac output, airway obstruction, and dead ventilation. Capnometry further increases the safety of artificial lung ventilation, reliably predicts the position of the endotracheal cannula in the airways and increases the effectiveness of cardiopulmonary resuscitation and allows with a high degree of probability to assess the return of spontaneous circulation during resuscitation.
U laparoskopicky operovaných pacientů byly porovnávány hodnoty kapnometricky zjištěné hladiny CO2 na konci výdechu (ETCO2) a parciálního tlaku CO2 v arteriální krvi (paC02). Byl zjištěn statisticky významně větší fyziologický mrtvý prostor a fyziologický plicní zkrat, významná závislost PaO2 na inspirační frakci kyslíku, nevýznamně větší pa-ETC02 diference u pacientů s komplikujícím kardiovaskulárním onemocněním. U těchto pacientů byla normokapnie zajištěna nastavením ventilátoru na dechový objem (Vt) 6-7 ml.kg-1 a dechová frekvence 11-12 min-1 .
In patients undergoing laparoscopic surgery we compared the values of end-tidal CO2 (ETC02)from the capnometer with the partial pressure of CO2 in arterial blood (paC02). In patients with cardiovascular disease, we observed statistically significant larger physiologic dead space and pulmonary shunt, tighter connection between pa02 and inspiratory oxygen fraction and insignificantly higher pa-ETC02 difference. In this study population, normocapnia was achieved with ventilator settings of tidal volume (Vt) 6-7 ml.kg-1 and frequency of 11-12 min-1 .
- MeSH
- dospělí MeSH
- hemodynamika MeSH
- hyperkapnie diagnóza terapie MeSH
- kardiovaskulární nemoci komplikace MeSH
- laparoskopie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- oxid uhličitý analýza MeSH
- parciální tlak MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Amyotrofická laterální skleróza je neurodegenerativní onemocnění postihující jak horní, tak i dolní motoneuron, které vede k progredující slabosti svalů. Respirační insuficience podmíněná slabostí dechových svalů je hlavní příčinou úmrtí u tohoto onemocnění. S ohledem na terapeutickou ovlivnitelnost řady respiračních potíží je nutné při každé kontrole pacienta věnovat pozornost dechovým funkcím. Sledují se klinické známky slabosti dýchacích svalů (dyspnoe, tachypnoe, ortopnoe, zapojení auxiliárního svalstva v klidu, paradoxní dýchání, přerušovaný spánek, ranní bolest hlavy, denní únava a nadměrná denní spavost) a monitorují se dechové funkce, zejména forsírovaná vitální kapacita a nosní nádechový tlak. Včasné odhalení noční hypoventilace umožňují polysomnografie či polygrafie, které jsou doplněny o vyšetření krevních plynů, optimálně pomocí transkutánní kapnometrie. Správně indikovaná a dobře vedená ventilační terapie zlepšuje u pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou zdravotní stav, kvalitu i délku života. Základní léčebnou modalitou je neinvazivní ventilační terapie přes nosní nebo celoobličejovou masku umožňující nastavení dechových objemů a záložní dechové frekvence a disponující automatickou adaptací tlaků. Dostatečné vykašlávání zajišťuje přístroj k mechanické podpoře kašle.
Amyotrophic lateral sclerosis is a neurodegenerative disease affecting both upper and lower motoneurones, which leads to progressive weakness of muscles. Respiratory failure caused by muscle weakness is the major cause of death in this disease. As respiratory complications can be improved by treatment, it is necessary to pay signifi cant attention to respiratory functions at each patient review. Symptoms related to respiratory muscle weakness (dyspnea, tachypnea, orthopnea, use of auxiliary respiratory muscles at rest, paradoxical respiration, disturbed sleep, morning headache, daytime fatigue, excessive daytime sleepiness) should be observed, and respiratory functions require monitoring, especially forced vital capacity and sniff nasal pressure. An important dia gnostic feature is the early detection of nocturnal hypoventilation with the help of polysomnography or polygraphy, which are supplemented with blood gas analysis, ideally using transcutaneous capnography. Timely use of carefully monitored ventilation therapy improves the health status, quality of life, and survival of patients with amyotrophic lateral sclerosis. The essential treatment modality is non-invasive ventilation through a nasal or full-face mask allowing the achievement of the target tidal volume, backup respiratory rate, and automatic pressure adjustment. In order to ensure sufficient cough eff ectiveness cough-assisting devices are applied.
- Klíčová slova
- kapnometrie,
- MeSH
- amyotrofická laterální skleróza * terapie MeSH
- dechové testy metody MeSH
- hypoventilace terapie MeSH
- kapnografie metody MeSH
- lidé MeSH
- neinvazivní ventilace * metody MeSH
- oxid uhličitý analýza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Polarografie je jednou z elektrochemických metod, umožňující analýzu a kvantitativní měření malých množství řady látek, mj. i kyslíku. Metodu vypracoval český fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský. Zavedl rtuťovou kapající elektrodu pro měření proudu a po zařazení citlivého galvanometru začal kontinuálně měřit a zaznamenávat i nepatrná množství různých látek, mj. také kyslíku v kapalinách, tedy i v krvi. Metodu nazval polarografií, dopracoval ji k praktickému využití v laboratořích a celosvětové obhájil. Za tento objev mu byla v roce 1959 udělena Nobelova cena za chemii.
Polarography is an electrochemical method enabling the analysis and quantitative measurement of very small quantities of a number of substances, among others the oxygen. This method has been elaborated by Czech physical chemist Jaroslav Heyrovský. He introduced the dropping mercury electrode for measuring current and after having connected a sensitive galvanometer he began to measure and record continuously even minute quantities of oxygen in fluids, among other media in blood. He called the method polarography and developed it for practical use in laboratories and upheld it worldwide. For this invention Heyrovsky was awarded the Nobel Prize for chemistry in 1959.
- MeSH
- anesteziologie dějiny MeSH
- polarografie dějiny MeSH
- transkutánní měření krevních plynů metody přístrojové vybavení MeSH
- Publikační typ
- biografie MeSH
- O autorovi
- Heyrovský, Jaroslav, 1890-1967 Autorita
- MeSH
- celková anestezie MeSH
- lidé MeSH
- transkutánní měření krevních plynů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
