In this analysis, we present results from measurements performed to determine the stability of a hand tracking system and the accuracy of the detected palm and finger's position. Measurements were performed for the evaluation of the sensor for an application in an industrial robot-assisted assembly scenario. Human-robot interaction is a relevant topic in collaborative robotics. Intuitive and straightforward control tools for robot navigation and program flow control are essential for effective utilisation in production scenarios without unnecessary slowdowns caused by the operator. For the hand tracking and gesture-based control, it is necessary to know the sensor's accuracy. For gesture recognition with a moving target, the sensor must provide stable tracking results. This paper evaluates the sensor's real-world performance by measuring the localisation deviations of the hand being tracked as it moves in the workspace.

• MeSH
• biosenzitivní techniky MeSH
• gesta MeSH
• lidé MeSH
• pohyb těles MeSH
• předpověď MeSH
• robotika * MeSH
• ruka * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Východisko: Studie se zaměřuje na pacienty, kteří byli propuštěni z lůžkové rehabilitační péče do domácího prostředí, ale v důsledku nedostupnosti či nemožnosti dopravy na ambulantní rehabilitaci nemají možnost navazující ergoterapie pro horní končetiny (HK). Situace je ještě více akcentovaná v oblasti ambulantní ergoterapie, která je minimálně dostupná ve všech regionech České republiky. Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit aplikaci distanční terapie (DT) u pacientů se získaným poškozením mozku se zaměřením na terapii HK a ověřit, zda dojde k udržení či významnému zlepšení jemné motoriky paretické HK. Metody: Studie zahrnuje sedm pacientů v subakutním stadiu zařazených do distanční terapie v domácím prostředí (pět žen, průměrný věk 40 ± 15,66 let, čtyři s hemoragickou cévní mozkovou příhodou, tři levostranné hemiparézy, sedm dominantních pravých HK), kteří dokončili terapii pomocí senzoru Leap motion a softwaru Rehamza. Pacienti byli hodnoceni na začátku (T1) a po ukončení DT (T2) funkčními testy pro HK Motor Assessment Scale (MAS), testy koordinace a dexterity 9 Hole Peg Test (9HPT) a testem Box and Block (BBT), Motricity indexem (MI) pro svalovou sílu HK, modifikovanou Ashworthovou škálou (mAS) pro svalový tonus. Soběstačnost byla hodnocena indexem Barthelové (BI) a byla monitorována i změna kvality života první měsíc po propuštění z hospitalizace dotazníkem kvality života Short Form-36. Výsledky: Výsledky motorických testů ukazují, že došlo ke statisticky významnému zlepšení jemné motoriky, koordinace a motorického tempa dle 9HPT (p = 0,05) a ke statisticky významnému zlepšení funkce HK dle MAS (p = 0,05). V testu BBT bylo pozorováno klinické zlepšení v průměru o 4,28 kostek. U všech sedmi pacientů došlo ke zvýšení svalové síly ruky na plný počet (33 b.) dle MI. Adherence všech pacientů k distanční ergoterapii byla 100 %. Závěr: Výsledky studie ukazují, že pacienti s lehčím motorickým deficitem na HK po získaném poškození mozku mohou pozitivně profitovat z distanční ergoterapie.

Background: The study focuses on patients who were discharged from inpatient rehabilitation care to their home environment, but due to the unavailability or impossibility of transport to outpatient rehabilitation, the patients did not have the possibility of follow-up occupational therapy for the upper limbs. The situation is even more strongly emphasised in the field of outpatient occupational therapy, which is minimally available in all regions of the Czech Republic. Aim: The aim of the study was to evaluate the application of distance therapy in patients with acquired brain injury with the therapy focusing on the upper limbs and to verify whether the fine motor skills of the paretic upper limb are maintained or significantly improved after distance occupational therapy. Methods: The study included seven subacute patients enrolled in distance therapy at home (five females, mean age 40 ± 15.66 years, four haemorrhagic stroke, three left-sided hemiparesis, seven right handedness) who completed therapy with Leap motion sensor and Rehamza software. The patients were evaluated at baseline (T1) and at the end of distance therapy (T2) by the Motor Assessment Scale (MAS) functional test, the 9 Hole Peg Test (9HPT) and Box and Block test (BBT) coordination and dexterity tests, the Motricity Index (MI) for the upper extremities for muscle strength, the modified Ashworth scale (mAS) for muscle tone, self-sufficiency was assessed by the Barthel Index (BI) and the change in the quality of life was monitored with the SF-36 questionnaire in the first month after discharge from hospitalisation. Results: The results of the motor tests show that there was a statistically significant improvement in fine motor skills, coordination and motor pace according to 9HPT (p = 0.05) and a statistically significant improvement in the upper limb function according to MAS (p = 0.05). A clinical improvement of 4.28 cubes in average was observed in BBT. In all seven patients, the muscle strength of the hand increased according to MI to the full score (33 b.) The adherence of seven patients to distance occupational therapy was 100%. Conclusion: The results of the study show that patients with a mild motor deficit on the upper limb after acquired brain damage can positively benefit from distance occupational therapy.

• Klíčová slova
• Leap motion senzor, distanční terapie,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• domácí ošetřování MeSH
• dospělí MeSH
• ergoterapie metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• telerehabilitace * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

INTRODUCTION: Bradykinesia is an essential diagnostic criterion for Parkinson's disease (PD) but is frequently observed in many non-parkinsonian movement disorders, complicating differential diagnosis, particularly in disorders featuring tremors. The presence of bradykinetic features in the subset of dystonic tremors (DT), either "pure" dystonic tremors or tremors associated with dystonia, remains currently unexplored. The aim of the current study was to evaluate upper limb bradykinesia in DT patients, comparing them with healthy controls (HC) and patients with PD by observing repetitive finger tapping (FT). METHODS: The protocol consisted of two main parts. Initially, the kinematic recording of repetitive FT was performed using optical hand tracking system (Leap Motion Controller). The values of amplitude, amplitude decrement, frequency, frequency decrement, speed, acceleration and number of halts of FT were calculated. Subsequently, three independent movement disorder specialists from different movement disorders centres, blinded to the diagnosis, rated the presence of FT bradykinesia based on video recordings. RESULTS: Thirty-six subjects participated in the study (12 DT, 12 HC and 12 early-stage PD). Kinematic analysis revealed no significant difference in the selected parameters of FT bradykinesia between DT patients and HC. In comparisons between DT and PD patients, PD patients exhibited bigger amplitude decrement and slower FT performance. In the blinded clinical assessment, bradykinesia was rated, on average, as being present in 41.6% of DT patients, 27.7% of HC, and 91.7% of PD patients. While overall inter-rater agreement was moderate, weak agreement was noted within the DT group. DISCUSSION: Clinical ratings indicated signs of bradykinesia in almost half of DT patients. The objective kinematic analysis confirmed comparable parameters between DT and HC individuals, with more pronounced abnormalities in PD across various kinematic parameters. Interpretation of bradykinesia signs in tremor patients with DT should be approached cautiously and objective motion analysis might complement the diagnostic process and serve as a decision support system in the choice of clinical entities.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cílem příspěvku je porovnat vybrané posilovací cviky se softballovým nadhozem pomocí dvou metod – povrchové elektromyografie (MEGAWIN 6000) a kinematické analýzy 3D (Qualisys). Jedná se o případovou studii deskriptivního charakteru, kdy probandem byla vrcholová hráčka extraligy a reprezentace ČR. Při měření byla zkoumána podobnost/rozdíly ve čtyřech posilovacích cvičeních (specifický skok, výpad, dlouhý výpad a výstupy) ve vztahu k softballovému nadhozu. Základní metodou byla triangulace uvedených metod. Kinematickým parametrem jsme zvolili rychlost pohybu v prostoru a to ve třech proměnných – špičce nohy, kotníku a koleni. Pro porovnání velikosti elektromyografické aktivity sledovaných svalů jsme použili srovnání s cílovým pohybem (nadhoz), kde výsledky byly označeny 100 %. Pouze pro porovnání intenzity zapojení svalů při nadhozu jsme použili procentuální vyjádření intenzity pomocí MVC. Vybrané posilovací cviky (výpad, dlouhý výpad a výstupy) splňují předpoklady pro preventivní posilování z pohledu snížení rizika zranění. Současně mohou i pozitivně ovlivňovat výkon při nadhozu a řadíme je do obecných posilovacích cvičení. Cvik „specifický skok” lze doporučit jako specifické posilovací cvičení vysoké intenzity, jehož použití se řídí pravidly pro trénink výbušné síly.

The aim of this paper is to compare selected strengthening exercises with softball pitches using two methods - surface electromyography (MEGAWIN 6000) and 3D kinematic analysis (Qualisys). This is a case study of a descriptive type, the proband was the player at the top level from the Czech major league and the Czech national team. The measurements were aimed at examining the similarities and differences in strengthening exercises (specific leap, lunge, long lunge and outputs) in relation to softball pitches. The basic method was triangulation of these methods. As kinematic parameter we chose the speed of movement in space: free variables - the tip of the foot, ankle and knee. For comparison of the size of the EMG activity of observed muscles we were used a comparison with the target motion (pitch), where the results were indicated by 100 %. We used the percentage intensity using MVC only for comparing of the intensity of muscle involvement during pitch. Selected strengthening exercises (lunge, long lunge and outputs) meet the requirements for preventive strengthening in terms of reducing the risk of injury. At the same time it can also positively influence the performance of pitch and so we classify them into general strength exercises. ”Exercise specific jump” can be recommended as a specific strengthening exercises of high intensity, the use of which is governed by rules for training explosive strength.

• Klíčová slova
• kinematická 3D analýza, analýza pohybu,
• MeSH
• baseball * MeSH
• biomechanika fyziologie   MeSH
• elektromyografie metody   MeSH
• kineziologie aplikovaná * metody   MeSH
• lidé MeSH
• odporový trénink MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem studie bylo porovnat provedení vertikálního výskoku z místa a z rozběhu u elitních basketbalistů. Sledovanou skupinou byli hráči basketbalu elitní úrovně (n=26, věk 25 ± 3,9 roku, výška 195 ± 9,3 cm, hmotnost 91,8 kg ± 13,3 kg). Sledované vertikální výskoky hráči prováděli ze statické pozice s pomocí horních končetin (countermovement jump free arms, CMJ-FA) a z dynamického dvou krokového rozběhu (countermovement jump step run up, CMJ-RU). Analýza pohybu hráčů byla realizována pomocí kinematické videoanalýzy, výška výskoku byla měřena optometrickým systémem OptoJump Next (MicroGate, Italy). Absolutní výška vertikálního výskoku byla kalkulována z doby letu a u výskoku ze statického postoje dosáhla CMJ-FA 48,91 ± 4,85 cm, a u výskoku s rozběhem CMJ-RU 54,65 ± 5,87 cm. Rozdíl mezi uvedenými průměrnými hodnotami dosažených výskoků byl 5,7 cm, což představuje 12%. Měření prokázalo předpoklad, že výška výskoku po rozběhu je u všech sledovaných hráčů vyšší než z klidu, ale dosažené výsledky rozdílu průměrné výšky 5,72±3,13 cm naznačují vysoké interindividuální rozdíly mezi jednotlivými hráči.

The aim of this study was to compare the performance of vertical jump from the standing static position and step run up jump of the elite basketball players. Observated was group of elite basketball players (n = 26, age 25 ± 3.9 years, height 195 ± 9.3 cm, weight 91.8 kg ± 13.3 kg). Vertical jumps were performed by players from the static position (countermovement jump, CMJ) and dynamic two-step approach (step run up, SRU). Motion analysis was performed using players kinematic video analysis, jump height was measured by optometric system OptoJump Next (MicroGate, Italy). Absolute vertical jump height was calculated from the flight time. Jump from a static position reached CMJ 47.81 ± 4.85 cm, and jump-SRU with 53.26 ± 5.87 cm. The difference between the average values ​​achieved leaps was 5.7 cm, which represents 12%. Measurements showed the assumption, that the height of the SRU jump is higher for all players than the CMJ (from static position), but the results of the difference of the average height of 5.72 ± 3.13 cm indicating high inter-individual differences between players.

• Klíčová slova
• kinematická analýza, basketbal,
• MeSH
• audiovizuální záznam metody   využití   MeSH
• basketbal * fyziologie   MeSH
• biomechanika * fyziologie   MeSH
• financování organizované MeSH
• kineze fyziologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• pohyb fyziologie   MeSH
• sporty MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH