V současné době prudce narůstá množství identifikovaných genů, které jsou-li poškozeny nebo je-li změněna jejich funkce či regulační vztahy způsobují dědičnou predispozici k určitému onemocnění. Molekulárně genetická diagnostika je nyní dostupnou součástí vyšetření u řady geneticky podmíněných chorob. Laboratorní metody umožňují detekci široké škály mutací, které lze obecně definovat jako odchylky od specifické DNA sekvence ve srovnání s referenční sekvencí zveřejněnou v genové databázi. V některých případech je však obtížné rozlišit, zda je detekovaná sekvenční varianta hledanou onemocnění způsobující mutací nebo zda se jedná o neutrální (polymorfní) variantu nemající vztah k onemocnění jedince. Dědičné formy komplexních onemocnění, jako jsou například hereditární formy nádorových onemocnění, jsou z hlediska interpretace závažnosti mutace velmi problematickou skupinou. Další analýzy na DNA a na proteinové úrovni s využitím bioinformatiky však mohou míru patogenity sekvenčních variant nejasného významu odhalit. Určení konkrétní příčiny genetické predispozice k onemocnění a míra patogenity za onemocnění odpovědné mutace má význam pro včasný záchyt jedinců ve velkém riziku onemocnění, pro cílená preventivní a léčebná opatření a umožňuje v závažných případech prenatální nebo případně také preimplantační diagnostiku.

Molecular genetic diagnostics is available for increasing number of genetically determined diseases. Awide spectrum of mutations can be detected by laboratory methods. A mutation can be defined as a change in a specific DNA sequence when compared with the reference sequence published in the gene database. However, in some cases it is difficult to distinguish if the detected sequence variant is a causal mutation or a neutral (polymorphic) variation without any effect on phenotype. The interpretation of rare sequence variants of unknown significance detected in disease-causing genes becomes an increasingly important problem. Further analysis on DNA and on protein levels with the use of bioinformatics are needed to reveal the effect of rare sequence variants. Inherited complex disorders, for example rare hereditary forms of cancer diseases, represent a challenge tomolecular geneticists. The identification of exact causal mutation directly responsible for the development of the disease and for the assessment of disease risk resulting from this genetic variation has further implications. Predictive genetic diagnostics allows identify relatives at high risk of genetically determined disease and use of targeted preventive and therapeutic approaches. In severe cases it allows also prenatal or pre-implantation diagnostics.

• MeSH
• genetická predispozice k nemoci genetika   prevence a kontrola   MeSH
• genetické testování MeSH
• lidé MeSH
• molekulární biologie MeSH
• mutace MeSH
• mutační analýza DNA MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• výpočetní biologie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• databáze MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• receptor bcr,
• MeSH
• apoptóza imunologie   MeSH
• B-lymfocyty * fyziologie   imunologie   MeSH
• humorální imunita * MeSH
• imunogenetické jevy MeSH
• imunoglobuliny analýza   fyziologie   genetika   imunologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• lymfoidní tkáň imunologie   MeSH
• mutace MeSH
• mutageneze fyziologie   MeSH
• přesmyk imunoglobulinových tříd fyziologie   MeSH
• protilátky analýza   fyziologie   imunologie   MeSH
• receptory imunologické fyziologie   genetika   imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• chromozomální aberace diagnóza   MeSH
• digoxin MeSH
• DNA MeSH
• genetické techniky MeSH
• heterochromatin MeSH
• izotopové značení MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• bodová mutace genetika   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• konformace nukleové kyseliny MeSH
• lidé MeSH
• nádorový supresorový protein p53 genetika   MeSH
• vazba proteinů genetika   MeSH
• vazebná místa imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílené inhibitory BCR signální dráhy (ibrutinib a idelalisib) a BCL2 inhibitor (venetoklax) představují velkou naději pro pacienty s chronickou lymfocytární leukemií (CLL), neboť prokázaly významnou účinnost u relabujících/refrakterních vysoce rizikových pacientů s delecí 17p a/nebo mutací TP53 pacientů i u pacientů v první linii léčby. V současné době se však objevují první zmínky o somatických mutacích u pacientů léčených těmito léky, které vedou k rezistenci na tuto léčbu. Nejvíce informací o mutacích asociovaných s rezistencí je v současnosti popsáno u pacientů léčených ibrutinibem (ireverzibilní inhibitor Brutonovy tyrosinkinázy – BTK), kde byly rezistentní mutace nalezeny v genech BTK a PLCG2. U idelalisibu (inhibitor δ izoformy fosfatidylinositol 3kinázy – PI3K) zatím žádná specifická mutace ani aberantní signální dráha asociovaná s rezistencí nalezena nebyla, ale často nacházíme u těchto pacientů heterogenní genetické aberace asociované s CLL. U pacientů rezistentních na léčbu venetoklaxem (inhibitor BCL2) byly nedávno popsány mutace v genu BCL2. U většiny pacientů, kteří progredují na uvedené léčbě, se detekovaly rezistentní mutace ve velmi nízkých alelických frekvencích během druhého až čtvrtého roku léčby. Často bývá přítomno několik subklonů s nízkou alelickou frekvencí, které lze detekovat několik měsíců před projevem klinického relapsu. V tomto článku podáváme přehled známých mutací asociovaných s rezistencí u pacientů léčených ibrutinibem, idelalisibem a venetoklaxem a nejnovější poznatky o jejich klinickém dopadu. Současné výzkumy však naznačují, že existují i jiné mechanismy vzniku rezistence u pacientů léčených těmito inhibitory, které budou určitě předmětem dalších studií. Diskutujeme také novinky ve vývoji dalších generací inhibitorů pro léčbu CLL pacientů rezistentních na ibrutinib, idelalisib a venetoklax.

Targeted BCR signalling pathway inhibitors (ibrutinib, idelalisib) and BCL2 inhibitors (venetoclax) appear promising in patients with chronic lymphocytic leukaemia (CLL), as they have shown significant clinical efficacy in relapsed/refractory high-risk patients with deletion 17p and/or TP53 mutation, as well as in first-line treatment. Nevertheless, there is a growing body of evidence regarding the emergence of mutations leading to clinical resistance during treatment. So far, most information has been reported in patients treated with ibrutinib (an irreversible inhibitor of Bruton‘s tyrosine kinase, BTK), where resistance-associated mutations have been found in the BTK and PLCG2 genes. For idelalisib (an inhibitor of the delta isoform of phosphatidylinositol 3-kinase, PI3K), no resistance-associated mutation and/or aberrant signalling pathway have been reported, but a number of various genetic aberrations associated with CLL have been found in relapsing patients. Recently, mutations in the BCL2 gene have been reported in resistant patients treated with venetoclax (BCL2 inhibitor). In most patients who progressed on novel agents, the mutations associated with resistance occurred at low allelic frequencies between the second and fourth years of therapy. Frequently, several subclones are present which can be detected several months prior to clinical relapse. In this review, we report state-of-the-art data about known gene variants associated with resistance to ibrutinib, idelalisib and venetoclax, and the latest findings of their clinical impact. Nevertheless, recent findings suggest that there are also alternative mechanisms of acquired resistance to treatment with these inhibitors, which will certainly become the subject of further studies. We also discuss recent findings in the development of next-generation pathway inhibitors for the treatment of CLL patients who have acquired resistant mutations to current inhibitors.

• Klíčová slova
• Ibrutinib, idelalisib, venetoklax, inhibitory buněčných drah, rezistentní mutace,
• MeSH
• chemorezistence MeSH
• chronická lymfatická leukemie * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• cílená molekulární terapie MeSH
• lidé MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Erlotinib je inhibitor tyrosinkinázy receptoru pro epidermální růstový factor (EGFR), je užíván k léčbě pokročilého NSCLC. Mutace genu KRAS se vyskytují cca u 15-25 % pacientů s NSCLC, nejčastěji u pacientů s adenokarcinomem a kuřáků. KRAS mutace představují negativní prognostický faktor, ale co se týče významu pro predikci rezistence k EGFR-TKI, jejich význam je stale nejasný. Byly publikovány práce, které prokázaly, že mutace KRAS predikují rezistenci k EGFR-TKI, ale na druhou stranu existují práce, které tuto hypotézu nepovrdily, včetně velkých klinických studií fáze III. Otázka významu specifického typu KRAS mutace pro predikci efektu EGFR-TKI léčby je v poslední době hojně diskutovaným tématem. Autoři předkládají kazuistiku pacienta s metastatickým stadiem NSCLC, u kterého byla prokázána mutace genu KRAS (G12S), a přesto z léčby erlotinibem relativně dobře profitoval.

Erlotinib, a tyrosine kinase inhibitor which acts on the epidermal growth factor receptor (EGFR), is used to treat advanced NSCLC. KRAS gene mutations are seen in approximately 15-25 % of patients with NSCLC, most commonly those with adenocarcinoma and smokers. Although KRAS mutations represent a negative prognostic factor, their role in predicting resistance to EGFR-TKIs remains unknown. Some studies have shown that KRAS mutations predict resistance to EGFR-TKIs. However, this hypothesis has not been confirmed by other studies, including large phase III clinical trials. The role of a specific type of JCRAS mutations in predicting the effect of EGFR-TKI therapy has been widely discussed recentiy. The authors present a case report of a patient with metastatic NSCLC and KRAS (G12S) gene mutation who benefited from erlotinib therapy.

• Klíčová slova
• EGFR-TKI,
• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• chinazoliny terapeutické užití   MeSH
• erbB receptory * antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• erlotinib MeSH
• geny ras * MeSH
• inhibitory proteinkinas terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• mutace MeSH
• nádory plic diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie terapeutické užití   MeSH
• protoonkogenní proteiny genetika   MeSH
• radioterapie MeSH
• ras proteiny genetika   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

I přes narůstající preventivní opatření a povědomí o maligním melanomu incidence tohoto onemocnění celosvětově stoupá. Raná stadia se s dobrým efektem léčí chirurgicky, ale ve fázi generalizace se melanom řadí mezi nejobtížněji léčitelné diagnózy. Tento tradiční pohled se s přibývajícími znalostmi o patogenezi melanomu na molekulárně biologické úrovni začíná měnit příznivým směrem. Nyní je zřejmé, že melanom není homogenní choroba s jednotnou sadou genetických změn. V rámci personalizované medicíny lze dnes pacientům s C-KIT mutací v režimu klinického zkoušení nabídnout inhibitor kinázy C-KIT (imatinib) nebo inhibitor kinázy BRAF u pacientů se specifickou mutací BRAFV600E (vemurafenib). Vemurafenib byl schválen FDA v srpnu 2011 a v únoru 2012 lékovou agenturou EMA pro léčbu první i dalších linií pacientů s neresekovatelným nebo metastatickým melanomem s pozitivní mutací genu BRAF. V roce 2011 schválila americká FDA a následně evropská EMA pro léčbu metastazujícího melanomu použití ipilimumabu, tedy protilátky proti cytotoxickému T lymfocytárnímu antigenu 4 (CTLA-4). Ten je klíčovým negativním regulátorem imunitní odpovědi. Terapie ipilimumabem ovlivňuje přirozenou funkci imunitního systému, protože podporuje protinádorovou aktivitu T lymfocytů. Je účinný i u pacientů rezistentních k C-KIT a BRAF inhibitorům a představuje nového perspektivního hráče na poli imunomodulační léčby.

The incidence of malignant melanoma is increasing worldwide, despite our best efforts in prevention and early detection. The locally advanced disease may be treated surgically with good results, however, metastatic melanoma is considered to be one of the most therapeutically challenging malignancies. The increasing knowledge of molecular changes in melanoma may change this picture. Malignant melanoma is not a singular, homogeneous disease but rather a mixture of subtypes characterized by specific mutations. Tumors with C-KIT mutation respond to therapy with C-KIT kinase inhibitor imatinib and the ones characterized by BRAF mutations respond to BRAF kinase inhibitor vemurafenib. Vemurafenib was approved by US FDA in 2011 and EMA in 2012 for therapy of patients with advanced melanoma, harboring mutation in BRAFV600E gene. Ipilimumab, an antibody to cytotoxic T-lymphocyte antigen 4 (CTLA-4), was registered in 2011 by both US FDA and European Medicines Agency for treatment of metastatic melanoma. This therapy promotes the anti-tumor T-cell activity by blocking a CTLA-4 antigen, a key negative regulator of immune response. Key words: melanoma – targeted therapy – BRAF kinase – vemurafenib – immunotherapy – neoplasm metastasis Submitted: 2. 3. 2012 Accepted: 11. 4. 2012

• Klíčová slova
• cílená léčba, vemurafenib, Zelboraf, Plexxikon, Roche, Yervoy,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• biologická terapie klasifikace   metody   MeSH
• geny * MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• humanizované monoklonální protilátky MeSH
• imunologické faktory MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• indoly terapeutické užití   MeSH
• ipilimumab MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• MAP kinasový signální systém účinky léků   MeSH
• melanom * farmakoterapie   MeSH
• metastázy nádorů farmakoterapie   MeSH
• mutace * MeSH
• progrese nemoci MeSH
• protoonkogenní proteiny B-raf * antagonisté a inhibitory   genetika   účinky léků   MeSH
• sulfonamidy terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Fanconiho anémie je vzácné autozomálně recesivně dědičné onemocnění, klinicky a geneticky heterogenní, charakterizováno typickými klinickými projevy: malý vzrůst, mikrocefalie, skeletální anomálie, abnormální kožní pigmentace, opoždění vývoje, vrozené srdeční vady, vrozené vady ledvin a jiné. V první dekádě života se manifestuje pancytopenií, která vede k selhání kostní dřeně. Pacienti s Fanconiho anémií mají zvýšené riziko hematologických malignit a solidních tumorů. Diagnóza Fanconiho anémie je založena na cytogenetickém vyšetření, které prokazuje zvýšený výskyt spontánních chromozomálních aberací, jejichž počet stoupá po působení diepoxybutanu nebo mitomycinu C. Fanconiho anémie je heterogenní onemocnění, dosud je popsáno 15 komplementačních skupin, každá z nich je způsobena mutacemi některého z 15 kauzálních genů. Pro komplementační skupinu D1 (FANCD1) není typickým projevem, na rozdíl od ostatních skupin, selhávání kostní dřeně, ale časně se manifestující leukemie a specifické solidní tumory, nejčastěji meduloblastom a Wilmsův tumor ledvin.

Fanconi anemia is a rare autosomal recessive disorder, clinically and genetically heterogeneous, characterized by typical clinical features, such as short stature, microcephaly, skeletal abnormalities, abnormal skin pigmentations, developmental delay and congenital heart, kidney anomalies etc. Pancytopenia leading to bone marrow failure occurs in the first decade. Patients with Fanconi anemia have a high risk of hematologic malignancies and solid tumors. The diagnosis of Fanconi anemia is based on cytogenetic testing for increased rates of spontaneous chromosomal breakage and increased sensitivity to diepoxybutane or mitomycin C. Fanconi anemia is a heterogeneous disorder, at least 15 complementation groups are described, and 15 genes in which mutations are responsible for all of the 15 Fanconi anemia complementation groups have been identified. Unlike other Fanconi anemia complementation groups, for complementation group D1 (FANCD1), the bone marrow failure is not a typical feature, but early-onset leukemia and specific solid tumors, most often medulloblastoma and Wilms tumor, are typical for this complementation group. Key words: Fanconi anemia – complementation group – FANCD1 – BRCA2 gene– leukemia – Wilms tumor – medulloblastoma This work was supported by grant from Norway NF-CZ11-PDP-3-003-2014, MH ČR – RVO, UH Motol 00064203 and OPPK – CZ-2.16./3.1.00/24022. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 14. 7. 2015 Accepted: 6. 12. 2015

• Klíčová slova
• komplementační skupina, FANCD1,
• MeSH
• alely MeSH
• chromozomální aberace MeSH
• cytogenetické vyšetření MeSH
• dvojčata MeSH
• Fanconiho anemie * diagnóza   genetika   MeSH
• genetické testování MeSH
• geny BRCA2 * MeSH
• leukemie komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• meduloblastom * etiologie   genetika   terapie   MeSH
• mutace MeSH
• nádory ledvin etiologie   genetika   MeSH
• nádory mozečku etiologie   genetika   terapie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rodokmen MeSH
• sourozenci MeSH
• Wilmsův nádor * etiologie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Správné řízení genové exprese hraje zásadní roli v diferenciaci hematopoetických kmenových buněk a dalších procesech hematopoézy. Zásah do epigenetické regulace genové exprese charakterizuje patogenezi celé řady nejen hematologických malignit. V genomech pacientů s akutní myeloidní leukemií, zejména ve skupině s normálním karyotypem, byly opakovaně prokázány somatické mutace v epigenetických regulátorech vč. DNMT3A, TET2, IDH1, IDH2, ASXL1, MLL nebo EZH2. Jedná se o časné preleukemické zásahy, které bývají stabilním ukazatelem klinického vývoje onemocnění a v kombinaci s „driver“ mutacemi (NPM1, FLT3, MLL, RUNX1 aj.) představují kandidátní markery pro monitorování minimální reziduální nemoci. Specifický mutační profil každého pacienta získaný s využitím moderních molekulárních metod, jako je sekvenování nové generace, může přinést zásadní informaci o případném rozvoji relapsu či dosažení remise onemocnění. Cílem této práce je shrnout poznatky o klinickém, biologickém a terapeutickém významu mutací vybraných epigenetických regulátorů rekurentních u akutní myeloidní leukemie.

Regulation of gene expression, especially in hematopoietic stem cells, plays an essential role in differentiation and other important processes of haematopoiesis. Pathogenesis of different malignant diseases is characterised by disruption of epigenetic regulation. Certain somatic mutations, including genes such as DNMT3A, TET2, IDH1, IDH2, ASXL1, MLL or EZH2, have been found in acute myeloid leukaemia, especially in patients with normal karyotype AML. These mutations are considered to be pre-leukemic events and are stable indicators of clinical course. In combination with driver mutations, they are suitable markers for monitoring minimal residual disease. Specific mutational profiles of individual patients could provide essential information about disease progression, relapse or achievement of complete remission. The aim of this article is to review current knowledge regarding the clinical and therapeutical value of mutations in selected genes involved in epigenetic regulation of gene expression in acute myeloid leukaemia.

• MeSH
• akutní myeloidní leukemie * diagnóza   farmakoterapie   genetika   MeSH
• cílená molekulární terapie MeSH
• epigeneze genetická * genetika   MeSH
• lidé MeSH
• metylace DNA MeSH
• mutace genetika   MeSH
• prognóza MeSH
• protinádorové látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• regulace genové exprese u nádorů účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Incidence nádorů štítné žlázy celosvětově stoupá. Mezi nejčastější zhoubné nádory štítné žlázy patří dobře diferencované karcinomy (WDTC), zejména papilární karcinom štítné žlázy (PTC) a folikulární karcinom štítné žlázy (FTC), které patří mezi nejčastější zhoubné nádory endokrinního systému. Méně často je diagnostikován medulární karcinom štítné žlázy (MTC). Genetické změny určují agresivní chování nádorů a zvyšují metastatický potenciál nádorů štítné žlázy. Cílem práce je zjistit incidenci bodových mutací genů a fúzních genů u pacientů s cytologií Bethesda III–VI jako možného prediktoru indikace rozsahu chirurgických výkonů na štítné žláze. Metodika: Studie byla prospektivně-retrospektivní a zahrnovala pacienty operované na Klinice otorinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie 3. LF UK a ÚVN Praha v období 1. 7. 2019 do 1. 7. 2022, tedy období 36 měsíců. Do studie bylo zařazeno celkem 273 osob. V detekci BRAF V600E genu byla použita alela specifického realtime PCR (LC480, Roche). Mutace TERT byla detekována přímou sekvenací (CEQ 8000, BeckmanCoulter), vzorky byly analyzovány PCR (MiSeq, Illumina) a dále byl použit Thyro-ID panel (4base) detekce dalších 12 genů. Dále bylo testováno 23 fúzních genů včetně ALK, BRAF, GLIS3, NTRK1, NTRK3, PPARG, RET genu využitím realtime PCR, MTC test mutací genu RET a RAS. Výsledky: Do souboru bylo zařazeno 273 operovaných s předoperační cytologií Bethesda III–VI. V souboru bylo 21 (7,7 %) mužů a 256 (93,77 %) žen. Histologicky bylo potvrzeno 103 (37,72 %) karcinomů a ve 170 případech (62,27 %) s nálezem nezhoubného nádoru. Bethesda III benigních histologií bylo 118 (63,78%), 67 pacientů (36,21 %) si vyslechlo diagnózu karcinomu. Bethesda IV benigních histologií bylo 50 (70,42 %) a 21 (29,58 %) maligních nádorů. Bodová mutace BRAF V600E byla detekována u 63,85 % PTC a jen jednou u benigního nádoru a jednoho NIFTP nálezu. V souboru bylo zastoupení PTC 83 (76,14 %), FTC a jeho varianty 14 (12,84 %) a MTC byl detekován u 6 (5,5 %) nádorů souboru. Závěry: Bodová mutace BRAF V600E byla detekována u 63,85 % PTC a jen jednou u benigního nádoru a jednoho NIFTP nálezu.

Introduction: The incidence of thyroid tumours is increasing worldwide. The most common malignant tumours of the thyroid gland include well-differentiated carcinomas (WDTC), especially papillary thyroid carcinoma (PTC) and follicular thyroid carcinoma (FTC). Medullary thyroid carcinoma (MTC) is less commonly diagnosed. Genetic changes determine the aggressive behavior of tumours and increase the metastatic potential of thyroid tumours. The aim of the study is to determine the incidence of point gene mutations and gene fusions in patients with Bethesda III–VI cytology as a possible predictor of indication of the extent of surgical procedures on the thyroid gland. Materials and methods: The study was prospective-retrospective and included patients operated on at the Department of Otorhinolaryngology and Maxillofacial Surgery of the 3rd Faculty of Medicine, Charles University and the Military University Hospital from July 1, 2019 to July 1, 2022, i.e. a period of 36 months. In the detection of the BRAF V600E gene, the allele of specific Real-Time PCR (LC480, Roche), the TERT gene mutation by direct sequencing (CEQ 8000, Beckman Coulter) was used, samples were analyzed by PCR (MiSeq, Illumina), and the Thyro-ID panel (4base) was used to detect another 12 genes. In addition, 23 fusion genes were tested, including ALK, BRAF, GLIS3, NTRK1, NTRK3, PPARG, and RET gene using Real-Time PCR, and MTC test for mutations in the RET gene and RAS. Results: The study included 273 patients with preoperative cytology Bethesda III–VI. The study was based on 21 (7.7%) men and 256 (93.77%) women. In the group, 103 (37.72%) cancers were histologically confirmed and 170 (62.27%) were found to have a benign tumour. Bethesda III were benign histologies with 118 (63.78%) that were verified, and 67 patients (36.21%) were diagnosed with any type of carcinoma. In Bethesda IV, there were 50 (70.42%) confirmed benign histologies and 21 patients (29.58%) had malignant tumours. BRAF V600E point mutation was detected in 63.85% of papillary thyroid carcinoma and only once in a benign tumour, and one NIFTP case was confirmed. Papillary carcinoma was presented in 83 (76.14%) patients, follicular carcinoma and its variants was in 14 (12.84%) patients, and medullary carcinoma was detected in 6 (5.5%) cases in the group. Conclusions: BRAF V600E point mutation was detected in 63.85% of well differentiated thyroid carcinomas and in other diagnoses, any mutation detected was rare.

• Klíčová slova
• BRAF mutace,
• MeSH
• bodová mutace * genetika   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• nádory štítné žlázy * diagnóza   genetika   klasifikace   patologie   MeSH
• onkogenní fúze genetika   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH