standardizovaný test Dotaz Zobrazit nápovědu
Standardizovaný bodový test aktivity (kontroly) astmatu (ACT) byl použit před a po čtyřtýdenní lázeňské léčbě v Luhačovicích u 119 dětí a dorostu ve věku 11 až 19 let. Celkový průměr dosažených bodů před léčbou byl 21,40 (směrodatná odchylka 3,55). Po léčbě bylo dosaženo s tatisticky významného zvýšení (p < 0,001) na 23,22 (směrodatná odchylka 1,89). Přit om možný rozsah individuálních hodnot je 5−25 s vyššími hodnotami indikujícími lepší kontrolu astmatu. S t íží (stadii) astmatu se statisticky významně snižovaly body ACT ve všech 5 kladených ot ázkách (p < 0,001). Po léčbě byly dosaženy vyšší průměrné hodnoty ve všech stadiích astmatu (p < 0,001) v porovnání se stavem před léčbou, ale stad ia se od sebe již významně nelišila. Bylo prokázáno, že ACT je vhodný nejen k jednorázovému momentálnímu posouzení aktivity astmatu dětí a do rostu, ale také ke sledování vývoje nemoci během léčby.
Standardized Asthma Control Test (ACT) before and after four weeks of spa therapy in Luhacovice in 119 children and adolescents age 11 to 19 of years was applied. The average total score before spa treatment was 21.40 (standard deviation 3.55). The scores after the rapy increased significantly (p < 0.001) up to 23.22 (standard deviation 1.89). Range of possible individual score values is 5−25 with higher scores indicating better asthma control. ACT scores decreased in accordance with the asthma stage in all five questions (p < 0.001). Higher avera ge scores of all asthma stages were found after therapy in comparison with the results before therapy (p < 0.001), but there were no significant differences among stages. There was documented that ACT is not only suitable for single evaluation of asthma control, but also for monitoring of development of therapy results.
Test kontroly astmatu (TKA) je mezinárodní, standardizovaný, písemný, nový nastroj pro orientaci v úrovni kontroly astmatu.
Asthma control test (ACT) is internacional, standardized, written, new tool for orientation in the level of asthma control.
Jazykové poruchy v rámci afázie, alexie a agrafie jsou rozmanité. Jejich diagnostika, zvláště v časné fázi po cévní mozkové příhodě, je mnohdy komplikovaná především změnami klinického obrazu a koexistujícími poruchami dalších kognitivních funkcí. Cílem orientačního klinického vyšetření pacienta se suspektním narušením fatických funkcí je detekovat symptomy postižení a potvrdit přítomnost afázie s alexií a agrafií. Vhodným nástrojem je standardizovaný skríninkový test MASTcz, který má vysokou senzitivitu i specificitu při detekci fatických poruch, současně orientačně stanoví tíži postižení pomocí jednoduché kvantifikace a zkušený specialista může s jeho využitím určit i typ afázie. Test, splňující nároky kladené na skríninkový test, má své možnosti a limity při klinické aplikaci, které v práci diskutujeme.
Language disorders and their demonstrations such as aphasia, alexia and agraphia vary substantially. Their diagnostics, and especially early stages of the disease after stroke, is complicated due to changes in symptomatology and coexisting cognitive disturbances. Clinical examination of a patient with suspected language disorders focuses on detection of aphasia, alexia and agraphia. MASTcz is a standardized screening test with a high sensitivity and specificity in detection of aphasia. It can to a certain extent quantify the severity of language impairment, which helps an experienced aphasiologist to determine particular type of aphasia. The MASTcz test complies with requirements on screening instruments and its limitations are discussed further in the text.
Mezi hlavní činnosti, které dětská sestra vykonává v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, patří preventivní péče. V rámci této péče je dětská sestra kompetentní sledovat celkové chování dítěte a hodnotit jeho psychomotorický vývoj. Existují vývojové mezníky, dle kterých se dětská sestra může při posuzování řídit, ale standardizovaný nástroj, který lze použít pro zmapování psychomotorického vývoje dítěte sestrou, v české podobě dosud není sestrám k dispozici. Z tohoto důvodu byla zakoupena originální verze Denverského vývojového testu II, která byla přeložena do českého jazyka a po lingvistické a odborné revizi využita při pilotním testování na vybrané populaci čtyřletých dětí. Výsledky tohoto testování konstatují 30minutovou administraci, vysokou úspěšnost českých dětí v testu a minimum problematických úkolů pro děti. Příspěvek dále prezentuje charakteristiku Denverského vývojového screeningového testu II.
Among the main activities carried out by paediatric nurse in practitioner's office for children and adolescents belongs preventive care. Within this care is paediatric nurse qualified to monitor the overall behaviour of the child and assess his psychomotor development. There are developmental turning points, according to which the paediatric nurse may manage during the assessment, but a standardized tool that can be used by nurse to map psychomotor development of the child is not available yet in the Czech form. For this reason was bought the original version of Denver developmental test II, that was translated into Czech language and after the linguistic and technical revision used for pilot testing in selected population of four-year children. The results of this testing states 30-minute administration, a high success rate of Czech children and minimum of difficult tasks for children. The paper also presents the characteristics of the Denver developmental screening test II.
- MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- plošný screening metody normy MeSH
- předškolní dítě MeSH
- primární zdravotní péče * MeSH
- psychologické testy * normy MeSH
- vývoj dítěte MeSH
- vývojové poruchy u dětí * diagnóza MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- validační studie MeSH
Cíl studie: Získání nových informací umožňujících predikci rozvoje chorob spojených s poruchou koagulace. U gravidních žen s preeklampsií a hypertenzí ve srovnání s ženami s normálním těhotenstvím by mohlo docházet k vyšší generaci trombinu v důsledku synergického působení jednotlivých rizikových faktorů. Tato riziková skupina by pak mohla výrazně profitovat z přísnější dispenzarizace a eventuální preventivní terapie profylaktickými dávkami LMWH, a mohlo by tak dojít ke snížení mateřské a perinatální morbidity a mortality. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN, Olomouc. Metodika: Na začátku gravidity - v době standardních těhotenských odběrů (do konce I. trimestru) byla pacientkám odebrána venózní krev a vyplnily informační dotazník. Druhý odběr byl proveden v období 24.–28. týdne, třetí vzorek potom mezi 36.–40. týdnem. Získané krevní vzorky byly následně zpracovány v koagulační laboratoři Hemato-onkologické kliniky FN a LF UP Olomouc. Z krevních vzorků byl vyšetřován protein C a S, antitrombin, hladina FVIII, FII, leidenská mutace, plazmatické a endoteliální mikropartikule, a dále lupus antikoagulans a APC rezistence standardizovanými metodikami. Generace trombinu byla stanovena trombin generačním testem plně automaticky pomocí kitu (Technothrombin TGA, Technoclone, Vienna, Austria) a analyzátoru Ceveron Alpha (Technoclone, Vienna, Austria) s automatickým vyhodnocovacím softwarem. Jako hlavní parametr je vyhodnocováno maximum generace trombinu, současně však bylo detekováno také celkové množství trombinu a doba do počátku tvorby trombinu. Výsledky: V letech 2008–2011 byly analyzovány krevní vzorky 303 zdravých těhotných. Celkem 215 žen, tj. 71 %, byly primipary, 60 žen, tj. 19,8 %, byly sekundipary, 28 žen, tj. 9,2 %, byly tercipary. Průměrný věk těhotných žen byl 28,6 let (? 3,8 let). Průměrná hmotnost rodiček na začátku gravidity byla 63,6 kg (? 7,8 kg). Z celkového počtu 303 žen se u 18 (6 %) vyvinul lehčí až středně těžký stupeň preeklampsie nebo HELLP syndrom s různou tíží klinické manifestace. Dvacet tři rodiček bylo zařazeno do studie ve III. trimestru při manifestaci preeklampsie. Dvacet rodiček (6,6 %) porodilo předčasně před ukončeným 37. týdnem gravidity. Tři těhotenství (0,9 %) byla ukončena z genetické indikace pro vrozenou vadu plodu. Kompletní protokol studie (odběry ve všech třech trimestrech) tedy absolvovalo 280 těhotných. Ze tří hodnocených paramentrů Lag time, ETP a peak jsme zaznamenali signifikantní rozdíly při porovnání fyziologických těhotenství a těhotenství s preeklampsií při statistické hladině p < 0,01, u těhotenství s chronickou hypertenzí však tyto rozdíly významné nebyly. Porovnání 18 těhotných, u nichž se ve III. trimestru vyvinula preeklampsie, s ostatními těhotnými s fyziologickou graviditou neprokázalo statisticky významné rozdíly v I. a II. trimestru. Výsledky svědčí pro aktivaci koagulace až v pozdních fázích těhotenství. Výsledky jsou však ovlivněny výraznou klinickou variabilitou onemocnění. U těžkých, resp. časných preeklampsií tato aktivace i signifikantní rozdíly nastupují podstatně dříve. Závěr: Potvrdili jsme signifikantně vyšší aktivaci generace trombinu u těhotných s preeklampsií [10]. Změny u preeklampsie jsou tedy charakterizovány zvýšenou generací trombinu v plazmě.Tento fakt může vysvětlit částečný klinický úspěch podávání kyseliny acetylosalicylové u preeklampsie. Ve třetím trimestru v době manifestního onemocnění mají preeklamptičky signifikantně vyšší ETP v porovnání s fyziologickým těhotenstvím a normotenzí. Těhotné s chronickou hypertenzí rovněž vykazují mírný nárůst aktivace trombinu. Tyto výsledky však nejsou statisticky signifikantní. Vyšetření koagulace v prvním a druhém trimestru u žen, u nichž se později vyvinula preeklampsie, nevykázalo statisticky významné rozdíly, a nelze jej tedy využít v tomto případě jako prediktivní, ale jako pouze diagnostický test.
Objective: Acquiring new information to allow prediction of the development of diseases associated with impaired coagulation. Design effective preventive measures most serious diseases (TEN) in the fields of gynecology and obstetrics. For pregnant women with preeclampsia, hypertension compared with women with normal pregnancies could lead to increased thrombin generation due to the synergistic effect of thrombotic risk factors. Based on the results and found statistically significant differences between the groups among pregnant can select for a higher risk of developing deep vein thrombosis. This risk group could then greatly benefit from more stringent follow-up and possible preventive treatment prophylactic doses of LMWH in reducing maternal and perinatal morbidity and mortality. Design: Prospective study. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Olomouc. Methods: In early pregnancy – during pregnancy standard samples (up to the end of the first trimester) patients venous blood was sampled and they completed information questionnaire. A second sampling was carried out between 24 to 28 week, the third sample and between 36th to 40th week. Obtained blood samples were subsequently processed in the coagulation laboratory Hemato-Oncology Clinic and Olomouc. The blood samples were investigated protein C and S, antithrombin, FVIII level, FII, Leiden, and plasma endothelial microparticles, and lupus anticoagulant and APC resistance standardized methodologies. Thrombin generation was determined thrombin generation test. Thrombin generation was measured fully automatically using a kit (Technothrombin TGA, Technoclone, Vienna, Austria) and analyzer Ceveron Alpha (Technoclone, Vienna, Austria) with fully automatic analysis software. As the main parameter is evaluated by the maximum thrombin generation, at the same time, however, was also detected in the total amount of thrombin and the time until the beginning of the formation of thrombin. Results: In the period 2008–2011 were analyzed blood samples of 303 healthy pregnant women. 215 women, ie 71% were nuliparas, 60 women, ie 19.8% were primiparas, 28 women, 9,2% were secundiparas. The average age of pregnant women was 28.6 years(? 3.8 years). The average maternal weight at the beginning of pregnancy was 63.6 kg (? 7.8 kg). Of the 303 women in 18 (6%) developed slight to moderate degree of preeclampsia or HELLP syndrome with varying severity of clinical manifestations. 20 mothers (6.6%) gave birth prematurely terminated before 37 week of pregnancy. 3 pregnancies (0.9%) were discontinued due to genetic indication for fetal birth defect. The complete study protocol (sampling in all three trimesters) thus completed 280 pregnancies. Of the three evaluated, parameter Lag time, ETP and peak we observed significant differences when comparing physiological pregnancies and pregnancies with preeclampsia (Table 3 and Figure 5-7), the statistical level of p < 0.01. In pregnancies with chronic hypertension, these differences were not significant. Comparison of 18 pregnancies, in which the III. trimester developed preeclampsia with other pregnant with physiological pregnancy did not show statistically significant differences in I. and II. trimester. The results suggest the activation of coagulation through the late stages of pregnancy. Results are influenced by strong clinical variability of disease. In severe and early preeclampsia this activation and significant differences begin much earlier. Conclusion: We demonstrated significantly higher activation of thrombin generation in women with preeclampsia [10]. Changes in preeclampsia are characterized by increased generation of thrombin in plasma. This fact may explain the partial success of the clinical use of aspirin in preeclampsia. In the third trimester, during the manifestation of the disease, patients with preeclampsia have significantly higher ETP compared to patients with a normal pregnancies. Pregnant women with chronic hypertension also show a slight increase in the activation of thrombin. However, these results are not statistically significant. Examination of coagulation in the first and second trimester in women who later developed preeclampsia, showed no statistically significant differences and thus can not be used in this case as predictive, but only as a diagnostic test.
- MeSH
- biochemická analýza krve MeSH
- hemokoagulace * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- preeklampsie * krev MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těhotenství * fyziologie krev MeSH
- thrombin * diagnostické užití MeSH
- vyšetření krevní srážlivosti * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství * fyziologie krev MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Pro screening demence u symptomatických osob s poruchou paměti a dalšími kognitivními příznaky je nezbytné provést podrobné objektivní zhodnocení psychických, především kognitivních a afektivních funkcí. Klinické vyšetření doplníme standardizovanými škálami. V úvodní části sdělení je podán přehled nejčastěji užívaných screeningových posuzovacích škál pro demence a mírné kognitivní poruchy a doporučený diagnostický algoritmus u nemocných s kognitivní poruchou. V druhé části sdělení je podán popis Sedmiminutového screeningového testu (7MST) a přehled výsledků validizační studie provedené u 136 geriatrických nemocných. Byla potvrzena validita testu pro screening Alzheimerovy demence (AD) se senzitivitou 95% a specificitou 93%. Pro svou jednoduchost, vysokou diskriminační schopnost a reprodukovatelnost se tento test může stát vhodným doplněním klinické praxe v diferenciální diagnostice kognitivních poruch vyššího věku.
In dementia screening of persons by memory disturbing suffering, in conection with other cognitive syndromes, an objective assesment of psychic and before all of cognitive and affective functions is important to provide. The clinical outfinding we must fulfill by standartized scales. The introduction of this article showes a brief outline of the most often used screening assesment scales for dementia diagnose and in the case of light cognitive disorders and the recomended diagnostic algorhytm in patients by cognitive disorder suffering. The second part describes the Seven-minutes screening testing (7MST) and a summary of results of the evaluation study in 136 geriatric patients provided. The validity of this testing in the case of Alzheimer disease were confirmed by sensitivity of 95 per cent and by specifity of 93 per cent. In the way of its simplicity, hight discrimination ability and repeatability could this testing be a siutable complement in the clinical practice to establish the differential diagnostics in cognitive disorders in higher age.
Cíl: Cílem našeho článku je ověřit validitu Bostonského testu pojmenování (BNT) v českém prostředí a předložit pilotní jazykovou studii na české populaci. Úvod: Vyšetření řeči je podstatnou částí neuropsychologického vyšetření. BNT patří mezi nejrozšířenější standardizované testy pro hodnocení poruch pojmenování, adekvátní validační studie na české populaci však stále chybí. Soubor a metodika: Test BNT-60 jsme administrovali v rámci širší neuropsychologické baterie 154 osobám. Kontrolní soubor (KS) čítal 64 osob, klinický soubor 90 osob byl dále rozdělen na skupinu pacientů s PN bez kognitivního deficitu (PN-BD; n = 38) a skupinu pacientů s mírnou kognitivní poruchou u PN (PN-MKP; n = 52). Výsledky: Věk a vzdělání má statisticky významný vliv na celkové skóre testu BNT-60 (věk: Spearman ρ = –0,162; p = 0,045, vzdělání: ρ = 0,295; p < 0,001). Diskriminační validita testu byla ověřena pomocí Mannova-Whitneyova U-testu. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny při srovnání skupin KS × PN-MKP, a to u všech pěti skórů, které lze z testu získat (všechna p < 0,05). Skupiny KS × PN-MKP se lišily pouze v počtu správných odpovědí po sémantických nápovědách, klinické skupiny se mezi sebou nelišily. Nejvyšší konvergentní validitu vykázal BNT k testu CRT/NART (ρ = 0,476; p < 0,001). Cronbachova alfa jako míra vnitřní konzistence testu byla 0,746. Závěry: Naše výsledky naznačují, že český převod BNT-60 má přijatelné psychometrické vlastnosti. Replikovali jsme závislost výsledků v BNT na věku a vzdělání ve srovnání s originálem a stanovili diskriminační schopnost testu při rozlišení osob s PN-MKP. Studie poprvé předkládá orientační percentilové údaje na české populaci a předpokládané hraniční skóry pro odlišení PN-MKP.
Aim: The aim of the present study was to examine feasibility and validity of the Boston Naming Test (BNT) Czech version. Introduction: An evaluation of confrontation naming is a substantial part of neuropsychological assessment. The BNT is one of the most widely used standardized measures of confrontation naming. However, a feasibility and validity study in the Czech population is still lacking. Patients and methods: We administered the BNT-60 and a broad neuropsychological battery to 154 subjects. A control sample (CS) consisted of 64 healthy subjects and a clinical sample of 52 Parkinson’s disease patients with mild cognitive impairment (PD-MCI) and 38 PD patients without cognitive impairment (PD-NI). Results: Age and education are significantly related to the BNT-60 total score (age: Spearman ρ = –0.162; p = 0.045, education: ρ = 0.295; p < 0.001). Significant differences were revealed in all BNT scores between CS and PD-MCI (all p values < 0.05), while the only score that significantly differed between CS and PD-NI was the number of correct answers after semantic cue. BNT did not significantly differ between clinical groups. We found the highest convergent validity between BNT-60 and National Adult Reading Test Czech version (ρ = 0.476; p < 0.001). Cronbach’s alpha, as an internal consistency measure, was 0.746. Conclusions: Our results replicated the association between the BNT-60 Czech version and age and education in comparison to the original and suggest satisfactory discriminative validity for the differentiation between CS and PD-MCI. Our study presents preliminary percentile values in the Czech population and cutoffs for PD-MCI.
- Klíčová slova
- Bostonský test pojmenování,
- MeSH
- analýza rozptylu MeSH
- dospělí MeSH
- jazykové poruchy MeSH
- jazykové testy * statistika a číselné údaje MeSH
- kognitivní dysfunkce * diagnóza komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- Parkinsonova nemoc * diagnóza psychologie MeSH
- plocha pod křivkou MeSH
- překládání MeSH
- psychometrie MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- validační studie MeSH
