studie BEGIN Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- amiodaron aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- aplikace orální MeSH
- chirurgická náhrada chlopně škodlivé účinky MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- kardiochirurgické výkony škodlivé účinky MeSH
- koronární bypass škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- srdeční arytmie etiologie prevence a kontrola MeSH
- vazodilatancia aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Klíčová slova
- insulin degludek,
- MeSH
- diabetes mellitus 2. typu * farmakoterapie MeSH
- dlouhodobě působící inzulin aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- hmotnostní přírůstek MeSH
- hypoglykemika terapeutické užití MeSH
- inzulin glargin aplikace a dávkování farmakokinetika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- metformin terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
V průběhu posledních 20 let klesla v České republice významným způsobem novorozenecká úmrtnost až na současných 1,38 promile na 1000 živě narozených dětí. Důsledkem je tak narůstající počet dětí přežívajících rané novorozenecké období. I přes nepochybné pokroky v novorozenecké intenzivní péči však řada z nich, především skupina dětí s extrémně nízkou porodní hmotností, trpí závažnou perinatální zátěží. Současná data ukazují, že se v roce 2012 v ČR narodilo z celkového počtu 107 213 živě narozených dětí 8897 dě-tí předčasně, což odpovídá 8,3 %. Potřeba diferencovaného ambulantního sledování, léčby a dlouhodobé následné péče o tyto děti je proto stále naléhavější. V minulosti byla kritériem úspěšnosti léčby předčasně narozených dětí „mortalita“ a „časná morbidita“. V současné době se do popředí zájmu dostává stále více tzv. „pozdní morbidita“. Je tak zřejmé, že nikoliv pouze krátkodobá, ale především dlouhodobá péče o tuto skupinu dětské populace představuje optimální přístup. Centralizovaný multidisciplinární přístup vycházející z individuálních potřeb, zajištovaný naším pracovištěm vývojové péče, tak představuje ve sledování těchto dětí i významný přínos. Hlavním cílem je snížení dlouhodobé morbidity, které má pozitivní vliv nejenom na zlepšení socializace těchto dětí, ale současně zmenšuje negativní dopad na celou rodinu. Výsledky dlouhodobých studií interdisciplinární péče z oblasti komorbidit, neurovývojového a psychosociálního chování tak přispějí k lepšímu porozumění této problematiky a celkovému zkvalitnění péče, která je těmto dětem poskytována.
Over the last twenty years, neonatal mortality in the Czech Republic declined significantly to current 1.38 per 1 000 born alive. As a result, increasing number of babies surviving early neonatal period has been repeatedly reported. Despite significant improvement in neonatal intensive care, many babies are however suffering from serious perinatal morbidity, particularly those with extremely low birth weight. The recent data show that out of 107 213 children born alive in the Czech Republic in 2012, 8 897 of them were reported preterm, which represent 8.3 %. As consequence, there is constantly increasing demand for further clinical investigation, treatment and long term follow up of these children. Centralised multidisciplinary collaborative approach developed in our unit may offer unique approach to improve long term outcome of these children. Further decline in morbidity translates into better socialisation and mitigates negative impact on entire family. Historically, the outcome measures of success of treatment of prematurely born babies were mortality and short term morbidity. Nowadays, it becomes obvious that not only short term but particularly long term follow up provides optimal medical care to ex-preterm children and their families. Detailed long term observational studies provided by centralised approach on associated co-morbidity, future neurodevelopmental and psychosocial behaviour including education abilities will help better understand of natural history and may serve for future medical management and medical care planning in the Czech Republic and beyond. Key words: prematurity, low birth weight infant, long term morbidity, long term follow up, developmental disorders, multidisciplinary collaboration
- Klíčová slova
- nezralost, perinatální zátěž, late preterm, Vývojové centrum, pozdní morbidita,
- MeSH
- ambulantní péče metody organizace a řízení MeSH
- dítě MeSH
- dlouhodobá péče * metody organizace a řízení MeSH
- kojenec MeSH
- komplexní zdravotní péče * metody organizace a řízení MeSH
- kontinuita péče o pacienty MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- mladiství MeSH
- neurovývojové poruchy komplikace MeSH
- novorozenec nedonošený * růst a vývoj MeSH
- novorozenec s extrémně nízkou porodní hmotností růst a vývoj MeSH
- novorozenec s nízkou porodní hmotností * růst a vývoj MeSH
- novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností růst a vývoj MeSH
- novorozenec MeSH
- péče orientovaná na pacienta * metody organizace a řízení MeSH
- pervazivní vývojové poruchy u dětí komplikace MeSH
- předškolní dítě MeSH
- vrozené vady epidemiologie MeSH
- vývoj mladistvých MeSH
- vývojové poruchy u dětí komplikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
135 l. : tab., il. ; 30 cm
Anotace : V návaznosti na výsledky projektu IGA MZ ČR 6520-5 z let 2000-2005 , budou v rámci longitudinální studie sledovány průběhové varianty hyperkinetické poruchy u 100 chlapců , u nichž byl v dětství, při řešení původního projektu, klinickým a psychologickým laboratorním vyšetřením, přesně určen subtyp poruchy ( podle MKN 10 a podle DSM IV) a vyšetřením genomické DNA získán jejich individuální genotyp. Nové vyšetření probandů během adolescence a na prahu dospělosti, umožní detekovat jedince s perzistující formou hyperkinetické poruchy a jedince bez příznaků. Srovnáním s původními klinickými a laboratorními údaji uloženými v databázi, bude provedena korelace průběhových variant hyperkinetické poruchy (remitující a perzistující) s klinickými a biologickými markery onemocnění ( se subtypem poruchy, hereditou, perinatálními vlivy, reakcí na farmakoterapii, a s výsledky analýzy genomové DNA.)
Annotation: Further to the results of the project IGA MZ CR 6520-5 of the years 2000-2005, the variants of ADHD course will be monitored within a longitudinal study in 100 boys which had an exactly diagnosed subtype of the disorder in childhood and theirgenotype was determined. A new examination of the probands during adolescence and at the beginning of adulthood will enable to detect individuals with the persistent form of ADHD and individuals without any symptoms. A correlation between the course ofADHD and clinical and biological markers of the disease (a subtype of the disorder, heredity, perinatal insults, reactivity to medication and with the genome DNA analysis results) will be searched using a comparison with the original clinical and laboratory data in the database.
- MeSH
- diagnostické techniky molekulární MeSH
- hyperkinetická porucha genetika MeSH
- klinické lékařství MeSH
- longitudinální studie MeSH
- mladiství MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- mladiství MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- psychiatrie
- biologie
- pediatrie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
Úvod: Dlouhodobý stres je všeobecně považován za jeden z psychosociálních faktorů, který negativně ovlivňuje studijní výsledky studentů ošetřovatelství. Cíl: Zjistit, jaké jsou zdroje, úroveň stresu a strategie zvládaní stresu u studentů ošetřovatelství v kontinuu bakalářského studia. Metody: V průběhu tří akademických roků byli sledováni studenti jednotlivých ročníků bakalářského studijního programu Ošetřovatelství po absolvování klinické praxe v daném akademickém roku. Na sběr dat byly použity dotazníky Perceived Stress Scale; Physio-Psycho-Social Response Scale, and Coping Behavior Inventory. V 1. ročníku bylo do studie zařazeno 44 studentek, ve 2. ročníku 39 a v posledním ročníku 40 studentek. Výsledky: Nejvýznamnějším zdrojem stresu během tří ročníků studia byl stres z nedostatku vědomostí a zručností. Nejvyšší stres byl na začátku studia, pak klesal. Ve 3. ročníku, kdy v rámci covidové pandemie měli studenti nařízenou pracovní povinnost, opět dosáhl úrovně 1. ročníku. Stres se projevoval zejména v oblasti emocí. Nejčastěji užívanou copingovou strategií bylo řešení problémů. Závěr: Výsledky longitudinální studie potvrzují, jak pandemie covidu-19 ovlivnila percepci a projevy stresu u studentů během jejich studia. V percepci úrovně klinických i akademických stresorů a projevů stresu nebyla zjištěna jednoznačně klesající tendence. Využívání copingových strategií bylo stabilní, bez významnějších rozdílů během celého studia.
Introduction: Long-term stress is generally considered to be one of the psycho-social factors that negatively affect the academic performance of nursing students. Objectives: To discover the sources of stress, degree of stress, and coping strategies used as a reaction to stress in nursing students of the bachelor program. Methods: Over the course of three academic years, students in each year of the bachelor in nursing program were monitored after completing the clinical practice for the given academic year. Questionnaires regarding the Perceived Stress Scale; Physio-Psycho-Social Response Scale, and Coping Behaviour Inventory were used to gather data. In the first year, 44 students were included, in the second year there were 39 students, and in the final year 40 students took part in the research. Results: The most significant source of stress appears to be a lack of knowledge and relevant skills. The highest degree of stress was recorded at the beginning of a student's studies, after which it decreased. In the third year, when students were required to work due to the covid pandemic, the stress again reached the levels of the first year. The stress manifested mainly in emotions and problem solving was the most frequently used coping strategy. Conclusions: The results of the longitudinal study confirmed how the COVID-19 pandemic affected the perception and manifestation of stress in students during their studies. The perception of the degree of clinical and academic stressors showed that no clear descending tendency was identified. The use of coping strategies was stable, with no significant differences throughout the study.
Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit růst dolní čelisti u ortodontických pacientů v období po maximálním růstovém spurtu. Materiál: Do studie bylo zahrnuto 493 ortodontických pacientů (279 mužů, 274 žen ve věku 16-29 let, průměrný věk 18,95 let) s různými sagitálními vztahy čelistí stanovenými podle úhlu ANB. Do studie byli vybráni pacienti, u kterých byíy zhotoveny 2lefalometrické snímky v čase TI a v čase T2 s minimálním odsfetupem 6 měsiců. Metodika: Na kefalometrických snímcích byly v čase T7 a T2 zaznamenány hodnoty 5 lineárních a 2 úhlových parametrů definovaných na dolní čelisti. Zprůměmých ročních změn těchto měření byla sestavena růstová křivka pro jednotlivé parametry a byla posuzována z hlediska pohlaví a skeletálních tříd. Výsledky: Přírůstky na dolní čelisti byly na začátku sledovaného období patrné u obou pohlaví. U mužů byly přírůstky větší než u žen. U žen se ve věku 21-23 let objevilo opětné zrychlení růstu, následně již nebyl růst prokazatelny. Goniový úhel se zmenšoval, úhel beta zvětšoval, dolní čelist tak celkově vykazovala tendenci k mírné růstové anteriorotací. Nebyly pozorovány odlišnosti v v růstu dolní čelisti při rozdělení pacientů do jednotlivých skeletálních tříd. Výjimkou byly změny v úhlových parametrech u žen (p < 0,05). Závěr: I po 16. roce věku dochází k prokazatelným růstovým změnám na dolní čelisti. Tuto skutečnost je třeba zohlednit při načasování kompenzační i dekompenzační léčby ortodontických anomálií či zavedení dentálních implantátů.
Aims: Evaluation of mandibular growth in orthodontic patients following the pubertal growth peak. Material: The study included 493 orthodontic patients (219 males, 274 females) between the age of 16 to the age of 29 years (mean age = 18.95 years) with various sagittal jaw relationships determined by ANB angle. In each patient 2 cephalograms were taken, one at time T1 another at T2, minimum 6 months interval between the scans. Method: In cephalograms taken at T1 and T2 five linear,ar and two angular parameters were assessed. Growth curve for individual parameters bas^d on mean values of annual growth changes was constructed. The curve was assessed from the point of view of sex and skeletal class. Results: At the beginning growth gains of the mandible were evident in both sexes. Growth gains in male patients were bigger than in females. Between the age of 21 and 23 years, there occurred accelerated growth in women; however, t/^he subsequent growth was not proved. The gonion angle was diminishing, the Beta angle was increasing, and the mandible showed the tendency to moderate anteriorotation. In individual skeletal classes the diffnnces in the mandible growth were not observed. The only exception was represented by changes in angujiar parameters in women (p < 0.05). Conclusion: Growth changes of the mandible are evident even after the age of 16. This fact must be consideredd in timing of compensation and decompensation treatment of orthodontic anomalies or in planning of dental impplants.
- MeSH
- kefalometrie MeSH
- kraniofaciální dysostóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- mandibula * radiografie růst a vývoj MeSH
- mladiství MeSH
- nemoci temporomandibulárního kloubu terapie MeSH
- průřezové studie MeSH
- puberta MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozštěp patra terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Diabetes mellitus, především druhého typu, je epidemií 21. století. Již v roce 2008 Food and Drug Administration (FDA) vyhlásila, že kardiovaskulární bezpečnost při užívání perorálních antidabetik je významnější cíl než snížení glykemie, což byl začátek pro rozsáhlý program klinických studií s perorálními antidiabetiky a kardiovaskulárními cíli. V roce 2016 pak doporučení pro kardiovaskulární prevenci a pro srdeční selhání zdůrazňují především pozitivní kardiovaskulární účinky inhibitorů SGLT2, které mají indikaci IIa. V roce 2018 jsou prezentovány dva významné dokumenty Evropské kardiologické společnosti, tzv. position statement o nových antidiabeticích a kardiovaskulárních onemocněních obecně a speciálně o ovlivnění srdečního selhání. Na podzim 2019 byla publikována "Zpráva ze setkání expertů Asociace srdečního selhání Evropské kardiologické společnosti – 2019,“ jejíž prvá část se věnuje SGLT2, tedy gliflozinům. Klinická studie DAPA HF byla prezentována na ESC kongresu v září 2019 v Paříži a přinesla pozitivní data pro dapagliflozin u srdečního selhání.
Diabetes mellitus type 2 is an epidemy of the 21st century. The Food and Drug Administration (FDA) announced that cardiovascular safety after peroral antidiabetics is a more important goal than the lowering of glycemia and this was the beginning of a large program with antidiabetics and cardiovascular goals. The guidelines for heart failure accent the positive effect of SGLT2 inhibitors with the indication IIa in 2016. Two important European documents on antidiabetics and cardiovascular outcomes called position statement were published by the European Society of Cardiology in 2018, especially on the effect of heart failure. “An expert concensus meeting report of the HFA of the ESC,” will be published in autumn 2019 and the first part is about SGLT2 – gliflozins. Clinical study DAPA –HF was presented on ESC congress in september 2019 and showed positive effect of dapagliflozin on heart failure.
Glifloziny SGLT2 – znamenají nový přístup k léčbě diabetes mellitus 2. typu. Mechanizmem účinku je vylučování nadbytečného cukru ledvinami. V roce 2015 byla ukončena první mortalitní studie s SGLT2 empagliflozinem – EMPA-REG OUTCOME, v roce 2017 byl publikován program CANVAS s canagliflozinem a další studie probíhají. Rozsáhlý program má právě dapagliflozin, kdy metaanalýzy menších studií ukázaly velmi pozitivní výsledky na snížení kardiovaskulárních příhod. V současnosti probíhá velká mezinárodní klinická studie s dapagliflozinem pod názvem DECLARE, jejíž plánované ukončení je na léto 2018. Na začátku roku 2018 byla publikována vstupní charakteristika nemocných v této studii. Studie zařadila 17 160 nemocných s diabetes mellitus 2. typu, kteří byli randomizováni na léčbu placebem nebo dapagliflozinem v dávce 10 mg/den. Průměrný věk nemocných byl 63,8 ? 6,8 let, průměrná doba trvání diabetu 11,8 ? 7,8 let, průměrný glykovaný hemoglobin 8,3 ? 1,2 %. Celkem 6 971 (40,6 %) nemocných mělo potvrzeno kardiovaskulární onemocnění a 10 189 (59,4 %) mělo vícečetné rizikové faktory.
Gliflozins – SGLT2 – mean a new approach to the treatment of type 2 diabetes mellitus. The mechanism of action is the excretion of excess sugar via the kidneys. In 2015, the first mortality study with SGLT2 empagliflozin – EMPA-REG OUTCOME was completed, in 2017 the CANVAS programme with canagliflozin were published and further studies are ongoing. An extensive programme has been launched with dapagliflozin, where meta-analyses of smaller studies have shown very positive results in reducing cardiovascular events. A large international clinical trial with dapagliflozin has been going on under the name DECLARE, scheduled to be completed in the summer of 2018. At the beginning of 2018, the initial characteristics of the patients enrolled in this study were published. The study included 17,160 patients with type 2 diabetes mellitus who were randomized to placebo or dapagliflozin at 10 mg/day. The mean age of the patients was 63.8 ? 6.8 years, mean duration of diabetes 11.8 ? 7.8 years, mean glycated haemoglobin 8.3% ? 1.2%. A total of 6,971 (40.6%) patients had confirmed cardiovascular disease and 10,189 (59.4%) had multiple risk factors.
- Klíčová slova
- Dapagliflozin, studie DECLARE,
- MeSH
- benzhydrylové sloučeniny aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie MeSH
- glifloziny MeSH
- hypoglykemika MeSH
- kardiovaskulární nemoci diagnóza MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- metformin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- rizikové faktory MeSH
- transportér 2 pro sodík a glukózu farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Východisko. Metformin zaznamenává v poslední dekádě renesanci v léčbě diabetiků 2. typu pro své komplexní působení. U diabetiků 1. typu je však jeho účinek málo studován. Cílem studie bylo posoudit, zda kombinace metforminu se zavedenou léčbou u špatně kompenzovaných diabetiků 1. typu sníží potřebu inzulinu a zlepší kompenzaci diabetu. Metody a výsledky. U 19 diabetiků 1. typu byl proveden hyperinzulinový euglykemický clamp v kombinaci s nepřímou kalorimetrií na začátku studie (B), po 3 měsících léčby metforminem, který byl kombinován se zavedeným inzulinovým režimem v dávce 2x850 mg (M), a po 3 měsících léčby placebem (P). Ve stejných intervalech byly stanoveny i ostatní parametry. K posouzení významnosti rozdílů v čase byl použit Wilcoxonův test. Všechny výsledky jsou uvedeny jako aritmetický průměr ± SD. Hmotnost (78,6 ± 19,9; 75,7 ± 17,8; 76,8 ± 19,1 kg), denní dávka inzulinu (65,4 ± 15,1; 54,4 ± 11,2; 54,8 ± 9,3 IU/24 hod.), HbA1c (8,8 ± 1,8; 8,2 ± 1,1; 10,1 ± 2,8 %), M-hodnota (3,5 ± 1,6; 4,2 ± 1,7; 4,4 ± 1,8 mg/kg/min.), triacylglyceroly (1,2 ± 0,5; 1,1 ± 0,4; 1,3 ± 0,7 mmol/l), cholesterol (5,1 ± 0,7; 4,9 ± 0,7; 5,2 ± 0,8 mmol/l). Závěry. Účinek kombinace metforminu a stávající inzulinoterapie se v porovnání s účinkem placeba statisticky významně lišil v působení na hmotnost (p<0,001), na denní dávku inzulinu (p<0,05), na HbAAc (p<0,01) a na VMK v průběhu clampu (p<0,01).
Background. Metformin is popular for it's complex mechanism of action in treatment of the type 2. diabetes. The effect in type 1. diabetes is studied less frequently. The aim of our open, prospective, placebo controlled study was to assess the effect of metformin in poorly controlled diabetic patients type 1 with high insulin requirements. Methods and Results. In the group comprised of 19 type 1 diabetic patients the insulin resistance was assessed by hyperinsulinemie euglycemic clamp and indirect calorimetry at the beginning of the study (B), 3 months later when metformin in the dose of 2x850 mg was added to existing insulin therapy (M) and after 3 months of placebo therapy (P). In the same time-intervals the other parameters were measured. Wilcoxon test was used for statistic analysis. All results are given in arithmetic average ± SD. Weight (78.6 ± 17.9; 75.7 ±17.8; 76.8 ± 19.1 kg), Dauly insulin dose (65.4 ± 15.1; 54.4 ± 11.2; 54.8 ± 9.3 IU), HbA1c (8.8 ± 1,8; 8,2 ± 1,1; 10,1 ± 2,8 %), Utilisation of glucose (3.5 ± 1.6; 4.2 ± 1.7; 4.4 ± 1.8 mg/kg/min), triglycerides (1.2 ± 0.5; 1.1 ± 0.4; 1.3 ± 0.7 mmol/l), cholesterol (5.1 ± 0.7; 4.9 ± 0.7; 5.2 ± 0.8 mmol/l). Conclusions. The combination of metformin and the intensive insulin therapy in type 1 diabetic patients led, in contract to placebo, to the significant reduction in weight (p<0.001), to the reduction in insulin requirements (p<0.05), to the improved control of glycaemia (p<0,01) and to the decrease of FFA during clamp (p<0.01).
Úvod: V současné době je celosvětově vnímán a sledován fenomén vyskytující se v prostředí ošetřovatelské péče, kdy dochází k nedokončení, opoždění nebo přidělování ošetřovatelských intervencí. V České republice je výzkum tohoto fenoménu zatím v počátcích a přidělovaná ošetřovatelské péče, která byl definována Schubert M. et al. (2007), jako neprovedení ošetřovatelských intervencí sestrou z nějakého důvodu nejčastěji časového nebo personálního nedostatku se dostává do povědomí sester v České republice. Cíl: Cílem pilotní studie bylo zjistit výskyt přidělované ošetřovatelské péče v českých nemocnicích a vyhodnotit pracovní prostředí sester. Metody: Byla provedena pilotní studie (červen 2020), do které se zapojilo 47 sester pracujících v nemocnicích akutní péče ve vybraných regionech ČR. Pro sběr dat byly použity nástroje PIRNCA a PES-NWI. Výsledky: Jako nejčastěji přidělované intervence byly zjištěny opoždění sestry déle než 5 minut (80,85 %), emoční podpora pacienta (78,73 %), bezpečná manipulace s pacientem (65,97 %). Nejméně přidělované intervence byly: podávání enterální a parenterální výživy (12,77 %) a rozhovor s externí agenturou (12, 77 %). Důvody přidělování péče byly nedostatek personálu a nedostatek materiální dále skladba a zhoršený stav pacientů. Nepříznivé pracovní prostředí bylo vyhodnoceno pouze v 10,64 %, nejvíce v oblasti zhoršeného stavu pacienta a skladby pacientů a nedostatky v předávání služby. Závěr: Pilotní studie potvrzuje výskyt přidělované ošetřovatelské péče a odhaluje oblasti, kde k přidělované péči dochází. Pracovní prostředí bylo hodnoceno pozitivně, jako smíšené anebo příznivé. Použité nástroje jsou sestrami akceptovány a další výzkum by mohl přinést důkazy o faktorech, které ovlivňují rozvoj přidělované ošetřovatelské péče.
Introduction: At present, there is one specific phenomenon occurring in a nursing care environment that is perceived and monitored worldwide in a nursing care environment and it is incomplete, delayed or rationing nursing interventions. In the Czech Republic, the research on this phenomenon has still been at the very beginning. Rationing nursing care, which was defined by Schubert M. et al. (2007), as a failure of a nurse to perform nursing interventions for some reason, most often due to a lack of time or staff, becomes known to Czech nurses. Aim: The aim of the pilot study was to determine the incidence of rationing nursing care in Czech hospitals and to evaluate the working environment of nurses. Method: The pilot study was performed (June 2020), in which 47 nurses working in acute care hospitals in selected regions of the Czech Republic participated PIRNCA and PES-NWI tools were used for data collection. Results: The most frequently rationing interventions were found: nurse delay longer than 5 minutes (80.85%), emotional support of the patient (78.73%), safe handling of the patient (65.97%). The least rationing interventions were: administration of enteral and parenteral nutrition (12.77%) and a communication with an external agency (12, 77%). The most common reasons for the rationing care: lack of staff, lack of material and deteriorating condition of patients. An unfavourable working environment was evaluated only in 10.64%, mostly in the area of the patient’s deteriorating condition and shortcomings in service delivery. Conclusion: The pilot study confirms the occurrence of rationing nursing care and reveals the areas where rationing care occurs. The working environment was found to be mixed or favourable. The tools used are accepted by nurses and further research could provide evidence on the factors that influence the development of rationing nursing care.
- Klíčová slova
- přidělovaná péče, opomíjená péče,
- MeSH
- chybná zdravotní péče MeSH
- kvalita zdravotní péče * MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelská péče * normy MeSH
- personál sesterský nemocniční MeSH
- pilotní projekty MeSH
- průřezové studie MeSH
- průzkumy zdravotní péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
