Na vznik a průběh infekčních zánětů močových cest má vliv jednak patogenita a virulence vyvolávajících mikroorganismů, jednak účinnost specifických obranných mechanismů hostitele. Diagnostický proces se musí zaměřit též na anatomické anomálie močových cest a na komorbidity, které mohou ohrozit výsledek antimikrobiální léčby. Při typické anamnéze a klinické symptomatologii zánětu dolních močových cest (dysurie, polakisurie, imperativní nucení na moč) u jinak zdravých osob (s výjimkou těhotných žen) není třeba provádět rutinně mikrobiologické vyšetření moči. Naproti tomu kultivace moči je nezbytná u pacientů s komplikovaným anebo chronickým zánětem močových cest ke zjištění vyvolavatele a jeho citlivosti vůči antibiotikům. K vyloučení městnání moči anebo obstrukce v močových cestách se jako první zobrazovací metoda používá ultrasonografie. Cystitidu lze léčit empiricky, a to takovým antibiotikem, na něž je většina běžných původců zánětu vysoce citlivá. U pacientů s pyelonefritidou je třeba zahájit antibiotickou terapii co nejdříve, s přihlédnutím k regionální situaci v bakteriální rezistenci. Léčba by měla zabránit vzniku intersticiální nefritidy a progresi renálního selhání. U pacienta s urosepsí je nutno neprodleně (do jedné hodiny) zahájit diagnostiku a léčbu. Nezbytná opatření zahrnují eliminaci infekčního fokusu, antibiotickou léčbu a stabilizaci respiračního a kardiovaskulárního systému, za účelem optimální oxygenace tkání. Před zahájením empirické antibiotické léčby (na podkladě lokální situace bakteriální rezistence) musejí být odebrány vzorky ke kultivaci moči a krve, aby bylo možno léčbu upravit podle výsledků mikrobiologického vyšetření. Asymptomatická bakteriurie se v současné době neléčí, s výjimkou těhotenství, metabolických poruch, progredujícího selhání ledvin, chirurgických výkonů na urogenitálním traktu a orgánových transplantací. V prevenci recidivujících zánětů močových cest je třeba snížit virulenci vyvolavatelů infekce, omezit jejich adhezi na uroepitel a stabilizovat lokální obranné mechanismy hostitele.

Manifestation und Verlauf einer Harnwegsinfektion werden von der Pathogenität und Virulenz der Infektionserreger einerseits und der Effektivität wirtsspezifi scher Abwehrmechanismen andererseits beeinflusst. Anatomische Anomalien sowie Erkrankungen, die die körpereigene Abwehr stören, müssen erkannt werden, da sie den Therapieerfolg maßgeblich beeinflussen. Bei typischer Anamnese und klinischer Symptomatik (Dysurie, Pollakisurie, imperativer Harndrang) ist eine routinemäßigemikrobiologische Untersuchung bei ansonsten gesunden, nicht schwangeren Frauen nicht erforderlich. Unentbehrlich ist eine Urinkultur zur Erregeridentifi kation und –empfindlichkeitsprüfung bei komplizierten und chronischen Harnwegsinfekten. Zum Ausschluss einer Harnstauung bzw. einer Obstruktion im Bereich der Harnwege gilt die Sonografie als primäres Verfahren. Bei einer Zystitis ist eine empirische Therapie vertretbar. In Betracht kommen Antibiotika mit einer hohen Erregersensibilität. Bei einer Pyelonephritis sollte in Kenntnis der lokalen Resistenzsituation eine Behandlung so früh wie möglich beginnen, um die Entwicklung einer interstitiellen Nephritis oder eine Progression einer Niereninsuffizienz zu begrenzen. Bei Urosepsis sind umgehend (erste Stunde) Maßnahmen zur Diagnostik und Therapie zu treffen. Sie umfassen die Fokuskontrolle und Antibiotikatherapie sowie die Stabilisierung der Atem- und Kreislauffunktion zur Optimierung der Gewebeoxygenierung. Vor Beginn einer empirischen Antibiotikatherapie (lokale Resistenzsituation!) ist eine Urin- und Blutkultur anzulegen, um die Therapie so rasch wie möglich dem mikrobiologischen Befund anpassen zu können. Eine asymptomatische Bakteriurie muss derzeit nicht therapiert werden. Eine Behandlung muss nur bei Gravidität, instabiler Stoff wechsellage, progredienter Niereninsuffizienz, bei traumatisierenden Eingriffen am Urogenitaltrakt und bei Organtransplantationen erfolgen. Strategien zur Prävention rezidivierender Harnwegsinfektionen müssen darauf orientieren, die Virulenz uropathogener Erreger zu begrenzen, deren Adhäsion am Uroepithel zu hemmen sowie wirtsspezifische lokale Abwehrmechanismen zu stabilisieren.

• MeSH
• antiinfekční látky močové škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• bakteriurie diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• cefalosporiny škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• cystitida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• fluorochinolony škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• fosfomycin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• infekce močového ústrojí diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• nitrofurantoin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pyelonefritida diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• recidiva MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sepse diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• tromethamin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• infekce močového ústrojí * diagnóza   komplikace   MeSH
• infekce vyvolané Escherichia coli diagnóza   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy vědomí etiologie   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• sepse * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• septický šok diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• syndrom systémové zánětlivé reakce diagnóza   MeSH
• vyhodnocení orgánové dysfunkce MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Kazuistika popisuje prípad endogénnej endoftalmitídy u 58-ročného muža v priebehu urosepsya bronchitídy. Pacient bol hospitalizovaný na Internej klinike v inej nemocnici. Druhý deň po prijatí bol odoslaný na konziliárne vyšetrenie na našu kliniku pre zhoršenie videnia a bolesti ľavého oka. Stav bol uzavretý ako endogénna endoftalmitída. Zraková ostrosť pri prvom vyšetrení bola pohyb ruky pred okom. Bola zahájená intravitreálna liečba, kombinácia dvoch antibiotík (ceftazidim 2 mg/ 0,1 ml a vankomycín 1 mg/ 0,1 ml)a antimykotika (amfotericín B 10 μg/ 0,1 ml).V priebehu dvoch týždňov dostal takúto antibiotickú liečbu intravitreálne spolu 3x. Počas prvej aplikácie antibiotík sa odobral z prednej očnej komory materiál na mikrobiologické vyšetrenie - výsledok bol negatívny. Z hemokultúry bol vypestovaný zlatý stafylokok.Parenterálna aplikácia antibiotík (gentamycín 240 mg i.v. á 24 hod aamoxicilín s kys. klavulanovou 1,2 g i.v. á 8 hod) trvala 2 týždne, potom pokračovala antibiotická liečba (ciprofloxacín 500 mg á 12 hod) a antimykotická liečba (itrakonazol 100 mg á 12 hod)perorálne 2 mesiace. Štyri týždne po začatí liečenia bola zraková ostrosť ľavého oka 20/100 a po dvoch mesiacoch 20/40. V práci sa zdôrazňuje výhoda multiodborovej spolupráce.

A case report of 58-year-old man with endogenous endophtalmitis due to urosepsis and bronchitis. Patient was hospitalized in Department of Internal Medicine another hospital. He was sent to consiliar examination to our Ophtalmology Department with worsening vision and pain in left eye one day after onset. The diagnose endogenous endophtalmitis was set. Visual aquity was a hand movement on the first visit. Intravitreal therapy was realized promptly that day, a combination of two antibiotic drugs (ceftazidim 2mg/ 0.1 ml a vankomycin 1 mg/ 0.1 ml) and antifungal agent (amfotericin B 10 μg/ 0.1 ml). This therapy was applicated 3x totally, in two weeks. Humour from anterior chamber was taken during first intravitreal application and was negative. Blood culture was positive for staphylococcus aureus. Intravenous treatment with antibiotics (gentamycin 240 mg i.v. á 24hours a amoxicilin with clavulan acid 1.2 g i.v. á 8 hod) was set for two weeks then continued antibiotic (ciprofloxacin 500 mg á 12 hours) and antifungal therapy (itrakonazol 100 mg á 12 hod) per os two months. Visual aquity of the left eye was 20/100 after four weeks and 20/40 after two months. We would like to highlight advantage of multidisciplinary co-operation.

• Klíčová slova
• urosepse,
• MeSH
• endoftalmitida * farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• infekce močového ústrojí komplikace   MeSH
• injekce intravitreální metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Staphylococcus aureus MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Publikační typ
• komentáře MeSH

Študovali sme vlastnosti kmeňov E. coli izolovaných z krvi imunokompromitovaných pacientov pri uro­sepse. Od každého pacienta (n = 25) bol testovaný jeden kmeň. U kmeňov sme najčastejšie zaznamenali prítomnosť génov adherencie fimA (96 %) a pap (56 %). Z génov, kódujúcich produkciu toxínov, sme v našom súbore kmeňov dokázali prítomnosť cnf (20 %), α-hly (16 %), lt (12 %) a st (8 %). Výskyt génov aer a iucC, podporujúcich prežívanie E. coli v extracelulárnych priestoroch hostiteľa a spojených z utilizáciou Fe2+, bol potvrdený v 84 % a 80 %. Fylogeneticky boli študované E. coli najčastejšie zatriedené k fylogenetickým skupinám B2 a D (53 %, 32 %). Najvyššiu rezistenciu proti antibakteriálnym látkam sme za­znamenali proti trimetoprim/sulfamethoxazolu a ciprofloxacinu (32 %) a proti ampicilin/sulbaktamu (20 %). Všetky kmene boli citlivé voči piperacilín/tazobactamu, kolistínu, amikacínu a meropenemu.

• Klíčová slova
• urosepse, resistance, fylogenetická příslušnost, phylogenetic group,
• MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• Escherichia coli * genetika   izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• infekce močového ústrojí * mikrobiologie   MeSH
• infekce vyvolané Escherichia coli * mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární typizace MeSH
• sepse * mikrobiologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• virulence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• infekce močového ústrojí imunologie   komplikace   mikrobiologie   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí etiologie   komplikace   mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• sepse etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• septický šok etiologie   imunologie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Mimořádně aktuální publikace věnovaná šesti hlavním okruhům farmakoterapie v současné urologické praxi 1. Infekce v urologické praxi (cystitida, pyelonefritida, komplikované infekce močových cest, farmakoterapie uroinfekcí v těhotenství a při kojení, uretritida, prostatitida, epididymitida, orchitida, Fournierova gangréna, urosepse) 2. Karcinom ledviny 3. Karcinom prostaty 4. Erektilní dysfunkce 5. Androgenní deficit u mužů 6. Moderní farmakoterapie non-neurogenních poruch mikce u mužů. Tak jako u všech titulů edice Farmakoterapie pro praxi jsou těžištěm knihy rady, návody a doporučení pro medikaci v každodenní terénní i nemocniční praxi. MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU i MUDr. Petr Macek, Ph.D., FEBU, patří k předním urologům nejen u nás, ale i v evropském kontextu.

• MeSH
• infekce močového ústrojí diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• medikační omyly MeSH
• urologické nemoci diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Farmacie. Farmakologie
• NLK Obory
• urologie
• farmacie a farmakologie
• farmakoterapie

Schwannomy jsou benigní tumory vycházející ze Schwannových buněk, které se nejčastější vyskytují v oblasti hlavy a krku, nicméně jejich lokalizace v hltanu bývá vzácná. Kazuistika popisuje případ 69leté asymptomatické pacientky, u které byl diagnostikován cystický útvar kořene jazyka při intubaci z důvodu urosepse. Nádor byl odstraněn transorálně a histologické vyšetření prokázalo pseudocysticky změněný schwannom. Pacientka je dále sledovaná, je bez potíží a bez recidivy.

Schwannomas are benign tumours arising from Schwann cells, which most commonly occur in the head and neck region; however, their localization in the pharynx is rare. The case report describes a 69-year-old asymptomatic female patient diagnosed with a cystic lesion of the tongue root during intubation due to urosepsis. The tumour was removed trans-orally, and histological examination confirmed a pseudocystic schwannoma. The patient continues to be monitored, is asymptomatic, and shows no signs of recurrence.

• MeSH
• hospitalizace MeSH
• infekce močového ústrojí MeSH
• lidé MeSH
• nádory jazyka * chirurgie   diagnóza   MeSH
• neurilemom * chirurgie   diagnóza   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH