vyšetření chuti Dotaz Zobrazit nápovědu
Cíl: Cílem studie bylo vytvořit postup pro vyšetření chuti pacientem bez nutnosti přítomnosti vyšetřující osoby (samovyšetření chuti). Byla provedena subjektivní gustometrie osobám zdravým a nemocným metodou Taste strips (mokrou metodou) a výsledky byly porovnány se samovyšetřením (suchou metodou). Metody: Do studie bylo zařazeno 115 osob. První skupinu tvořilo 85 zdravých osob s průměrným věkem 39 let (18–73 let), druhou skupinu 30 pacientů s průměrným věkem 59 let (41–76 let). Chuť byla vyšetřena testem Taste strips, při kterém jsou chuťové látky ve formě roztoku naneseny na filtrační papír, a nově vytvořeným testem určeným k samovyšetření chuti suchou metodou, kdy je chuťová látka na filtračním papírku již zaschlá. Výsledky: Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi výsledky vyšetření chuti erudovanou osobou a samovyšetřením respondentem v celém souboru (10,1 vs. 10,0 bodů; p = 0,52). Zdraví respondenti dosáhli vyšších bodových zisků než osoby s onemocněním při vyšetření metodou Taste strips (10,4 vs. 9,4 bodů; p = 0,02). Samovyšetření respondenty prokázalo rovněž vyšší bodový zisk ve skupině zdravých (10,4 vs. 9,1 bodů; p = 0,001). Závěr: Vyšetření chuti si pacienti mohou provádět sami bez přítomnosti vyšetřující osoby. Samovyšetření není časově omezeno a vede k menším personálním nárokům a snížení rizika přenosu infekce v období přenosných chorob.
Aim: The aim of the study was to develop a procedure of assessment of the taste function, which can be done without any assistance (self-administrated taste function test). Function of taste was evaluated by using Taste strips with assisted gustatory testing (wet method) and by self-administrated test (dry method). The results were compared with each other. Methods: 115 participants were included in the study. The first group included 85 healthy persons with the average age 39 years (18–73 years), the second group 30 patients with the average age 59 years (41–76 years). The sense of taste was tested by Taste strips. in which the taste stimulants are applied in the form of a solution to the filter paper, and by a new developed test designed for the self-examination of the taste by the dry method, when the taste stimulants on the filter paper are already dry. esults: Comparing the examination of taste by an erudite person to the self-administered taste test, there was no significant difference in score (10.1 vs. 10.0 points; P = 0.52). In the case of the assisted Taste strips test, the healthy participant scores were higher than the patients scores (10.4 vs. 9.4 points; P = 0.02). In the case of the self-administered taste test, the healthy participant scores were higher than patients scores as well (10.4 vs. 9.1 points; P = 0.001). Conclusion: The taste strips test (dry method) can be performed by patients themselves. The self-administered procedure is not limited to time, reducing the demands on the medical staff and decreasing the risk of infection in the time of communicable diseases.
- Klíčová slova
- gustometrie, Taste strips, vyšetření chuti,
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- poruchy chuti * diagnóza MeSH
- samovyšetření metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Poruchy čichu a chuti mohou být obtížně diagnostikovatelné, neboť mohou mít celou řadu různých příčin. Pacienti často nedokážou jasně popsat anamnézu svých příznaků – obvykle totiž neumějí rozlišit mezi obtížemi s čichem a chutí. Diagnostiku nám mohou usnadnit standardizované dotazníky. Dysfunkce týkající se čichu a chuti byly uvedeny do souvislosti se zhoršením chuti k jídlu, nezamýšleným poklesem hmotnosti, malnutricí a se sníženou kvalitou života. Porucha chuti může být úplná nebo částečná a může se vztahovat na jeden nebo na více aspektů vnímání chuti (sladkost, hořkost, kyselost, slanost a umami [japonsky chutný, delikátní]). Odhaduje se, že 95 % poruch chuti je způsobeno spíše narušením čichu než chuti jako takové. Mezi nejčastější příčiny dysfunkce čichu patří alergická rinitida, chronická rinosinusitida (se sinonasálními polypy nebo bez nich) a infekce horních cest dýchacích. Dalšími potenciálními příčinami jsou úrazy hlavy, neurodegenerativní onemocnění (jako Parkinsonova nemoc a jiná) a různá léčiva. Zásadní význam má vyšetření nosu, úst a orofaryngu, jakož i neurologické vyšetření (zaměřené především na I., VII., IX. a X. hlavový nerv). Indikována mohou být také další vyšetření, jako testování kognice, nosní endoskopie, vyšetření paranasálních dutin či nosu výpočetní tomografií, případně vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance. Až u poloviny pacientů se porucha čichu postupem času zmírní. Pravděpodobnost zlepšení čichu je nižší, jde-li o těžkou a dlouhodobou poruchu; nepříznivými prognostickými faktory jsou též vyšší věk, kuřáctví a mužské pohlaví.
Smell and taste disorders can be challenging to diagnose because of the large number of potential etiologies. Patients are often unable to provide a clear history of symptoms, because they frequently cannot distinguish between difficulties with smell and taste. Standardized questionnaires may be helpful in diagnosis. Smell and taste dysfunction have been implicated in loss of appetite, unintended weight loss, malnutrition, and reduced quality of life. Taste dysfunction may be complete or partial, and affect one or more aspects of taste (sweetness, bitterness, sourness, saltiness, and umami [savory]). An estimated 95% of taste disorders are caused by impairment of smell rather than gustatory loss. The most common causes of olfactory dysfunction include allergic rhinitis, chronic rhinosinusitis (with or without sinonasal polyps), and upper respiratory infection. Other potential causes include head trauma, neurodegenerative diseases (including Parkinson disease and cognitive impairments), and medications. Examination of the nose, mouth, and oropharynx as well as neurologic examination (focusing on cranial nerves I, VII, IX, and X) is essential. Additional assessment such as cognitive testing, nasal endoscopy, computed tomography of the sinuses or nose, or brain magnetic resonance imaging may be indicated. Up to one-half of patients with olfactory dysfunction improve over time. Improvement in olfactory function is inversely correlated with severity and duration of loss, age, smoking, and male sex.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- anamnéza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- fyzikální vyšetření MeSH
- konziliární vyšetření a konzultace MeSH
- lidé MeSH
- metody pro podporu rozhodování MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- poruchy chuti diagnóza etiologie MeSH
- poruchy čichu diagnóza etiologie MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- prognóza MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
S imunoglobulinem IgG4 asociované onemocnění (the disease associated/related with immunoglobulin IgG4) je vzácná jednotka s velmi různorodými příznaky. Popisujeme průběh a léčbu pacientky, u níž se tato nemoc projevila vícečetnou lymfadenopatií a infiltráty v oblasti retroperitonea a pánve a známkami chronické sklerotizující pankreatitidy. Klinicky se nemoc manifestovala značným úbytkem hmotnosti, ale i ztrátou vnímání chuti a čichu. Diagnóza byla stanovena na základě vysokého počtu IgG4 exprimujících plazmatických buněk v odebrané tkáni a zvýšené koncentrace imunoglobulinů typu IgG a hlavně podtřídy IG4. Pro léčbu byl použit rituximab v dávce 475 mg/m2. První 4 dávky rituximabu byly aplikovány ve 14denních intervalech vždy s jednorázovým podáním dexametazonu v dávce 40 mg. Po 4 aplikacích rituximabu a dexametazonu došlo dle FDG-PET/CT jen k parciální remisi nemoci. U pacientky se opět obnovil čich i chuť. V dalších 4 cyklech byl podáván rituximab den 1 v 28denním cyklu. A 1. a 15. den tohoto cyklu byl podáván dexametazonu 40 mg a cyklofosfamid 600 mg v nitrožilní infuzi. Po ukončení 8 cyklů léčby založené na rituximabu a dexametazonu a v druhé polovině léčby doplněné o cyklofosfamid prokázalo kontrolní FDG-PET/CT kompletní remisi nemoci. Před zahájením léčby byla koncentrace podtřídy imunoglobulinu IgG4 51,0 g/l, po ukončení výše popsané léčby poklesla na 3,5 g/l. Pacientka léčbu snášela bez jakýchkoliv nežádoucích účinků. Rituximab, dexametazon a cyklofosfamid indukoval kompletní remisi této nemoci.
A disease associated with immunoglobulin IgG4 is a rare unit with very variable symptoms. We describe the course and treatment of the disease in a patient who presented with multiple lymphadenopathy and infiltrates in the area of the retroperitoneum and pelvis and signs of chronic sclerosing pancreatitis. The disease was clinically manifested by a significant loss of weight, but also by a loss of perception of taste and smell. The diagnosis was made based on a high amount of IgG4 expressing plasma cells in the sampled tissue and an increased concentration of immunoglobulins of type IgG and mainly subclass IG4. Rituximab in 475 mg/m2 dose was used in the treatment, the initial four doses of rituximab were administered at 14-day intervals, always with a one-off administration of a 40 mg dose of dexamethasone. According to FDG-PET/CT, only partial remission of the disease was reached after 4 applications of rituximab and dexamethasone. The patient recovered its sense of smell and taste. In another 4 cycles rituximab was administered on day 1 of a 28-day cycle. On days 1 and 15 of the cycle dexamethasone at 40 mg and cyclophosphamide at 600 mg were administered by intravenous infusion. After the completion of 8 cycles of treatment based on rituximab and dexamethasone and with cyclophosphamide added in the second half of the treatment, the control FDG-PET/CT examination proved the complete remission. Before the treatment commencement the concentration of the subclass of immunoglobulin IgG4 was equal to 51.0 g/l, after the completion of the aforementioned treatment it dropped to 3.5 g/l. The patient tolerated the treatment without any adverse effects. Rituximab, dexamethasone and cyclophosphamide induced the complete remission of this disease.
- Klíčová slova
- infiltrace,
- MeSH
- ageuzie MeSH
- autoimunitní nemoci * diagnóza patologie terapie MeSH
- biologická terapie MeSH
- chronická pankreatitida MeSH
- cyklofosfamid aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- dexamethason aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- fluorodeoxyglukosa F18 MeSH
- IgG4 asociovaná nemoc MeSH
- imunoglobulin G * klasifikace krev MeSH
- imunohistochemie MeSH
- indukce remise MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenopatie MeSH
- PET/CT MeSH
- poruchy čichu MeSH
- rituximab aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Nezamýšlený úbytek hmotnosti u osob starších 65 let je spojen se zvýšenou morbiditou i mortalitou. Jeho nejčastějšími příčinami bývají malignity, nemaligní gastrointestinální onemocnění a psychické poruchy. Celkově platí, že nemaligní choroby jsou v této populaci obvyklejšími příčinami nezamýšleného úbytku hmotnosti než malignity. Užívaná léčiva, zejména kombinují‑li se ve větším počtu, mohou mít negativní vliv na chuť k jídlu nebo mohou vyvolávat nevolnost, což bychom neměli přehlížet. K nezamýšlenému úbytku hmotnosti mohou přispívat sociální faktory. V 16–28 % případů nenalezneme žádnou snadno rozpoznatelnou příčinu. Doporučuje se provést vyšetření úplného krevního obrazu, základního metabolického panelu, jaterních funkcí a funkce štítné žlázy, stanovení koncentrace C‑reaktivního proteinu, vyšetření sedimentace erytrocytů, glykémie a koncentrace laktátdehydrogenázy a analýzu moči. Namístě je také rentgenové vyšetření hrudníku a vyloučení okultního krvácení do stolice. Zvážit lze rovněž ultrasonografické vyšetření břicha. Pokud při základních vyšetřeních nezjistíme patologický nález, je vhodné pacienta po dobu tří až šesti měsíců sledovat. Léčba se soustředí na řešení vyvolávající příčiny. Můžeme zahájit podávání doplňků stravy a zvýrazňovačů chuti a upravit stravu, aby zohledňovala preference nemocného a jeho případné obtíže se žvýkáním či polykáním. Léčiva stimulující chuť k jídlu mohou sice zajistit zvýšení hmotnosti, ale mají závažné nežádoucí účinky a nebylo prokázáno, že snižují mortalitu.
Unintentional weight loss in persons older than 65 years is associated with increased morbidity and mortality. The most common etiologies are malignancy, nonmalignant gastrointestinal disease, and psychiatric conditions. Overall, nonmalignant diseases are more common causes of unintentional weight loss in this population than malignancy. Medication use and polypharmacy can interfere with taste or cause nausea and should not be overlooked. Social factors may contribute to unintentional weight loss. A readily identifiable cause is not found in 16% to 28% of cases. Recommended tests include a complete blood count, basic metabolic panel, liver function tests, thyroid function tests, C‑reactive protein levels, erythrocyte sedimentation rate, glucose measurement, lactate dehydrogenase measurement, and urinalysis. Chest radiography and fecal occult blood testing should be performed. Abdominal ultrasonography may also be considered. When baseline evaluation is unremarkable, a three‑ to six‑month observation period is justified. Treatment focuses on the underlying cause. Nutritional supplements and flavor enhancers, and dietary modification that takes into account patient preferences and chewing or swallowing disabilities may be considered. Appetite stimulants may increase weight but have serious adverse effects and no evidence of decreased mortality.
- Klíčová slova
- Remeron,
- MeSH
- anamnéza MeSH
- duševní poruchy MeSH
- fyzikální vyšetření MeSH
- gastrointestinální nemoci MeSH
- geriatrie * MeSH
- hmotnostní úbytek * MeSH
- karcinom MeSH
- klinické laboratorní techniky metody trendy využití MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- mirtazapin MeSH
- morbidita MeSH
- mortalita MeSH
- nechutenství MeSH
- potravní doplňky využití MeSH
- senioři MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Účel studie: Cílem práce bylo sledování změn tělesného složení a stravovacích návyků pacientů během šesti měsíců po zavedení intragastrického balónu Medsil?. Metodika: Soubor tvořilo 24 osob ve věku 24–61 let (BMI 42 ? 10 kg/m2). Vstupní vyšetření zahrnovalo měření tělesné hmotnosti a výšky, výpočet BMI, stanovení množství tělesného tuku metodou duální rentgenové absorpciometrie (přístroj Discovery A, Hologic, USA). Stravovací zvyklosti byly zjišťovány dotazníkovou metodou. Kontrolní vyšetření probíhala 3 a 6 měsíců po zavedení intragastrického balónu. V tomto období prováděli pacienti také 24hodinové záznamy stravy za 4–7 dnů. Výsledky: Po půl roce došlo u sledovaného souboru k významnému poklesu průměrné tělesné hmotnosti o 10,1 kg (p < 0,001), poklesu BMI o 3,8 kg/m2 (p < 0,001). Množství tělesného tuku se snížilo o 7,5 kg a aktivní tuku-prostá hmota poklesla o 2,6 kg (p < 0,001). Denní energetický příjem souboru byl 6474 ? 2683 kJ. Pacienti přijímali dostatečné množství bílkovin, vitaminu C a vitaminu B12. Denní příjem vlákniny, jodu a kyseliny listové, byl nízký. Pacienti uváděli častější konzumaci menších porcí jídel, snížení chuti k jídlu a příznivou změnu v konzumaci některých potravin. Závěr: Zavedení intragastrického balónu vedlo během následujícího půl roku k příznivému ovlivnění stravovacích návyků a ke zlepšení tělesného složení pacientů
Purpose: The effects of the intragastric balloon MedSil? on anthropometric measures and dietary habits were evaluated in this study. Methods: Twenty-four patients aged from 24 to 61 with BMI 42 ? 10 kg/m2 underwent insertion of the intragastric balloon MedSil? and following a clinical exam: body height, weight, BMI and body composition scan by dual-energy X-ray absorptiometry (device Discovery A, Hologic, USA). Dietary habits were found out by the questionnaire and 4–7 day eating records. Results: Six months after insertion of the MedSil? balloon, an average body weight reduction of 10.1 kg (p < 0.001), body mass index reduction of 3,8 kg/m2 (p < 0.001), fat mass reduction of 7.5 kg and fat free mass reduction of 2.6 kg were found. Average daily energy intake was 6474 ? 2683 kJ. Patient’s average daily intake of protein, vitamin C and vitamin B12 was adequate. Average daily intake of fibre, iodine and folic acid was low. Patients reported greater regularity of meals, more servings per day, reduced appetite and positive changes in food consumption. Conclusion: Intragastric balloon insertion helped to improve patient’s dietary habits and led to positive changes of body composition during next six months.
- Klíčová slova
- intragastrický balón,
- MeSH
- chuť k jídlu MeSH
- dospělí MeSH
- energetický příjem MeSH
- hmotnostní úbytek MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- morbidní obezita terapie MeSH
- následné studie MeSH
- složení těla * MeSH
- stravovací zvyklosti * MeSH
- tuková tkáň MeSH
- výsledek terapie MeSH
- žaludeční balónek * využití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
V následujícím článku shrnujeme základní poznatky o přípravě střeva před koloskopickým vyšetřením a na základě analýzy dostupných studií se pokoušíme doporučit nejvýhodnější způsoby přípravy. V současnosti se k přípravě střeva používají dvě hlavní metody. Nejčastěji se aplikují izoosmolární roztoky obsahující nevstřebatelné molekuly polyetylenglykolu (PEG), které působí jako osmotické činidlo (Golytely, Nulytely, Fortanse aj.) Alternativou může být podání hyperosmolárních fosfátových roztoků (Fleet Phospho-soda; v České republice příprava magistraliter), které navzdory lepší tolerabilitě a nižší ceně mají oproti prvnímu typu přípravy některé nevýhody. Mezi ně patří nedostatečná kvalita přípravy v pravé části tračníku u některých pacientů, přítomnost bublin a tvorba aftoidních lézí sliznice střeva, které mohou vést k mylné diagnóze. Problémem při použití obou typů roztoků je nedobrá slaná chuť, proto se v některých zemích používají roztoky ochucené.Mezi ostatníméně často používané metody patří příprava s jinými přípravky - síran hořečnatý, ricinový olej, sennosidy, dříve se užívaly roztoky manitolu či sorbitolu. Ke zlepšení kvality a případně i tolerability přípravy se zkoušejí různá adjuvancia, jejich význam však není zásadní a používají se pouze v menšině případů.
The authors summarize in the submitted paper basic knowledge on the preparation of the gut before colonoscopic examination, and based on analysis of available studies they try to recommend the optimal method of preparation. At present two main methods are used. Most frequently isomolar solutions are administered which contain non-absorbable molecules of polyethylene glycol (PEG) which act as an osmotic agent (Golytely, Nulytely, Fortrans and others). An alternative is administration of hyperosmolar phosphate solutions (Fleet Phosphosoda; in the Czech Republic prepared magistraliter) which despite better tolerance and a lower cost have some disadvantages as compared with the first type of preparations.The latter include inadequate quality of preparation in the right part of the colon in some patients, the presence of bubbles and formation of aphtoid lesions of the intestinal mucosa which may lead to an erroneous diagnosis. The problem with both types of solutions is the unpleasant salty flavour, therefore in some countries flavoured solutions are used. Other less frequently used methods include preparation with other solutions - magnesiumsulphate, castor oil, sennosides.Formerly mannitol or sorbitol solutions were used.To improve the quality and tolerance of the preparation various adjuvants are used. Their importance is however not fundamental and they are used only in the minority of patients.
- Klíčová slova
- FLEET PHOSPO-SODA, FORTRANSE, GOLYTELY, NULYTELY,
- MeSH
- hypertonické roztoky MeSH
- isotonické roztoky MeSH
- klyzma MeSH
- kolonoskopie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Dlouhodobé poruchy polykání u pacientů po resekčních operacích v orofaryngeální oblasti a následně proběhlé radioterapii či chemoradioterapii jsou udávány průměrně okolo 50 % (7). Cílem tohoto článku je poskytnout ucelený pohled na možnosti jejich vyšetření a rehabilitace. Vzhledem k faktu, že většina rozsáhlejších resekčních výkonů je v této oblasti prováděna pro zhoubné novotvary, je článek zaměřený zejména na specifiku rehabilitace tohoto spektra pacientů a možnosti ovlivnění následků radioterapie. Příčinou poruch polykání u pacientů po chirurgických výkonech v orofaryngeální oblasti jsou nejčastěji absence resekovaných částí polykacího traktu, poruchy inervace při perioperačním poškození nervového zásobení, transpozice jednotlivých částí polykacího traktu s následnou změnou jejich funkce, následky pooperačního jizvení či poradiační změny. Mezi sporné příčiny poruch polykání patří tracheostomická kanyla. Klíčová slova: poruchy polykání, resekční operace, tracheostomická kanyla
Log-term disorders of swallowing in patients after resection surgery in oropharyngeal region and subsequent radiotherapy or chemotherapy are encountered in about 50% of patients (7). The aim of this article is to provide a comprehensive view of the possibilities of their examination and rehabilitation. Due to the fact that majority of extensive resections in this region is performed for malignant neoplasms, this article is focused mainly on the specifics of rehabilitation of this spectrum of patients and the possibility of affecting the effects of radiotherapy. The most frequent causes of swallowing disorders after surgery in the oropharyngeal region lie in the absence of resected parts of the swallowing tract, disorders of innervation in perioperative damage to nervous nerve supply, transposition of individual parts f the swallowing tract with subsequent change of their function, consequences of postoperative cicatrices or post-irradiation changes. The controversial causes of swallowing disorders include tracheostomy cannula. Keywords: swallowing disorders, resection surgery, tracheostomy cannula
- MeSH
- aspirace do dýchacích cest etiologie MeSH
- aspirace žaludečního obsahu etiologie MeSH
- chuť k jídlu MeSH
- endoskopie metody MeSH
- fluoroskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- lymfedém etiologie komplikace MeSH
- mukozitida chemicky indukované MeSH
- nádory orofaryngu * komplikace MeSH
- poruchy polykání * diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- radioterapie * škodlivé účinky MeSH
- svaly patologie MeSH
- tracheostomie škodlivé účinky MeSH
- xerostomie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Peptická vředová choroba obvykle postihuje sliznici žaludku a proximálního duodena. hlavními příčinami vzniku je infekce Helicobacter pylori a užívání nesteroidních antirevmatik. K symptomům peptické vředové choroby patří nespecifická bolest v epigastriu, která se nejčastěji objevuje mezi jídly a může pacienta až budit ze spaní a která odeznívá po jídle nebo antacidech, ztráta chuti k jídlu a hubnutí. starší pacienti a pacienti s alarmujícími příznaky, které poukazují na možné komplikace nebo malignitu, by měli okamžitě podstoupit endoskopii. nemocní by neměli užívat nesteroidní antirevmatika. mladé pacienty bez alarmujících příznaků je třeba vyšetřit na přítomnost Helicobacter pylori. V případě, že je infekce potvrzena, je třeba Helicobacter pylori eradikovat a pacientovi po dobu čtyř týdnů aplikovat antisekreční terapii (přednostně inhibitory protonové pumpy). pacient s perzistujícími příznaky by měl být odeslán k endoskopickému vyšetření. Jestliže nemocný neodpovídá na medikamentózní léčbu nebo jestliže dojde ke komplikacím, je indikováno operační řešení. nejčastější indikací operace je krvácení, ale to se většinou podaří zastavit pomocí inhibitorů protonové pumpy a endoskopicky. Vzácnou, ale závažnou komplikací jsou perforace a obstrukce žaludku. peritonitida je náhlá chirurgická příhoda vyžadující okamžitý zásah, a to laparotomii a peritoneální laváž, omentální záplatu a u vybraných pacientů resekci žaludku.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- antiflogistika nesteroidní škodlivé účinky MeSH
- antirevmatika škodlivé účinky MeSH
- dvanáctníkové vředy diagnóza etiologie terapie MeSH
- krvácení MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce vyprazdňování žaludku terapie MeSH
- perforace peptického vředu terapie MeSH
- populace MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- žaludeční vředy diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cílem práce bylo zhodnocení účinnosti a bezpečnosti uvulopalatofaryngoplastiky (UPPP) a radiofrekvenční termoterapie kořene jazyka v jedné době pro obstrukční syndrom spánkové apnoe (OSAS). Retrospektivní studie zahrnovala 59 pacientů, kteří podstoupili jednodobý chirurgický zákrok. Bylo hodnoceno chrápání, Epworthská škála spavosti (ESS) a výsledky polygrafického vyšetření 3-6 měsíci po výkonu. Intenzita chrápání poklesla z 8,2 na 6,1 (dle vizuální analogové škály 0-10). Průměr ESS poklesl z 10,5 na 7,4. Průměrná hodnota AHI (apnoe-hypopnoe index) klesl signifikantně z 28,9 na 14,2. Celková úspěšnost dle Sherových kritérií byla 45,5%. Zaznamenali jsme několik komplikací: čtyři slizniční ulcerace kořene jazyka se spontánním zhojením, dvě revize pro krvácení po tonzilektomii provedené v rámci UPPP a jednou přechodnou změnu vnímání chuti poloviny jazyka. UPPP a radiofrekvenční termoterapie kořene jazyka v jednom sezení je efektivní léčba symptomů OSAS u pacientů s víceúrovňovou obstrukcí horních dýchacích cest.
The aim of this study was to evaluate the efficacy and safety of single-session uvulopalatopharyngoplasty (UPPP) with radiofrequency thermotherapy of the base of the tongue for the treatment of obstructive sleep apnea syndrome (OSAS). 59 patients with multilevel obstruction underwent single-session surgery. Snoring, Epworth sleepiness scale (ESS) and sleep study were used to assess outcome before and 3-6 months after treatment. Snoring level decreased from 8.2 to 6.1 (visual analog scale 0-10). The mean ESS score decreased from 10.5 to 7.4. The mean apnea-hypopnea index decreased significantly from 28.9 to 14.2. The overall success rate of the single-session UPPP with radiofrequency thermotherapy of the base of the tongue was 45.5%. There were several adverse effects, four ulcerations of the base of the tongue with spontaneous healing, two revision surgery interventions for bleeding after tonsillectomy included in UPPP and one transient taste change. Single-session UPPP with radiofrequency thermotherapy of the base of the tongue is an effective and safe treatment for OSAS patients with multilevel obstruction.