Cíl: Bezdomovectví je problémem sociálním, společenským, ekonomickým a též i zdravotnickým. Cílem studie bylo popsat charakteristiky hospitalizovaných bezdomovců v České republice ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu a navrhnout cílená opatření ke zlepšení stávající situace. Materiál a metodika: Zdrojem dat byly anonymní údaje z Národního registru hospitalizovaných za období let 2006–2015 obsahující základní diagnózu při hospitalizaci a dalších až pět doprovodných diagnóz podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Základní statistickou jednotkou je ukončený případ hospitalizace bezdomovce na lůžkovém oddělení nemocnic a léčeben. Výsledky: Ve sledovaném desetiletém období bylo do zdravotnických zařízení v České republice přijato k hospitalizaci celkem 3 387 bezdomovců, z toho 77,5 % mužů. Délka hospitalizace v průběhu let klesala, medián doby hospitalizace byl 6 dní. Nejvíce hospitalizovaných bezdomovců bylo ve věku mezi 40–69 lety. Podle typu zdravotnického zařízení bylo přijato 2 710 (80,0 %) bezdomovců do nemocnic, 468 (13,8 %) do psychiatrických léčeben, 180 (5,3 %) do zařízení pro dlouhodobě nemocné a 29 (0,9 %) do léčeben tuberkulózy a respiračních nemocí. Podle způsobu ukončení hospitalizace bylo 2 189 (64,6 %) bezdomovců propuštěno do původního prostředí, 280 (8,3 %) do zařízení následné péče, 277 (8,2 %) přeloženo do zdravotnického zařízení pro akutní péči, 222 (6,6 %) ukončilo hospitalizaci předčasně, 180 (5,3 %) bylo přeloženo na jiné oddělení a 80 (2,4 %) přemístěno do zařízení sociální péče. Během hospitalizace zemřelo 159 (4,7 %) osob. Základní příčina hospitalizace podle MKN-10 spadala nejčastěji do kapitoly V-Poruchy duševní a poruchy chování (19,9 %) a kapitoly XIX-Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin (18,1 %). Mezi 175 případy se základní diagnózou z kapitoly I-Některé infekční a parazitární nemoci byl zaznamenán hlavně svrab, zavšivení, mykóza, bakteriální infekce a tuberkulóza. Závěr: Údaje o hospitalizacích jsou jedním z důležitých nástrojů monitorování zdravotního stavu bezdomovců. Ukazují závažnost situace bezdomovců a potřebu získat více informací k uvedené problematice s cílem zlepšit dostupnost specifické zdravotně-sociální péče o nemocné bezdomovce. Preventivní programy, pobytové služby, specifické terénní zdravotně-sociální aktivity mohou přispět ke snížení negativních dopadů.
Aim: Homelessness is a social, societal, economic, and health problem. The aim of the study was to describe the characteristics of hospitalized homeless persons in the Czech Republic in relation to their health status and to propose targeted measures for improvement. Material and methods: The study used anonymous data from the National Registry of Hospitalized Patients from 2006–2015, including the primary diagnosis at hospital admission and up to five additional diagnoses according to the 10th revision of the International Classification of Diseases (ICD-10). The basic statistical unit is the completed case of hospitalization of a homeless person in an inpatient health care facility such as hospital or nursing home. Results: Over the 10-year study period (2006-2015), 3387 homeless persons, 77.5% of them male, were admitted to inpatient health care facilities in the Czech Republic. The length of hospital stay tended to decrease over the years, with a median of six days. The majority of hospitalized homeless persons were aged between 40 and 69 years. Their distribution by type of health care facility: 2,710 (80.0%) were admitted to hospitals, 468 (13.8%) to psychiatric hospitals, 180 (5.3%) to long-term care facilities, and 29 (0.9%) to tuberculosis and respiratory disease hospitals. According to the mode of termination of hospitalization, 2189 (64.6%) homeless persons were discharged to their original environment, 280 (8.3%) were transferred to an after-care facility, 277 (8.2%) were transferred to an acute care facility, 222 (6.6%) left against medical advice, 180 (5.3%) were transferred to another ward, and 80 (2.4%) were transferred to a social care facility. A total of 159 (4.7%) in-hospital deaths occurred. The underlying causes of hospitalization according to ICD-10 were mostly those under Chapter V - Mental and behavioural disorders (19.9%) and Chapter XIX - Injury, poisoning and certain other consequences of external causes (18.1%). Among the 175 cases with a primary diagnosis from Chapter I - Certain infectious and parasitic diseases, the most common conditions were scabies, pediculosis, mycosis, bacterial infections, and tuberculosis. Conclusion: Data on hospital admissions is one of the important tools for monitoring the health of homeless people. They illustrate the seriousness of the situation of homeless people and point to the need to obtain more information on this issue in order to improve the availability of specific health care and social care for sick homeless people. Prevention programs, residential services, and specific outreach health and social activities can contribute to reducing the negative impacts.
- MeSH
- hospitalizace * statistika a číselné údaje MeSH
- lidé bez domova * statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- zdravotnické služby statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Sera collected from healthy individuals from the general population in the Czech Republic during repeated cross-sectional surveys were analyzed. Samples collected in the same six districts in two time periods, 1978-1989 and 2001, were compared. The study subjects were divided into six age categories between 10 and 59 years. Overall, 434 samples from 1978-1989 and 270 samples from 2001 were screened for Anaplasma phagocytophilum (AP) and Borrelia burgdorferi sensu lato (BB). The anti-AP positivity rates were 13.1% and 11.5% in the first and second period, respectively, and did not differ significantly between the periods (P = 0.559). The anti-BB antibodies were detected in 33.9% and 14.8% of study subjects, respectively. The positivity rates were significantly lower in the second period (P<0.001). No considerable changes were observed in the sex distribution of positive findings between the two periods. The highest positivity rates of anti-AP antibodies were found in the 10-14 year age group: 16.0% in 1978-1989 and 16.7% in 2001. The age distribution of the anti-AP antibody positivity rates did not change substantially (P = 0.872). In 1978-1989, the lowest anti-BB antibody positivity rate (26.7%) was found in the 10-14 year age group, with a gradual increase with age to 41.1% in 50-59 year-olds. In 2001, the positivity rate in the 10-14 year age group was 26.2% and was not significantly different from that in the first period (P = 0.955). However, the positivity rates in the older age groups 15-59 years decreased significantly (P<0.001) and varied between 8.3% and 15.1%.
- MeSH
- Anaplasma phagocytophilum imunologie MeSH
- Borrelia burgdorferi komplex imunologie MeSH
- protilátky bakteriální krev MeSH
- průřezové studie MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- séroepidemiologické studie MeSH
- věkové rozložení MeSH
- zdraví dobrovolníci pro lékařské studie * MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika epidemiologie MeSH
V roce 2017 došlo v České republice k mírnému nárůstu hlášené nemocnosti pertusí; prostřednictvím systémuhlášení infekčních nemocí EPIDAT bylo evidováno 667 případů pertuse, nemocnost 6,3/100 000 obyvatel. Nej-vyšší věkově specifická nemocnost byla registrována ve věkové skupině 15–19 let, nicméně 64 % všech nemoc-ných bylo hlášeno u osob nad 20 let věku. Většina laboratorně potvrzených případů byla diagnostikována sérolo-gicky. V roce 2017 bylo do Národní referenční laboratoře pro pertusi a diftérii v SZÚ ke konfirmaci a k dalšícharakterizaci posláno celkem 8 izolátů. V roce 2017 bylo hlášeno 46 případů onemocnění parapertusí, nemoc-nost 0,4/100 000 obyvatel.
In 2017 , there was a slight increase in reported cases of pertussis, with 667 cases, i.e. 6.3 cases per 100 000population, entered in the EPIDAT, the reporting system of infectious diseases. The most affected age group was15-19 years; however, 64% of all cases were reported in people over 20 years of age. Most laboratory confirmedcases were diagnosed serologically. In 2017, eight isolates were referred to the National Reference Laboratory forPertussis and Diphtheria of the National Institute of Public Health (NIPH) for confirmation and further charac-terization. In 2017, 46 cases of parapertussis were reported, i.e. 0.4 cases per 100 000 population.
- MeSH
- aktivní imunoterapie metody statistika a číselné údaje MeSH
- hlášení nemocí statistika a číselné údaje MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- infekce bakteriemi rodu Bordetella epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- pertuse * epidemiologie komplikace mortalita MeSH
- pertusová vakcína terapeutické užití MeSH
- vakcína proti diftérii, tetanu a pertusi terapeutické užití MeSH
- vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli terapeutické užití MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Tick-borne encephalitis (TBE) is a serious acute neuroinfection of humans caused by a tick-borne flavivirus. The disease is typically seasonal, linked to the host-seeking activity of Ixodes ricinus (predominantly nymphs), the principal European tick vector species. To address the need for accurate risk predictions of contracting TBE, data on 4,044 TBE cases reported in the Czech Republic during 2001-2006 were compared with questing activity of I. ricinus nymphs monitored weekly at a defined location for the same 6-year period. A time shift of 21 days between infected tick bite and recorded disease onset provided the optimal model for comparing the number of cases of TBE with numbers of questing nymphs. Mean annual distribution of TBE cases and tick counts showed a similar bimodal distribution. Significantly, the ratio of TBE cases to questing nymphs was highest in the summer-autumn period even though the number of questing nymphs peaked in the spring-summer period. However, this pattern changed during a period of extreme meteorological events of flooding and abnormally high temperatures, indicating that changes in climate affect the incidence of TBE. Previous studies failed to link human behavior with changes in incidence of TBE but showed extrinsic temperature impacts arbovirus replication. Hence, we hypothesize the apparent discrepancy between peak nymphal tick activity and greatest risk of contracting TBE is due to the effect of temperature on virus replication in the tick vector. Relative proportions of questing nymphs and the numbers of weeks in which they were found were greater in summer-autumn compared with spring-summer at near-ground temperatures >5°C and at standard day and weekly average temperatures of >15°C. Thus, during the summer-autumn period, the virus dose in infected tick bites is likely greater owing to increased virus replication at higher microclimatic temperatures, consequently increasing the relative risk of contracting TBE per summer-autumn tick bite. The data support the use of weather-based forecasts of tick attack risk (based on daytime ambient temperature) supplemented with weekly average temperature (as a proxy for virus replication) to provide much-needed real-time forecasts of TBE risk.
- MeSH
- arachnida jako vektory fyziologie virologie MeSH
- incidence MeSH
- klíště fyziologie virologie MeSH
- klíšťová encefalitida epidemiologie přenos virologie MeSH
- lidé MeSH
- počasí MeSH
- roční období MeSH
- teplota MeSH
- viry klíšťové encefalitidy genetika izolace a purifikace fyziologie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- epidemiologie * normy organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
- kontrola infekčních nemocí trendy MeSH
- mezinárodní spolupráce MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- vzdělávání odborné metody normy MeSH
- Publikační typ
- tabulky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Východisko: Lymská borelióza (LB) a klíšťová encefalitida (KE) jsou dvě onemocnění přenášená vektory - klíšťaty. Obě onemocnění jsou endemická a jejich výskyt byl hlášen ve všech krajích České republiky (ČR), včetně městských aglomerací, ale v různém poměru. Vzhledem k podmínkám v příhraničních oblastech, jsou velkému riziku vystaveni také obyvatelé sousedních zemí, jako je Rakousko, Německo, Polsko a Slovensko. Materiál a metody: Abychom získali více informací o epidemiologii LB a KE v posledním desetiletí, provedli jsme analýzu dat ze systému národní surveillance z let 2007-2016. Výsledky: Incidence LB v ČR činila 37,3/100 000 obyvatel a rok (27,6-46,1/100 000). Incidence KE dosáhla 5,7/100 000 (3,4-8,2/100 000) a vykazovala klesající trend, který ale nebyl statisticky významný (p = 0,155). Rozdíl ve výskytu LB a KE se časem zvyšoval. Celkový poměr infikovaných mužů a žen činil 0,84 u LB a 1,51 u KE. Věkově specifická incidence u obou infekcí vykazovala dva typické vrcholy, první ve věkové skupině 5-9 let v případě LB a15-19 let v případě KE. Druhý vrchol byl u obou infekcí zaznamenán ve věkové skupině 55-64 let. KE představuje významnou hrozbu zejména u dětí do 15 let věku. U 39 074 případů LB patřily k nejčastějším klinickým projevům erythema migrans 62,1 % a neuroborelióza 25,1 %. U všech 5 969 případů KE se infekce projevila postižením nervového systému, a to ve formě meningoencefalitidy (47,9 %), meningoencefalomyelitidy (21,8 %) či meningitidy (19,8 %). Závěry: Data svědčí o vysokém riziku infekce LB a KE v ČR. Incidence obou infekcí během roku vykazuje bimodální rozložení. Výskyt LB je 5-6krát častější, než je tomu v případě KE. V posledních letech byl výskyt LB zhruba stabilní, zatímco výskyt KE vykazoval klesající trend. Naše studie je unikátní v tom, že umožnila porovnání výskytu LB a KE v prostoru a čase.
Background: Lyme borreliosis (LB) and tick-borne encephalitis (TBE) are two vector-borne diseases transmitted by ticks. Both diseases are endemic and have been reported in all regions of the Czech Republic including urban agglomerations, but in varying proportions. Because of the natural conditions in the border areas, the risk of infection is also high for travelers from the neighboring countries such as Austria, Germany, Poland, and Slovakia. Materials and Methods: To gain more information on the epidemiology of LB and TBE in the last decade, we analyzed national surveillance data from 2007 to 2016. Results: Incidence of LB in the Czech Republic was 37.3/100,000 population and year (27.6 - 46.1/100,000). Incidence of TBE incidence was 5.7/100,000 (3.4-8.2/100,000) and declined although the trend was not significant (p = 0.155). Difference between the incidences of LB and TBE was increasing in time. Overall male-to-female ratio was 0.84 and 1.51 for LB and TBE, respectively. The age-specific incidences of both infections have a typical two-peak shape, with the first peak in the age group 5-9 years for LB and 15-19 years for TBE. The second peak for both LB and TBE is in the age group 55-64 years. TBE poses a considerable risk to children < 15 years. Among 39,074 cases of LB, the most common clinical manifestations were erythema migrants 62.1% and Lyme neuroborreliosis 25.1%. All 5969 TBE cases manifested itself by affecting nervous system, namely meningo-encephalitis 47.9%, meningoencephalomyelitis 21.8% and meningitis 19.8%. Conclusions: The data evidence the high chance risk of infection with LB and TBE in the Czech Republic. The incidence of both infections shows a bimodal distribution during the year. LB cases are five to six times as frequent as TBE cases. Over the last years, the incidence of LB has remained roughly stable while TBE has shown a downward trend. The present study is unique in allowing the comparison of the incidence rates of LB and TBE over time and space.
- MeSH
- incidence MeSH
- klimatické změny MeSH
- klíšťová encefalitida * epidemiologie mikrobiologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- lymeská nemoc * epidemiologie mikrobiologie patologie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- životní prostředí MeSH
- zoonózy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
V roce 2016 došlo v České republice k mírnému nárůstu hlášené nemocnosti pertusí; prostřednictvím systému hlášení infekčních nemocí EPIDAT bylo evidováno 627 případů pertuse, nemocnost 5,9/100 000 obyvatel. Nejvíce nemocných, celkem 122 osob, bylo registrováno ve věkové skupině 15–19 let, nemocnost 26,6/100 000 obyvatel. V souvislosti s pertusí došlo k úmrtí dítěte ve věku dvou měsíců. Většina laboratorně potvrzených případů byla diagnostikována sérologicky. V roce 2016 bylo do Národní referenční laboratoře pro pertusi a diftérii v SZÚ ke konfirmaci a k další charakterizaci posláno celkem 9 izolátů. V roce 2016 bylo hlášeno 58 případů parapertuse, nemocnost 0,5/100 000 obyvatel.
In 2016, there was a slight increase in reported cases of pertussis, with 627 cases, i.e. 5.9 cases per 100 000 population, entered in the EPIDAT, the reporting system of infectious diseases. The most affected age group was 15-19 years with 122 reported cases. i.e. 26.6 cases per 100 000 population. One fatal case of pertussis was reported in a two-month-old child. Most laboratory confirmed cases were diagnosed serologically. In 2016, nine isolates were referred to the National Reference Laboratory for Pertussis and Diphtheria of the National Instituteof Public Health (NIPH) for confirmation and further characterization. In 2016, 58 cases of parapertussis were reported, i.e. 0.5 cases per 100 000 population.
- MeSH
- Bordetella parapertussis izolace a purifikace patogenita MeSH
- Bordetella pertussis izolace a purifikace patogenita MeSH
- epidemiologické monitorování MeSH
- hlášení nemocí MeSH
- incidence MeSH
- infekce bakteriemi rodu Bordetella * epidemiologie mortalita MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- pertuse * epidemiologie mortalita prevence a kontrola MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl práce: Cílem práce bylo analyzovat a vyhodnotit soubor celonárodní databáze hospitalizovaných případů onemocnění Lymeskou borreliózou (LB) neuroborreliózou (LNB) v České republice za období let 2003–2013. Materiál a metody: Data využitá v této studii byla získána z Národního registru hospitalizovaných pacientů, jehož správcem na celostátní úrovni je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Data jsou každoročně získávána a zpracována z nemocnic včetně fakultních a nemocnic následné péče. Registrace diagnóz hospitalizovaných pacientů je prováděna podle Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize. Celkem byly ve studii zpracovány údaje 23 631 pacientů s klinicky a laboratorně prokázanou LB hospitalizovaných v uvedených letech. Výsledky: Onemocnění LB s postižením nervového systému (LNB) označená kódy MKN-10 (G00-G99) byla zjištěna v 27,1 % (6 392 případů). Počet hospitalizací nemocných LB měl ve sledovaném období mírně sestupný trend s meziročním kolísáním. Trend LNB byl však naopak vzestupný s mírným meziročním kolísáním (345–779), (p = 0,003). Celkem bylo ve sledovaném období 11 let postiženo LNB 6 392 osob, z toho 3 220 mužů a 3 172 žen. V některých případech bylo detekováno více neurologických diagnóz (či symptomů) u jednotlivých nemocných souběžně. Celkově bylo při 6 392 hospitalizacích LNB zaznamenáno 8 168 diagnóz ze skupiny G (Nemoci nervové soustavy) podle MKN-10. Nejčetnější byly poruchy lícního nervu – nervi facialis (21,1 %), meningitidy (18,3 %), polyneuropatie (13,6 %), encefalomyelitidy (11,3 %), onemocnění nervů, nervových kořenů a pletení (4,9 %). Průměrný věk hospitalizovaných pacientů s LNB byl 44,4 roku u mužů a 44,7 u žen. Průměrný věk byl mezi jednotlivými podkapitolami kapitoly G statisticky významně odlišný (p < 0,001) a pohyboval se v rozmezí 38,0–63,0 let. Relativní nemocnost LB v pětiletých věkových skupinách měla první maximum ve skupině 5–9letých následované extrémním poklesem hodnot u 20–24letých a druhým vyšším maximem ve skupině 55–59letých (rate ratio hospitalizovaných pro srovnání vrcholu u dospělé a dětské populace je 1,78). V případě LNB bylo druhé maximum posunuto až do věku 65–74 let a bylo na podobné úrovni jako maximum u dětí (rate ratio 0,95). Rozdělení onemocnění LNB podle měsíce přijetí k hospitalizaci ukázalo nejvyšší počet přijatých v měsících červenec a srpen a nejnižší v prosinci a dubnu. Doba hospitalizace pacientů s LNB (průměr 12,4, medián 13 dní) byla signifikantně delší (p < 0,001) než doba hospitalizace ostatních pacientů LB, (průměr 10,3, medián 10 dní). Závěr: Základní podmínkou spolehlivé diagnostiky LNB je spolupráce kvalifikovaných neurologů, infekcionistů a mikrobiologů. Soubor 6 392 pacientů hospitalizovaných s LNB byl analyzován podle pohlaví a věku, délky hospitalizace a rozdělení dle měsíce přijetí k hospitalizaci. Studie prokázala výskyt onemocnění LNB ve všech věkových skupinách. Vyjádření LNB diagnózy pomocí MNK-10 umožní validní srovnávání výsledků neurologických vyšetření případů onemocnění LB jak na národní, tak i mezinárodní úrovni.
Study objective: The objective was to analyse and evaluate a cohort of Lyme borreliosis (LB) patients with neuroborreliosis (LNB) hospitalised in the Czech Republic in 2003–2013. Material and methods: Data analysed in this study were obtained from the National Register of Hospitalised Patients, which is a nationwide population register maintained at the Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic. Data collection from all departments of bed care establishments are regularly processed every year. Registration of basic hospitalisation diagnoses is performed in accordance with the 10th revision of the International Classification of Diseases (ICD-10). The study cohort consisted of 23,631 patients with clinically and laboratory confirmed LB hospitalised between 2003 and 2013. Results: Nervous system involvement, i. e. LNB (ICD-10 codes G00-G99) was recorded in 27.1% (6,392) of LB patients. Hospital admissions for LB exhibited a slight downward trend with year-on-year fluctuations over the study period. In contrast, LNB showed an upward trend with slight year-on-year fluctuations (345–779 cases) (p = 0.003). Overall, 6,392 persons, 3,220 males and 3,172 females, were diagnosed with LNB over the 11-year study period. Some patients presented with multiple concomitant neurological symptoms. Overall, 6,392 hospitalised patients were diagnosed with 8,168 diseases of the nervous system. The most common diagnoses were facial nerve disorders (21.1%), meningitis (18.3%), polyneuropathies (13.6%), encephalitis, myelitis, and encephalomyelitis (11.3%), and nerve root and plexus disorders (4.9%). The average age of male and female patients hospitalised with LNB was 44.4 and 44.7 years, respectively. It varied significantly between the ICD-10 code groups (p < 0.001) from 38.0 to 63.0 years. The relative incidence of LB by five-year age group showed the first peak at the age of 5–9, followed by a considerable drop at the age of 20–24 and then by another higher peak at the age of 55–59 (the hospitalisation rate ratio comparing the peaks in the adults and children was 1.78). For LNB, the second peak shifted to the age of 65 to 74 years and was similar to the peak in children age groups (hospitalisation rate ratio of 0.95). The distribution of hospital admissions for LNB by month of admission showed the highest numbers of admissions in July and September and the lowest numbers of admissions in December and April. The length of hospital stay was significantly higher (mean of 12.4 days and median of 13 days) in LNB patients (p < 0.001) than in other LB patients (mean of 10.3 days and median of 10 days). Conclusion: The basic prerequisite for reliable diagnosis of LNB is a multidisciplinary collaboration of highly experienced neurologists, infection disease specialists, and microbiologists. The cohort of 6,392 patients hospitalised for LNB was analysed by gender, length of hospital stay, and month of hospital admission. The study found LNB cases to occur in all age groups. LNB diagnosis performed in accordance with the ICD-10 enables valid comparison between neurological outcomes of LB patients at both the national and international levels.
- MeSH
- Borrelia burgdorferi patogenita MeSH
- hospitalizace MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- lymeská nemoc * diagnóza MeSH
- lymská neuroborelióza * diagnóza MeSH
- mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
- nemoci nervového systému MeSH
- prevalence MeSH
- sérologické testy MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl práce: Zjistit prevalenci protilátek proti viru hepatitidy E (HEV) v populaci České republiky ve věku od 15 do 64 let a provést analýzu podle věku a pohlaví a zhodnotit přínos imunoblotového testu pro ověření specificity základního screeningového EIA testu. Materiál a metody: Pro studii byla využita séra z mnohoúčelového sérologického přehledu z roku 2001. K vyšetření anti-HEV IgG byl použit test enzymové imunoanalýzy (EIA) RecomWell HEV IgG (Mikrogen Diagnostik, SRN). Následné konfirmační vyšetření bylo provedeno imunoblotovým testem RecomLine HEV IgG/IgM (Mikrogen Diagnostik, SRN). Výsledky: EIA testem RecomWell IgG bylo vyšetřeno celkem 1715 sér a reaktivita anti-HEV IgG byla zjištěna u celkem 115 vzorků (6,7 %). U mužů bylo zjištěno 58 reaktivních sér (6,7 %) a u žen 57 (6,6 %). Prevalence anti-HEV IgG s věkem stoupá z hodnoty 3,5 % ve věkové skupině 15–24letých na 16,8 % ve skupině 55–64letých. Závěry: Na základě sérologického přehledu byla zjištěna séroprevalence protilátek proti viru hepatitidy E v České republice ve věkové skupině 15–64 let. Celková séroprevalence v přehledu činila 6,7 %, přepočtená na počet osob v ČR pak 8,6 %. Prevalence anti-HEV stoupá s věkem s maximem 16,8 % ve věkové skupině 55–64 let. Nebyl zjištěn rozdíl v prevalenci podle pohlaví. Použití imunoblotového testu RecomLine IgG pro ověření výsledků vyšetření protilátek anti-HEV třídy IgG v séroprevalenční studii nelze jednoznačně hodnotit jako přínosné.
Aim: To determine the prevalence of antibodies against hepatitis E virus in the general population of the Czech Republic of age 15 to 64, to analyse the age and sex distribution of these antibodies, and to evaluate the benefit of the immunoblot test for the confirmation of the specificity of the enzyme immunoassay (EIA) screening test. Material and methods: Sera from the last available multipurpose serological survey conducted in 2001 were tested. Anti-HEV IgG was detected by the RecomWell HEV IgG EIA test (Mikrogen Diagnostik, Germany). The immunoblot assay RecomLine HEV IgG/IgM (Mikrogen Diagnostik, Germany) was used for confirmation. Results: Using the RecomWell IgG EIA test, anti-HEV IgG reactivity was found in 115 (6.7%) of 1715 sera. No significant difference in the anti-HEV IgG reactivity was found between men 58 (6.9%) and women 57 (6.6%). The prevalence of anti-HEV IgG increased with age from 3.5% in the age group 15–24 years to 16.8% in 55-64-year-olds. Conclusions: The prevalence of hepatitis E IgG antibodies determined in the serological survey in the age group 15–64 years was 6.7%. Recalculated for the general population of the Czech Republic, the prevalence was 8.6%. The prevalence of anti-HEV antibodies increased with age, reaching a peak of 16.8% in the age group 55–64 years. The prevalence was not significantly different between men and women. Using the immunoblot RecomLine IgG test for the confirmation of the specificity of the screening test in the seroprevalence study was not of clear benefit.
- MeSH
- dospělí MeSH
- epidemiologické studie MeSH
- hepatitida - protilátky MeSH
- hepatitida E epidemiologie MeSH
- imunoanalýza metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- imunoblotting * metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- prevalence * MeSH
- protilátky virové * krev MeSH
- virus hepatitidy E * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
