A group of 69 lactobacilli was isolated from caries lesions and root canals of early childhood caries (ECC) affected children treated in the Department of Pedodontics (Children's Teaching Hospital, Brno, Czech Republic). Biochemical and physiological properties of all strains were characterized by API 50 CH kit and conventional tube tests. The rep-PCR fingerprinting with the (GTG)(5) primer was used for genotypic grouping of the isolates. The (GTG)(5)-PCR fingerprinting grouped all analyzed strains into a few clusters in nearly full agreement with phenotype identification results and clarified the taxonomic position of 13 biochemically unidentified strains. In total, 20 strains of Lactobacillus fermentum, 17 L. rhamnosus, 14 L. casei/paracasei, 7 L. gasseri, 7 L. salivarius and 4 L. plantarum were identified. Mixtures of two or even three Lactobacillus spp. were isolated from a few root canal content samples. Results obtained by biotyping and (GTG)(5)-PCR were generally comparable except for L. gasseri strains that were not biochemically identified. The (GTG)(5)-PCR fingerprinting was shown to be quicker, easier to perform and more reliable than biotyping. Our results imply this molecular method as a good tool for screening and identification of Lactobacillus spp. inhabiting dental plaque.

• MeSH
• dítě MeSH
• DNA fingerprinting MeSH
• DNA primery MeSH
• financování organizované MeSH
• fylogeneze MeSH
• Lactobacillus genetika   izolace a purifikace   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• techniky typizace bakterií MeSH
• zubní kaz mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod a cíl práce: Zubní kaz v časném dětství (ECC) je definován jako přítomnost jedné nebo více kariézních lézí (nekavitovaných či kavitovaných) nebo výplně na kterémkoliv dočasném zubu nebo nepřítomnost zubu chybějícího pro kaz a jeho komplikace u dětí mladších než šest let. Na rozvoji ECC se podílejí kariogenní bakterie, mezi které řadíme Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. a také druhy Actinomyces. Počáteční fáze vzniku zubního kazu je spojena s přítomností viditelného zubního plaku na povrchu zubu a S. mutans v dutině ústní, přičemž pro adhezi bakterie S. mutans je nejrizikovější období mezi 19. a 31. měsícem – první infekční okno. Cílem naší práce bylo identifikovat kariogenní bakterie Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. a Actinomyces spp. u dětí postižených ECC a u jejich matek. Metodika: Do studie bylo zahrnuto 80 párů matka/dítě (průměrný věk dítěte 3,8 let ± 1,14 SD). Děti byly vyšetřeny běžným způsobem na stomatologickém křesle za pomoci sondy, zrcátka a dobrého osvětlení. Stanovili jsme u nich kpe index zubů. U matek jsme zjišťovali věk, přítomnost povlaku, počet zubních kazů, výplní a extrahovaných zubů (má/nemá), preventivní prohlídky (chodí/nechodí) a to, zda u krmení olizuje dítěti lžičku nebo dudlík, který spadl na zem. Materiál pro vyšetření bakterií S. mutans, Lactobacillus spp. a Actinomyces spp. jsme získávali u dětí stěrem z povrchu kariézních zubů, u matek byl povlak stírán z povrchu všech zubů, vždy pomocí vatové sterilní štětičky. Odebrané vzorky byly vyhodnoceny pomocí testu CarioGene® (Protean s.r.o., Dobrá voda u Českých Budějovic, Česká republika) pro DNA diagnostiku kariogenních bakterií a byly statisticky zpracovány. Výsledky: Přítomnost bakterie S. mutans byla zjištěna u 27 párů matka/dítě, negativní nález u obou byl prokázán ve 32 případech. Nepřítomnost Lactobacillus spp. u dítěte i u jeho matky byla zjištěna u 13 dvojic, pozitivní nález u obou byl ve 46 případech. Bakterie Actinomyces spp. byla detekována u matky i u jejího dítěte v 67 případech. Statisticky byla prokázána významná souvislost mezi přítomností bakterií S. mutans a Lactobacillus spp. u matky a jejího dítěte (p < 0,0001 a p < 0,00001). Po rozdělení na skupinu matek olizujících/ neolizujících lžičku při krmení byly výsledky signifikantní pouze u matek z první skupiny (p < 0,001). V případě bakterie Actinomyces spp. nebyly výsledky statisticky významné (p > 0,05). Závěr: Výsledky práce nasvědčují tomu, že zdrojem kariogenní infekce u dítěte je jeho matka. Za potenciální cesty přenosu infekce je pokládáno hlavně olizování lžičky při krmení dítěte.

Aim: Early childhood caries (ECC) is defined as the presence of one or more carious lesions (noncavitated or cavitated) or filled tooth surfaces in any primary tooth or missing teeth (due to caries) in children below six years of age. Cariogenic oral bacteria Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. and Actinomyces spp. were found to be involved in the caries development. The early phase of the caries development is associated with the presence of visible plaque on the teeth surface and S. mutans occurrence in the oral cavity, with the most critical period for S. mutans colonization from 19–31 months of age. The aim of this study was to identify the cariogenic bacteria Streptococcus mutans, Lactobacillus spp., and Actinomyces spp. in children with early childhood caries and their mothers. Methods: A total of 80 mother/child pairs (child mean age 3.8 years ± 1.14 SD) were included in the study. Children were orally examined in a dental chair using a probe, mirror and a good light source. In children, the dmft index was identified, in mothers, the age, the presence of plaque, the number of caries, fillings, extracted teeth, whether they visit their dentists regularly and whether they lick their children´s spoon or pacifier were determined. The dental plaque samples for the assessment of the presence of S. mutans, Lactobacillus spp. and Actinomyces spp. were taken from the surface of carious teeth in children and surface of all teeth in mothers, always using sterile cotton swabs. The presence of cariogenic bacteria was identified by the CarioGene® test (Protean s.r.o., Dobrá voda, Czech Republic) and the results were statistically evaluated. Results: The presence of S. mutans was identified in 27 mother/child pairs, negative finding in both mother and child was found in 32 cases. The absence of Lactobacillus spp. in the children and their mothers was detected in 13 pairs, the positive finding in both in 46 cases. Actinomyces spp. was detected in both the child and mother in 67 cases. We demonstrated a significant relationship between the presence of S. mutans and Lactobacillus spp. in mothers and their children (p < 0.0001 and p < 0.00001). When mothers were split into the group who licked the spoon at feeding their and the group who did not, the results were significant only in mothers from the first group (p < 0.001). However, the results of Actinomyces spp. were not statistically significant (p > 0.05). Conclusion: The results of the study demonstrated that the source of acquiring cariogenic bacteria in children suffering from ECC might be through mothers. The potential way of transmission may be licking the infant´s spoon.

• Klíčová slova
• orální mikroflóra,
• MeSH
• Actinomyces izolace a purifikace   MeSH
• Bacillus coagulans izolace a purifikace   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• matky MeSH
• mikrobiota MeSH
• přenos infekční nemoci MeSH
• Streptococcus mutans izolace a purifikace   MeSH
• zubní kaz * mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

A group of 67 Lactobacillus spp. strains containing Lactobacillus casei/paracasei, Lactobacillus fermentum, Lactobacillus gasseri, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus rhamnosus and Lactobacillus salivarius species isolated from early childhood caries and identified to the species level in a previous study (Svec et al., Folia Microbiol 54:53-58, 2009) was characterized by automated ribotyping performed by the RiboPrinter microbial characterization system and by randomly amplified polymorphic DNA fingerprinting (RAPD-PCR) with M13 primer to evaluate these techniques for characterization of lactobacilli associated with dental caries. Ribotyping revealed 55 riboprints among the analysed group. The automatic identification process performed by the RiboPrinter system identified 18 strains to the species level, however cluster analysis divided obtained ribotype patterns into individual clusters mostly corresponding to the species assignment of particular strains. RAPD-PCR fingerprints revealed by the individual Lactobacillus spp. showed higher variability than the ribotype patterns and the fingerprint profiles generated by the analysed species were distributed among one to four clusters. In conclusion, ribotyping is shown to be more convenient for the identification purposes while RAPD-PCR fingerprinting results indicate this method is a better tool for typing of Lactobacillus spp. strains occurring in dental caries.

• MeSH
• automatizace MeSH
• genotyp MeSH
• Lactobacillus klasifikace   izolace a purifikace   MeSH
• lidé MeSH
• ribotypizace metody   MeSH
• shluková analýza MeSH
• technika náhodné amplifikace polymorfní DNA metody   MeSH
• techniky typizace bakterií metody   MeSH
• zubní kaz mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH