Úvod a cíl práce: Zubní kaz v časném dětství (ECC) je definován jako přítomnost jedné nebo více kariézních lézí (nekavitovaných či kavitovaných) nebo výplně na kterémkoliv dočasném zubu nebo nepřítomnost zubu chybějícího pro kaz a jeho komplikace u dětí mladších než šest let. Na rozvoji ECC se podílejí kariogenní bakterie, mezi které řadíme Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. a také druhy Actinomyces. Počáteční fáze vzniku zubního kazu je spojena s přítomností viditelného zubního plaku na povrchu zubu a S. mutans v dutině ústní, přičemž pro adhezi bakterie S. mutans je nejrizikovější období mezi 19. a 31. měsícem – první infekční okno. Cílem naší práce bylo identifikovat kariogenní bakterie Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. a Actinomyces spp. u dětí postižených ECC a u jejich matek. Metodika: Do studie bylo zahrnuto 80 párů matka/dítě (průměrný věk dítěte 3,8 let ± 1,14 SD). Děti byly vyšetřeny běžným způsobem na stomatologickém křesle za pomoci sondy, zrcátka a dobrého osvětlení. Stanovili jsme u nich kpe index zubů. U matek jsme zjišťovali věk, přítomnost povlaku, počet zubních kazů, výplní a extrahovaných zubů (má/nemá), preventivní prohlídky (chodí/nechodí) a to, zda u krmení olizuje dítěti lžičku nebo dudlík, který spadl na zem. Materiál pro vyšetření bakterií S. mutans, Lactobacillus spp. a Actinomyces spp. jsme získávali u dětí stěrem z povrchu kariézních zubů, u matek byl povlak stírán z povrchu všech zubů, vždy pomocí vatové sterilní štětičky. Odebrané vzorky byly vyhodnoceny pomocí testu CarioGene® (Protean s.r.o., Dobrá voda u Českých Budějovic, Česká republika) pro DNA diagnostiku kariogenních bakterií a byly statisticky zpracovány. Výsledky: Přítomnost bakterie S. mutans byla zjištěna u 27 párů matka/dítě, negativní nález u obou byl prokázán ve 32 případech. Nepřítomnost Lactobacillus spp. u dítěte i u jeho matky byla zjištěna u 13 dvojic, pozitivní nález u obou byl ve 46 případech. Bakterie Actinomyces spp. byla detekována u matky i u jejího dítěte v 67 případech. Statisticky byla prokázána významná souvislost mezi přítomností bakterií S. mutans a Lactobacillus spp. u matky a jejího dítěte (p < 0,0001 a p < 0,00001). Po rozdělení na skupinu matek olizujících/ neolizujících lžičku při krmení byly výsledky signifikantní pouze u matek z první skupiny (p < 0,001). V případě bakterie Actinomyces spp. nebyly výsledky statisticky významné (p > 0,05). Závěr: Výsledky práce nasvědčují tomu, že zdrojem kariogenní infekce u dítěte je jeho matka. Za potenciální cesty přenosu infekce je pokládáno hlavně olizování lžičky při krmení dítěte.

Aim: Early childhood caries (ECC) is defined as the presence of one or more carious lesions (noncavitated or cavitated) or filled tooth surfaces in any primary tooth or missing teeth (due to caries) in children below six years of age. Cariogenic oral bacteria Streptococcus mutans, Lactobacillus spp. and Actinomyces spp. were found to be involved in the caries development. The early phase of the caries development is associated with the presence of visible plaque on the teeth surface and S. mutans occurrence in the oral cavity, with the most critical period for S. mutans colonization from 19–31 months of age. The aim of this study was to identify the cariogenic bacteria Streptococcus mutans, Lactobacillus spp., and Actinomyces spp. in children with early childhood caries and their mothers. Methods: A total of 80 mother/child pairs (child mean age 3.8 years ± 1.14 SD) were included in the study. Children were orally examined in a dental chair using a probe, mirror and a good light source. In children, the dmft index was identified, in mothers, the age, the presence of plaque, the number of caries, fillings, extracted teeth, whether they visit their dentists regularly and whether they lick their children´s spoon or pacifier were determined. The dental plaque samples for the assessment of the presence of S. mutans, Lactobacillus spp. and Actinomyces spp. were taken from the surface of carious teeth in children and surface of all teeth in mothers, always using sterile cotton swabs. The presence of cariogenic bacteria was identified by the CarioGene® test (Protean s.r.o., Dobrá voda, Czech Republic) and the results were statistically evaluated. Results: The presence of S. mutans was identified in 27 mother/child pairs, negative finding in both mother and child was found in 32 cases. The absence of Lactobacillus spp. in the children and their mothers was detected in 13 pairs, the positive finding in both in 46 cases. Actinomyces spp. was detected in both the child and mother in 67 cases. We demonstrated a significant relationship between the presence of S. mutans and Lactobacillus spp. in mothers and their children (p < 0.0001 and p < 0.00001). When mothers were split into the group who licked the spoon at feeding their and the group who did not, the results were significant only in mothers from the first group (p < 0.001). However, the results of Actinomyces spp. were not statistically significant (p > 0.05). Conclusion: The results of the study demonstrated that the source of acquiring cariogenic bacteria in children suffering from ECC might be through mothers. The potential way of transmission may be licking the infant´s spoon.

Stomatologická klinika Lékařská fakulta Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny Brno

Cariogenic microflora in children with early childhood caries and their mothers