Cíl práce: Cílem této prospektivní studie bylo stanovení etiologických agens nozokomiální pneumonie u přesně definované skupiny pacientů a určení jejich rezistence k antimikrobním přípravkům. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti hospitalizovaní od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009 na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc, u kterých došlo k projevům pneumonie. Těmto pacientům byly odebírány vzorky endosekretu pro mikrobiologické vyšetření. Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 77 vzorků endosekretu od 51 pacientů. Z 90 izolátů bylo 71 určeno jako etiologické agens, přičemž mezi nejčastější patřila Klebsiella pneumoniae (32 %), Pseudomonas aeruginosa (22 %), Burkholderia cepacia complex (10 %) a Escherichia coli (8 %). Největší počet multirezistentních kmenů byl zjištěn u Pseudomonas aeruginosa (56 %), Klebsiella pneumoniae (52 %), Escherichia coli (25 %) a Burkholderia cepacia complex (100 %). Dvojice identických kmenů byly popsány celkem v pěti případech (3x Klebsiella pneumoniae a 2x Pseudomonas aeruginosa). U izolátů Burkholderia cepacia complex se jednalo o tentýž kmen ve čtyřech případech z pěti. V průběhu hospitalizace zemřelo 18 pacientů. Závěr: Většinu izolátů tvořily kmeny jedinečné a nozokomiální pneumonii tak lze charakterizovat jako endogenní. Čtyři identické kultury Burkholderia cepacia complex byly systémem MALDI-TOF určeny jako Burkholderia multivorans a lze předpokládat klonální šíření tohoto kmene.

Background: This prospective study aimed at determining etiologic agents causing nosocomial pneumonia in a precisely defined group of patients and resistance of bacterial pathogens to antimicrobial drugs. Material and methods: The study comprised patients hospitalized at the Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, Faculty of Medicine, Palacký University and University Hospital Olomouc who developed pneumonia. From those patients, secretion samples were collected for microbiological analysis. Results: A total of 77 secretion samples from 51 patients were analyzed. Of 90 isolates, 71 were classified as etiologic agents, with the most frequently isolated strains being those of Klebsiella pneumoniae (32 %), Pseudomonas aeruginosa (22 %), Burkholderia cepacia complex (10 %) and Escherichia coli (8 %). The highest proportions of multiresistant strains were found in Pseudomonas aeruginosa (56 %), Klebsiella pneumoniae (52 %), Escherichia coli (25 %) and Burkholderia cepacia complex (100 %). Pairs of identical strains were detected in five cases (3x Klebsiella pneumoniae and 2x Pseudomonas aeruginosa). In Burkholderia cepacia complex, the same strain was identified in four out of five cases. Eighteen patients died during hospitalization. Conclusion: Most isolates were single strains and hospital-acquired pneumonia may be characterized as endogenous. Four identical cultures of Burkholderia cepacia complex were classified as Burkholderia multivorans by the MALDI-TOF system and clonal spread of this strain may be assumed.

• MeSH
• Bacteria izolace a purifikace   MeSH
• bakteriální pneumonie mikrobiologie   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí mikrobiologie   MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• nozokomiální pneumonie MeSH
• terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Sdělení přináší informace o prevalenci etiologických agens nozokomiálních pneumonií u pacientů čtyř velkých nemocnic v České republice, kteří vyžadovali umělou plicní ventilaci. U izolovaných bakterií byla určena rezistence k antibiotikům a nastíněny možnosti iniciální antibiotické léčby. Metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 155 pacientů hospitaUzovaných od 1. 5. 2013 do 31. 1. 2014 na Anesteziologicko-resuscitační klinice Thomayerovy nemocnice v Praze, Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Fakultní nemocnice Brno, KARIM Fakultní nemocnice Hradec Králové a KARIM Fakultní nemocnice Olomouc s diagnózou nozokomiální pneumonie. Odebrané endotracheální sekrety byly zpracovány běžnými mikrobiologickými postupy. U identifikovaných bakteriálních etiologických agens byla vyhodnocena rezistence k antibiotikům podle kritérií EUCAST, detekována produkce širokospektrých beta-laktamáz typu ESBL a AmpC fenotypovými metodami, která byla následně potvrzena základní genetickou analýzou. Výsledky: Celkem bylo získáno 266 bakteriálních izolátů pocházejících od 140 pacientů, u 15 pacientů bylo kultivační vyšetření negativní. v 72 % případů byla diagnostikována pozdní nozokomiální pneumonie. Jako původci převažovaly gramnegativní bakterie (81 %), především Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae a Escherichia coli. Fenotypové testy prokázaly produkci širokospektrých beta-laktamáz typu ESBL a AmpC u 37 % všech testovaných enterobakterií, které byly potvrzeny detekcí genů pro CTX-M, SHV, TEM beta-laktamázy nebo CIT, DHA, EBC a ACC enzymy. Nebyly detekovány žádné bakterie produkující karbapenemázy, meticilin-rezistentní kmeny Staphylococcus aureus ani vankomycin rezistentní enterokoky. Závěr: V České republice jsou nozokomiální pneumonie způsobeny především gramnegativními bakteriemi. Variabilní citlivost k antibiotikům u dvou nejčastějších species (Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa) komplikuje rozhodování o iniciální antibiotické terapii, 49 % pacientů v prezentované studii nebylo léčeno adekvátně. Tento fakt zdůrazňuje vliv bakteriální rezistence na přežití pacientů. Naše studie potvrdila, že na nemocniční pneumonií umírá jeden ze tří pacientů.

Introduction: The objectives were to assess the prevalence of etiologic agents of hospital-acquired pneumonia (HAP) in patients staying in four big hospitals in the Czech Republic and requiring artificial ventilation. The resistance of the isolated pathogens to antibiotics was determined and initial antibiotic therapy was discussed. Methods: Included in the study were 155 patients with HAP staying from May 1, 2013 to January 31, 2014 in the Departments of Anesthesiology and Critical Care in the following four centers: Thomayer Hospital Prague, University Hospital Brno, University Hospital Hradec Kralove and University Hospital Olomouc. From these patients, endotracheal secretion samples were processed using standard microbiology methods. In identified bacterial strains, susceptibihty to antibiotics was tested with the microdilution method according to the EUCAST recommendations. Production of ESBL and AmpC beta-lactamases was detected by disk diffusion tests specific for the particular enzymes. ESBL- and AmpC-positive isolates were subjected to basic genetic analysis. Results: Over the study period, a total of 266 isolates were obtained from 140 patients, with 15 patients having negative culture result. Late-onset pneumonia was present in 72 %. Gram-negative bacteria were most prevalent (81 %), namely Pseudomonas aeruginosa, Kiebsiella pneumoniae and Escherichia coli. Phenotypic tests for production of broad spectrum beta-lactamases were positive in 37 % of Enterobacteriaceae. Genes for CTX-M, SHV, TEM beta-lactamases or CIT, DHA, EBC and ACC types of AmpC enzymes were detected. No carbapenemase-producing bacteria, methicillin-resistant Staphylococcus aureus or vancomycin-resistant enterococci were detected. Condusion: The study showed that HAP in the Czech Republic was mostly of Gram-negative etiology. Variable antibiotic susceptibility in the two most frequent etiological agents (Pseudomonas aeruginosa and Klebsiella pneumoniae) resulted in severe therapeutic difficulties. A total of 49 % of patients received inadequate therapy. This fact suggests the impact of antibiotic resistance on intensive care patients' survival or death. Our study confirmed that one in three patients dies because of HAP.

• Klíčová slova
• endotracheální sekret,
• MeSH
• antibakteriální látky MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• bakteriální pneumonie * epidemiologie   etiologie   mikrobiologie   mortalita   MeSH
• Escherichia coli izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• gramnegativní bakterie izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * epidemiologie   etiologie   mikrobiologie   mortalita   MeSH
• Klebsiella pneumoniae izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• odběr biologického vzorku MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• techniky typizace bakterií MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Pro určení optimální metody získání vzorku biologického materiálu k určení etiologického agens nozokomiální pneumonie (HAP) stále neexistuje dostatek důkazů, přičemž snaha je zaměřena na určení nejsnáze proveditelného, levného a přitom dostatečně validního způsobu odběru, který je v klinické praxi snadno proveditelný. Metody: Primárním cílem prospektivní, observační studie bylo určení prediktivní hodnoty vzorků výtěru orofaryngu (OS) a žaludečního aspirátu (GA) pro určení původců HAP. Výtěžnost těchto odběrů byla porovnána se vzorky endotracheálního aspirátu (ETA) a krytého brushe (PSB), který je považován za zlatý standard metod průkazu původce HAP. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 56 pacientů. U 48 z nich bylo určeno v 79 izolátech signifikantní množství bakteriálních patogenů ve dvou kolech odběrů s odstupem 72 hodin. U zbylých 8 pacientů nebylo zaznamenáno signifikantní množství patogenů v žádném izolátu. Senzitivita jednotlivých typů odběrů v prvním kole byla u ETA 98%, PSB 31%, OS 64% a GA 67%; ve druhém kole ETA 87%, PSB 32%, OS 74% a GA 42%. Ve vzorcích bylo identifikováno celkem dvanáct bakteriálních species. Nejčastěji zachycenými byli: Klebsiella pneumoniae (23,7%), Burkholderia multivorans (21,1%) a Pseudomonas aeruginosa (15,8%). Závěr: Necíleně odebraný vzorek ETA je u intubovaných pacientů optimální metoda pro získání biologického materiálu k identifikaci etiologického agens HAP. U vzorků ETA byl zaznamenán výrazně častější záchyt mikrobiálního etiologického agens HAP než u PSB. V případě negativního výsledků ETA/PSB lze přihlédnout k výsledku stěru z orofaryngu a/nebo vzorku aspirátu žaludečního obsahu, které v četnosti záchytu etiologických agens následovaly ETA.

Background: There is still a lack of evidence as to which method of biological sample collection is optimal for identifying bacterial pathogens causing hospital-acquired pneumonia (HAP). Much effort has been made to find an easy and valid approach to be used in clinical practice. Methods: The primary endpoint of this prospective, observational study was to determine the predictive value of oropharyngeal swab (OS) and gastric aspiration (GA) as simple and non-invasive methods for diagnosing HAP. Their efficacy was compared to endotracheal aspiration (ETA) and protected specimen brushing (PSB), the standard methods approved for HAP diagnosis. Results: Initially, 56 patients were enrolled. Significant amounts of bacterial pathogens were detected in 48 patients (79 isolates) in Round A and in 39 patients (45 isolates) in Round B (after 72 hours). The sensitivity rates were: ETA 98%, PSB 31%, OS 64% and GA 67% in Round A and ETA 87%, PSB 32%, OS 74% and GA 42% in Round B. Strains of 12 bacterial species were identified in the samples. The three most common etiological agents (both rounds together) were Klebsiella pneumoniae (23.7%), Burkholderia multivorans (21.1%) and Pseudomonas aeruginosa (15.8%). Conclusions: Blind ETA is an optimum method for obtaining biological samples for identification of etiological agents causing HAP in intubated patients. Microbial etiological agents were more frequently detected in ETA samples than in those collected by PSB. If ETA/PSB results are negative, samples may be collected by OS and/or GA as these techniques followed ETA in terms of the frequency of pathogen detection.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• bakteriální infekce * diagnóza   etiologie   MeSH
• Burkholderia patogenita   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• Klebsiella pneumoniae patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• nozokomiální pneumonie MeSH
• orofarynx mikrobiologie   patologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Pseudomonas aeruginosa patogenita   MeSH
• ventilátorová pneumonie etiologie   patofyziologie   MeSH
• žaludek mikrobiologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH

Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.

Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early- and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early- and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early- and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.

• Klíčová slova
• hospital acquired pneumonia,
• MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• bakteriální pneumonie * etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• bronchoalveolární lavážní tekutina mikrobiologie   MeSH
• Burkholderia cepacia izolace a purifikace   MeSH
• časové faktory MeSH
• Escherichia coli izolace a purifikace   MeSH
• Haemophilus influenzae izolace a purifikace   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí * etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• jednotky intenzivní péče MeSH
• Klebsiella pneumoniae izolace a purifikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Staphylococcus aureus izolace a purifikace   MeSH
• ventilátorová pneumonie etiologie   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl práce: Ventilátorová pneumonie (VAP) je nejčastější nozokomiální infekcí u pacientů v intenzivní péči. Cílem této práce bylo ur- čení vlivu předchozí antibakteriální léčby na incidenci VAP, mortalitu a spektrum bakteriálních původců. Materiál a metody: Do retrospektivní, observační studie byli zařazeni nemocní starší 18 let splňující klinická kritéria VAP a dále kon- trolní skupinu tvořili pacienti vyžadující umělou plicní ventilaci déle než 48 hodin bez známek pneumonie. Obě ramena byla stratifi- kována dle ordinace či absence předchozí aplikace antibiotik (ATB). Stěry z orofaryngu a endotracheální aspiráty (ETA) odebrané u všech pacientů byly zpracovány standardními mikrobiologickými postupy. Citlivost k ATB byla stanovena dle doporučení European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST). V souboru byla hodnocena 28denní mortalita, 90denní mortalita a frekvence multirezistentních (MDR) bakteriálních patogenů. Výsledky: Celkem bylo zařazeno 49 pacientů (32 s předchozí aplikací ATB, 17 bez předchozí aplikace). Četnost předchozího podání ATB u pacientů s VAP byla signifikantně nižší (34 %) než u kontrolní skupiny bez VAP (66 %), (p = 0,02). Kritéria VAP splnilo 23 pa- cientů (11 s předchozí aplikací ATB, 12 bez předchozí aplikace). Jako etiologická agens byly nejčastěji izolovány enterobakterie, včet- ně kmenů produkujících širokospektré beta-laktamázy, a Pseudomonas aeruginosa. Byl prokázán statisticky významně vyšší výskyt MDR patogenů u pacientů s předchozí aplikací antibiotik (77 % vs. 33 %, p = 0,047). 28denní mortalita byla nižší u pacientů s před- chozí aplikací ATB (18 %, n = 2) než bez předchozí ATB terapie (33 %, n = 4), (p = 0,640). V 90denní mortalitě byl rozdíl ještě výraz- nější, avšak na nízké hladině statistické významnosti (18 %, n = 2, resp. 58 %, n = 7), (p = 0,089). Závěr: Předchozí aplikace ATB je spojena s nižší incidencí VAP a současně s vyšším výskytem MDR bakterií. Antibiotická léčba VAP modifikovaná znalostí předchozí aplikace antibiotik a výsledky mikrobiologických nálezů přispěla k nižší 28denní i 90denní mortali- tě pacientů.

Objectives: Ventilator-associated pneumonia (VAP) is the most common nosocomial infection in intensive care patients. The aim of the study was to evaluate the effect of previous antibiotic therapy on the incidence of VAP, mortality and spectrum of bacterial pa - thogens. Material and methods: The retrospective, observational study comprised patients over 18 years of age meeting the clinical criteria of VAP. Controls were patients requiring mechanical ventilation for more than 48 hours with no signs of VAP. Each group was divided into two arms according to previous antibiotic therapy. Tracheal aspirates and oropharyngeal swabs were taken from all patients. Cultured isolates were identified using standard microbiological techniques. Antimicrobial susceptibility testing was performed accor- ding to the European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing guidelines. In both groups, 28-day mortality, 90-day morta- lity and multidrug-resistant (MDR) bacterial pathogen frequency were evaluated. Results: The study included 49 patients (32 patients with previous antibiotic therapy, 17 antimicrobial-naïve patients). The proportion of individuals with previous antibiotic therapy was significantly lower in VAP patients (34%) than among controls group (66%; p = 0.02). The VAP criteria were met by 23 patients (11 with previous antibiotic therapy, 12 without the therapy). The Enterobacteriaceae inclu- ding extended-spectrum beta-lactamase-producing strains and Pseudomonas aeruginosa were the most common pathogens isolated. MDR pathogens were statistically significantly more frequent in patients with previous antibiotic the rapy (77% vs. 33%; p = 0.047). In patients with previous antibiotic therapy, 28-day mortality was lower (18%, n = 2) than in antimicrobial-naive patients (33%, n = 4; p = 0.640). The difference was more pronounced in 90-day mortality, albeit with low statistical significance (18%, n = 2 vs. 58%, n = 7; p = 0.089). Conclusions: Previous antibiotic therapy was associated with a lower incidence of VAP and a higher frequency of MDR bacterial pa - thogens. VAP antibiotic therapy modified according to knowledge of previous antibiotic therapy and cultured isolates was correlated with lower 28-day and 90-day mortality rates.

• MeSH
• antibiotická profylaxe MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• ventilátorová pneumonie * epidemiologie   mortalita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Pneumonie patří mezi závažná infekční onemocnění. Vzhledem k demografickým změnám lze předpokládat, že vysoká morbidita a mortalita spojená s pneumoniemi bude v celosvětovém měřítku dále stoupat. Rozeznáváme tři skupiny pneumonií: ambulantně získané (komunitní), nosokomiální a pneumonie u imunosuprimovaných pacientů. Každá z těchto forem vyžaduje specifi ckou strategii v diagnostice a léčbě. Ambulantně získané záněty dolních dýchacích cest zahrnují bronchitidy, exacerbace CHOPN a pneumonie – pouze u pneumonií existuje jednoznačná indikace k antibiotické léčbě. Vyskytují se převážně u pacientů vyššího věku, přičemž se stoupajícím věkem se zřetelně zvyšuje úmrtnost. Nejčastějšími původci komunitních pneumonií jsou pneumokoky. Racionální antibiotická terapie by se měla řídit podle stratifikace rizika. Základem léčby jsou β-laktamová antibiotika (s výjimkou ceftazidimu), vzhledem k dobré účinnosti proti pneumokokům. Pneumonie se označují jako nosokomiální, vzniknou-li během 48 hodin po přijetí do nemocnice. Většina nosokomiálních pneumonií vzniká u ventilovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče. Nejčastějšími patogeny jsou Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae a Escherichia coli. Diagnóza nosokomiální pneumonie je obtížná; vychází z výsledků několika metod, zlatý diagnostický standard neexistuje. Doporučuje se získat respirační sekrety pro mikrobiologické vyšetření, diagnostika však nesmí oddálit zahájení terapie. Rizikové faktory, jako předchozí léčba antibiotiky nebo dlouhá hospitalizace před vznikem pneumonie, jsou spojeny s výskytem multirezistentních původců nosokomiálních pneumonií a představují důležitý podklad při rozhodování o cílené antibiotické léčbě. Kdykoli to je možné, je třeba intenzitu léčby postupně snižovat, v závislosti na klinickém průběhu onemocnění, laboratorních výsledcích a kultivačních nálezech. U jedinců s vrozenou poruchou imunity vznikají závažná infekční onemocnění zpravidla již v kojeneckém nebo dětském věku. U imunosuprimovaných pacientů by měla být co nejdříve provedena výpočetní tomografie hrudníku a bronchoskopie, se zřetelem na široké spektrum původců pneumonie (např. aspergily, cytomegalovirus). Získané poruchy imunity představují zvýšené riziko pneumonie hlavně u dospělých pacientů. K získaným rizikovým faktorům patří chronická imunosupresivní farmakoterapie (včetně systémových a inhalačních kortikosteroidů, biologických léčiv a chemoterapeutik), léčba zářením, stavy po splenektomii a infekce HIV.

Die Pneumonie-assoziierte Morbidität und Mortalität werden aufgrund des demographischen Wandels steigen. Die Pneumonie wird in drei Formen unterteilt: die ambulant erworbene Pneumonie (CAP), die nosokomiale Pneumonie sowie die Pneumonie unter Immunsuppression. Jede dieser Formen erfordert bestimmte diagnostische und therapeutische Strategien. Ambulant erworbene untere Atemwegsinfektionen umfassen Bronchitis, akute Exazerbation der COPD und Pneumonie – nur bei Pneumonie besteht eine generelle Indikation zur Antibiotikatherapie. Eine CAP betrifft vorwiegend ältere Patienten, mit zunehmendem Alter steigt die Letalität deutlich an. Pneumokokken sind der häufigste Erreger der CAP. Die kalkulierte Therapie sollte risikoadaptiert erfolgen. Betalaktam-Antibiotika sind (von Ceftazidim abgesehen) aufgrund der guten Pneumokokkenwirksamkeit die Hauptsäule der Therapie. Eine nosokomiale Pneumonie (HAP) liegt vor, wenn sich eine Pneumonie 48 Stunden nach Krankenhausaufnahme entwickelt. Die meisten im Krankenhaus erworbenen Pneumonien treten auf Intensivstationen bei beatmeten Patienten auf. Die häufigsten Erreger bei HAP sind Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae und Escherichia coli. Die Diagnose der HAP ist schwierig und beruht auf der Zusammenschau der Ergebnisse verschiedener diagnostischer Methoden, einen einzelnen diagnostischen Goldstandard gibt es nicht. Die Gewinnung von respiratorischen Sekreten wird empfohlen, allerdings sollte die Diagnostik den Beginn der Therapie nicht verzögern. Risikofaktoren wie Antibiotika-Vortherapie oder Dauer des stationären Aufenthaltes bis Auftreten der Pneumonie sind mit dem Nachweis von multiresistenten nosokomialen Pneumonieerregern assoziiert und bilden eine wichtige Entscheidungsgrundlage für eine differenzialtherapeutische antimikrobielle Behandlung. Eine Deeskalation der Antibiotikatherapie sollte immer angestrebt werden und orientiert sich am klinischen Ansprechen, dem Verlauf von Biomarkern und an den Kulturergebnissen. Bei Personen mit angeborenen Immundefekten entwickeln sich in der Regel bereits im Säuglings- und Kindesalter schwere Infektionen. Aufgrund des breiten Erregerspektrums (z. B. Aspergillus, CMV) sollte bei Patienten unter Immunsuppression frühzeitig ein CT-Thorax und eine Bronchoskopie durchgeführt werden. In der klinischen Praxis sind erworbene Immundefekte ein größeres Risiko für das Auftreten von Pneumonien bei erwachsenen Patienten. Zu den erworbenen Risikofaktoren gehören die Therapie mit immunsuppressiven Medikamenten (inklusive systemischer und inhalativer Kortikosteroide, „Biologicals“ und Chemotherapeutika), Strahlentherapie, Asplenie und die HIV-Infektion.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bakteriální infekce etiologie   farmakoterapie   komplikace   mortalita   MeSH
• dospělí MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí diagnóza   epidemiologie   etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• morbidita MeSH
• mortalita MeSH
• nemoci imunitního systému diagnóza   imunologie   klasifikace   komplikace   MeSH
• pneumonie diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   komplikace   terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH