• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Pneumonie spojené se zdravotní péčí u pacientů v intenzivní péči – optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie: výsledky multicentrické observační studie
[Healthcare associated pneumonia in intensive care patients – optimal choice of initial empirical antimicrobial therapy: Results of a multicenter, observational study]

Herkeľ T., Uvízl R., Kolář M., Htoutou Sedláková M., Adamus M., Doubravská L., Gabrhelík T., Pudová V., Langová K., Zazula R., Řezáč T., Moravec M., Čermák P., Ševčík P., Stašek J., Ševčíková A., Hanslianová M., Turek Z., Černý V., Paterová P.

. 2017 ; 28 (3) : 154-162.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu práce podpořená grantem, pozorovací studie, multicentrická studie

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc17024490

Digitální knihovna NLK
Zdroj

E-zdroje Online
Odkazy

plný text volně dostupný

Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.

Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early- and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early- and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early- and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.

Healthcare associated pneumonia in intensive care patients – optimal choice of initial empirical antimicrobial therapy: Results of a multicenter, observational study

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc17024490
003      
CZ-PrNML
005      
20170808153918.0
007      
ta
008      
170726s2017 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Herkeľ, Tomáš $u Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0209862
245    10
$a Pneumonie spojené se zdravotní péčí u pacientů v intenzivní péči – optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie: výsledky multicentrické observační studie / $c Herkeľ T., Uvízl R., Kolář M., Htoutou Sedláková M., Adamus M., Doubravská L., Gabrhelík T., Pudová V., Langová K., Zazula R., Řezáč T., Moravec M., Čermák P., Ševčík P., Stašek J., Ševčíková A., Hanslianová M., Turek Z., Černý V., Paterová P.
246    31
$a Healthcare associated pneumonia in intensive care patients – optimal choice of initial empirical antimicrobial therapy: Results of a multicenter, observational study
520    3_
$a Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.
520    9_
$a Objective: This study aimed to obtain recent epidemiological data on hospital-acquired pneumonia (HAP) in intensive care patients and to determine adequate empirical antimicrobial therapy. Setting: Department of Anaesthesiology, Resuscitation and Intensive Care Medicine. Patients and methods: The prospective, multicenter, observational study assessed the spectrum of detected bacterial pathogens and their resistance to antimicrobial agents. It was compared with a reference approach to initial antibiotic therapy in early- and late-onset HAP. Results: Total 317 patients were included in the study. The final patient sample comprised 201 subjects (159 males and 42 females) with a mean age of 59.9 years. Total 260 valid samples of lower respiratory tract secretions were obtained. Early- and late-onset HAP was detected in 26 (12.9%) and 175 (87.1%) patients, respectively. A total of 22 bacterial species were identified as etiological agents, with detection rates higher that 5% being noted in only 6 of them (Klebsiella pneumoniae 20.4%, Pseudomonas aeruginosa 20.0%, Escherichia coli 10.8%, Enterobacter spp. 8.1%, Staphylococcus aureus 6.2% and Burkholderia cepacia complex 5.8%). Gram-negative bacteria were most prevalent (86.1%). Patients with early-onset HAP had considerably higher prevalence of strains of Staphylococcus aureus (26.9%) and Haemophilus influenzae (15.4%). In late-onset HAP, most dominant were the strains of Pseudomonas aeruginosa (21.8%) and Klebsiella pneumoniae (21.4%). Most pathogens causing HAP (74.0%) were shown to have a unique restriction profile. Adequate initial empirical antibiotic therapy was noted in 59.7% of patients. Conclusion: The reference approach to initial empirical antibiotic therapy of early- and late-onset HAP was consistent with the spectrum of bacterial pathogens and their susceptibility to antimicrobial agents.
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a lidé středního věku $7 D008875
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a senioři $7 D000368
650    _2
$a senioři nad 80 let $7 D000369
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
650    _2
$a prospektivní studie $7 D011446
650    12
$a infekce spojené se zdravotní péčí $x etiologie $x farmakoterapie $x mikrobiologie $7 D003428
650    12
$a bakteriální pneumonie $x etiologie $x farmakoterapie $x mikrobiologie $7 D018410
650    12
$a antibakteriální látky $x terapeutické užití $7 D000900
650    _2
$a péče o pacienty v kritickém stavu $7 D003422
650    _2
$a ventilátorová pneumonie $x etiologie $x farmakoterapie $x mikrobiologie $7 D053717
650    _2
$a jednotky intenzivní péče $7 D007362
650    _2
$a bronchoalveolární lavážní tekutina $x mikrobiologie $7 D001992
650    _2
$a mikrobiální testy citlivosti $7 D008826
650    _2
$a časové faktory $7 D013997
650    _2
$a logistické modely $7 D016015
650    _2
$a Haemophilus influenzae $x izolace a purifikace $7 D006193
650    _2
$a Klebsiella pneumoniae $x izolace a purifikace $7 D007711
650    _2
$a Pseudomonas aeruginosa $x izolace a purifikace $7 D011550
650    _2
$a Escherichia coli $x izolace a purifikace $7 D004926
650    _2
$a Staphylococcus aureus $x izolace a purifikace $7 D013211
650    _2
$a Burkholderia cepacia $x izolace a purifikace $7 D016956
653    00
$a hospital acquired pneumonia
655    _2
$a práce podpořená grantem $7 D013485
655    _2
$a pozorovací studie $7 D064888
655    _2
$a multicentrická studie $7 D016448
700    1_
$a Uvízl, Radovan $u Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0135931
700    1_
$a Kolář, Milan, $u Ústav mikrobiologie, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $d 1964- $7 jn20010310083
700    1_
$a Htoutou Sedláková, Miroslava $u Ústav mikrobiologie, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0134388
700    1_
$a Adamus, Milan, $u Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $d 1957- $7 xx0041551
700    1_
$a Doubravská, Lenka $u Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0209345
700    1_
$a Gabrhelík, Tomáš $u Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Krajská nemocnice Tomáše Bati $7 xx0105792
700    1_
$a Pudová, Vendula $u Ústav mikrobiologie, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0209863
700    1_
$a Langová, Kateřina $u Ústav lékařské biofyziky, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci $7 xx0141371
700    1_
$a Zazula, Roman $u Anesteziologicko-resuscitační klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Thomayerovy nemocnice Praha $7 jn20001227545
700    1_
$a Řezáč, Tomáš $u Anesteziologicko-resuscitační klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Thomayerovy nemocnice Praha $7 xx0031820
700    1_
$a Moravec, Michal $u Anesteziologicko-resuscitační klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Thomayerovy nemocnice Praha $7 xx0240010
700    1_
$a Čermák, Pavel, $u Oddělení klinické mikrobiologie, Thomayerova nemocnice Praha $d 1956- $7 mzk2008464071
700    1_
$a Ševčík, Pavel, $u Katedra intenzivní medicíny, urgentní medicíny a forenzních oborů, Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě; Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Ostrava $d 1953- $7 mzk2003186005
700    1_
$a Stašek, Jan $u Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno $7 xx0141644
700    1_
$a Ševčíková, Alena $u Mikrobiologický ústav, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno $7 xx0114497
700    1_
$a Hanslianová, Markéta $u Mikrobiologický ústav, Fakultní nemocnice Brno a Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno $7 xx0077368
700    1_
$a Turek, Zdeněk $u Centrum pro výzkum a vývoj, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové $7 xx0104568
700    1_
$a Černý, Vladimír, $u Centrum pro výzkum a vývoj, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové; Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine, Dalhousie University, Halifax, Canada $d 1960- $7 nlk19990074192
700    1_
$a Paterová, Pavla $u Ústav klinické mikrobiologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové $7 xx0138094
773    0_
$w MED00012131 $t Anesteziologie a intenzivní medicína $x 1214-2158 $g Roč. 28, č. 3 (2017), s. 154-162
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2017-3/pneumonie-spojene-se-zdravotni-peci-u-pacientu-v-intenzivni-peci-optimalni-nastaveni-inicialni-empiricke-antimikrobialni-terapie-vysledky-multicentricke-observacni-studie-61366 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b B 1737 $c 25 a $y 4 $z 0
990    __
$a 20170726 $b ABA008
991    __
$a 20170808154435 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1241029 $s 985403
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2017 $b 28 $c 3 $d 154-162 $i 1214-2158 $m Anesteziologie a intenzivní medicína $x MED00012131 $y 100211
LZP    __
$c NLK188 $d 20170808 $b NLK111 $a Meditorial-20170726

Najít záznam

Citační ukazatele

Možnosti archivace