Alogenní transplantace krvetvorných buněk je spojena s významnou alterací imunitního systému a pacienti jsou ve významném riziku infekčních komplikací, které jsou spojené s nezanedbatelnou mortalitou. Na této zvýšené vnímavosti k infekcím se spolupodílí četné faktory, jako nezralost imunitního systému v prvních měsících po transplantaci nebo funkční hyposplenismus. U většiny pacientů je také popsán postupný pokles hladiny specifických protilátek se ztrátou specifické imunity získané v dětství po sérii povinného očkování nebo přímým setkáním s infekčním agens. Revakcinace pacientů po transplantaci krvetvorných buněk je tak dnes již všeobecně přijímaným postupem. V rámci revakcinace je indikováno očkování neživými vakcínami proti Streptococcus pneumonie, Neisseria meningitidis, Haemophilus influenzae typ B, pertusi, tetanu, záškrtu, poliomyelitidě, chřipce a hepatitidě B a u části nemocných živými vakcínami proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím. Vakcinace neživými vakcínami je podle současných doporučení zahajována již od 3. měsíce po transplantaci. U většiny vakcín se skládá z 2–3 dávek v odstupu 1–2 měsíců. Vakcinace živými antivirovými vakcínami je indikována jen u části pacientů a probíhá nejdříve 24 měsíců po transplantaci. Tato práce vycházející ze současných mezinárodních doporučení shrnuje problematiku revakcinace nemocných po transplantaci krvetvorných buněk.
Allogenic haematopoietic stem cell transplantation is associated with a significant alteration of the immune functions and patients after haematopoietic stem cell transplant are at high risk of infectious complications that are associated with significant mortality. Increased susceptibility to infections is caused by many factors such as an immature immune system during the first months after transplantation or functional hyposplenism. Gradual decrease of specific antibodies in most patients with loss of specific immunity acquired in childhood following a vaccination series has also been described. Revaccination after haematopoietic stem cell transplantation is a widely accepted practice for preventing these risks. Patients are indicated for revaccination with inactivated vaccines against Streptococcus pneumoniae, Neisseria meningitidis, Haemophilus influenzae type B, pertussis, tetanus, diphtheria, poliomyelitis, influenza and hepatitis B and with live vaccines against measles, rubella, mumps in some cases. Vaccination with inactivated vaccines is initiated according to current recommendations as early as 3 months after transplantation for some types of vaccines. For most vaccines, vaccination consists of 2 to 3 doses 1–2 months apart. Vaccination with live antiviral vaccines is only indicated in selected patients and starts not sooner than 24 months after transplantation. This article presents specific recommendations for vaccination and an overall summary of this topic based on current international recommendations for revaccination of haematopoietic transplant patients.
- Klíčová slova
- revakcinace,
- MeSH
- homologní transplantace MeSH
- lidé MeSH
- oportunní infekce prevence a kontrola MeSH
- pooperační péče metody MeSH
- transplantace kostní dřeně * MeSH
- vakcinace * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Centrální venózní katetry jsou u hematologických pacientů vyžadujících intenzivní léčbu nebo podávání parenterální chemoterapie často využívaným přístupem pro zajištění žilního vstupu. Přes četné výhody centrálních venózních katetrů může být jejich používání spojeno s mnohými komplikacemi. Mezi nejzávažnější a nejčastější komplikace patří rozvoj katetrových infekcí, které zvyšují morbiditu a mortalitu pacientů. Pod záštitou České leukemické skupiny – pro život (CELL) byla formou dotazníků provedena retrospektivní analýza používání centrálních žilních katetrů a výsledků mikrobiologického vyšetření těchto katetrů na hematologických centrech České a Slovenské republiky. V analýze byla hodnocena data ze 7 pracovišť dospělého věku a 4 pracovišť pediatrických za rok 2015. Celkově bylo na pracovištích zavedeno 3 195 centrálních venózních katetrů, kdy krátkodobé centrální venózní katetry byly používány 4krát častěji než dlouhodobé. Preferovaným podtypem krátkodobého katetru podle místa zavedení byly katetry zavedené cestou vena subclavia (49,7 %), ale mezi jednotlivými centry byly významné rozdíly dané především zvyklostí pracoviště. K mikrobiologickému vyšetření bylo odesláno průměrně 45 % extrahovaných katetrů, z dětských pracovišť byl zaslán k vyšetření významně vyšší podíl katetrů než z dospělých pracovišť (65,3 % vs. 33,5 %). Průměrně u 20 % z celkového počtu odeslaných katetrů k mikrobiologickému vyšetření byl prokázán pozitivní kultivační záchyt. Nejfrekventnějším kultivačním záchytem byly grampozitivní koky, zastoupené koaguláza negativními stafylokoky a dále Staphylococcus aureus. V případě eliminace koaguláza negativních stafylokoků převažovaly v mikrobiologických záchytech gramnegativní bakterie, především enterobakterie Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli a Klebsiella pneumonie. Při srovnání výsledků analýzy s daty ze světových prací a doporučení se situace na hematologických centrech v České a Slovenské republice významně neliší. I tak analýza ukázala mezi jednotlivými centry významné rozdíly a nezbytnost důsledného dodržování platných mezinárodních doporučení pro prevenci a diagnostiku katetrových infekcí, jejichž souhrn v práci předkládáme.
Central venous catheters are routinely used as a venous access in haematological patients requiring intensive care or parenteral chemotherapy. Despite its many benefits, the use of central venous catheters can be associated with several complications. The most serious and most common complications are catheter related bloodstream infections that significantly increase morbidity and mortality of patients with haematological malignancy. On behalf of the Czech leukaemia group for Life (CELL), a retrospective analysis of the use of central venous catheters and the results of microbiological examination of extracted central venous catheters at haematological centres in Czech Republic and Slovakia was performed. A short questionnaire was used for this purpose. Data from 2015 from 7 adult and 4 paediatric centres were evaluated. A total of 3195 central venous catheters were inserted in the centres involved, whereby short-term catheters were used 4 times more often than long-term catheters. The preferred subtype of short-term catheter according to the site of insertion were catheters inserted via the subclavian vein (49.7%), however there were significant differences between centres. On average – 45% of the extracted catheters were sent for microbiological examination. A significantly higher proportion of catheters were thus examined in paediatric centres compared to adult centres (65.3% vs. 33.5%). Positive culture results were found on average in 20 % catheters examined microbiologically. Most frequently, catheter tip cultures involved gram positive cocci, mostly coagulase negative staphylococci and Staphylococcus aureus. When coagulase negative staphylococci were excluded, gram negative bacteria namely Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli, and Klebsiella pneumoniae, were the most prevalent findings. No significant differences were found in Czech and Slovak haematological centres when compare to international data and recommendations. Nevertheless, significant differences between individual centres were observed and thus we believe that more strict compliance with current international recommendations for the prevention and diagnosis of catheter related infections is required. These guidelines are also part of this manuscript.
- MeSH
- centrální žilní katétry * klasifikace mikrobiologie škodlivé účinky MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- Enterococcus MeSH
- gramnegativní bakterie klasifikace MeSH
- hematologické nádory komplikace MeSH
- katétrové infekce * diagnóza etiologie mikrobiologie prevence a kontrola MeSH
- krevní nemoci komplikace MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- Staphylococcus MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Aspleničtí pacienti jsou ve významném riziku infekčních komplikací. Dominantními patogeny způsobující infekce této rizikové skupiny jsou opouzdřené bakterie, především Streptococcus pneumonie. Nejzávažnější formou infekce asplenických pacientů je septický syndrom, běžně označovaný specifickým termínem "overwhelming postsplenectomy infection". Ohroženi touto dramaticky probíhající infekcí jsou všichni aspleničtí pacienti. V největším riziku jsou ale pacienti splenektomovaní v důsledku hematologického onemocnění, u kterých navíc často probíhající onkologická léčba či imunosupresivní terapie dále zvyšuje riziko infekce. Riziko vzniku infekce u této skupiny pacientů lze snížit jednoduchými preventivními opatřeními: důkladná edukace pacientů a vybavenost pohotovostními antibiotiky, očkování proti nejvýznamnějším rizikovým patogenům podle platných doporučení a užívání antibiotické profylaxe v indikovaných případech. Na základě aktualizace mezinárodních doporučení v posledních letech, především v oblasti vakcinace, byla vytvořena nová doporučení České leukemické skupiny – pro život (CzEch Leukemia Study Group for Life, CELL) pro prevenci infekčních komplikací u hematologických pacientů po splenektomii, která jsou tématem této práce.
Asplenic patients are at significant risk of infectious complications. The most prevalent pathogens causing infections in this high-risk group include encapsulated bacteria, especially Streptococcus pneumonia. The most serious form of infection in asplenic patients is septic syndrome, commonly referred to as "overwhelming post-splenectomy infection". All asplenic patients are at the risk of this infection characterised by a highly dramatic clinical course. However, patients splenectomised for haematological diseases are those at greatest risk in this group. Moreover, the risk of infection is increased by ongoing oncological treatment or immunosuppressive therapy. The risk of infection can be reduced by simple preventive measures: adequate patient education and emergency antibiotics, vaccination against selected pathogens according to current recommendations and antibiotic prophylaxis in indicated cases. Based on the updated international recommendations, especially in the field of vaccination, new recommendations of the CzEch Leukemia Study Group for Life (CELL) for the prevention of infectious complications in haematological patients after splenectomy have been drawn up and are presented in this paper.
- Klíčová slova
- postsplenektomický septický syndrom,
- MeSH
- antibiotická profylaxe metody MeSH
- infekční nemoci * etiologie MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- pooperační péče MeSH
- sekundární prevence MeSH
- splenektomie * škodlivé účinky MeSH
- vakcinace metody MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
