OBJECTIVES: Nutrition plays a vital role in the outcome of critical illness in children, particularly those with acute kidney injury. Currently, there are no established guidelines for children with acute kidney injury treated with continuous kidney replacement therapy. Our objective was to create clinical practice points for nutritional assessment and management in critically ill children with acute kidney injury receiving continuous kidney replacement therapy. METHODS: An electronic search using PubMed and an inclusive academic library search (including MEDLINE, Cochrane, and Embase databases) was conducted to find relevant English-language articles on nutrition therapy for children (<18 y of age) receiving continuous kidney replacement therapy. RESULTS: The existing literature was reviewed by our work group, comprising pediatric nephrologists and experts in nutrition. The modified Delphi method was then used to develop a total of 45 clinical practice points. The best methods for nutritional assessment are discussed. Indirect calorimetry is the most reliable method of predicting resting energy expenditure in children on continuous kidney replacement therapy. Schofield equations can be used when indirect calorimetry is not available. The non-intentional calories contributed by continuous kidney replacement therapy should also be accounted for during caloric dosing. Protein supplementation should be increased to account for the proteins, peptides, and amino acids lost with continuous kidney replacement therapy. CONCLUSIONS: Clinical practice points are provided on nutrition assessment, determining energy needs, and nutrient intake in children with acute kidney injury and on continuous kidney replacement therapy based on the existing literature and expert opinions of a multidisciplinary panel.
- MeSH
- akutní poškození ledvin * terapie MeSH
- dítě MeSH
- jednotky intenzivní péče pediatrické MeSH
- kritický stav * terapie MeSH
- lidé MeSH
- náhrada funkce ledvin MeSH
- nutriční stav MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Hepatopankreatobiliární nemoci patří k častým onemocněním v gastroenterologii. Problematika implementace standardizované terminologie Omaha systému v České republice nebyla dosud zkoumána. Cílem výzkumu bylo identifikovat problémy, intervence a výsledky klientů s vybraným gastroenterologickým onemocněním podle Omaha systému v klinické praxi ošetřovatelství. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativní metody za použití formuláře dokumentace Omaha systému se souhlasem autorky. Výzkumný vzorek tvořilo 23 klientů s hepatopankreatobiliárním onemocněním. Počet dokumentovaných potíží dle schématu klasifikace problémů byl od 3 do 10, z čehož 10 % v environmentální doméně, 20 % v psychosociální doméně, 40 % ve fyziologické doméně a 30 % v doméně chování ve vztahu ke zdraví. Celkem bylo realizováno 274 intervencí. Průměrný počet intervencí byl 11,9 u jednoho klienta. Při mapování propojení problémů a intervencí bylo nejvíce intervencí z kategorie léčba a terapeutické postupy (35,4 %) a surveillance (31,8 %). Poměrně nízké zastoupení naznačují intervence v kategorii edukace, vedení a poradenství (18,2 %) a case management (14,6 %). Intervence v kategorii léčba a terapeutické postupy dominovaly u problému bolest (35,5 %), trávení – hydratace (45,3 %), kůže (93,8 %) a krevní oběh (62,9 %). Case management se uplatňoval u problému užívání látek (50 %) a u problému výživa (31,7 %). Při porovnání iniciálních hodnot výsledků problémů s finálními hodnotami bylo výrazné zlepšení vědomostí a stavu u jednotlivých problémů. Výsledky výzkumu prezentují pilotní zkušenosti s uplatněním Omaha systému u vybrané komunity klientů. Nejčastější problémy klientů s hepatopankreatobiliárním onemocněním dle schématu klasifikace problémů Omaha systému byly z fyzilogické domény a z domény chování ve vztahu ke zdraví. Problémy byly častěji propojeny s intervencemi z kategorie léčba a terapeutické postupy a surveillance, nižší frekvence byla zaznamenána u intervencí z kategorie edukace, vedení a poradenství a case management. Použitím škály pro hodnocení výsledků problémů bylo zjištěno zlepšení vědomostí a stavu u jednotlivých problémů. Pro budoucí výzkum doporučujeme ověření složek Omaha systému na větším počtu respondentů.
Hepatic pancreatic biliary diseases are very common in gastroenterology. The issue of implementing the standardized terminology of the Omaha system in the Czech Republic has not been studied so far. The goal of the study was to identify the problems, interventions and the results of clients with a chosen gastroenterology problem according to the Omaha system in clinical nursing practice. The study used the quantitative method of documentation forms of the Omaha system with the author’s permission. The studied sample group was composed of 23 clients who had a hepatic pancreatic biliary disease. The number of documented difficulties according to the Problem Classification Scheme was from 3 to 10, where 10% covered the environmental domain, 20% covered the psychological domain, 40% covered the physiological domain and 30% covered the domain of health-related behaviour. In total, there were 274 interventions. The average number of interventions was 11.9 per client. While mapping the interconnections of problems and interventions, most interventions occurred in the category of treatments and procedures (35.4%) and surveillance (31.8%). A very low number of interventions occurred in the category of teaching, guidance, and counseling (18.2%), and case management (14.6%). The intervention in treatments and procedures category dominated in pain problem (35.5%), digestion – hydration (45.3%), skin (93.8%) and circulation (62.9%). Case management was used in substance use (50%) and nutrition (31.7%). After comparing the initial results to the final results, there was significant improvement in the knowledge and status regarding individual problems. The results of the study present the pilot experience with the implementation of the Omaha system in a selected group of clients. The most common problems of clients with hepatic pancreatic biliary disease were in the physiological domain and the health-related behaviour domain according to the Problem Classification Scheme of the Omaha system. More frequently, the problems were associated with the interventions in the treatments and procedures and surveillance categories. The interventions were less frequent in teaching, guidance, and counseling and case management. Using a Problem Rating Scale for Outcomes, an improvement in knowledge and status in individual problems was found. For future studies, we recommend verifying the components of the Omaha system using a larger number of respondents.
- Klíčová slova
- Hepatopankreatobiliární nemoci, hodnotící škály, kvalita ošetřovatelské péče, Omaha systém, schéma klasifikace problémů, schéma intervencí, plán ošetřovatelské péče,
- MeSH
- gastroenterologie MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- nemoci jater MeSH
- nemoci slinivky břišní MeSH
- nemoci žlučových cest MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- referenční standardy MeSH
Hepatopankreatobiliární nemoci patří k častým onemocněním v gastroenterologii. Problematika implementace standardizované terminologie Omaha systému v České republice nebyla dosud zkoumána. Cílem výzkumu bylo identifikovat problémy, intervence a výsledky klientů s vybraným gastroenterologickým onemocněním podle Omaha systému v klinické praxi ošetřovatelství. Výzkum byl realizován pomocí kvantitativní metody za použití formuláře dokumentace Omaha systému se souhlasem autorky. Výzkumný vzorek tvořilo 23 klientů s hepatopankreatobiliárním onemocněním. Počet dokumentovaných potíží dle schématu klasifikace problémů byl od 3 do 10, z čehož 10 % v environmentální doméně, 20 % v psychosociální doméně, 40 % ve fyziologické doméně a 30 % v doméně chování ve vztahu ke zdraví. Celkem bylo realizováno 274 intervencí. Průměrný počet intervencí byl 11,9 u jednoho klienta. Při mapování propojení problémů a intervencí bylo nejvíce intervencí z kategorie léčba a terapeutické postupy (35,4 %) a surveillance (31,8 %). Poměrně nízké zastoupení naznačují intervence v kategorii edukace, vedení a poradenství (18,2 %) a case management (14,6 %). Intervence v kategorii léčba a terapeutické postupy dominovaly u problému bolest (35,5 %), trávení – hydratace (45,3 %), kůže (93,8 %) a krevní oběh (62,9 %). Case management se uplatňoval u problému užívání látek (50 %) a u problému výživa (31,7 %). Při porovnání iniciálních hodnot výsledků problémů s finálními hodnotami bylo výrazné zlepšení vědomostí a stavu u jednotlivých problémů. Výsledky výzkumu prezentují pilotní zkušenosti s uplatněním Omaha systému u vybrané komunity klientů. Nejčastější problémy klientů s hepatopankreatobiliárním onemocněním dle schématu klasifikace problémů Omaha systému byly z fyzilogické domény a z domény chování ve vztahu ke zdraví. Problémy byly častěji propojeny s intervencemi z kategorie léčba a terapeutické postupy a surveillance, nižší frekvence byla zaznamenána u intervencí z kategorie edukace, vedení a poradenství a case management. Použitím škály pro hodnocení výsledků problémů bylo zjištěno zlepšení vědomostí a stavu u jednotlivých problémů. Pro budoucí výzkum doporučujeme ověření složek Omaha systému na větším počtu respondentů.
Hepatic pancreatic biliary diseases are very common in gastroenterology. The issue of implementing the standardized terminology of the Omaha system in the Czech Republic has not been studied so far. The goal of the study was to identify the problems, interventions and the results of clients with a chosen gastroenterology problem according to the Omaha system in clinical nursing practice. The study used the quantitative method of documentation forms of the Omaha system with the author’s permission. The studied sample group was composed of 23 clients who had a hepatic pancreatic biliary disease. The number of documented difficulties according to the Problem Classification Scheme was from 3 to 10, where 10% covered the environmental domain, 20% covered the psychological domain, 40% covered the physiological domain and 30% covered the domain of health-related behaviour. In total, there were 274 interventions. The average number of interventions was 11.9 per client. While mapping the interconnections of problems and interventions, most interventions occurred in the category of treatments and procedures (35.4%) and surveillance (31.8%). A very low number of interventions occurred in the category of teaching, guidance, and counseling (18.2%), and case management (14.6%). The intervention in treatments and procedures category dominated in pain problem (35.5%), digestion – hydration (45.3%), skin (93.8%) and circulation (62.9%). Case management was used in substance use (50%) and nutrition (31.7%). After comparing the initial results to the final results, there was significant improvement in the knowledge and status regarding individual problems. The results of the study present the pilot experience with the implementation of the Omaha system in a selected group of clients. The most common problems of clients with hepatic pancreatic biliary disease were in the physiological domain and the health-related behaviour domain according to the Problem Classification Scheme of the Omaha system. More frequently, the problems were associated with the interventions in the treatments and procedures and surveillance categories. The interventions were less frequent in teaching, guidance, and counseling and case management. Using a Problem Rating Scale for Outcomes, an improvement in knowledge and status in individual problems was found. For future studies, we recommend verifying the components of the Omaha system using a larger number of respondents.
