Úvod: Dosud stále platí, že pozdní záchyt onemocnění karcinomem vaječníku je zásadní příčina jeho špatné prognózy. Zatím nebyl identifikován žádný dostatečně senzitivní a zároveň specifický marker ani kombinace markerů a zobrazovacích metod, které by jednoznačně umožňovaly záchyt časných, potenciálně dobře kurabilních stadií a dále prebiopticky diferencovaly skupinu ultrazvukově špatně odlišitelných benigní lézí od maligních tumorů. V designu retrospektivní studie byly zkoumány hladiny sérového vaskulárního endoteliálního faktoru D (VEGF-D). VEGF-D má vztah k nádorem indukované angiogenezi, lymfangiogenezi a remodelaci cév s efektem facilitace metastazování a zlepšené distribuce kyslíku a živin pro nádorovou tkáň. Na druhou stranu lymfatická síť slouží jako bariéra proti nádorové diseminaci a je to transportní systém pro imunitně činné elementy v potlačování nádorového bujení. Cílem studie bylo prověřit, zda existuje rozdíl v hladinách sérového VEGF-D ve skupině pacientek s maligními tumory, s benigními lézemi vaječníku a u zdravých kontrol bez patologického nálezu na adnexech. Metody: Retrospektivně bylo zhodnoceno 162 sér odebraných předoperačně a uchovaných procesem mrazení v biobance v letech 2022–2023. Testovaný soubor byl stratifikován na základě histopatologického výsledku vyšetření adnex na skupinu maligních tumorů (n = 54), skupinu benigních lézí (n = 47) a skupinu zdravých kontrol (n = 61). Ke statistickému vyhodnocení parametrů byly použity metody deskriptivní statistické analýzy. Pro porovnání sérových hladin VEGF-D byly použity neparametrické testy. Všechny analýzy byly uvažovány na hladině významnosti 5 %. Sérový VEGF-D byl analyzován metodou ELISA Quantikine® Human VEGF D R&D Systems a hodnoty byly odečteny spektrofotometricky na readeru TECAN. Výsledky: Výsledek srovnání deskriptivních statistických parametrů je ve vyšetřovaném souboru statisticky významný (p = 0,00067) pro rozdíl mezi hodnotami sérového VEGF-D v souboru benigních lézí a maligních tumorů. Dále existuje statisticky významný rozdíl mezi hodnotami pacientek s maligními tumory a mezi zdravými kontrolami (p = 0,0008). Mezi hodnotami u pacientek s benigními lézemi a u zdravých kontrol nebyl nalezen statisticky významný rozdíl (p = 0,4308). Ve srovnání s konvenčním markerem CA125 korelovala patologicky zvýšená hladina sérového CA125 s nízkou hodnotou sérového VEGF-D u pacientek s maligními tumory. Stejná shoda panovala ve srovnání s markerem HE4: vysoké sérové hladiny HE4 byly ve skupině pacientek s maligním tumorem doprovázeny nízkou hladinou VEGF-D, navíc v bodovém grafickém zobrazení se jasně stratifikovala skupina pacientek s maligními tumory od skupiny benigních lézí a zdravých kontrol. Závěr: S ohledem na získané výsledky má vyšetřování sérové hladiny VEGF-D potenciál diagnostického testu s přínosem ke stratifikaci obtížně prebiopticky diferencovatelných adnextumorů.
Introduction: Until now, it is still true that late detection of ovarian cancer is a major cause of its poor prognosis. So far, no sufficiently sensitive and specific marker or combination of markers and imaging methods has been identified that would unambiguously allow the detection of early potentially highly-curable stages and furthermore prebioptically differentiate a group of poorly distinguishable benign lesions from malignant tumours on ultrasound. In a retrospective study design, serum levels of vascular endothelial growth factor D (VEGF-D) were investigated. VEGF-D is related to tumour-induced angiogenesis, lymphangiogenesis, and vascular remodelling with the effect of facilitating metastasis and improved oxygen and nutrient distribution into tumour tissue. On the other hand, the lymphatic network serves as a barrier against tumour dissemination and is a transport system for immune-active elements in suppressing tumorigenesis. The aim of this study was to investigate that there is a difference in serum VEGF-D levels in a group of patients with malignant tumours, benign ovarian lesions, and healthy controls without pathological findings in the adnexa. Methods: 162 sera collected preoperatively and preserved by a freezing process in a biobank in 2022–2023 were retrospectively evaluated. The test set was stratified on the basis of histopathological results of the adnexal examination into the malignant tumour group (N = 54), benign lesion group (N = 47), and healthy control group (N = 61). Descriptive statistical analysis methods were used for the statistical evaluation of the parameters. Nonparametric tests were used to compare serum VEGF-D levels. All analyses were considered at a significance level of 5%. Serum VEGF-D was analysed by ELISA Quantikine® Human VEGF D R&D Systems and values were read spectrophotometrically on a TECAN reader. Results: The result of the comparison of descriptive statistical parameters was statistically significant (P = 0.00067) for the difference between serum VEGF-D levels in the set of benign lesions and malignant tumours. Furthermore, there was a statistically significant difference between the values of patients with malignant tumours and healthy controls (P = 0.0008). No statistically significant difference was found between the values of patients with benign lesions and healthy controls (P = 0.4308). Compared to the conventional marker CA125, pathologically elevated serum CA125 levels correlated with low serum VEGF-D levels in patients with malignant tumours. The same concordance was observed in comparison with the HE4 marker: high serum HE4 levels were accompanied by low VEGF-D levels in the group of patients with malignant tumours; moreover, the dot plot clearly stratified the group of patients with malignant tumours from the group of benign lesions and healthy controls. Conclusion: In view of the results obtained, the investigation of serum VEGF-D levels has the potential of a diagnostic test with a contribution to the stratification of the difficult of prebioptically differentiating adnexal tumours.
Ovariální karcinom představuje nejčastější příčinu úmrtí z gynekologických malignit. U dvou třetin pacientek je nemoc diagnostikována v pokročilém stadiu s peritoneální karcinomatózou. Základem léčby je v současné době primární cytoredukční výkon s cílem dosažení mikroskopického rezidua s následnou systémovou léčbou chemoterapií. V případech, kdy není možné dosáhnout optimální cytoredukci, je alternativou podání neoadjuvantní chemoterapie s následnou operací. V současné době lze pozorovat rostoucí zájem o zhodnocení potenciálního přínosu radikální cytoredukční operace v kombinaci s hypertermickou intraperitoneální chemoterapií (HIPEC) především v primární léčbě pokročilého ovariálního karcinomu. Nově jsou k dispozici výsledky III. fáze multicentrických prospektivních studií.
- MeSH
- adjuvantní chemoterapie metody MeSH
- cytoredukční chirurgie metody MeSH
- hypertermická intraperitoneální peroperační chemoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru patologie terapie MeSH
- nádory vaječníků * diagnóza patologie terapie MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Serózní tubární intraepiteliální karcinom (STIC) je považován za prekurzor high grade serózního karcinomu pánve (HGSC), který zahrnuje karcinomy ovaria, tuby a peritonea. STIC je brzkou morfologicky rozpoznatelnou lézí v patogenezi HGSC a je nalézán převážně v distální části vejcovodu. I přes velký pokrok v objasnění patogeneze ovariálních karcinomů a zavedení nových patologických postupů při diagnostice prekurzorových lézí HGSC zůstává na tomto poli mnoho nezodpovězených otázek.
Serous tubal intraepithelial carcinoma (STIC) is considered as a precursor of high-grade serous carcinoma of the pelvis (HGSC), which includes ovarian, tubal and peritoneal carcinomas. STIC is an early morphologically recognizable lesion in the pathogenesis of HGSC and is found predominantly in the distal part of the fallopian tube. Despite a great progress in elucidating the pathogenesis of ovarian carcinomas and the introduction of new pathological procedures for the diagnosis of precursor lesions of HGSC, there remain many unanswered questions.
- MeSH
- adjuvantní chemoterapie metody MeSH
- časná detekce nádoru metody MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- gynekologické chirurgické výkony metody MeSH
- karcinom in situ diagnóza patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory cystické, mucinózní a serózní chirurgie diagnóza patologie MeSH
- nádory vaječníků diagnóza patologie terapie MeSH
- nádory vejcovodů * diagnóza patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Karcinom děložního čípku je jednou z nejčastějších malignit zjištěných v průběhu těhotenství. Většina případů je zjištěna v časném stadiu onemocnění. Časná diagnostika se opírá o screeningové vyšetření v I. trimestru těhotenství. Vzhledem k těhotenským změnám na děložním hrdle jsou nálezy obtížně hodnotitelné, s tendencí k falešné pozitivitě. Péče o pacientku a plod by měla být v rukách multidisciplinárního týmu s individualizovanou léčbou a s respektováním přání pacientky. Placenta accreta je nejčastějším typem abnormálně invazivní placenty (AIP). Ultrazvukové vyšetření má své nezastupitelné místo zejména v časné diagnostice abnormální invaze trofoblastu. Mezi hlavní rizikové faktory abnormální nidace patří císařský řez v anamnéze (nebo jiné předchozí operace na děloze, kyretáž) a vyšší věk matky.
Carcinoma of the uterine cervix is the most frequent malignant disease diagnosed in pregnant women. Most cases are early carcinomas due to cervical screening methods (PAPP smear, HPV DNA testation and colposcopy). However sometimes the results of the examination are unclear due to the physiological pregnancy associated changes of the cervical epithelium (squamous of the vaginal portion and columnar of the cervical canal). Cervical cancer complicating pregnancy is a specific clinical situation, that requires individual approach, multidisciplinary experienced team of specialists in gynaecological oncology and in obstetrics, respecting the opinion of the pregnant woman. Placenta accreta represents the most frequent type of abnormally adherent placenta, where placental villi are attached to the myometrium. Placenta accreta may be ultrasonically diagnosed antepartum. The main etiological factors are previous caesarean section scar (or other previous uterine incisions, uterine curettage) and older age of pregnant women.
- MeSH
- adenokarcinom diagnóza patologie terapie MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- císařský řez škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- gynekologické chirurgické výkony MeSH
- komplikace porodu etiologie MeSH
- lidé MeSH
- lidské papilomaviry MeSH
- nádorové komplikace v těhotenství diagnóza terapie MeSH
- nádory děložního čípku * diagnóza patologie prevence a kontrola terapie MeSH
- placenta accreta chirurgie MeSH
- poporodní krvácení chirurgie diagnóza MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- staging nádorů MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Poznatky o molekulárních subtypech karcinomu endometria (EC) vedly v posledních několika letech k velkým změnám v klasifikačním systému, v prognostických skupinách a ve svém důsledku v terapeutických postupech u pacientek s pokročilým, metastatickým a recidivujícím karcinomem endometria. Nejvýznamnějším posunem v obtížně léčitelné kohortě pacientek s pokročilým, metastatickým a recidivujícím EC od dob konvenční chemoterapie je jednoznačně kombinace checkpoint inhibitoru pembrolizumabu s antiangiogenním preparátem lenvatinibem, nezávislá na přítomnosti mikrosatelitové nestability (MSI) nádorových buněk. Ve skupině MSI-high karcinomů se jako velmi úspěšné jeví podání dostarlimabu v monoterapii. iPARP byly vyšetřovány v mnoha terapeutických designech a je evidentní, že jejich léčebné využití bude u pacientek s EC s deficitem v homologní rekombinaci, bez ohledu na BRCA status. Mechanizmus účinku iPARP je u pacientek s EC založený na frekventní přítomnosti PTEN mutace a mutace TP53, jež souvisí právě s deficitem v homologní rekombinaci. iPARP mají jednak vlastní cytotoxický účinek a jednak senzitizují buňky EC k účinkům checkpoint inhibitorů. Ve sdělení je sumarizována současná evidence o preklinickém výzkumu a klinickém využití iPARP u pacientek s pokročilým, metastatickým a rekurentním EC. Nově je v České republice olaparib schválen k podávání v udržovací léčbě v kombinaci s durvalumabem u pacientek s primárně pokročilým nebo rekurentním EC (mismatch repair proficientním - pMMR), které neprogredovaly na I. linii systémové terapie v kombinaci paclitaxel, karboplatina a durvalumab.
Knowledge of molecular subtypes of endometrial cancer (EC) has led to major changes in the classification system, prognostic groups and, as a result, in therapeutic procedures in patients with advanced, metastatic and recurrent endometrial cancer (EC) in the last few years. The most significant shift in the difficult-to-treat cohort of patients with advanced, metastatic and recurrent EC since conventional chemotherapy is clearly the combination of the checkpoint inhibitor pembrolizumab with the antiangiogenic agent lenvatinib, independent of the presence of microsatellite instability (MSI) of tumor cells. In the MSI-high group of carcinomas, the administration of dostarlimab monotherapy appears to be very successful. iPARPs have been investigated in many therapeutic designs and it is evident that their therapeutic use will be in EC patients with homologous recombination deficiency, regardless of BRCA status. The mechanism of action of iPARP in EC patients is based on the frequent presence of PTEN mutation and TP53 mutation, which is related to the deficit in homologous recombination. iPARPs have both their own cytotoxic effect and sensitize EC cells to the effects of checkpoint inhibitors. The article summarizes the current evidence on preclinical research and clinical use of iPARP in patients with advanced, metastatic and recurrent EC. In the Czech Republic, olaparib is newly approved for administration in maintenance therapy in combination with durvalumab in patients with primarily advanced or recurrent EC (mismatch repair proficient - pMMR) who have not progressed on first-line systemic therapy in combination with paclitaxel, carboplatin and durvalumab.
- MeSH
- cílená molekulární terapie MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- inhibitory kontrolních bodů terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nádory endometria * diagnóza farmakoterapie genetika patologie MeSH
- PARP inhibitory aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- protinádorové látky imunologicky aktivní aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- tumor supresorové geny MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
I přes rozpoznanou etiopatogenezi, primární prevenci a národní screeningový program zůstává pokročilý a metastatický cervikální karcinom (CC) významným klinickým problémem s limitovanými možnostmi léčebného ovlivnění. Imunoterapeutika - checkpoint inhibitory vstupují do léčebného portfolia u pacientek s inoperabilními lokálně pokročilými stadii a u pacientek s progredujícím, metastatickým a rekurentním cervikálním karcinomem. Přinášejí potřebnou naději v kohortě křehkých obtížně léčitelných pacientek. Včlenění imunoterapie v kombinaci s chemoterapií s nebo bez bevacizumabu do první linie systémové léčby a v monoterapii v druhé linii léčby navazující na chemoterapii založené na platině vedlo k signifikantnímu prodloužení celkového přežítí pacientek s CC.
Despite the identified etiopathogenesis, primary prevention and national screening program, advanced and metastatic cervical cancer remains a significant clinical problem with limited treatment options. Immunotherapeutics - checkpoint inhibitors enter the treatment portfolio in patients with inoperable locally advanced stages and bring the necessary hope in patients with progressive, metastatic and recurrent cervical cancer in the cohort of fragile, difficult-to-treat patients. The inclusion of immunotherapy in combination with chemotherapy with or without bevacizumab in first-line systemic therapy and in second-line therapy monotherapy following platinum-based chemotherapy resulted in a significant prolongation of overall survival of patients with CC.
- MeSH
- chemoradioterapie MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- inhibitory kontrolních bodů aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nádory dělohy patologie terapie MeSH
- nádory děložního čípku * patologie terapie MeSH
- protinádorové látky imunologicky aktivní aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- protinádorové látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Dostarlimab jako protilátka proti receptoru programované buněčně smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1) ze skupiny checkpoint inhibitorů vstupuje do portfolia onkologických léčebných metod u progredujícího a metastazujícího karcinomu endometria s deficitní opravou chybného párování bází (deficient mismatch repair, dMMR) či vysokou mikrosatelitovou nestabilitou (microsatellite instability-high, MSI-H) u dospělých pacientek, u kterých došlo k progresi onemocnění v průběhu léčby režimem obsahujícím platinu nebo po jejím skončení. Úroveň poznání v molekulární stratifikaci karcinomů endometria vedla k vytvoření nové molekulární klasifikace této skupiny malignit, která má v kombinaci s klasickými histopatologickými prediktory větší přesnost ve stanovení rizika pro pacientku a vytvoření léčebné strategie. Účinnost a bezpečnost dostarlimabu jako monoterapie v léčbě rekurentního, metastazujícího a progredujícího karcinomu endometria dMMR/MSI-H byla ověřena klinickou studií GARNET. Ve stejné indikaci byl dostarlimab nově koncem roku 2023 zaregistrován i v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem. Opodstatněnost kombinace dostarlimabu s chemoterapií (karboplatina + paklitaxel) je podporována skutečností, že chemoterapie má při léčbě endometriálního karcinomu synergický účinek. Registrační studií pro tuto indikaci je studie RUBY.
Dostarlimab is a programmed cell death protein 1 (PD-1) antibody belonging to check point inhibitors. The GARNET trial was designed to assess the safety, tolerability and antitumor activity of dostarlimab monotherapy for patients with advanced deficient mismatch repair / microsatellite instability-high (dMMR/MSI-H) endometrial carcinoma cases, that have progressed after prior platinum-based chemotherapy. Dostarlimab in monotherapy is associated with meaningful and durable clinical activity and an acceptable safety profile. Most treatment related adverse events are immune related. In endometrial carcinoma the integration of the histopathological findings along with molecular classification appears to be the best approach for evaluating each individual tumor to achieve the ideal treatment for each patient. At the end of 2023, dostarlimab was newly authorized in combination with carboplatin and paciitaxei for the same indication. The use of the combination of dostariimab with chemotherapy (carbopiatin + paciitaxei) supports the fact that chemotherapy has a synergistic effect in the treatment of endometriai cancer. The registration study for this indication is the RUBY study.
- MeSH
- gynekologické chirurgické výkony klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- lidské papilomaviry patogenita MeSH
- nádory děložního čípku * etiologie klasifikace patologie terapie MeSH
- nemoci cervix uteri * etiologie klasifikace patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Poznatky o molekulárních subtypech karcinomu endometria vedly v posledních několika letech k velkým změnám v klasifikačních systémech, prognostických skupinách a ve svém důsledku v terapeutických postupech u pacientek s pokročilým/metastazujícím karcinomem endometria. Z pohledu imunoterapeutického lze skupinu karcinomů endometria dělit na mikrosatelitově nestabilní (microsatellite instability-high, MSI-H) a skupinu mikrosatelitově stabilní (microsatellite stability, MSS). Mikrosatelitově nestabilní skupina tumorů zpravidla dobře reaguje na monoterapii checkpoint inhibitory, naopak skupina MSS obvykle vyžaduje k dosažení onkologického úspěchu kombinovanou terapii. Nejvýznamnějším posunem v obtížně léčitelné kohortě pacientek s pokročilým a metastazujícím karcinomem endometria od dob konvenční chemoterapie je jednoznačně kombinace pembrolizumabu s lenvatinibem, nezávislá na přítomnosti MSI-H nádorových buněk. Ve skupině MSI-H karcinomů se jako velmi úspěšná kombinace jeví podání dostarlimabu v monoterapii.
Knowledge of the molecular subtypes of endometrial cancer has led to major changes in classification systems, prognostic groups and, consequently, therapeutic procedures for patients with advanced/metastatic endometrial cancer in the last few years. From the point of view of immunotherapy, the group of endometrial cancers can be divided into microsatellite unstable (microsatellite instability-high, MSI-H) and microsatellite stable (microsatellite stability, MSS). The MSI-H tumor group usually responds well to monotherapy with checkpoint inhibitors, whereas the MSS group usually requires combined therapy to achieve oncological success. The most significant shift in the difficult-to-treat cohort of patients with advanced and metastatic endometrial cancer since the days of conventional chemotherapy is clearly the combination of pembrolizumab with lenvatinib, independent of the presence of microsatellite instability of tumor cells. In the group of MSI-H carcinomas, the administration of dostarlimab in monotherapy appears to be a very successful combination.
- Klíčová slova
- dMMR/MSI-H karcinom,
- MeSH
- děložní krvácení MeSH
- imunoterapie * MeSH
- inhibitory kontrolních bodů MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- nádory endometria * chirurgie diagnóza epidemiologie klasifikace MeSH
- postmenopauza MeSH
- protinádorové látky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
