Východiska: V průběhu pandemie virem SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2) trpěli pacienti, léčení pro COVID-19 (coronavirus disease 2019) infekci na jednotkách intenzivní péče (JIP), neuropsychiatrickými problémy jako byla úzkost, deprese či zmatenost. Samotné prostřední JIP mělo tendenci výše zmíněné příznaky zhoršovat. Prostředí JIP tak spolu s neuroinflamací, vyvolanou virovou infekcí, může vést k „toxické“ kombinaci. Diskuze a plánování strategií poskytování psychologické péče se tak ukázaly během pandemie COVID-19 jako nová velká výzva. Série případů: Autoři uvádějí vlastní zkušenosti s poskytováním psychologické péče na JIP u dvou onkologických pacientek s oxygenační poruchou při infekci SARS-CoV-2. Naše pozorování naznačuje těsnou časovou souvislost mezi elevací zánětlivých markerů interleukinu 6 (IL-6), resp. C-reaktivního proteinu (CRP) a rychlým rozvojem intenzivní úzkosti při progresi dechové tísně, asociované s mozkovou hypoxií a potenciální neuroinflamací. Závěr: Vzhledem k tomu, že IL-6 reguluje indukci exprese genu pro CRP, mohou být změny hladin IL-6, spojené s úzkostí při potenciální neuroinflamací detekovány řádově o několik hodin dříve oproti změnám hladin CRP, což může lékařům pomoci v diagnostice. Onkologičtí pacienti s infekcí virem SARS-CoV-2 léčeni na naší JIP žádali o osobní kontakt s klinickými psychology u lůžka a tento přístup považovali za nenahraditelný. Psychologickou péči vnímali pacienti jako přínosnou.
Background: During the severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) pandemic, patients treated with acute coronavirus disease 2019 (COVID-19) in intensive care units (ICU) have suffered from neuropsychiatric complications such as anxiety, depression, and confusion. Conditions related to the environment have the potential to worsen these symptoms. In combination with virus-dependent neuroinflammation, they form a “toxic” mixture. Discussion and planning strategies for providing psychological care in the ICU during the pandemic have revealed a great current challenge. Case series: We share our experience concerning psychological interventions for oncological patients with oxygen saturation depletion. Our observation of two SARS-CoV-2 patients suggests a close time-related association between the increase in inflammatory markers interleukin 6 (IL-6) and C-reactive protein (CRP) and intensive anxiety in the fast development of breath shortening in acute COVID-19 infection due to brain hypoxia and potential neuroinflammation. Conclusion: As cytokine IL-6 regulates induction of CRP gene expression, the changes in IL-6 concentrations associated with anxiety symptoms and breath shortening in the observed cluster can be detected hours earlier than changes in CRP levels, with a diagnostic implication for the clinicians. The SARS-CoV-2 patients with oncological diseases treated in our ICU asked for personal bedside contact with clinical psychologists, considered it irreplaceable and reported this psychological care as beneficial.
- MeSH
- C-reaktivní protein MeSH
- COVID-19 * psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- interleukin-6 MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * psychologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- služby péče o duševní zdraví MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíle práce: Studie hodnotí prognostický význam charakteristik pacientek s karcinomem prsu (dovednosti zvládání zátěže, BMI, věk) a jejich onemocnění (stadium onemocnění, relaps) pro kvalitu života (QoL) po léčbě. Soubor a metody: Do studie bylo zahrnuto 120 pacientek po léčbě karcinomu prsu. Ke zdraví vztažená kvalita života byla hodnocena českou verzí FACT-B a SF-36; jako doplňující informace bylo použito dotazníku životní spokojenosti. Dovednosti zvládání zátěže byly hodnoceny pomocí SVF-78. Průměrná doba od diagnózy do zahájení studie byla v našem souboru žen 5,3 let. Statistická analýza: Faktory ovlivňující QoL byly hodnoceny jednorozměrnou a vícerozměrnou lineární regresí. Výsledky: Byl zjištěn vztah celkově negativní strategie definované SVF-78 (Úniková tendence, Rezignace a Sebeobviňování) s nižší hodnotou většiny komponent použitých QoL metod, přičemž Rezignace byla zjištěna jako strategie s největším negativním vlivem. Aktivní řešení problému (Kontrola situace a Pozitivní sebeinstruování) bylo spjato s lepší QoL. Pokročilejší stadia a rekurence onemocnění byly spjaty s významným poklesem některých komponent QoL. Závěr: Naše výsledky naznačují významnou prediktivní sílu charakteristik onemocnění i pacientů včetně dovedností zvládání zátěže pro QoL po léčbě u českých pacientek přeživších onemocnění karcinomem prsu.
Objectives: This study examined the prognostic significance of breast cancer patients' characteristics (coping strategies, BMI, age) and disease characteristics (stage of disease, relapse) with respect to quality of life (QoL) following treatment. Sample and settings: 120 breast cancer patients following treatment were recruited. Health-related QoL was assessed using the Czech version of FACT-B and SF-36; additionally, we used a life satisfaction questionnaire. Coping strategies were assessed using the SVF-78 method. In our sample of women, the average time from diagnosis to start of the study was 5.3 years. Statistical analysis: Factors influencing QoL after treatment were analysed with univariate and multivariate linear regression. Results: Overall negative strategy defined in SVF-78 (Flight tendency, Resignation and Self-accusation) was found to be associated with lower scores of most components of used QoL methods, while Resignation was found as the most negatively influencing strategy. Active problem confrontation (Situation control and Positive self-instruction) was associated with better QoL. More advanced stages and recurrence were related to a significant decrease in QoL for certain components only. Conclusion: Our findings suggest a significant predictive power of disease-related factors and of patients' characteristics including coping strategies for QoL following treatment in Czech breast cancer survivors.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- deprese MeSH
- dospělí MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- kvalita života * psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lineární modely MeSH
- nádory prsu * psychologie MeSH
- následné studie MeSH
- obranné mechanismy MeSH
- přežívající * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- recidiva MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- úzkost MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl. Prozkoumat copingové strategie, které užívají české pacientky s karcinomem prsu se zvláštním zřetelem ke copingovému stylu Typu C. Identifikovat změny copingových strategií v závislosti na léčebné odpovědi (remise, relaps/progrese onemocnění). Metody. Předkládaná studie je retrospektivní a průřezová, využívá kvantitativní i kvalitativní metody. Copingové strategie byly zachyceny sebeposuzovacím dotazníkem Strategie zvládání stresu (SVF-78). Copingová strategie Typu C a další reakce pacientek na sdělení diagnózy byly identifikovány pomocí otevřené výpovědi. Hypotéza. Maladaptivní copingová strategie Typu C je běžná u českých pacientek s karcinomem prsu. Statistická analýza dat. Statická významnost rozdílů byla měřena Mann-Whitneyovým Utestem u spojitých proměnných a Fisherovým exaktním testem u kategoriálních proměnných. Mann-Whitneyho test byl použit pro určení statistické významnosti rozdílů v užívání copingových strategií mezi pacientkami a kontrolní skupinou a dále pak rozdílů mezi pacientkami v remisi a pacientkami s progresí/relapsem onemocnění. Statistická významnost rozdílů v užívání copingových strategií dle SVF-78 u čtyř identifikovaných skupin pacientek (vycházejících z analýzy otevřené výpovědi) byla testována Kruskal-Wallisovým testem. Výsledky. Celkový soubor se skládal ze 118 pacientek s karcinomem prsu. Pacientky s karcinomem prsu signifikantně méně užívaly copingovou strategii sebeobviňování (p < 0,001), přemítání (p < 0,001) a potřebu sociální opory (p = 0,004) ve srovnání s kontrolní skupinou. Signifikantně více pak užívaly strategii náhradního uspokojení (p = 0,024). Pacientky v remisi užívaly vyhýbání se (p = 0,017) signifikantně častěji než pacientky s progresí či relapsem onemocnění. Na základě analýzy otevřené výpovědi byly identifikovány čtyři způsoby vyrovnávání se se sdělením diagnózy: copingový styl Typu C, využívání zdrojů, očekávané šokové reakce a bezmoc/beznaděj. Maladaptivní copingová strategie Typu C je běžná u českých pacientek s karcinomem prsu. Poskytovatelé zdravotní péče by měli mít na zřeteli pacientky, které využívají copingovou strategii Typu C, zdají se být silné, pozitivní a nevyžadující. Je vhodné podporovat tyto pacientky, aby se nebály požádat o pomoc a zřetelněji vnímaly své potřeby. Limity studie. Retrospektivní design studie mohl ovlivnit validitu získaných dat. Hodnocení reakcí na sdělení diagnózy kombinovalo jak okamžité reakce následující bezprostředně po sdělení diagnózy, tak také dlouhodobější styly zvládaní. V budoucím výzkumu by bylo případné tyto dvě roviny rozlišovat. K zachycení tak komplexního konstruktu, jakým je Typ C, by bylo vhodné využít rozsáhlejšího dotazování.
Objectives.To investigate coping strategies used by Czech breast cancer patients with particular attention to the Type C coping style, and the variation of coping styles according to treatment response. Sample and setting. This retrospective, crosssectionalstudy used quantitative and qualitative methods. Coping strategies were assessed by the Stress Coping Style Questionnaire (SVF-78). An open-ended question identified Type C strategies and explored patients’ other reactions to their diagnosis. Hypotheses. Maladaptive Type C coping style is common among Czech female breast cancer patients. Statistical analyses. The statistical significance of differences in continuous variables was analyzed using the Mann-Whitney U test and the Fisher’s exact test in categorical variables using. The Mann-Whitney U test was applied in order to assess the statistical significance of differences in using SVF-78 coping strategies firstly between patients and controls and secondly between patients in remission and patients with progression/ relapse. The statistical significance of differences in using SVF-78 coping strategies among four groups of patients (based on the open-ended question) was tested using the Kruskal Wallis test. Results. Complete cohort consisted of 118 breast cancer patients who used significantly less selfaccusation (p<0.001), rumination (p<0.001) and need for social support (p=0.004) than non-cancer participants. Cancer patients used substitutional satisfaction (p=0.024) significantly more. Patients in remission used active avoidance (p=0.017) significantly more frequently than patients with progression or relapse of the disease. The openended question revealed four ways of coping with a diagnosis: Type C coping style, using resources, expectable shock reactions, and helplessness/ hopelessness. Maladaptive Type C coping style is common among Czech female breast cancer patients. Health care providers should pay attention to Type C coping patients who seem strong, positive and are not demanding. It is advisable to encourage these patients to ask other people for help and to attend to their own needs. Study limitation. A retrospective design might have influenced a validity of obtained data. Assessment of reaction to the diagnosis combined both immediate reactions as well as long-term coping, which would be useful to distinguish in future research. More extensive questioning to depict a complex construct of Type C coping would be required.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Východiska: Míra přežití karcinomu prsu je v porovnání s minulostí poměrně vysoká. Diagnóza karcinomu s sebou nese poměrně velkou stresovou zátěž nejen v onemocnění samotném. Pacientkám může způsobovat psychický distres i několik let po léčbě. Soubor pacientů a metody: Studie proběhla na Gynekologicko-porodnické klinice a Interní hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Brno. Zde uvádíme výsledky od 85 pacientek v průměrné době 4,5 let od diagnózy karcinomu prsu v porovnání se 72 zdravými kontrolami. Data byla sejmuta pomocí polo-strukturovaného rozhovoru s pacientkami, dále z jejich lékařské dokumentace a pomocí inventáře na měření distresu – SCL 90. Výsledky: Celková míra psychického distresu (vyjádřená indexem GSI) se po 4,5 letech od diagnózy karcinomu prsu statisticky významně nelišila (p = 0,703) od zdravé populace. Zároveň jsme neobjevili žádný statisticky významný vztah mezi pozorovanými faktory a výší psychologického distresu. Závěr: Screeningové šetření neprokázalo rozdíl v míře prožívaného psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po 4,5 letech od stanovení diagnózy ve srovnání se zdravou populací.
Background: Survival rate of breast cancer patients has improved significantly in recent years. Cancer diagnosis represents a great psychological distress for patients which may not stem solely from the disease itself. Patients may experience higher distress even several years after treatment. Patients and Methods: The study was carried out at the Department of Obstetrics and Gynecology and Department of Internal Medicine, Haematology and Oncology, Faculty Hospital Brno. Results of 85 patients at 4.5 years after diagnosis of breast cancer compared to 72 healthy controls are presented in this paper. The data were collected in the form of semi-structured interviews, from the patients’ medical records and by Symptom Check List-90. Results: The overall rate of psychological distress (GSI) 4.5 years after breast cancer diagnosis does not differ significantly (p = 0.703) from the healthy population. Also, we did not find any statistically significant relationship between the observed factors and the level of psychological distress in breast cancer patients. Conclusion: Screening investigation showed no difference in the psychological distress in breast cancer patients 4.5 years following diagnosis, compared with the healthy population.
- MeSH
- anamnéza MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * psychologie MeSH
- psychický stres * MeSH
- sběr dat MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- společenská třída MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Východiska: Tato studie zkoumala vliv karcinomu prsu na kvalitu života (quality of life – QOL) u českých žen v porovnání s věkově vyrovnanou skupinou zdravých žen. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 74 žen s karcinomem prsu, které vyplnily sebeposuzující dotazníky retrospektivně před léčbou a následně po léčbě v čase realizace studie. Kontrolní skupina 73 zdravých žen vyplnila tutéž testovou baterii. QOL byla hodnocena pomocí dotazníku SF-36, Dotazníku životní spokojenosti a české výzkumné verze dotazníku FACT-B. Statistická analýza dat byla provedena s použitím Wilcoxonova párového testu a Mann-Whitneyova U testu. Výsledky: Statisticky významný pokles v QOL u pacientek s karcinomem prsu byl nalezen u následujících komponent: Fyzické fungování (p = 0,021), Tělesná bolest (p = 0,001), Celkový zdravotní/tělesný stav (p = 0,031), Citový a tělesný funkční stav (p < 0,001), (p = 0,023) a Fyzická tělesná pohoda (p = 0,001). Jediný detekovaný vzestup QOL v průběhu času byl nalezen pro doménu Sociální/rodinnou pohodu (p = 0,024). U většiny komponent byla u pacientek nalezena nižší QOL v porovnání se skupinou zdravých žen. Nedávná diagnóza, pokročilé klinické stadium nemoci, více komorbidit, vyšší BMI a některé sociodemografické charakteristiky byly asociovány s výraznějším poklesem QOL v čase. Závěr: Subjektivně vnímaná QOL klesla v čase zejména v komponentách: Citový a tělesný funkční stav, Tělesná bolest a Celkový zdravotní stav s několika závažnými rizikovými faktory, které silně tuto změnu ovlivňují. QOL pacientek byla nižší v porovnání s kontrolní skupinou bez karcinomu, z čehož vplývají doporučení pro zlepšení následné péče a minimalizaci negativních vlivů, které má karcinom prsu na QOL. Klíčová slova: rakovina prsu – kvalita života – změna v průběhu času – retrospektivní studie – rizikové faktory Tato studie byla podpořena Grantovou agenturou ČR v rámci projektu P407/12/0607. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 31. 8. 2015 Přijato: 6. 10. 2015
Background: This study examined the impact of breast cancer on quality of life (QOL) of Czech women by comparing the QOL of breast cancer patients with that of age-matched healthy controls. Methods: The sample consisted of 74 breast cancer patients who filled in self-assessment questionnaires retrospectively before treatment and at the time of the study. In addition, 73 healthy controls completed the same battery of questionnaires. QOL was assessed using the Rand 36-Item Health Survey, the Life Satisfaction Questionnaire, and the Czech research version of Functional Assessment of Breast Cancer Therapy. The Wilcoxon paired test and Mann-Whitney U test were used for data analysis. Results: A statistically significant decline in QOL in breast cancer patients was found for the following components: Physical Functioning (p = 0.021), Role Functioning-Physical (p < 0.001), Bodily Pain (p = 0.001), General Health (p = 0.031), Role Functioning-Emotional (p = 0.023), and Physical Well-being (p = 0.001). The only significant increase over time was observed in Social/Family Well-being (p = 0.024). For most of the components, patients showed a statistically significant lower QOL than that of healthy controls. A recent diagnosis, advanced disease stage, more comorbidities, a higher BMI, and other sociodemographic characteristics were associated with a higher incidence of a lower QOL over time. Conclusion: Perceived QOL decreased over time in breast cancer patients mainly in components such as physical and emotional functioning, bodily pain, and general health, with several risk factors strongly influencing this change. The QOL of patients was lower than that of the non-cancer population, indicating that subsequent care should be improved to minimize the adverse effects that breast cancer has on QOL.
- MeSH
- dospělí MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * psychologie MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- přežívající psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociální opora MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- staging nádorů MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Zlepšování výsledků onkologické léčby přitáhlo větší pozornost k longitudinálnímu sledování kvality života (QoL). Funkční posouzení onkologické léčby (FACT) je standardním nástrojem měření QoL u onkologických pacientů, přičemž varianta FACT-B se používá pro pacientky s karcinomem prsu. Cílem této studie je informovat o výsledcích validizace překladu dotazníku FACT-B (verze 4) do češtiny: jde o vůbec první validizaci nástroje QoL pro pacientky s karcinomem prsu v České republice. Byla použita standardní popisná statistika a zkoušky. Spolehlivost dílčích škál skóre QoL byla měřena Cronbachovým alfa koeficientem. K analýze konstruktové validity nástroje byly použity explorační a konfirmační faktorová analýza, Pearsonův a Spearmanův koeficient korelace. Tato analýza byla zpracována s pomocí programů SPSS 23.0.0. a Stata 13. Výsledky validizace jsou obdobné jako další validizace přeložených národních verzí FACT-B, které po překladu vykazují uspokojivou spolehlivost a citlivost a spolehlivou vnitřní strukturu. Analýza jeho vnitřní struktury odhalila skryté faktory, které vyplývají z dílčích škál dotazníku FACT-B, a prokázala mezikulturní platnost českého překladu. Naše výsledky ukazují, že český překlad dotazníku FACT-B je spolehlivým a platným nástrojem měření QoL u pacientek s karcinomem prsu v České republice a může být využíván v budoucím výzkumu a /nebo klinické praxi.
Improvements in the outcomes of cancer treatment have drawn more attention to longitudinal monitoring of the quality of life (QoL). Functional assessment of cancer therapy (FACT) is a standard instrument for QoL measurement in cancer patients; a variant FACT-B is used for breast cancer patients. The aim of this study is to report the validation results of FACT-B (version 4) translation to the Czech language; it is the first validation ever of a QoL instrument for breast cancer patients in the Czech Republic. Standard descriptive statistics and tests were applied. The reliability of QoL scores subscales was measured by the Cronbach’s alpha coefficient. Pearson’s and Spearman’s correlation coefficient, exploratory and confirmative factor analysis were used to analyse the construct validity of the instrument. The analysis was computed using SPSS 23.0.0. and Stata 13. The validation results are similar to other validations of national FACT-B translations with a good reliability and sensitivity, and a reliable internal structure after translation. The analysis of its internal structure revealed the hidden factors attributable to subscales of FACT-B, and proved the cross-cultural relevance of the Czech translation. Our results suggest that the Czech translation of FACT-B is a reliable and valid instrument for QoL measurement for breast cancer patients in the Czech Republic, and that it can be used in future research and/or clinical practice.
- Klíčová slova
- FACT-B, nástroj validizace QoL,
- MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- nádory prsu * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
