Příspěvek nabízí pohled na možnosti vzdělávání a na způsoby prohlubování a implementace získaných znalostí v praxi s ohledem na Evidence based practice (příklad využití - proces měření krevního tlaku). Cíle: Obecným cílem naší práce je poukázat na způsoby, jakými lze znalosti získané v průběhu profesní pregraduální přípravy prohlubovat a využít v praxi. Dílčí cíle: - zhodnocení znalostí všeobecných sester v souvislosti s měřením krevního tlaku nemocných a v souvislosti s rizikovými faktory, které se podílí na vzniku kardiovaskulárních komplikací; - zhodnocení zvyklostí respondentů, ve vztahu k měření krevního tlaku nemocných (dále TK); - vytvoření metodického pokynu pro odpovídající postup měření krevního tlaku podle posledních poznatků Evidence based medicine. Metodika: Použity metody pozorování, semistrukturovaného rozhovoru a originálního dotazníkového šetření. Soubor: Do šetření bylo zařazeno 45 všeobecných sester z ČR a 37 všeobecných sester z Belgie. Výsledky: Byly zjištěny rozdíly ve znalostech všeobecných sester v ČR a Belgii ve vztahu k ošetřovatelské intervenci měření krevního tlaku a zejména ve znalostech rizikových faktorů kardiovaskulárních komplikací. Závěr: Měření krevního tlaku je součástí každodenní práce všeobecných sester. Z výsledků námi provedené empirické studie vyplývá, že tato intervence je mnohdy uskutečňována na základě nedostatečné znalosti a správného postupu měření, který může vést až k sorrorigennímu poškození pacienta.
The article offers the overview on the possibility of educational processes and the proces of implementation of the knowledge in the clinical practice in relation to the Evidence Based Practice. Objectives: The general aim of our work was focused on the processes of implementation of the scientific knowledge from the pregradual education in the clinical practice. Partial goals was: - to evaluate knowledge of general nurses in relation to blood presure measurement and the knowledge about the risk factors of cardiovascular diseases; - to evaluate the usage in relation of the blood presure and preparation of the metodhical instruction (guidelines) for the blood presure measurement according to the Evidence Based Medicine requirements. Methods: Clinical observation, semistructured interview and 22 items questionnaire were used in our survey. Sample: The sample consisted of 45 general nurses from Czech Republic and 37 general nurses from Belgium.
Arteriální hypertenze je nejčastější kardiovaskulární onemocnění. Svojí vysokou prevalencí v dospělé populaci zejména průmyslově vyspělých zemí představuje závažný zdravotní problém. Její výskyt stoupá s narůstajícím věkem. Ve věkové skupině 65–89 roků je podle některých autorů (Kannel) přítomna až u 60 % osob, Primatesta uvádí dokonce 80% výskyt. Kontrola arteriální hypertenze v populaci je nedostatečná (podíl účinně léčených hypertoniků v ČR činí asi 18 %).
- Klíčová slova
- Prestarium Neo,
- MeSH
- ambulantní monitorování krevního tlaku metody normy ošetřování MeSH
- chybná diagnóza škodlivé účinky MeSH
- geriatrické ošetřovatelství metody MeSH
- hypertenze diagnóza prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku metody normy ošetřování MeSH
- monitory krevního tlaku klasifikace využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- MeSH
- elektrokardiografie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- krevní oběh fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- měření krevního tlaku metody ošetřování využití MeSH
- monitorování fyziologických funkcí metody ošetřování přístrojové vybavení MeSH
- oxymetrie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- urgentní lékařství metody normy MeSH
- urgentní zdravotnické služby metody normy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
