BACKGROUND: Covert brain infarcts are associated with important neurological morbidity. Their incidence in patients with embolic stroke of undetermined source (ESUS) is unknown. AIMS: To assess the incidence of covert brain infarcts and cerebral microbleeds using MRI in a prospective substudy of the NAVIGATE ESUS randomized trial and to evaluate the effects of antithrombotic therapies. METHODS: At 87 sites in 15 countries, substudy participants were randomly assigned to receive rivaroxaban 15 mg daily or aspirin 100 mg daily and underwent brain MRI near randomization and after study termination. The primary outcome was incident brain infarct (clinical ischemic stroke or covert brain infarct). Brain infarcts and microbleeds were ascertained centrally by readers unaware of treatment. Treatment effects were estimated using logistic regression. RESULTS: Among the 718 substudy participants with interpretable, paired MRIs, the mean age was 67 years and 61% were men with a median of 52 days between the qualifying ischemic stroke and randomization and a median of seven days between randomization and baseline MRI. During the median (IQR) 11 (12) month interval between scans, clinical ischemic strokes occurred in 27 (4%) participants, while 60 (9%) of the remaining participants had an incident covert brain infarct detected by MRI. Assignment to rivaroxaban was not associated with reduction in the incidence of brain infarct (OR 0.77, 95% CI 0.49, 1.2) or of covert brain infarct among those without clinical stroke (OR 0.85, 95% CI 0.50, 1.4). New microbleeds were observed in 7% and did not differ among those assigned rivaroxaban vs. aspirin (HR 0.95, 95% CI 0.52-1.7). CONCLUSIONS: Incident covert brain infarcts occurred in twice as many ESUS patients as a clinical ischemic stroke. Treatment with rivaroxaban compared with aspirin did not significantly reduce the incidence of covert brain infarcts or increase the incidence of microbleeds, but the confidence intervals for treatment effects were wide.Registration: https://www.clinicaltrials.gov. Unique identifier: NCT02313909.

• MeSH
• Aspirin terapeutické užití   MeSH
• cerebrální krvácení farmakoterapie   MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• embolická cévní mozková příhoda * MeSH
• inhibitory faktoru Xa terapeutické užití   MeSH
• intrakraniální embolie * diagnostické zobrazování   farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozkový infarkt diagnostické zobrazování   farmakoterapie   etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rivaroxaban terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   etnologie   terapie   MeSH
• deprese komplikace   MeSH
• duševní poruchy komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mozkový infarkt * chirurgie   etiologie   psychologie   MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• cévní mozková příhoda diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mozkový infarkt epidemiologie   etiologie   terapie   MeSH
• neurologické manifestace MeSH
• primární prevence MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• zdravotní výchova metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Úvod: Tichý mozgový infarkt (silent cerebral infarction; SCI) sa považuje za rizikový faktor postupného rozvoja kognitívnej dysfunkcie, psychiatrických ochorení, vzniku CMP a skoršej mortality. Presná incidencia a prevalencia SCI nie je známa a líši sa na základe výsledkov publikovaných klinických štúdií. Cieľom našej práce bolo zistiť výskyt incidentálnych akútnych a subakútnych SCI na MR mozgu a ich objem u pacientov pred plánovanou koronárnou intervenciou, ako aj posúdiť rizikové faktory vzniku SCI. Materiál a metodika: Do štúdie boli zaradení pacienti pred elektívnou koronárnou angiografiou, angioplastikou alebo stentingom. Pred intervenciou absolvovali MR mozgu, na ktorom sa hodnotila prítomnosť akútneho a subakútneho SCI, jeho objem a vzťah jednotlivých rizikových faktorov k výskytu SCI. Zároveň sa hodnotil kognitívny deficit vo vzťahu k SCI. Výsledky: Do štúdie bolo od novembra 2015 do júla 2017 zaradených 144 pacientov (103 mužov a 41 žien). Zo 144 pacientov malo prítomný minimálne jeden akútny/subakútny SCI na MR pred koronárnou intervenciou 9 (6,3 %) pacientov. Jediným štatisticky významným rizikovým faktorom prítomnosti SCI bol vyšší výskyt prekonanej CMP/tranzitórneho ischemického ataku (TIA) v minulosti (p = 0,05). U jednej pacientky bola diagnostikovaná ipsilaterálna stenóza arteria carotis interna > 50 %. Objem mozgových ischemických ložísk bol väčší u pacientov s prekonanou CMP/TIA v anamnéze (p = 0,008). Vyšetrenie kognitívnych testov nepotvrdilo štatisticky významné rozdiely medzi pacientami s SCI a pacientami bez SCI (p > 0,05). Záver: U pacientov indikovaných k elektívnej koronárnej intervencii sa vyskytoval akútny/subakútny SCI v 6,3 %. Ako rizikový faktor prítomnosti a zároveň väčšieho objemu ischemických ložísk sa preukázala anamnéza prekonanej CMP/TIA. Štúdia nepotvrdila štatisticky významný kognitívny deficit u pacientov s SCI oproti pacientom bez SCI.

Introduction: The presence of silent cerebral infarction (SCI) might cause cognitive dysfunction, psychiatric disorders, stroke and earlier mortality. Exact incidence and prevalence of SCI is still not known, the results of previously published clinical trials vary. The aims of our study were to detect acute and subacute SCI using MRI in patients before elective coronary intervention, measure the volume of SCI and investigate the risk factors associated with SCI. Materials and methods: Patients indicated for elective coronary angiography, angioplasty or stenting were enrolled in this study. Brain MRI was performed before cardiac intervention. The presence of acute and subacute SCI was evaluated, SCI volume was measured and risk factors associated with SCI were investigated. Cognitive functions were tested and correlated with SCI. Results: Between November 2015 and July 2017, 144 patients were enrolled in the study (103 men, 41 women). At least one acute/subacute SCI was detected on MRI in 9 out of 144 (6.3%) patients before cardiac intervention. History of stroke or transient ischemic attack (TIA) was associated with a higher risk of SCI (p = 0.05). Ipsilateral internal carotid artery stenosis > 50% was diagnosed in one patient. Patients with a history of stroke/TIA had a larger volume of SCI (p = 0.008). We did not find stastistically significant differences in cognitive function tests between patients with SCI and without SCI (p > 0.05). Conclusion: Acute/subacute SCI was detected in 6.3% of patients indicated for elective coronary intervention. History of stroke or TIA was a predictor of the presence of SCI and also its volume. No correlation was found between SCI and cognitive dysfunction.

• MeSH
• cévní mozková příhoda MeSH
• kognitivní dysfunkce MeSH
• koronární angiografie MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozkový infarkt * diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: Silent brain infarcts can be detected on magnetic resonance imaging (MRI) in ~22% of patients after coronary angioplasty and stenting (CS). The effect of periprocedural sonolysis on the risk of new brain infarcts during CS was examined. METHODS: Patients undergoing elective CS were allocated randomly to a bilateral sonolysis group (70 patients, 58 men; mean age, 59.9 years) or a control group (74 patients, 45 men; mean age, 65.5 years). Neurologic examination, cognitive function tests, and brain MRI were performed prior to intervention and at 24 h after CS. Neurologic examination and cognitive function tests were repeated at 30 days after CS. RESULTS: No significant differences were observed in the number of patients with new infarcts (25.7 vs. 18.9%, P = 0.423), the number of lesions (1.3 ± 1.0 vs. 2.9 ± 5.3, P = 0.493), lesion volume (0.16 ± 0.34 vs. 0.28 ± 0.60 mL, P = 0.143), and the number of patients with new ischemic lesions in the insonated MCA territories (18.6vs. 17.6%, P = 0.958) between the sonolysis group and the control group. There were no cases of stroke, transient ischemic attack, myocardial infarction, or death in the two groups. Intracranial bleeding was reported only in 1 patient in the control group (0 vs. 1.4%, P = 0.888). Clock-drawing test scores at 30 days were significantly higher in the sonolysis group than in the control group (median 3.0 vs. 2.5, P = 0.031). CONCLUSIONS: Sonolysis does not reduce the risk of new brain infarcts after CS. The effect of sonolysis on number and volume of ischemic lesions and cognitive function should be assessed in further studies.

• MeSH
• asymptomatické nemoci MeSH
• balónková koronární angioplastika škodlivé účinky   metody   MeSH
• elektivní chirurgické výkony škodlivé účinky   metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kognice MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   MeSH
• mozkový infarkt * diagnóza   etiologie   patofyziologie   psychologie   MeSH
• neurologické vyšetření metody   MeSH
• pooperační komplikace * diagnóza   etiologie   patofyziologie   psychologie   MeSH
• senioři MeSH
• trombolytická terapie * škodlivé účinky   metody   MeSH
• ultrazvuková terapie * škodlivé účinky   metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Úvod: Je popísaných viacero komplikácií hlbokej mozgovej stimulácie. Súvisia so zavedením elektród do cieľovej štruktúry, stimuláciou alebo poruchou implantovaného materiálu. Medzi menej často popísané komplikácie patria cievne nehemoragické komplikácie, akými sú vznik vazospazmu a ischemického infarktu v okolí elektródy. Cieľ: Analýza skupiny pacientov s klinicky významnými nehemoragickými cerebrovaskulárnymi komplikáciami počas operácie, resp. v časovej súvislosti so zavedením elektród hlbokej mozgovej stimulácie. Materiál a metódy: Retrospektívna analýza 58 po sebe nasledujúcich operácií hlbokej mozgovej stimulácie subthalamického jadra a globus pal­lidus internus v rokoch 2009–2016 s identifikáciou skupiny pacientov s nehemoragickou cievnou komplikáciou. Analyzované boli rizikové faktory vzniku týchto komplikácií. Výsledky: Pozorovali sme prípad pa­cienta so vznikom ischémie subkortikálne v okolí elektród hlbokej mozgovej stimulácie a ďalších štyroch pacientov s akútnym rozvojom neurologických príznakov, akými sú centrálna lézia n. facialis, hemiparéza, prechodná somnolencia a pooperačná psychomotorická pasivita. Spolu bol výskyt nehemoragických cievnych komplikácií pozorovaný v sledovanom súbore u 8,6 % pacientov. Záver: Nehemoragické cievne komplikácie okrem ich prejavu v podobe ischemického infarktu s korelátom na pooperačných zobrazovacích vyšetreniach sú pravdepodobne častejšie v podobe transientných príhod peroperačne bez korelátu na pooperačných zobrazovacích vyšetreniach. Predpokladaným mechanizmom vzniku je navodenie vazospazmu.

Background: There are different complications described in deep brain stimulation. They are associated with electrode implantation, stimulation and hardware failure. Vasospasm and ischemic infarction around electrode are less often described complications. Objective: Analysis of group of patients with clinically significant vascular non-hemorrhagic complications intraoperatively or in the temporal context with deep brain stimulation electrode implantation. Methods: Retrospective analysis of 58 consecutive deep brain stimulation operations of subthalamic nucleus and globus pallidus internus from 2009 to 2016 with identification of the group of patients with vascular non- hemorrhagic complication. Risk factors for the development of these complications were analyzed. Results: We observed the case of patient with developement of subcortical ischaemia around electrode of deep brain stimulation and another four patients with acute onset of neurological symptoms such as central lesion of facial nerve, hemiparesis, transient somnolence and postoperative psychomotor passivity. Occurence of vascular non-hemorrhagic complications in the patient population was 8.6%. Conclusion: Vascular non-hemorrhagic complications in addition to their presentation in the form of ischemic infarction with correlate on postopreative imaging occur probably more frequently as perioperative transient accidents without correlate on postoperative imaging. Assumed mechanism of their developement is vasospasm.

• MeSH
• hluboká mozková stimulace * škodlivé účinky   využití   MeSH
• intrakraniální vazospazmus etiologie   MeSH
• ischemie mozku * diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mozkový infarkt * diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• peroperační komplikace etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• časové faktory MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• integrované poskytování zdravotní péče organizace a řízení   pracovní síly   MeSH
• jednotky intenzivní péče pracovní síly   využití   zásobování a distribuce   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci * MeSH
• mozkový infarkt * diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• následná péče organizace a řízení   MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• rehabilitace MeSH
• sekundární prevence MeSH
• specializovaná centra se zvyšujícím se počtem výkonů a tím zvyšující se kvalitou léčby pracovní síly   využití   MeSH
• tranzitorní ischemická ataka * diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Here, we examined whether intraoperative sonolysis can alter the risk of new ischemic lesions in the insonated brain artery territory during coronary artery bypass grafting (CABG) or valve surgery.Silent brain ischemic lesions could be detected in as many as two-thirds of patients after CABG or valve surgery.Patients indicated for CABG or valve surgery were allocated randomly to sonolysis (60 patients, 37 males; mean age, 65.3 years) of the right middle cerebral artery (MCA) during cardiac surgery and control group (60 patients, 37 males; mean age, 65.3 years). Neurologic examination, cognitive function tests, and brain magnetic resonance imaging (MRI) were conducted before intervention as well as 24 to 72 hours and 30 days after surgery.New ischemic lesions on control diffusion-weighted MRI in the insonated MCA territory ≥0.5 mL were significantly less frequent in the sonolysis group than in the control group (13.3% vs 26.7%, P = 0.109). The sonolysis group exhibited significantly reduced median volume of new brain ischemic lesions (P = 0.026). Stenosis of the internal carotid artery ≥50% and smoking were independent predictors of new brain ischemic lesions ≥0.5 mL (odds ratio = 5.685 [1.272-25.409], P = 0.023 and 4.698 [1.092-20.208], P = 0.038, respectively). Stroke or transient ischemic attack occurred only in 2 control patients (P = 0.496). No significant differences were found in scores for postintervention cognitive tests (P > 0.05).This study provides class-II evidence that sonolysis during CABG or valve surgery reduces the risk of larger, new ischemic lesions in the brain.www.clinicaltrials.gov (NCT01591018).

• MeSH
• arteria cerebri media diagnostické zobrazování   MeSH
• difuzní magnetická rezonance MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• koronární bypass škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mozkový infarkt diagnostické zobrazování   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• neurozobrazování MeSH
• peroperační komplikace diagnostické zobrazování   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• ultrasonografie dopplerovská MeSH
• ultrazvuková terapie * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

AIM: New ischemic lesions in the brain can be detected in approximately 50% of patients undergoing carotid artery stenting (CAS). We wished to discover the laboratory-based predictors of new infarctions in the brain after CAS. METHODS: All consecutive patients with internal carotid artery stenosis of ≥70% with indication for CAS were enrolled in a prospective study for 16 months. All patients used dual antiplatelet therapy for ≥7 days before CAS. Neurologic examination and magnetic resonance imaging (MRI) of the brain were undertaken before and at 24 h after CAS. Samples of venous blood were collected at <24 h before CAS for the evaluation of hematology, reticulocytes, coagulation markers (PT, APTT, Fbg, Clauss), vWF antigen, PAI-1 activity, PAI-1 polymorphism 4G/5G, and the multiplate (aspirin and clopidogrel) resistance test. Blood samples for the assessment of anti-Xa activity were collected during CAS. Differences in the values of laboratory markers between patients with and without new ischemic lesions of the brain on control MRI were evaluated. RESULTS: The cohort comprised 81 patients (53 males; mean age, 67.3±7.2 years). New ischemic infarctions in the brain on control MRI were found in 46 (56.8%) patients. Three of seven patients with resistance to aspirin or clopidogrel had a new ischemic infarction in the brain. No significant differences for particular markers were found between patients with and without an ischemic lesion in the brain. CONCLUSION: A high risk of a new ischemic infarction in the brain was detected in patients undergoing CAS, but a laboratory-based predictor of such an infarction could not be identified.

• MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• CT angiografie MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozkový infarkt diagnóza   etiologie   metabolismus   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stenóza arteria carotis komplikace   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Včasná rekanalizace symptomatického uzávěru mozkové tepny je klíčová pro klinické zlepšení a zotavení po ischemickém iktu. Metody rekanalizační terapie dělíme na farmakologické a mechanické. Mezi farmakologické patří intravenózní a intraarteriální trombolýza. Z mechanických metod má největší praktický význam endovaskulární trombektomie. Nejvyšší technické úspěšnosti a nejlepších klinických výsledků dosahuje kombinace obou přístupů. Jedná se o vysoce specializovanou léčbu prováděnou ve vybraných centrech, kam by měli směrováni všichni pacienti s akutním ischemickým iktem.

Early recanalization of the symptomatic occlusion of cerebral artery is crucial for the clinical improvement and recovery after an ischemic stroke. Recanalization therapy involves both pharmacological and mechanical methods. Intravenous and intra-arterial thrombolysis represent the pharmacological approach. Endovascular thrombectomy is the most important mechanical method. The combination of both therapeutic approaches allows to reach the greatest technical success and the best clinical results. This combined recanalization therapy is a highly specialized treatment, which should be performed only at centres with highly specialised staff and all acute ischemic stroke patients should be referred there.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• cévní mozková příhoda etiologie   terapie   MeSH
• fibrinolytika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• intraarteriální infuze MeSH
• intravenózní podání MeSH
• kombinovaná terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• mechanická trombolýza metody   přístrojové vybavení   MeSH
• mozkový infarkt * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu organizace a řízení   MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování   MeSH
• trombolytická terapie * kontraindikace   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH