JavaScript NENÍ povolen !

Během posledních dvou desetiletí celosvětově výrazně narůstá incidence invazivních mykotických infekcí (IFI). [1] K příčinám tohoto jevu patří kromě zlepšení diagnostických postupů především pokroky v lékařské péči, které umožňují přežívání nemocných se závažnými a život ohrožujícími chorobami. Agresivní terapeutické přístupy k nejrůznějším základním onemocněním vedou ke zvýšení počtu imunosuprimovaných jedinců v populaci. Invazivními mykózami jsou nejvíce ohroženi pacienti s nádorovými chorobami, dále také nemocní na jednotkách intenzivní péče a po transplantaci solidních orgánů. Zatímco u nemocných se solidními nádory je výskyt hlubokých mykóz poměrně nízký (incidence se pohybuje do 2 %) a většinou jde o invazivní kandidózu, zcela odlišnou situaci nacházíme u pacientů s hematologickou malignitou. [2] Zde se v závislosti na charakteru onemocnění, respektive charakteru a intenzitě protinádorové léčby, pohybuje frekvence IFI od 2 % až po 15–25 %. [3] Nejvíce jsou ohroženi pacienti po alogenní transplantaci krvetvorné tkáně a s akutní leukemií.

Abstrakt

Effects of childhood malignancy treatment on quality of life: preliminary results of the Qolop project [Následky léčby dětských nádorových onemocnění a jejich vliv na kvalitu života: předběžné výsledky projektu QOLOP]

The quality of life in the contexts [of] health and illness. 2008 ; () : 37-41.

ISBN 978-80-7392-073-9
Medvik
Zdroj

Psychosociální a kognitivní problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou jedním z nejčastějších zdravotních problémů po léčbě. Projekt QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients) je prospektivní longitudinální studie, která si klade za cíl identifikovat oblasti, v nichž je snížena kvalita života dětí po léčbě nádorového onemocnění, a to jak v objektivních ukazatelích (mobilita, funkce smyslových orgánů, sociální začlenění), tak v subjektivní percepci spokojenosti (emoční prožitky, životní spokojenost). V předkládané studii analyzujeme data od 37 bývalých onkologických pacientů ve věku 8 – 14 let, která jsme porovnali s kontrolní skupinou dětí z brněnských základních škol. Zaměřili jsme se na čtyři oblasti kvality života: zapojení do běžných denních aktivit, vztahy mezi dětmi a rodiči, depresivitu a vnímanou kvalitu života. Děti po onkologické léčbě uváděly menší míru zapojení do sociálních aktivit, nižší míru depresivity a větší spokojenost se svým zdravím, vírou, vzhledem a možností chodit do školy, než děti z kontrolní skupiny. Žádné rozdíly nebyly zjištěny v tom, jaké vztahy mají se svými rodiči. Některé výsledky jsou neočekávané (nižší míra depresivity u dětí po léčbě) a jsou podrobně diskutovány.

The most common health problems of patients who underwent childhood malignancy treatment are psychosocial and cognitive disorders. The project QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients) is a prospective longitudinal study whose purpose is to identify areas of reduced quality of life in children with cancer, including both objective indicators (mobility, function of sense organs, social involvement), and subjective well-being (emotional experience, life satisfaction). This study analyzes data from 37 childhood cancer survivors aged 8 to 14 years that were compared with data obtained from control group, pupils of elementary schools in Brno, Czech Republic. The study focused on the following four life domains: conventional involvement, parent-child interactions, depressiveness and self-perceived quality of life. Compared to children from control group, childhood cancer survivors showed lower involvement in social activities, lower degree of depressiveness and higher satisfaction with their health, belief, appearance and ability to attend school. No differences between child-parent interactions were found between the groups. Certain results were unexpected (such as lower depressiveness in cancer survivors) and are discussed in detail.