Článek se zabývá psychickým stavem matek předčasně narozených dětí. Téma předčasných porodů je stále velmi aktuální. Jsou zasaženy a ovlivněny všechny roviny běžného života matky, potažmo celé rodiny. Proto je důležité věnovat se a poskytovat špičkovou péči nejen předčasně narozeným dětem, ale i jejich matkám, zejména se zaměřit na jejich psychický stav. Článek obsahuje úvod do problematiky, výsledky šetření, diskuzi a závěr. Cílem šetření bylo analyzovat psychiku dvou matek, které porodily své děti předčasně. Šetření bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru.
The article deals with the mental state of mothers of premature babies. The topic of premature births is still very topical. All levels of the mother's everyday life, and therefore the whole family, are affected and affected. Therefore, it is important to pay attention and provide top care not only to premature babies, but also to their mothers, especially to focus on their mental state. The article contains an introduction to the issue, the results of the investigation, discussion and conclusion. The aim of the survey was to analyze the psyche of two mothers who gave birth to their children prematurely. The survey was conducted in the form of a semi-structured interview.
- MeSH
- císařský řez MeSH
- dospělí MeSH
- klokánkování psychologie MeSH
- komplikace těhotenství * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- předčasný porod * psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rodičovství psychologie MeSH
- strach MeSH
- těhotenství MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Kontaktní rodičovství patří mezi nejpopulárnější rodičovské styly v České republice. Cílem této studie je popsat kontaktní rodičovství v České republice a identifikovat klíčové aspekty tohoto přístupu u žen praktikujících kontaktní rodičovství. Bylo provedeno celkem 42 rozhovorů s ženami, které samy sebe označily jako praktikující kontaktní rodičovství. Data byla analyzována tematickou analýzou, ze které vzešla témata popisující pojetí kontaktního rodičovství v ČR. Byla identifikována tři základní témata: 1) kontakt jako reakce na potřeby dítěte, 2) respekt vůči dítěti a 3) rozpor mezi představami o kontaktním rodičovství a skutečností. Pojetí kontaktního rodičovství v ČR bylo následně diskutováno v kontextu literatury vztahující se ke kontaktnímu rodičovství a relevantních výzkumných zjištění.
Attachment parenting is one of the most popular parenting trends in the Czech Republic. The aim of the study is to describe attachment parenting in the Czech Republic and to identify key aspects of this parenting approach in women who practice attachment parenting. A semistructured interviews were conducted with 42 mothers of toddlers who identified themselves as those who practice attachment parenting. Thematic analysis was employed to analyse data and to generate themes that comprise the conception of attachment parenting practice in the Czech Republic. The three major themes were identified as: 1) contact with child as a response to child´s needs, 2) respect for the child, and 3) a conflict between the ideas of attachment parenting and reality. The identified conception of attachment parenting practice in the Czech Republic is discussed in the context of attachment parenting literature and relevant research findings.
- MeSH
- dospělí psychologie MeSH
- konflikt (psychologie) MeSH
- lidé středního věku psychologie MeSH
- lidé MeSH
- matky psychologie MeSH
- mladý dospělý psychologie MeSH
- připoutání k objektu MeSH
- rodičovství * psychologie MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- uznání MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí psychologie MeSH
- lidé středního věku psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý psychologie MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
OBJECTIVE: This study examined longitudinal relations between maternal bonding and infant temperament in the first nine months after birth. DESIGN: Our sample consisted of 281 women, enrolled at five maternity hospitals, who completed questionnaires during the first week (T1), at six weeks (T2) and nine months postpartum (T3). Maternal bonding was assessed using the Mother-to-Infant Bonding Scale at T1 and T2 and the Postpartum Bonding Questionnaire at T3. Infant temperament was measured using the Infant Characteristics Questionnaire, completed by the mothers at T2 and T3. RESULTS: The results of a path model showed a long-term effect flowing from the child to the mother, with infant temperament at T2 predicting maternal bonding at T3 over and above stability in bonding. At T3, bonding was linked more strongly to child temperament at T2 than to child temperament assessed concurrently at T3. Maternal bonding did predict infant temperament, but this was true only of bonding reported at T1 and infant temperament at T2, that is, not of bonding assessed at T2 and infant temperament at T3. CONCLUSION: Our results indicate that maternal bonding in the first week postpartum may temporarily affect child temperament, but infant's temperament several weeks after birth - rather than several months postpartum - plays a pervasive role in shaping the long-lasting nature of the mother-child relationship. Our findings thus seem to support the suggestion that the early postpartum weeks represent an important period in the development of maternal bonding.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kohortové studie MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- matky psychologie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- poporodní období fyziologie psychologie MeSH
- připoutání k objektu * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- těhotenství MeSH
- temperament fyziologie MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cílem práce bylo prozkoumat vztahy mezi mírou organizovaných aktivit dětí v předškolním věku, přesvědčením matky o přirozeném vývoji a kvalitou strategické pomoci (scaffolding) během společné hry s dítětem. Výzkumu se zúčastnilo 34 dvojic matek se svými dětmi ve věku od 52 do 83 měsíců (z toho 14 matek s vysokoškolským vzděláním). Data byla získána pozorováním společné hry se stavebnicí a pomocí dotazníků zjišťujících postoj matky k vývoji dítěte a míru organizovaných aktivit dětí. Bylo zjištěno, že u vysokoškolsky vzdělaných matek a matek s vyšším přesvědčením o přirozeném vývoji se objevuje méně nekvalitního scaffoldingu oproti matkám bez vysokoškolského vzdělání a s nižším přesvědčením o přirozeném vývoji. Ačkoli do organizovaných aktivit mimo mateřskou školu zapisují své děti více matky s VŠ vzděláním, docházka do těchto aktivit v rámci mateřské školy se u dětí matek s různým vzděláním neliší. Přestože matky s vysokoškolským vzděláním mohou nadměrně strukturovat volný čas dítěti skrze organizované aktivity, nebyla zjištěna souvislost této tendence na poskytování autonomie ve hře, a tedy na kvalitu scaffoldingu. Práce přináší nový pohled na problematiku intenzivního rodičovství a nadměrné strukturace času.
The purpose of this study was to find out and verify relationships between the amount of organized activities (OAs) of children in preschool age, mother's trust in organismic development and maternal scaffolding quality during mother-child play. Thirty-four pairs of mothers and their children aged 52–83 months participated in this study. The data was collected through a questionnaire and by observation of the game. Results revealed that higher educated mothers and mothers with higher trust in organismic development showed less poor-quality scaffolding during play in comparison to mothers without higher education and to mothers with lower trust in organismic development. Although higher educated mothers can excessively structure their children's leisure time through OAs, there did not appear any effect of this on the autonomy support during the play and therefore on the scaffolding quality. This study brings a new view to issues of intensive parenting and the excessive structuring of children's time.
- Klíčová slova
- scaffolding,
- MeSH
- hra a hračky psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mateřské chování MeSH
- matky MeSH
- předškolní dítě MeSH
- rodičovství psychologie MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- výchova dítěte * psychologie MeSH
- výzkum MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Teoretické východiská. Adolescencia je charakterizovaná významnými zmenami v mnohých aspektoch vývinu dospievajúcich. Štúdie zamerané na zmeny v rodinných procesoch a vzťahy medzi adolescentom a rodičmi však nie sú časté. Zároveň sa javí byť dôležité zamerať pozornosť podrobnejšie na obdobie skorej adolescencie. Výskumný súbor. Päť vĺn zberu údajov bolo uskutočnených medzi 497 adolescentmi (priemerný vek v T1 11,52 rokov, priemerný vek v T5 13,09 rokov; 59,4 % dievčat). Hypotéza. Hlavným cieľom práce bolo sledovať zmeny v niektorých rodinných procesoch z pohľadu adolescentov medzi 11,5tym a 13tym rokom. Očakávané bolo zhoršenie v emocionálnej dimenzii rodinných procesov a v rodičovskej informovanosti, a naopak zvýšenie percipovanej behaviorálnej kontroly rodičov. Štatistické analýzy. Zmeny v priebehu 5 vĺn zberu boli sledované pomocou lineárnych zmiešaných modelov. Výsledky. Výsledky lineárnych zmiešaných modelov poukazujú na signifikantný pokles v spokojnosti so vzťahom s matkou (F = 14,15; p ≤ 0,001), otcom (F = 4,6; p ≤ 0,01), podporných vzťahoch (F = 6,01; p ≤ 0,01) a zmysluplnej participácii (F = 8,04; p ≤ 0,001), bez interakčného efektu s rodom. V ostatných premenných nebola zaznamenaná štatisticky významná zmena. Limity. Štúdia je zameraná len na čiastkové aspekty rodinných procesov tak, ako ich vnímajú adolescenti. Zaujímavým by bolo zamerať sa na ďalšie rodinné procesy, ako i získať údaje od rodičov.
Objectives. Adolescence is a period characterized by huge changes in most aspects of adolescents' development. However, research on the changes in family processes and parent-adolescent relationships has not been very frequent. Moreover, a closer look at the developmental changes within the specific period of early adolescence is needed. Sample. A five wave longitudinal study was performed with 497 adolescents (T1 mean age 11.52; T5 mean age 13.09; 59.4 % of girls). Hypotheses. This study aims to examine the changes in several family processes in adolescents between the ages of 11.5 and 13. A decrease in the emotional dimension of family processes and in parental knowledge and an increase in behavioural control is expected. Statistical analysis. The changes in family processes were studied using Linear mixed models (LMM) in SPSS. Results. The LMM with longitudinal data revealed the following results: a significant decrease in satisfaction with the relationship with mother (F=14.15, p≤.000), father (F=4.6, p≤.01), caring relationships (F=6.01, p≤.01) and opportunities for meaningful participation (F=8.04, p≤.001) with no interaction effect of gender. Limits. The study only focuses on partial aspects of family processes as perceived by adolescents. A focus on other family processes as well as data received from parents would be interesting.
- MeSH
- chování mladistvých psychologie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- socializace MeSH
- vývoj mladistvých klasifikace MeSH
- vztahy mezi matkou a dítětem psychologie MeSH
- vztahy mezi otcem a dítětem MeSH
- vztahy mezi rodiči a dětmi * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Prenatal psychology searches for answers to how a mother’s behaviour and reactions affect the psychological condition of her child. The goal of this article is focused on the significance and forms of the prenatal attachment and the ways of their realization. We used the method of content analysis of domestic and foreign documents. The data shows a close relationship between the prenatal and postnatal attachment. The relationship is based on emotional, tactile, vocal and sound, visual and auditory communication. The quality of the attachment is affected by a number of factors, such as a non-functional partnership, the relationship towards the expected child, the woman’s social situation and her total familiar psychosocial situation. There is evidence of the relationship between the prenatal bonding and the occurrence of depression in the woman. This data emphasizes the significance of the attachment. Studies show the influence of the prenatal attachment on the quality of the postnatal attachment.
