• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• počítačem řízená výuka MeSH
• studium lékařství MeSH
• uživatelské rozhraní počítače MeSH
• zabezpečení počítačových systémů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Cíl: Vyhodnocení rizikových a protektivních faktorů v souvislosti s poškozením pánevního dna po vaginálním porodu. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava. Metodika a výsledky: Literární review s cílem identifikovat studie zaměřené na rizikové faktory poranění pánevního dna v průběhu porodu a nabídnout souhrnný přehled vztahu rizikových a protektivních faktorů k možnému poškození musculus levator ani. Stanovení prognózy poranění pánevního dna před porodem je náročné až nemožné. Již několik let je ale známo, že vaginální operační porod (porodnické kleště) významně zvyšuje riziko avulze musculus levator ani. Proto by změna porodnické praxe mohla zabránit poranění této svalové skupiny, a tím snížit nepříznivé poporodní následky. Závěr: Způsob vedení porodu je důležitým faktorem ovlivňujícím poškození pánevního dna a s tím související rozvoj prolapsu pánevních orgánů, stresové a anální inkontinence.Trauma musculus levator ani je v době prvního porodu statisticky významně spojeno s vaginálním vedením porodu, užitím porodnických kleští a délkou druhé doby porodní [9, 10, 15]. Rozpoznání rizikových faktorů by mohlo pomoci k vytvoření algoritmu primární a sekundární prevence dysfunkce pánevního dna [10].

Objective: The evaluation of the risk and protective factors for pelvic floor trauma in relation to vaginal delivery. Design: Review. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital of Ostrava. Methodology and results: The aim was to provide a comprehensive survey of studies focused on risk factors for pelvic floor trauma following vaginal delivery; and to constitute the relationship between the risk and protective factors and levator ani injury. To state the prognosis of the pelvic floor injury before a child delivery is difficult and almost impossible, but it has been assumed that an operative vaginal delivery (obstetrical forceps) represents a significant risk factor for avulsion. The change in obstetric practice can prevent the injury and thus to reduce an adverse effect. Conclusions: Pregnancy and the methods of childbirth are important factors with an impact on pelvic floor injury, potentially contributing to the development of pelvic organ prolapse, and stress and anal incontinence. The recognition of the factors, the proper training of medical staff in the management of labour, and subsequently the proper treatment of perineal tears should prevent pelvic floor injury.

• Klíčová slova
• avulze, porodní poranění,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• druhá doba porodní MeSH
• komplikace porodu MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění dna pánevního etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pánevní dno * zranění   MeSH
• porod MeSH
• porodnické kleště škodlivé účinky   MeSH
• prolaps pánevních orgánů * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• stresová inkontinence moči etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• těhotenství MeSH
• vedení porodu * škodlivé účinky   MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

V současnosti se dlouhodobé přežití pacientů léčených v dětství a adolescenci pro Hodgkinův lymfom pohybuje v závislosti na klinickém stádiu okolo 90 %. Tito pacienti jsou v průběhu dalšího života ohroženi rozvojem pozdních následků onkologické léčby. Mezi nejvýznamnější pozdní následky patří sekundární malignity, postižení srdce a plic a poruchy fertility. Prezentujeme kazuistiku mladé pacientky po terapii Hodgkinova lymfomu v 11 letech, u které se ve věku 32 let manifestovala předčasná ateroskleróza koronárních tepen při zátěžovém testu. Z naší zkušenosti i z publikované literatury vyplývá vhodnost zařazení zátěžového testování a vícenásobná snaha o modifikaci všech případných rizik vyplývajících z životního stylu do dispenzární péče o tyto pacienty.

Survival rate of Hodgkin lymphoma in children is above 90 %. These patients are threatened by burden of oncologic treatment late effects development. The most serious late effects are secondary malignancies, heart and lungs affection and fertility issues. We present a case report of young patient after Hodgkin lymphoma treatment (aged 11 years) with premature (age 32 years) manifestation of coronary artery disease during exercise test. To our knowledge and in the view of published papers routine exercise testing and motivation to life style modification) in these patients is appropriate.

• Klíčová slova
• pozdní následky onkologické léčby, ABVD protokol,
• MeSH
• bleomycin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• časové faktory MeSH
• dakarbazin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• dlouhodobá péče MeSH
• dospělí MeSH
• doxorubicin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dyslipidemie komplikace   MeSH
• elektrokardiografie MeSH
• Hodgkinova nemoc * radioterapie   terapie   MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• přežívající MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• radiační poranění MeSH
• srdce účinky léků   účinky záření   MeSH
• vinblastin škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• zátěžový test * statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

INTRODUCTION: Drug-induced acute pancreatitis is considered to be a rare diagnosis. The incidence of drug-induced acute pancreatitis is usually estimated from case reports. AIM: The aim of this study was to determine the incidence, etiology, and severity of drug-induced pancreatitis during a 2-year period in a tertiary hospital. METHODS: The study was conducted as a retrospective analysis of all cases of pancreatitis in the University Hospital in Olomouc (1,432 beds) in 2006-2007. All cases of acute pancreatitis were re-evaluated and divided according to the causative factor. In drug-induced cases, the WHO Probability Scale for the evaluation of causality relationship was used. RESULTS: The inclusion criteria were met by 170 medical files. There were 91 (53%) cases in men and 79 (47%) in women, and mean age was 57 years old (5-91 years old). The etiology was in 53% biliary, 31% alcohol-induced, 12% other determined, and in 4% the cause could not be established. The proportion of drug-induced acute pancreatitis was 5.3% and it was the third most frequent cause of the AP. Azathioprine was the most frequent causative factor (three cases in two patients); all the other causative drugs were documented only in single cases: mesalazine, dexamethasone, ramipril, mycophenolate mofetil, cytarabine, and valproate. CONCLUSIONS: The diagnosis of drug-induced acute pancreatitis seems to be underestimated because of the difficulties in determining the causative agent and the need for a retrospective re-evaluation of the suspected causative factors. The disease is more probable in younger persons, women, and patients suffering from Crohn's disease.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• azathioprin škodlivé účinky   MeSH
• Crohnova nemoc farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• cytarabin škodlivé účinky   MeSH
• dexamethason škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• imunosupresiva škodlivé účinky   MeSH
• incidence MeSH
• kyselina mykofenolová škodlivé účinky   analogy a deriváty   MeSH
• kyselina valproová škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mesalamin škodlivé účinky   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pankreatitida chemicky indukované   epidemiologie   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ramipril škodlivé účinky   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Srovnání výskytu a typu avulzního poranění svalů pánevního dna u primipar po spontánním vaginálním porodu a po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Pracoviště: Porodnicko–gynekologická klinika FN Ostrava. Metodika: Do studie byly zařazeny primipary 6–12 měsíců po spontánním vaginálním porodu (skupina A,n = 52 ) nebo po operačním vaginálním porodu s užitím vakuumextraktoru (skupina B, n = 51). Porodnická data byla získána z nemocniční databáze. Obě sledované skupiny žen podstoupily translabiální 3D ultrazvukové vyšetření dvěma sonografisty. V jeho průběhu byla hodnocena vzdálenost od středu močové trubice k úponům musculus puborectalis levatoris ani – levator urethra gap [6]. Vzdálenost delší než 25 mm jsme považovali za hranici avulzního poranění [6, 20]. Mezi dalšími hodnocenými parametry ve vztahu k avulzi byl věk matky, BMI, aplikace epidurální analgezie, provedení epiziotomie, délka I. i II. doby porodní a hmotnost plodu. Výsledky: Avulze musculus levator ani (MLA) byla diagnostikována celkem u 10 žen, unilaterální v osmi případech, bilaterální ve dvou případech. Ve skupině A (po spontánním porodu) jsme zaznamenali avulzní poranění u 7,7 % žen, ve skupině B (užití vakuum-extraktoru) u 11,8 % případů. Užití vakuumextraktoru tak není statisticky významným rizkovým faktorem pro avulzi MLA. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami A a B jsme však zaznamenali v hodnotách BMI, v délce II. doby porodní a v provedení epiziotomie (tab. 1). Závěr: Nezaznamenali jsme statisticky významný rozdíl v hodnocení rizika avulzního poranění mezi ženami rodícími spontánně nebo ženami rodícími s pomocí vakuumextraktoru (tab. 1). Na rozdíl od klešťového porodu tak není vakuumextrakce rizikovým faktorem vzniku avulze.

Objective: To draw a comparison between spontaneous vaginal delivery and vacuum-assisted vaginal delivery in relation to the incidence and the type of levator ani avulsion in primiparas. Design: Retrospective observational study. Settimg: Department of Obstetrics and Gynaecology, University Hospital of Ostrava. Methodology: In the study, the primiparas who were from 6 to 12 months after spontaneous vaginal delivery (group A, n = 52) or after childbirth with vacuum extraction (group B, n = 51) underwent translabial 3D ultrasound. The obstetric data had been obtained from the hospital database. Translabial 3D ultrasound examination were performed by two sonographists. The monitored parameter was the distance between urethra and fibres of musculus levator ani – levator urethra gap [6]. The distance longer than 25 mm was considered an avulsion injury [6, 22]. Other parameters assessed in relation to the avulsion were: women´s age, BMI, epidural analgesia, episiotomy performance, the length of the first and the second stages of labour, and fetal weight. Results: Musculus levator ani avulsion was diagnosed in 10 women – unilateral in 8 cases and bilateral in 2 cases. In group A, women after spontaneous birth, we noticed avulsion injury in 7.7% of cases, whereas in group B, women after vacuum extraction, we recorded avulsion injury in 11.8% of cases. Thus the use of vacuum extraction is not statistically significant risk factor for avulsion musculus levator ani. Statistically significant difference in comparison group A and B was recorded in BMI, the length of the second stages of labour and episiotomy performance. Conclusion: We did not prove a statistically significant connection between avulsion injury and delivery with the use of vacuum extraction in comparison to avulsion injury incidence in uncomplicated vaginal delivery group (tab. 1). Vacuum extraction does not appear as a risk factor for avulsion in contrast to forceps delivery.

• Klíčová slova
• avulzní poranění, musculus levator ani,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• druhá doba porodní MeSH
• epidurální analgezie MeSH
• epiziotomie MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kosterní svaly anatomie a histologie   ultrasonografie   MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno * anatomie a histologie   ultrasonografie   zranění   MeSH
• plod anatomie a histologie   MeSH
• porod MeSH
• první doba porodní MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• vakuová extrakce porodnická * statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• behaviorální terapie metody   MeSH
• drama MeSH
• emoce MeSH
• kognitivně behaviorální terapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• abortion, induction,
• MeSH
• abortiva nesteroidní aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dinoprost aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• druhý trimestr těhotenství MeSH
• indukovaný potrat MeSH
• lidé MeSH
• misoprostol aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cíl práce: Analýza průběhu a výsledků těhotenství u pacientek s potvrzeným syndromem HELLP a srovnání s literárními údaji. Typ studie: Retrospektivní kohortová studie. Název a sídlo pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava. Předmět a metodika studie: Analyzovali jsme 34 těhotenství komplikovaných HELLP syndromem žen, které porodily v Perinatologickém centru Ostrava v letech 2004 až 2009 (64 měsíců). Výsledky: V letech 2004 až 2009 (64 měsíců) porodilo na PGK FN Ostrava 34 žen s diagnostikovaným a laboratorně potvrzeným HELLP syndromem. Průměrný věk rodiček byl 28,5 let, průměrné gestační stáří v době ukončení těhotenství bylo 33 týdnů a 4 dny. Pouze 2 ženy ze souboru porodily spontánně, 32 žen porodilo císařským řezem (SC), průměrná váha plodu byla 1930 g, tři z těchto gravidit byly dvojčetné. Odchylky od laboratorních norem koagulačních parametrů byly zaznamenány u 22 pacientek, nicméně klinicky zjevné známky poruchy koagulace byly vyjádřeny pouze u 8 pacientek (23,5 %) v podobě hematomů v ráně nebo hematomů subfasciálních. Celkem 6 pacientkám byla podána krevní transfuze (18 jednotek) a 9 pacientkám byla podána plazma (celkem 20 jednotek). Průměrná délka pobytu rodiček na JIP byla 3,2 dne. Žádná matka ze souboru nezemřela. Jeden plod se narodil mrtvý, poporodní období 12 novorozenců (33,3 %) bylo komplikováno závažnou morbiditou. Závěr: Časná diagnostika a aktivní management se významně podílí na prevenci rozvoje těžkých forem HELLP syndromu, který i nadále zůstává jednou z nejzávažnějších porodnických komplikací.

Objective: To analyze the course and delivery outcomes of pregnancies complicated by HELLP syndrom and compare them to previously published data. Design: Retrospective cohort study. Subject and method: We analyzed pregnancy outcomes of 34 pregnancies complicated by HELLP syndrom of women who delivered at our hospital between years 2004 and 2009. Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Ostrava. Results: There were 34 pregnancies and deliveries complicated by HELLP syndrom between the years 2004 and 2009 (64 months). The average age of mothers was 28.5 years, the average gestational age at delivery time was 33 weeks and 4 days. Only 2 women delivered vaginaly, the other 32 delivered by cesarean section and the average weight of the newborn was 1930 g. There were 3 twin pregnacies. Twenty two (65%) patients had laboratory abnormalities in coagulation parameters but clinical signs of coagulation disorder were noted in 8 patients only (23.5%). Six patients recevied blood transfusions (18 units in total) and 9 patients received plasma transfusions (20 units in total). The average length of stay of mothers at intensive care unit was 3.2 days. There was no maternal mortality. One fetus was stillborn and 12 newborns (33.3%) had their early postnatal period complicated by severe morbidity. Conclusion: Early diagnosis and active management is a major factor for the prevention of severe forms of HELLP syndrom which still remains one of the most severe complications of pregnancy.

• MeSH
• dospělí MeSH
• HELLP syndrom diagnóza   krev   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• morbidita MeSH
• nemoci novorozenců etiologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• poruchy v puerperiu diagnóza   MeSH
• těhotenství MeSH
• vedení porodu MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH