Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) je miniinvazivní metoda, při které je zavedena gastrostomická sonda přímo do žaludku přes břišní stěnu pomocí gastroskopu. Vzhledem k postupnému rozšiřování této metody pro stále širší spektrum pacientů, včetně pacientů neurologických, a postupnému nárůstu terapeutických indikací k provedení PEG , je cílem práce podat ucelený přehled indikací PEG s důrazem na neurologická onemocnění. Současně se zmiňujeme o technice aplikace PEG, kontraindikacích a možných komplikacích.

Percutaneous endoscopic gastrostomy (PEG) is a mini-invasive method, during which a gastrostomic tube is inserted through the wall of the stomach directly into the stomach using a gastroscope. Considerring the increasing use of this method in an ever expanding spectrum of patients, including neurological patients, and the gradual broadening of therapeutic indications for PEG, the aim of this work is to offer a comprehensive overview of PEG indications with emphasis on neurological diseases. The PEG technique, contraindications and possible complications are also described.

• Klíčová slova
• nazojejunální sonda, PEG/jejunální sonda,
• MeSH
• enterální výživa metody   přístrojové vybavení   MeSH
• gastrointestinální endoskopie MeSH
• gastrostomie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• levodopa terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• pacienti hospitalizovaní MeSH
• Parkinsonova nemoc chirurgie   terapie   MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Zjistit výskyt dekubitálních lézí (L89) a granulomatózních onemocnění kůže a podkožního vaziva (L92) u vybraného souboru pacientů s Parkinsonovou nemocí (G20). Soubor a metodika: U souboru pacientů s Parkinsonovou nemocí dispenzarizovaných na specializované ambulanci Centra pro abnormní pohyby a parkinsonizmus I. neurologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně byla provedena retrospektivní analýza dat nemocničního informačního systému (NIS) za rok 2016. Výsledky: Z 3 158 záznamů u 776 pacientů bylo identifikováno 24 (3,1 %) pacientů s dekubitální lézí a 16 (2,1 %) s hypergranulací v pooperační jizvě v místě zavedení perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG) jejunální. Všichni hodnocení pacienti měli hlavní diagnózou Parkinsonova nemoc v rozsahu od incipientní diagnostikované nemoci až po fázi onemocnění s pozdními hybnými komplikacemi a rozvinutými symptomy (70 %). U 94 % pacientů s dekubitálními lézemi byla klinickým vyšetřením zjištěna částečná nebo úplná imobilita. Závěr: Výskyt dekubitálních lézí byl relativně nízký, což může být dáno reálně nízkou incidencí anebo nedostatečně propracovanou metodikou sběru dat na lokální úrovni a také ztrátou významných dat z pracovišť následné a domácí zdravotní péče. Prokázán byl výskyt komplikací u pacientů léčených intraduodenální aplikací L-DOPA formou PEG jejunální sondy v podobě granulací v oblasti zavedení PEG jejunální sondy.

Aim: We aimed to describe the incidence of pressure lesions (L89) and granulomatous lesion of the skin and subcutaneous tissues (L92) in the selected group of patients with Parkinson‘s disease (PD) (G20). Material and methods: We performed a retrospective analysis of data of Parkinson‘s disease patients from hospital information system from the year 2016. Parkinson‘s disease patients were followed in an outpatient Movement Disorder Centre of St. Anne’s University University Hospital in Brno. Results: We found 24 patients (3.1%) with pressure lesions and 16 patients (2.1%) with hypergranulations in postoperative scar in place of PEG insertion out of 776 patients (with 3,158 examinations during a selected period) data points. All patients included in the study had a main diagnosis of PD ranging from early form of the disease to a late stage with motor fluctuations and symptoms present (70%). In 94% of patients who suffered from pressure lesions we found partial or complete immobility. Conclusion: The incidence of pressure lesions was quite low, which can be cause either by low incidence or by methodological issues on a local level, or by a loss of data from institutional follow up care or home care. We have also found certain level of complications in patients treated by intradudodenal application of L DOPA, i.e. granulations in the skin opening at the point of PEG tube insertion.

• MeSH
• antiparkinsonika MeSH
• dekubity * diagnóza   etiologie   MeSH
• enterální výživa škodlivé účinky   MeSH
• granulom etiologie   MeSH
• imobilizace MeSH
• kůže patologie   MeSH
• levodopa terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc * diagnóza   komplikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• způsoby aplikace léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

V našej práci popisujeme zriedkavý prípad vzniku „ventilačného“ pneumoperitonea po zavedení perkutánnej endoskopickej gastrojejunostómie. Jedná sa o 71-ročnú pacientku s Parkinsonovou chorobou indikovanú na liečbu levodopa-karbidopa intestinálnym gélom. Po zavedení PEG-J sa u pacientky rozvinulo masívne pneumoperitoneum verifikované RTG a CT vyšetrením. Zobrazovacie metódy potvrdili gastrickú aj jejunálnu sondu in situ a dislokáciu vonkajšieho fixačného terčíka. Po repozícii vonkajšieho terčíka a jeho refixácii sa stav pacientky nezlepšil a pretrvávalo masívne pneumoperitoneum. Realizovali sme drenáž Redon drénom s významným únikom vzduchu z brušnej dutiny a následne aj ascitom. Zaznamenali sme opakované dopĺňanie voľného vzduchu intraperitoneálne ventilačným mechanizmom popri gastrickej sonde. Po extrakcii PEG-J zariadenia sa pacientkin stav zlepšil ad integrum. V našej kazuistike chceme poukázať aj na zriedkavú etiopatogenézu vzniku pneumoperitonea a to na podklade influxu vzduchu do brušnej dutiny cez brušnú stenu, na rozdiel od bežnejšej príčiny úniku vzduchu cez viscerálnu stranu stómie.

A 71-year-old woman with Parkinson's disease underwent elective percutaneous endoscopic gastrojejunostomy due to levodopa-carbidopa intestinal gel treatment. Less than one week after the procedure, the patient developed abdominal distension. X-ray and computed tomography revealed massive pneumoperitoneum. An external binder was dislocated above the abdominal wall. After replacing the binder and fixating it onto the skin, imaging showed no regression of free air. Drainage was performed using a Redon drain, and a gush of free air and ascites leaked out of the abdominal wall. Ventilatory air leakage beside the gastric tube caused permanent massive pneumoperitoneum. After the removal of the PEG tube, the patient fully recovered. In this article, we present a late complication of pneumoperitoneum with air leakage from the abdominal wall stoma. This complication is rarer than air leakage from the visceral wall stoma.

• Klíčová slova
• perkutánní endoskopická gastrostomie,
• MeSH
• enterální výživa škodlivé účinky   MeSH
• gastrostomie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pneumoperitoneum * etiologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH