Článek se věnuje platformě OnlyFans, která představuje novodobý fenomén digitální sexuální práce. Na základě aktuálních statistik a odborných studií je popsán nárůst popularity této platformy během pandemie covidu-19 a vliv takzvané „pornifikace kultury“ na společenské normy týkající se sexuality a intimity. OnlyFans je platformou fungující na modelu digitálního patronství, jež umožňuje tvůrcům získávat finanční podporu výměnou za exkluzivní obsah, přičemž většina tohoto obsahu je sexuálně explicitní. Platforma je tak veřejností vnímána především jako pornografická stránka. Článek rovněž analyzuje motivace a výzvy, kterým čelí tvůrci i předplatitelé – včetně problémů spojených se soukromím, společenskou stigmatizací a tlakem na produkci obsahu. Text dále reflektuje nedostatek výzkumů v této oblasti, zejména co se týče dlouhodobého dopadu iluze intimity na předplatitele a vlivu platformy na mezilidské vztahy. Článek vyzývá k dalšímu výzkumu, který by lépe osvětlil, jak platformy jako OnlyFans formují moderní mezilidské interakce a vztahy.

The article focuses on the platform OnlyFans, which represents a contemporary phenomenon of digital sex work. Based on current statistics and scholarly studies, it describes the rise in popularity of this platform during the COVID-19 pandemic and the impact of the so-called “pornification of culture” on social norms related to sexuality and intimacy. OnlyFans operates on a digital patronage model, enabling creators to receive financial support in exchange for exclusive content, with the majority of this content being sexually explicit. Thus, the platform is primarily perceived by the public as a pornographic site. The article also analyzes the motivations and challenges faced by both creators and subscribers — including issues related to privacy, social stigmatization, and pressure to produce content. Furthermore, it highlights the lack of research in this area, particularly regarding the long-term impact of the illusion of intimacy on subscribers and the influence of the platform on interpersonal relationships. The article calls for further research to provide a clearer understanding of how platforms like OnlyFans shape modern interpersonal interactions and relationships.

Východiska a Cíle. Cílem studie bylo zjistit rozsah zkušeností respondentů s psychedelickými látkami a postoje k jejich výzkumnému a léčebnému využití. U uživatelů bylo zkoumáno, jaké jsou důvody jejich užití a zda dochází k řízené integraci psychedelické zkušenosti. Metody. Byla provedena průřezová dotazníková studie, dotazník byl rozšířen v online podobě pomocí WhatsApp a Messenger a obsahoval 11 otázek. Sběr dat proběhl v listopadu 2023. Výzkumný soubor tvořilo 101 osob (54 mužů a 47 žen) ve věku 18 až 50 let (vstupní kritérium) získaných sebenominací. Výsledky. Zkušenost s psychedeliky uvedlo 31 respondentů, nejčastěji motivovaných zábavou, následovanou duchovními a terapeutickými důvody. Náročnou psychedelickou zkušenost zažilo 16 (51,6 %) respondentů, přičemž 84,2 % respondentů po psychedelické zkušenosti vyhledalo podporu u přátel, zatímco pouze 6,5 % se obrátilo na odborníky v oblasti psychologie či psychoterapie. Mezi respondenty, kteří mají osobní zkušenost s psychedeliky, 67,7 % věří v jejich pozitivní vliv na duševní zdraví, zatímco u respondentů bez osobní zkušenosti s psychedeliky to bylo pouze 31,4 %. Rovněž podpora pro další výzkum této oblasti je výraznější mezi jedinci s osobní zkušeností (67,7 % vs. 31,4 %). Závěr a doporučení. Pozitivnější postoj vůči psychedelikům je patrný u lidí s osobní psychedelickou zkušeností. V České populaci existuje zásadní nedostatek adekvátní integrace psychedelických zkušeností. Integrace je často ponechána na neformálních podpůrných systémech, jako jsou přátelé, což může být neadekvátní z hlediska kvality a bezpečnosti. To poukazuje na klíčový problém absence odborných služeb, nástrojů a platforem, které by lidem umožnily integrovat a případně zprostředkovat psychedelické zkušenosti.

Background and Aims. This study aimed to examine respondents’ experiences with psychedelic substances and their attitudes towards the research and therapeutic use. For users, the study focused on motivations for use and the integration of psychedelic experiences. Methods. A cross- sectional questionnaire survey was conducted. 11-item questionnaire was distributed online via WhatsApp and Messenger. Data collection took place in November 2023. The sample consisted of 101 individuals (54 men and 47 women) aged 18 to 50 years (inclusion criteria) obtained through self- nomination. Results. A total of 31 respondents (30.7%) reported experience with using psychedelic substances. Most of them indicated entertainment as the main motivation, followed by spiritual and therapeutic reasons. 16 respondents (51.6%) reported a challenging psychedelic experience, 84.2% sought support from friends afterward, while only 6.5% turned to professionals in psychology or psychotherapy. Among those respondents with personal experience with psychedelics, 67.7% believed in their positive impact on mental health, while only 31.4% of the respondents without personal experience did so. Support for further research in this area was also more expressed among individuals with personal experience (67.7% vs. 31.4%). Conclusions. Those with personal experience with psychedelics have more supportive attitudes towards them. However, among the Czech population, the integration of psychedelic experiences is often left to informal support systems, such as friends, which may lack quality and safety. This highlights the key issue of the absence of professional services, tools, and platforms that would enable people to integrate and potentially facilitate psychedelic experiences.

Článek se zabývá diagnostikou používání digitálních technologií, přičemž klade důraz na problematiku závislosti na digitálních zařízeních a jejich vliv na psychické zdraví a kvalitu života jedinců, zejména adolescentů. Článek se zabývá závislostí na internetu, chytrých telefonech, hrách a sociálních médiích. V textu je zahrnut přehled hlavních diagnostických nástrojů používaných k hodnocení těchto závislostí, včetně jejich psychometrických vlastností. Pozornost je věnována negativním důsledkům používání digitálních technologií na mentální zdraví, včetně deprese, úzkosti a problémů se spánkem. Článek zdůrazňuje důležitost multidisciplinárního přístupu k diagnostice a léčbě těchto závislostí a apeluje na rozvoj validovaných diagnostických nástrojů pro účely indikované prevence a léčebných intervencí

This article deals with the assessment of the use of digital technologies, with an emphasis being placed on the issue of addiction to digital devices and their impact on the mental health and quality of life of individuals, especially adolescents. The article discusses addiction to the internet, smartphones, gaming, and social media. An overview of the main diagnostic tools used to assess these addictions, including their psychometric properties, is included. Attention is paid to the negative consequences of digital technology use for mental health, including depression, anxiety, and sleep problems. The article underlines the importance of a multidisciplinary approach to the diagnosis and treatment of these addictions and calls for the development of validated diagnostic tools for indicated prevention and treatment interventions

Východiska a cíle. Cílem studie bylo zkoumat fenomén strachu z promeškání (Fear of Missing Out = FoMO) mezi dospívajícími v České republice se zaměřením na rozdíly v úrovních FoMO podle pohlaví a věku. Výzkum se dále zabýval vztahem mezi FoMO a problematickým užíváním sociálních sítí. Metody. Data byla získána od 588 dospívajících ve věku 11 až 15 let pomocí škály Fear of Missing Out Scale (Przybylski et al., 2013) spolu s demografickými údaji. Analýza zahrnovala popisné statistiky a regresní analýzu, přičemž závislou proměnnou byla FoMO a prediktory byly věk a pohlaví. Výsledky. Výsledky ukázaly, že dívky dosahují významně vyšších hodnot FoMO než chlapci. Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v úrovni FoMO mezi jednotlivými věkovými skupinami adolescentů v rané až střední adolescenci, což naznačuje, že FoMO může být stabilním jevem během této části vývojového období. Závěry. Studie poukazuje na rozdíly v prožívání FoMO mezi pohlavími, přičemž dívky vykazují vyšší míru tohoto fenoménu, pravděpodobně kvůli silnějšímu zaměření na sociální vztahy. I když věk nebyl významným prediktorem, výsledky naznačují potřebu dalšího výzkumu zaměřeného na vývojové aspekty FoMO. Zjištění studie podtrhují význam preventivních opatření zaměřených na digitální gramotnost a intervencí podporujících zlepšení sebehodnocení, aby se zmírnily negativní dopady FoMO na duševní zdraví dospívajících.

Background and aims. The aim of the study was to investigate the phenomenon of Fear of Missing Out (FoMO) among adolescents in the Czech Republic, focusing on differences in FoMO levels based on sex and age. The research also explored the relationship between FoMO and problematic social media use. Methods. Data were collected from 588 adolescents aged 11 to 15 using the Fear of Missing Out Scale (Przybylski et al., 2013), along with demographic information. The analysis included descriptive statistics and regression analysis, with FoMO as the dependent variable and age and sex as predictors. Results- The results showed that girls had significantly higher FoMO scores compared to boys. No significant differences were found in FoMO levels across different age groups, suggesting that FoMO may be a stable phenomenon among adolescents. Conclusions. The study highlights sex differences in the experience of FoMO, with girls exhibiting higher levels, possibly due to a stronger focus on social relationships. Although age was not a significant predictor, the findings indicate the need for further research into the developmental aspects of FoMO. The study’s results emphasize the importance of preventive measures aimed at digital literacy and interventions promoting self-esteem to mitigate the negative impact of FoMO on adolescents’ mental health.

Východiska. Záměrné sebepoškozování jako narůstající fenomén představuje významné riziko pro duševní zdraví mladých lidí. Důvody sebepoškozování mohou být rozmanité a nejvíce ohroženou skupinou se ukazují být dívky v období časné adolescence. Cíl. Práce se zaměřuje na zmapování prevalence sebepoškozování a analýzu jeho vývoje u dospívajících z longitudinálního pohledu. Metody. Data byla získána prostřednictvím kvantitativního dotazníkového šetření longitudinálního charakteru. Výzkumné šetření probíhalo po dobu tří let a zahrnovalo celkem tři sběry dat s odstupem 12 měsíců. Výzkumný soubor tvořili v prvním sběru žáci a žákyně 7. ročníků ZŠ a sekund gymnázií. Školy byly vybrány náhodně a v prvním sběru zahrnoval výzkumný soubor 1299 respondentů (M = 12,85 let; SD = 0,54). Výsledky. Prevalence sebepoškozování se pohybovala mezi 39,8 % a 44,09 % pro jednotlivé sběry dat. Významným prediktorem výskytu sebepoškozování bylo pohlaví (OR = 0,26-0,55). Z analýzy vývoje sebepoškozování u respondentů, kteří se výzkumného šetření zúčastnili třikrát (N = 422), vychází, že dívky pokračovaly v sebepoškozování častěji delší dobu a k sebepoškozování u nich docházelo s vyšší frekvencí. U části dospívajících (13,74 % z celkového souboru) se jednalo o ojedinělou zkušenost, naopak 9,72 % dospívajících uvádělo sebepoškozování s vysokou frekvencí při každém ze tří sběrů. Závěry. Data z výzkumného šetření poukazují na rozšíření sebepoškozování v období dospívání. Statisticky významným prediktorem v souvislosti s výskytem sebepoškozování bylo pohlaví, zatímco vliv typu školy byl významný pouze ve třetím měření. U dívek se jednalo zároveň častěji o opakovanou zkušenost. Longitudinální sledování sebepoškozování považujeme za zásadní pro lepší porozumění jeho vývoji v čase

Background. Nonsuicidal self-injury (NSSI), as a growing issue, poses a significant risk to the mental health of young people. Aims. This paper aims to map the prevalence of self-harm and analyse its development in adolescents from a longitudinal perspective. Methods. Data were collected through a quantitative questionnaire survey, which had a longitudinal character. The research investigation was conducted over a period of three years and included a total of three data collections 12 months apart. The sample consisted of students from randomly selected elementary schools and grammar schools, the first wave included 1299 respondents (M = 12,85 let; SD = 0,54). Results. The prevalence of NSSI ranged from 39.8% to 44.09% in each wave of data collections, and gender was a significant predictor of NSSI engagement (OR = 0.26-0.55). Analysis of its development among respondents who participated in all three surveys (N = 422) showed that girls were more likely to continue in NSSI for a longer period and at a higher frequency. For some adolescents (13.74% of the total sample), NSSI was a one-time experience, while 9.72% of adolescents reported high frequency of self-injury in each of the three data collections. Conclusions. Data from the study indicate an increase in self-harm during adolescence. Gender was a statistically significant predictor of self-harm involvement, with girls more likely to report repeated experiences. The effect of school type was significant only in the third wave. Longitudinal monitoring of self-harm is essential for better understanding its development over time.

Cílem přehledové práce je zmapovat a popsat nejčastěji užívané psychoterapeutické přístupy pro dospívající ohrožené online závislostním chováním a specifika práce s touto populací. Adolescenti s online závislostmi vykazují nižší motivaci ke vstupu do léčby a preferují pomoc od vrstevníků. Mezi výzkumně ověřené postupy léčby online závislostí v této věkové kategorii patří motivační terapie, kognitivně behaviorální terapie, psychodynamická terapie a rodinná terapie. Efektivní intervence jsou ty, které jsou zaměřené na redukci příznaků online závislostí. Zejména se jedná o intervence zahrnující rodičovské poradenství, programy zaměřené na trénink sebekontroly a skupinové terapie. Nejefektivnější jsou komplexní programy pracující s klienty na různých úrovních (individuální, rodinné, skupinové) a v případě, že je psychoterapeutická intervence doplněna farmakoterapií.

The aim of this paper is to map and describe the most frequently used psychotherapeutic interventions for adolescents at risk of online addictive behaviour and the specific aspects of working with this population. Adolescents with online addictions have lower motivation to seek treatment and prefer help from peers. Research- validated procedures in the treatment of online addictive behaviour with adolescents include motivational therapy, cognitive behavioural therapy, psychodynamic therapy, and family therapy. Effective interventions are those aimed at reducing the symptoms of online addictive behaviour. In particular, these are interventions that include parenting counselling, self-control training programmes, and group therapy. Comprehensive programmes working with clients at different levels (individual, family, group) and psychotherapeutic interventions supplemented with pharmacotherapy were identified as the most effective.

Východiska. Lidé s tělesným postižením jsou často opomíjenou skupinou, přestože se jedná o jedince ohrožené mnoha rizikovými faktory, které mohou hrát roli při vzniku závislostních problémů. Cíl. Zmapovat užívání návykových látek a závislostní chování u osob se získaným tělesným postižením. Metody | Bylo provedeno online dotazníkové šetření mezi klienty organizací věnujících se pomoci osobám s tělesným postižením. Dále byl dotazník publikován na několika tematicky relevantních webech a skupinách na sociálních sítích. Soubor. Výzkumný soubor tvoří 102 respondentů se získaným tělesným postižením starších 18 let, z toho 51 % mužů. Výsledky. Podle dotazníku AUDIT je 88,2 % respondentů abstinujících, anebo užívají alkohol s nízkým rizikem. Současných kuřáků je 31,4 % respondentů – u 43,8 % z nich se dle Fagerströmova testu nikotinové závislosti jedná o žádnou nebo velmi malou závislost. Nejužívanější nelegální látkou je konopí, které někdy v životě užilo 54,9 % respondentů. Čtyři a více hodin denně na internetu tráví 43,1 % respondentů ve všední dny, 35,3 % o víkendu. Hraním her jednu a/nebo více hodin denně ve všední dny tráví 29,4 % respondentů, 28,4 % o víkendu. Nejhranější hazardní hrou v kamenné provozovně jsou číselné loterie a stírací losy, ty někdy v životě hrálo 46,1 % respondentů, online číselné loterie 20,6 %. Podle Lie/bet škály spadá do rizika v souvislosti s hazardním hraním dokonce 9,8 % respondentů. Závěr. Výzkum přináší nové poznatky ohledně adiktologické problematiky ve skupině osob se získaným tělesným postižením. Zároveň tím poukazuje na potřebu dostupnosti adiktologické péče, která je v současnosti nedostatečná

Background. People with physical disabilities are often an overlooked population in addiction research, despite being susceptible to many risk factors that may play a role in the development of addiction-related problems. Aim. The aim was to map substance use and addictive behaviour in people with acquired physical disabilities. Methods. An online questionnaire survey was conducted among clients of organisations dedicated to helping people with physical disabilities. The questionnaires were also published on relevant websites and social networking groups. Sample. The study sample consists of 102 respondents aged over 18 with acquired physical disabilities, of which 51% are men. Results. According to the AUDIT, 88.2% of the respondents are abstinent or low-risk alcohol users. 31.4% of the respondents are current smokers; 43.8% of them have no or very low dependence according to the FTND. The lifetime prevalence of cannabis use was 54.9%. 43.1% of the respondents spend four or more hours a day on the internet on weekdays, 35.3% at weekends. 29.4% of the respondents spend one and/or more hours a day playing games on weekdays, 28.4% at weekends. 46.1% of the respondents have played numerical lotteries and scratch cards at least once in their life in land-based establishments, 20.6% have played numerical lotteries online. According to the Lie/bet scale, 9.8% of the respondents were classified as at-risk in relation to gambling. Conclusion. The research provides new insights into addictological issues regarding people with acquired physical disabilities and highlights the inadequate availability of addiction care.

Východiska. V České republice je užívání psychoaktivních léků stále častější. Sedativa a hypnotika mohou být dlouhodobě předepisována pro léčbu chronických obtíží, může tak docházet k rozvoji tolerance a k potřebě navyšovat dávky. Je potřeba si uvědomit rizika nekontrolovaného užívání těchto léků, jako jsou nebezpečné interakce s ostatními látkami, nežádoucí ú činky, možnost zneužívání či vznik závislosti. Cíle. Hlavním cílem kazuistické práce bylo popsat zneužívání sedativ a hypnotik z pohledu pacientky se zaměřením na popis okolností, které k zneužívání sedativ a hypnotik vedly, popis začátku a průběhu užívání a uvědomění si problému. Cílem také bylo popsat současný stav a potřeby pacientky. Metody. Data byla získána formou kvalitativního přístupu s využitím polostrukturovaného rozhovoru v rámci diplomové práce. Následně byl rozhovor přepsán do podoby shrnujícího protokolu, analyzován pomocí tematické analýzy s využitím metod otevřeného, axiálního kódování a kategorizace. Data byla dále porovnána s informacemi získanými pomocí metody životní křivky. Výsledky. Okolnosti, které pacientku k zneužívání léků vedly, měly charakter samoléčby. Sedativa a hypnotika nebyla poprvé předepisována na základě psychiatrické indikace. Pacientka užívala léky 11 let. Aktuálně dochází ke kombinaci léků s alkoholem. Závěr a doporučení. V oblasti zneužívání sedativ a hypnotik je nutné pokračovat v dalším výzkumu. Tyto léky by neměly být předepisovány po dobu delší 4 týdnů. U chronických obtíží se doporučuje vyhledat specialistu a problém řešit komplexně.

Background. The abuse of psychoactive prescription drugs shows a rising tendency in the Czech Republic. Sedatives and hypnotics may be prescribed as long- term therapies for chronic disorders, which may lead to the development of tolerance and the need to increase doses. It is important to be aware of the risks posed by the uncontrolled use of these drugs. Aim. The chief aim of this case study was to describe the abuse of sedatives and hypnotics from a patient's perspective, with a focus on the circumstances leading to drug abuse, the beginning and course of the use of these drugs, self-awareness of the problem, current state and needs. Methods. A qualitative approach was applied to collect the data, involving a semi-structured interview as part of a master's thesis. The interview was transcribed into a protocol summary and analysed using open and axial coding and categorisation. The data was compared with information obtained using the lifeline method. Results. The circumstances leading the patient to drug abuse seemed to have the characteristics of self-medication. The patient has been taking sedatives and hypnotics for 11 years. Currently, she combines these drugs with alcohol. Conclusion and recommendation. Further research into the abuse of sedatives and hypnotics needs to be conducted. These drugs should not be prescribed for more than four weeks. In the case of chronic illness, it is recommended to seek a specialist and address the problem comprehensively.

Komunitní přístup v prevenci zahrnuje řadu procesů, které směřují k obohacení života lidí a k podpoře rovnováhy mezi komunitními zdroji a potřebami členů komunit. Při komunitní práci je klientem komunita se svými specifickými možnostmi, zdroji, potřebami a charakteristikami. Preventivní práce v komunitě zahrnuje například analýzu potřeb založenou na epidemiologických datech, budování kapacit, tvorbu strategických plánů, implementaci politik, strategií a preventivních programů a v neposlední řadě také evaluaci realizovaných aktivit. Příspěvek přináší přehled přístupů k prevenci v komunitě, zasazuje projekt Vývoj a pilotní ověření regionálního vzdělávacího modulu prevence duševního onemocnění dětí a dospívajících s důrazem na rizikové chování do souvislostí komunitní preventivní práce a představuje nástroje pro podporu principu decentralizovaného přístupu k prevenci. K získání dat proběhla rešerše odborných databází a vyhledávání na internetu.

Community prevention involves a number of processes that aim to enrich the lives of community members and promote a balance between a community’s resources and its needs. When working within the community, the community becomes the client, with its specific capacities, resources, needs, and characteristics. Prevention work in the community includes needs analysis based on epidemiological data, capacity building, the development of strategic plans, the implementation of policies, strategies, and prevention programmes, and evaluation. The paper provides an overview of approaches to prevention in the community, places the Development and Implementation of a Pilot Community-based Prevention Programme, with Emphasis on the Risk Behaviour of Children and Youth project in the context of community-based preventive work, and presents tools to support the principle of a decentralised approach to prevention.

Tématem textu je popis komunitní spolupráce v oblastech měst Orlové a Havířova a městské části Prahy 11, ve kterých je realizován projekt „Vývoj a pilotní ověření regionálního vzdělávacího modulu prevence duševního onemocnění dětí a dospívajících s důrazem na rizikové chování“, reg. č. ZD-ZDOVA1-012. Autorky se zaměřily na popis místních struktur a platforem spolupracujících subjektů v oblasti prevence rizikového chování. Dále byla analyzována specifika jednotlivých lokalit a spolupráce s vybranými základními školami.

The paper describes community collaboration in the municipalities of Orlová, Havířov, and the Prague 11 District, where a project titled “The development and pilot testing of a regional educational module to prevent mental illness among children and adolescents with an emphasis on risk behaviour”, Reg. No. ZD-ZDOVA1-012, is being implemented. The authors focused on the description of local structures and platforms of cooperation between stakeholders engaged in the prevention of risk behaviour. The specific characteristics of each setting and cooperation with selected schools were also analysed.