Ocitáme se na zámku koncem 19. století, kdy správcem je místní statkář, jenž by si zámek rád koupil. Žije zde i služebnictvo ze staré doby, a rozpory mezi jejich uhlazeností a buranstvím správce vynikají stále na povrch. Jednoho dne se však na zámek dostaví nečekán a nezván hrabě Alexej. Nikdo ho nezná. Snoubí se v něm jak dvořanské způsoby, tak schopnost improvizace a uvolněnosti. Děti si hned získá, ostatní k němu zaujímají většinou negativní postoje. Ale přesto právě on na konci starých šlechtických časů přináší na zámek to nejdůstojnější rozloučení.

• MeSH
• lidé MeSH
• život MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• beletrie MeSH

• Konspekt
• Česká próza
• NLK Obory
• humanitní vědy a umění

Publikace se zaměřuje na různé aspekty hraniční poruchy osobnosti. Určeno široké veřejnosti.; V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Bezesporu to má vztah k tomu, co je ve společnosti důležité. Jaká je podle autora psychiatrická porucha naší doby? Hraniční porucha osobnosti. Dirk de Wachter věnuje u každého diagnostického vodítka této nemoci zamyšlení, nakolik je příznačné nejen pro lidi s touto nemocí, ale vůbec pro typické jedince naší společnosti. Do jaké míry nás charakterizují nestabilní vztahy? Narušená identita? Impulzivita? Ztráta smyslu a prázdnota? Jak s touto diagnózou souvisí dnešní honba za svobodou, slastí a úspěchem? Na konci autor nabízí naději: Může nás zachránit umění, hledání smyslu, pouto s druhými, každodenní drobné laskavosti? Kniha se v Belgii a Nizozemsku stala fenoménem a mnohokrát dotiskovaným bestsellerem. Prof. dr. Dirk de Wachter je belgický psychiatr a psychoterapeut v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě (KU) v Lovani. Je odborníkem na systemickou a rodinnou terapii, v tomto oboru působí jako školitel a supervizor. V Portále vyšla jeho kniha Umění být nešťastný.

• MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• duševní poruchy dějiny   MeSH
• hraniční porucha osobnosti * MeSH
• interpersonální vztahy dějiny   MeSH
• sociální sítě MeSH
• sociální změna dějiny   MeSH
• západní svět dějiny   MeSH
• životní styl dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie

V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Bezesporu to má vztah k tomu, co je ve společnosti důležité. Jaká je podle autora psychiatrická porucha naší doby? Hraniční porucha osobnosti. Dirk de Wachter věnuje u každého diagnostického vodítka této nemoci zamyšlení, nakolik je příznačné nejen pro lidi s touto nemocí, ale vůbec pro typické jedince naší společnosti. Do jaké míry nás charakterizují nestabilní vztahy? Narušená identita? Impulzivita? Ztráta smyslu a prázdnota? Jak s touto diagnózou souvisí dnešní honba za svobodou, slastí a úspěchem? Na konci autor nabízí naději: Může nás zachránit umění, hledání smyslu, pouto s druhými, každodenní drobné laskavosti? Kniha se v Belgii a Nizozemsku stala fenoménem a mnohokrát dotiskovaným bestsellerem. Prof. dr. Dirk de Wachter je belgický psychiatr a psychoterapeut v Univerzitním psychiatrickém centru na Katolické univerzitě (KU) v Lovani. Je odborníkem na systemickou a rodinnou terapii, v tomto oboru působí jako školitel a supervizor. V Portále vyšla jeho kniha Umění být nešťastný.

Kniha populárního autora literatury faktu poutavým způsobem a na základě dodnes málo známých anebo zcela neznámých faktů (a to včetně dobových černobílých fotografií) ukazuje čtenáři tehdejší dění, jež mu bylo a dodnes bohužel je často předkládáno ve zkreslené podobě.

Kniha je sérií příběhů založených na skutečných událostech a jejím záměrem je umožnit čtenáři, aby "zažil", co se děje, když se lidé blíží ke konci svého života; jak to zvládají; jak žijí; na čem záleží nejvíc; jak se umírání vyvíjí; co je to smrtelná postel; jak reagují rodiny. Nakladatelská anotace. Kráceno; Kniha zkušené britské paliativní lékařky shrnuje její celoživotní zkušenosti a postřehy a zároveň je mementem adresovaným moderní západní společnosti: Lidé jsou smrtelní a smrt je věc reálná a vážná, nikoli strašná. Jenže dnes se o smrti nemluví, vytěsňuje se a popírá, a tak se snadno může strašnou stát. Autorka ve třiceti příbězích o dobrém i špatném umírání nás vede k tomu, že je nejvyšší čas o smrti přemýšlet, informovat se, mluvit, ptát se a dostávat odpovědi. Jinak se nám může stát, že místo prostého lidského umření ve vlídném prostředí zažijeme protahované umírání v nemocniční mašinérii. Překlad z angličtiny Zora Freiová.

• MeSH
• paliativní péče MeSH
• postoj ke smrti MeSH
• smrt MeSH
• umírající psychologie   MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• Biografie
• NLK Obory
• paliativní medicína
• psychologie, klinická psychologie
• NLK Publikační typ
• příběhy

• O autorovi
• Mannix, Kathryn Autorita

„Proč trváme na tom, že musíme z života dělat něco užitečného? Musíme mít odvahu být radikálně živí a nehandrkovat se o přežití.“ Přírodní národy se už s koncem světa musely vypořádat. Teď k propasti míří celé lidstvo.; Úvahy autora o environmentální krizi v kontextu antropocentrismu.Ailton Krenak pochází z Brazílie, kde je brán za důležitý hlas přírodních národů. Ukazuje, jak současná environmentální krize je zakořeněna v poněkud mylné představě konceptu lidstva - myslíme si, že lidské bytosti jsou nadřazené ostatním formám přírody a proto je můžeme libovolně vykořisťovat. Abychom zastavili environmentální katastrofu, musíme podle Krenaka odmítnout důsledky této nadřazené perspektivy a přijmout novou formu snění, která nám umožní znovu nalézt své místo v přírodě. V této knize ukazuje jak na to.

Editor a hlavní autor Václav Cílek přizval ke spolupráci na knize řadu renomovaných českých sociologů, filosofů, publicistů, psychologů, historiků, přírodovědců i další autory, kteří se zabývají vyhlídkami na život v dočasném chaosu, mj. Danu Drábovou, Jana Kellera, Jeronýma Klimeše, Erazima Koháka, ekonoma Pavla Kohouta, Stanislava Komárka, Jana Sokola, Marka Šindelku, Břetislava Turečka, Zdeňka Zbořila, výtvarníky Vladimíra Kokoliu, Vladimíra Mertu či Mariana Pallu. Kniha zaznamenává současné globální trendy a zejména jeden z reálných scénářů: velký světový zmatek a úplný či dílčí kolaps západní či globální civilizace. Po chaotickém přechodném období ale nevyhnutelně nastane regenerace a v pravděpodobném měřítku 20 až 30 let další vzestup. Jde tedy o to, jak vcelku důstojně a vesele přežít přechodové období a netrpět přitom příliš hladem, zimou a bezprávím. Název Tři svíce odpovídá třem okruhům, které kniha zahrnuje: filosofii, sociologii a praktický život. Abychom se dokázali orientovat v proměňujícím se světě a nebrali se příliš tragicky, potřebujeme jako základ filosofii dějin, náboženství i psychologii. Stejně potřebné, ne-li důležitější jsou praktické návody: jak skladovat potraviny, co pěstovat na zahrádce, jak a zda vůbec skladovat benzín.

• MeSH
• civilizace MeSH
• ekologie MeSH
• filozofie MeSH
• sociologie MeSH

Konec vztahu je vždy velice bolestný a vyvolává v nás nepříjemné pocity. Cítíme obrovskou bolest a bezmoc, jsme zoufalí, osamělí, máme pocit, že za nic nestojíme a že to prostě nepřežijeme. Trápíme se tím, jak na to zareaguje naše rodina, co tomu řeknou sousedé, máme výčitky kvůli dětem, trápíme se tím, kde a jak budeme bydlet a jak na tom budeme finančně, máme strach, že se už nezamilujeme a ani nikdo nebude milovat nás. Naše sebeúcta je tím vším otřesena až do samých základů. Jak projít ukončením vztahu a zachovat si neporušenou sebeúctu se Vám bude snažit poradit tato kniha.

• MeSH
• emoce MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• láska MeSH
• muži MeSH
• osamocení psychologie   MeSH
• ženy MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Sociální interakce
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• sociologie

Kniha představuje ucelený pohled na problematiku získávání surovin a energie a využívání jejich zdrojů.

• Klíčová slova
• zdroje energetické, zdroje přírodní, úspory, prognózy,

• NLK Obory
• environmentální vědy
• přírodní vědy
• humanitní vědy a umění

Poloha plodu koncem pánevním představovala vždy zvýšené riziko mortality i morbidity. Vyskytuje se přibližně u 3-4 % všech porodů, přičemž procento stoupá s klesajícím gestačním věkem. Až do šedesátých let 20. století byly u konce pánevního vaginálně vedené porody pravidlem, postupně se začal prosazovat ve větší míře císařský řez, který pak na konci 20. století na přechodnou dobu zcela převážil. Velké multicentrické studie z období po roce 2000 však prokázaly, že u mnoha případů je z hlediska dlouhodobých komplikací u dítěte i matky lepší vaginální vedení porodu. Důraz se přitom klade na pečlivou selekci pacientek, přičemž zásadní roli hraje podrobné ultrazvukové vyšetření těhotné. Podmínkou úspěchu je také správné vedení porodu a porodnický tým s dostatečnými zkušenostmi. Kniha kolektivu autorů vedeného MUDr. Lukášem Hrubanem z Gynekologicko-porodnické kliniky MU a FN Brno je vynikající praktickou příručkou, která porodníkovi dává vodítka pro diagnostiku, provádění obratu zevními hmaty i správné načasování porodu, vedení vlastního porodu je popsáno velmi instruktivně s radami a tipy pro řadu komplikujících situací, se kterými se můžeme u konce pánevního setkat. Kniha je určena gynekologům a porodníkům.

• MeSH
• komplikace porodu MeSH
• poloha plodu koncem pánevním MeSH
• vedení porodu MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH

• Konspekt
• Gynekologie. Porodnictví
• NLK Obory
• gynekologie a porodnictví
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie