Cílem předložené studie je porovnat kvalitu života pacientů s revmatoidní artritidou s běžnou populací v rovině šesti domén. Sběr dat byl realizován kvantitativně prostřednictvím standardizovaného dotazníku WHOQOL-100. Zmíněný instrument byl předložen 200 nemocným trpícím revmatoidní artritidou. Následné srovnání subjektivně vnímané kvality života těchto pacientů s WHOQOL-100 populačními normami pro Českou republiku bylo provedeno v programu SPSS (Statistical Package for the Social Science). Ke zmíněné analýze byl využit neparametrický Wilcoxonův párový test. Z výsledků vyplynulo, že pacienti s revmatoidní artritidou vykazují výrazně horší kvalitu života vůči běžné populaci v doménách Fyzické zdraví a Nezávislost. V doménách Prožívání, Sociální vztahy, Prostředí a Spiritualita byl sice statisticky významný rozdíl zjištěn, nicméně se nejedná o rozdíl, který by přesahoval hranice normy pro běžnou populaci. Z praktického hlediska proto nelze spolehlivě říci, že by kvalita života pacientů s revmatoidní artritidou byla na úrovni těchto domén výrazně odlišná. Nicméně i přesto nelze tyto oblasti v rámci komplexní péče o pacienta s revmatoidní artritidou opomíjet. Na základě výsledků bylo totiž prokázáno, že i v těchto doménách existují oblasti, které část respondentů trpících revmatoidní artritidou hodnotí negativně. Proto je nezbytné ke každému jedinci s revmatoidní artritidou přistupovat individuálně a důkladně posuzovat, jaké obtíže souvisejí přímo s nemocí a jaké jsou důsledkem působení jiných faktorů.
The goal of the presented study is to compare the quality of life of patients who suffer from rheumatic arthritis to the quality of life of the rest of the population in six domains. The data collection was carried out quantitatively with the use of the standardized questionnaire: WHOQOL-100. 200 people who suffer from rheumatic arthritis were questioned. The following comparison of the subjectively perceived quality of life of such patients to the population norms of the WHOQOL-100 was carried out using the SPSS programme (Statistical Package for the Social Science). The non-parametric Wilcoxon signed-rank test was used for the analysis. The results showed that patients who suffer from rheumatic arthritis show a significantly worse quality of life than the rest of the population regarding the domains of Physical health and Level of independence. The domains of Experience, Social relationships, Environment and Spirituality showed a statistically significant difference. Nevertheless, it is not such a large difference that it exceeds the norms of the rest of the population. From the practical point of view, it is not possible to say that the quality of life of patients who suffer from rheumatic arthritis is significantly different in the mentioned domains. However, it is not possible to neglect these domains regarding the complex care of such patients. The results proved that these domains include fields that the patients who suffer from rheumatic arthritis assess negatively. For this reason, an individual approach of every patient who suffers from rheumatic arthritis is necessary as well as a detailed assessment of the problems directly connected with the illness and other factors.
- MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- revmatoidní artritida MeSH
- revmatologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Zdravotní gramotnost je definována jako schopnost člověka jednat na základě informací o zdraví a tyto informace účinně využívat ke zlepšování svého zdraví. Cílem předloženého příspěvku je zmapovat možnosti uplatnění tohoto konceptu v současném ošetřovatelství a odhalit podmínky pro i proti jeho využití v profesi všeobecné sestry. Pro zpracování předložené studie byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Vyhledávání bylo realizováno prostřednictvím vědeckých databází EBSCO, ProQuest, Pubmed, ScienceDirect a Scopus v období dubna a května roku 2016. Na základě analýzy nalezených zdrojů je možno obecně konstatovat, že koncept zdravotní gramotnosti lze v podmínkách dnešního ošetřovatelství uplatnit. Sestry se tak mohou díky svému početnímu zastoupení v populaci zdravotníků výrazně podílet na zvyšování zdravotní gramotnosti laické veřejnosti a efektivně ovlivňovat systém péče o zdraví. Nezbytným krokem pro maximální využití zdravotní gramotnosti v profesi sestry je intenzivnější začlenění zmíněné problematiky do vzdělávacích plánů. Tento krok však není jediným řešením. Nevyhnutelnou podmínkou je existence kompetentních sester, a to jak v oblasti osobnostně-sociální, tak emocionální, vybavených dovednostmi, jako jsou komunikativnost, empatie, naslouchání či ochota věnovat pacientovi více času. Je však potřeba upozornit, že nebyla nalezena jediná česká studie zabývající se předloženou tematikou z pohledu ošetřovatelství. Tato skutečnost se ukazuje jako velká výzva pro všechny odborníky na poli ošetřovatelského výzkumu i klinické praxe.
Health literacy is defined as a person’s ability to act upon information about health and to effectively use such information to improve their health. The aim of this paper is to map the possibilities of applying this concept in contemporary nursing and to reveal the conditions for and against its use in the nursing profession. We used a content analysis of documents to process the presented study. The scientific databases of EBSCO, ProQuest, Pubmed, ScienceDirect and Scopus were used for the material search between April and May 2016. Based on the analysis of the found sources, we can generally claim that the concept of health literacy can be applied in today’s nursing. Thanks to their large representation in the medical population, nurses may therefore significantly contribute to improving the health literacy of the general public and may effectively influence the health care system. A necessary step to maximize health literacy in the nursing profession is a more intense integration of the mentioned issue into educational curricula. This step, however, is not the only solution. An unavoidable condition is the existence of nurses, with both the personalsocial and emotional competence, equipped with skills such as communication, empathy, listening and the willingness to devote more time to a patient. However, it is necessary to note that there was not a single Czech study dealing with the presented topic from the perspective of nursing. This fact seems to be a great challenge for all professionals in nursing and clinical practice.
- Klíčová slova
- ošetřovatelská péče, úloha sestry,
- MeSH
- kvalita života MeSH
- revmatoidní artritida MeSH
- spánek MeSH
- únava MeSH
