Východiska: Fyzická manipulace poskytovaná všeobecnými sestrami jakkoli se zdá, že se týká tělesné oblasti, může zasahovat i do oblasti etické a to principem non- maleficence, beneficence a respektování autonomie. Porušením těchto principů při poskytování fyzické manipulace sestrami může snadno dojít k fyzickému poranění, ale i k psychickému ponížení, s kterým se v praxi setkáváme a považujeme ho za etický problém.Cíl: Zjistit jaký má ošetřující personál vztah k etickému přístupu a jeho realizaci v praxi při fyzické manipulaci s pacientem.Metody: Pro kvantitativní výzkum byl použit dotazník vlastní konstrukce na základě studia literárních zdrojů. Jedna z pěti oblastí dotazníku se věnovala etickému přístupu při poskytování fyzické manipulace pacienta. Soubor tvořilo 96 všeobecných sester z 5 jihočeských nemocnic, které získaly kvalifikační vzdělání všeobecné sestry na vysoké škole, vyšší odborné škole zdravotnické a střední zdravotnické škole do roku 2007. Analýza dat byla provedena na základě prvního a druhého stupně třídění prostřednictvím programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS programu.Výsledky: Výsledky vztahu etického přístupu sester v souvislosti s fyzickou manipulací s pacienty zobrazený v kontingenčních i frekvenčních tabulkách svědčí spíše k o kladném vztahu a přístupu k etickým principům. Avšak z výpovědí sester reálná praxe naznačuje nemožnost dodržení těchto principů. Úroveň vzdělání hraje v dodržování etických principů roli. Respondenti s vysokoškolským vzděláním významně častěji nepoužijí manipulační pomůcku v případě, že spolupracovník její použití odmítá, než, respondenti s nižším vzděláním (SZŠ, VOŠ) (p < 0,01). Respondenti vidí důvody tohoto rozporu v počtu personálu, nedostatku manipulačních pomůcek, nedostatečné spolupráci pacientů způsobené časovou tísní a nedostatečnou komunikací.Diskuse: Etický přístup respondenti vnímají jako důležitý a podstatný. Přes jejich pozitivní vztah k etickým principům se setkávají s překážkami, které jim poskytování takového přístupu brání. Pokud by měli dostatek personálu, prostorového vybavení, dostatek času a silnější podporu managementu, rádi by se věnovali pacientům tak, aby nedocházelo k negativnímu prožívání pacientů i dodržení etických principů.Závěr: Výzkumné šetření poukázalo na faktory, které ovlivňují převážně pozitivní vtah sester k etickému přístupu k pacientům při realizaci fyzické manipulace. Sestry vnímají důležitost non-maleficence při fyzické manipulaci, ale poukazují na nevhodné pracovní podmínky, které jim neumožňují cele tento etický princip dodržovat. Ke zlepšení by potřebovaly více personálu, manipulační pomůcky a také podporu managementu. Dále výsledky odhalily možnosti zlepšení v komunikaci sester, která pro její nedostatečnost může ovlivnit pacientovo prožívání autonomie a respektu k němu. Možnou změnu vidíme ve zkvalitnění kvalifikačního vzdělávání i celoživotního vzdělávání v této oblasti, což znamená, že management musí být do tohoto procesu zapojen.
Background: Physical manipulation provided by general nurses no matter how it may concern the bodily realm, may interfere with the ethical realm.Aim: Find out how the nursing staff relates to the ethical approach and its implementation in practice in the physical manipulation of the patient that is the principle non- maleficence, beneficence and autonomy respect. By breaking these principles, while physical manipulation provision by nurses, it can easily became to physical injury but also to psychical humiliation, which we can meet in praxis and we consider it as an ethical problem.Methods: A questionnaire of own design based on the study of literary sources was used for quantitative research. One of the five areas of the questionnaire addressed the ethical approach to providing physical manipulation to the patient. The group consisted of 96 general nurses from 5 South Bohemian hospitals who received a qualification education general nurse on universities, high nursing schools and secondary nursing school up to 2007. Based on the first and second stages of classification through the SASD (Statistical Data Analysis) and SPSS programs the data analysis was performed.Results: The results of the relationship of ethical approach of nurses in connection with the physical manipulation of patients shown in contingency and frequency tables indicate a rather positive relationship and approach toward to ethical principles. However, the respondents ́ evidence from the real practice shows the observation of the principles to be impracticable. The education level plays some role in the observation of the principles. Respondents with a university degree are not significantly more likely to use a manipulation aid if a co-worker refuses to use it than respondents with a lower education (SZŠ, VOŠ) (p < 0.01). Respondents see the reasons of this contradiction in the number of personnel, lack of manipulation aids, insufficient patient ́s cooperation due to the press of time and insufficient communication. Discussion: The ethical approach respondents perceive the ethical approach as important and substantial. In spite of positive relation to ethical principles ́, respondents meet some obstacles, which obstruct the provision of such approach. If they would have enough of personnel, space equipment, enough time, stronger management support, they would like to pay more attention to their patients, so that there would be no negative patients experience the ethical principles would be observed.Conclusion: The research survey pointed to factors that influence the predominantly positive attitude of nurses towards an ethical approach to patients in the implementation of physical manipulation. Nurses are aware of non-maleficence importance while provision of care, nevertheless pointing on the improper working conditions, which not enable them to observe these principles ethical approach. They would need more personnel, manipulation aids, and management support as well. Further results uncover possibilities for improvement in nurses' communication, which due to its inadequacy may affect the patient's autonomy and respect experience. We see the possible change in the improvement of qualification education and lifelong education, what means the management must be involved in to this process.
Úvod: Prevence je nutnou intervencí pro snižování incidence kardiovaskulárních onemocnění. Účinnou intervencí může být edukační činnost, která je v kompetenci všeobecné sestry. Výzkumné šetření bylo proto zaměřeno na edukační činnost v kardioprevenci (činnost sestry při edukaci pacientů trpících srdečněcévním onemocněním). Cíl: Zmonitorovat podmínky pro realizaci edukačního procesu v preventivní kardiologii tak, jak jej používají sestry v České republice. Metoda: Použily jsme kvantitativní metodu dotazníkovou technikou standardizovaného řízeného rozhovoru na základě dobrovolnosti. Data byla zpracována metodami popisné statistiky a programu SASD a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí2 , t-testu a testu nezávislosti. Vzorek tvořilo 1 000 všeobecných sester z ordinací praktických lékařů, internistů, kardiologů a nemocničních oddělení se zaměřením na kardiovaskulární onemocnění. Sestry byly vybrány kvótním výběrem na území 14 krajů České republiky. Oblasti dotazníku zahrnovaly identifikační údaje, otázky týkající se realizace edukačního procesu zaměřeného na jednotlivé rizikové faktory ovlivňující vznik kardiovaskulárních onemocnění a efektivity edukačního procesu. Pro odpověď měli probandi možnost výběru jedné i více možností nebo určili zkušenost a názor na škále 1–5 (určitě ano; ano; ne; určitě ne; nemohu posoudit) nebo častost (vždy; často; někdy; zřídka; nikdy). Abychom zjistily, jak působí sestry v kardiopreventivní činnosti ve vybraných evropských zemích, použily jsme také anketu s polostrukturovaným rozhovorem. Pomocí e-mailových kontaktů jsme se spojily se zástupci sesterských sekcí odborných kardiologických společností (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Nizozemsko, Finsko a Švýcarsko). Výsledky: Celkově jsme získaly pozitivní odpovědi probandů, které ale kolidují s podmínkami, jež ovlivňují efektivitu edukační činnosti v kardioprevenci. Většina sester (75,2 %) zaměstnaných v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a v interních a kardiologických ambulancích nemá vzdělání zaměřené na kardioprevenci. Sestry v těchto ordinacích (75,3 %) uvádějí, že platí dohoda s lékařem o tom, kdo bude provádět edukační činnost. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeným na kardioprevenci k tomu dochází ve větší míře (p < 0,05). Během své praxe v ambulancích se 60,8 % sester věnuje vždy nebo často zdravotní edukaci o ovlivnitelných rizikových faktorech podílejících se na vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeném na kardioprevenci k tomu dochází ve významně větší míře (p < 0,01). V 81,0 % případů nepřesáhne dle probandů edukace o ovlivnitelných rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění 15 minut na jednoho pacienta. Naprostá většina (92,3 %) sester poučuje pacienty o tom, jak mají zlepšit svůj zdravotní stav. Sestry (59,9 %) považují čas, který věnují zdravotně výchovnému působení na pacienta, za dostatečný. Také v 77,0 % považují zdravotně výchovnou činnost v oblasti prevence onemocnění srdce a cév za dostatečnou. Ve vztahu se vzděláním sester zaměřeném na kardioprevenci k tomu dochází ve významně větší míře (p < 0,05). Závěr: Všeobecné sestry z ordinací praktických lékařů, internistů, kardiologů a nemocničních oddělení s tímto zaměřením nemají ve své většině vzdělání zaměřené na kardioprevenci, ale deklarují, že ji provádějí. Zaměřují edukační činnost na rizikové faktory, ale kvalita a efektivita jsou diskutabilní na základě bariér, které pro realizaci edukačního procesu mají. Je to především nedostatek času věnovaného pacientovi/ klientovi, tak aby se mohl nejen seznámit, ale také si osvojit, zažít a udržet potřebnou změnu životního stylu ve prospěch prevence kardiovaskulárních onemocnění.
Introduction: Prevention is necessary in order to decrease the incidence of cardiovascular diseases. Effective intervention is an educational activity in the competence of general nurses. This research was focused on the educational activity regarding cardio prevention (nurse activities during the education of patients with cardiovascular disease). Aim: To monitor the conditions for realization of the educational process in preventive cardiology used by nurses in the Czech Republic (CR). Method: A quantitative method using the questionnaire technique of a voluntary standardized guided interview. Data were processed using descriptive statistics and the SASD programme, as well as contingency tables of chosen indicators of the second classification degree. The degree of dependence of selected signs was determined based on chi-squared and t-tests and the independence test. The sample group consisted of 1000 general nurses from surgeries of general practitioners, internists, cardiologists and hospital wards focused on cardiovascular diseases. Nurses were selected by quotas from 14 regions of CR. The questionnaire areas included identification data, data on realization of the educational process aimed at individual risk factors influencing the incidence of cardiovascular diseases and effectiveness of the educational process. The tested individuals had the possibility of selecting one or more answers, or they decided on the level of their experience and opinion on a scale of 1–5; the degree of agreement was: absolutely yes, yes, no, certainly no, I cannot say. The frequency was: always, often, sometimes, seldom, never. For the comparison of cardio preventive activity of nurses in selected European countries a survey with a half-structured interview was used through e-mail communication with representatives of nurse sections of professional cardiovascular societies (Slovakia, Poland, Hungary, the Netherlands, Finland and Switzerland). Results: Overall the answers received from the questioned individuals were positive, at the same time they vary in terms of the conditions that influence the effectivity of educational activity in cardio prevention. Most nurses (75.2%) employed in surgeries of general practitioners, internal and cardiology clinics lack the education focused on cardio prevention. Nurses in these surgeries (75.3%) state they have an agreement with the physician on who is responsible for conducting the educational activities. In relation to nurse education focused on cardio education this is more frequent (p < 0.05). During their clinics, 60.8% of nurses always or often conduct health education about influential risk factors responsible for cardiovascular diseases. In relation to the education of nurses aimed at cardio prevention this is a much more frequent occurrence (p < 0.01). In 81.0% cases the time of cardio education does not exceed 15 minutes per patient. The absolute majority of nurses (92.3%) educate the patients on how they can improve their health state. Nurses (59.9%) see the time they spend on educating the patients as sufficient. Also, in 77.0% of cases nurses judge their health-educational activity in the area of the heart and blood vessel diseases as sufficient. Also in the cases when nurses are educated in cardio prevention the frequency is higher (p < 0.05). Conclusion: General nurses working in surgeries of general practitioners, internists, cardiologists, and hospital wards focused on these areas usually lack education aimed at cardio prevention but state they conduct the education. They aim the education at risk factors although the quality and effectiveness is questionable due to the existing barriers they encounter. To these belong above all the lack of time available for each patient for him to not only learn but also adapt to, live in and keep to the necessary lifestyle suitable for prevention of cardiovascular diseases.
- Klíčová slova
- povolání sestry, kompetence sester, vzdělávání nelékařů,
- MeSH
- ošetřovatelský proces MeSH
- ošetřovatelství MeSH
- Klíčová slova
- praktická výuka, vzdělávání v ošetřovatelství, výuka ošetřovatelství, reflexe, reflektivní praxe,
- MeSH
- ošetřovatelství MeSH
- Klíčová slova
- ošetřovatelská diagnostika, metody výukové, pedagogický přístup,
- MeSH
- ošetřovatelský proces MeSH
- Klíčová slova
- vzdělávání, kritické myšlení, samostatnost,
- MeSH
- ošetřovatelství MeSH
