Počátky historie chirurgické léčby nádorů hlavy a krku se datují již do období rozvoje celkové anestezie v 19. století. Soudobá moderní onkochirurgie hlavy a krku se však v dnešní podobě rozvíjela hlavně až ve 20. století, zejména po druhé světové válce. Podle dostupné literatury provedl první chordektomii (odstranění hlasivky) v roce 1834 Brauers v Belgii, první vertikální laryngektomii v roce 1851 Buck v New Yorku. Rekonstrukci hrtanu po vertikální laryngektomii, jak ji provádíme dnes, popsal Sedláček v roce 1965. Horizontální supraglotickou laryngektomii v současné podobě popsal v letech 1940-1950 Alonso. Odstranění celého hrtanu (totální laryngektomii) provedl poprvé v roce 1873 Billroth, klasickou totální laryngektomii technikou velmi blízkou dnešní popsal v roce 1890 Sorenson. Rozsáhlé nádory hypofaryngu a krčního jícnu se ve větší míře začaly operovat až ve 20. století, kdy se začala rozvíjet rekonstrukční chirurgie. První standardizovanou blokovou disekcí krčních uzlin popsal v roce 1906 Crile. V šedesátých letech 20. století popsal Bocca princip funkční blokové disekce, v osmdesátých letech pak popsal Lindenberg teorii vztahu mezi postižením krčních uzlin a primárním tumorem. Současné rozdělení blokových disekcí krčních uzlin na úplné a selektivní navrhl Medina (po úpravách přijato jako optimální subkomisí pro klasifikaci krčních disekcí amerického výboru pro otolaryngologii a chirurgii hlavy a krku v roce 1991). Z moderních aspektů onkologie hlavy a krku je zmíněna shuntová chirurgie a hlasové protézy u nemocných po totální laryngektomii a princip tzv. záchovných protokolů, které dávají v některých případech možnost uchránit nemocného před totální laryngektomii.

The beginnings of surgical treatment of tumours of the head and neck date back to the period of development of general anaesthesia in the 19th century. Contemporary modem oncosurgery of the head and neck in its present form developed however mainly in the 20th century, in particular after the Second world war. According to available literatury the first chordectomy (removal of the vocal cords) was made in 1834 by Brauers in Belgium, the hrst vertical laryngectomy in 1851 by Buck in New York. Reconstrnction of the larynx after vertical laryngectomy as performed nowadays was described in 1965 by Sedláček. Horizontal supraglottic laryngectomy in its present form was described in 1940-1950 by Alonso. Total laryngectomy was performed for the first time by Billroth in 1873, classical total laryngectomy by a technikoe very Glose to tkat used nowadays was described as late as in 1890 by Sorenson. Extensive tumours of the hypopharynx and cervical oesophagus esere made on a larger stale only in the 20th century when reconstructive surgery began to develop. The first standardized block dissection of the cervical nodes was described in 1906 by Crile. In the sixties of the 20th century Bocca described the principle of functional block dissection, in the eighties Lindenberg described the theory on the relationship between affection of the cervical nodes and the primary tumour. Contemporary classification of block dissections of the cervical nodes finto complete and selective ones was suggested by Medina (after modifications accepted as optimal by the subcommission for the classification of cervical dissections by the American committee for otolaryngology and surger of the head and neck in 1991). As to modem aspects of the oncology of head and neck shunt surgery is mentioned and vocal prostheses in patients after total laryngectomy and the principle of so-called preserving protokols which make fit possible in some instances to save the patients from total laryngectomy.

ORL klinika 3 LF UK a FNKV Praha

Surgical treatment of tumours of the head and neck - past and present

Chirurgická léčba nádorů hlavy a krku - historie a současnost = Surgical treatment of tumours of the head and neck - past and present /

Surgical treatment of tumours of the head and neck - past and present /

Lit: 26

Souhrn: eng